Ing. Marta Ženíšková - strana 7

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?

Firma má v DPČ se zaměstnancem sjednanou hodinovou odměnu 200 Kč, není však upřesněn konkrétní počet odpracovaných hodin. Zaměstnanec nějaký měsíc odpracoval 0 hodin, jiný třeba 10 hodin měsíčně. žádný měsíc zatím nebyl měsíční příjem 3500 Kč. Z tohoto titulu bereme, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože smlouvou nevyplývá odměna 3500 Kč a vyšší a neodvádíme sociální pojištění. Je to správně? Pokud v dalším měsíci příjem překročí 3500 Kč, nesplní parametry pro ZMR a odvede sociální pojištění ze mzdy jen v tomto měsíci, je to tak?

Zaměstnanec je od 1. 6. 2021 zaměstnán na DPČ. V měsíci 6, 7, 8 měl pod 3 500 Kč. V září si vydělal 13 000 Kč hrubého. Od jakého data ho máme přihlásit na OSSZ? S datem 1. 6. 2021 nebo s datem 1. 9. 2021? A pokud v dalších měsících nedosáhne částku 3 500 Kč, máme ho zase odhlásit z OSSZ a ZP?

Jsme výrobní družstvo a náš zaměstnanec a člen družstva byl zvolen předsedou představenstva. Kvůli souběhu funkcí nám bylo doporučeno poskytnout tomuto zaměstnanci po dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu pracovní volno bez náhrady mzdy a uzavřít s tímto zaměstnancem smlouvu o výkonu funkce, ve které by byla stanovená pravidelná měsíční odměna ve výši 40 000 Kč. Z hlediska zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění bychom odváděli z měsíční funkční odměny a u pracovního volna bez náhrady mzdy v pracovním poměru bychom již nemuseli provádět žádný doplatek? Z hlediska sociálního pojištění: předsedu představenstva bychom přihlásili pod kódem "O" ? A odváděli sociální pojištění z funkční odměny (nejednalo by se o zaměstnání malého rozsahu)? Jak by to bylo v případě pracovní neschopnosti?

Podává se příloha k žádosti o dávku jen na počátku nepřítomnosti zaměstnance po uplynutí 14 dní, nebo každý měsíc pokud trvá např. nemoc? 

Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 

Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v Německu (německý občan), uzavřel pracovní vztah se zaměstnavatelem (s. r. o.), jehož sídlo se nachází v České republice. Tento zaměstnanec ale veškerou činnost vykonává na území Německa. Kdo a kde bude odvádět zdravotní a sociální pojištění? Máme povinnost v ČR tohoto zaměstnance někde přihlašovat? Pokud se jeho mzda i odvody musí řešit dle německé legislativy, jak se pak bude v našem účetnictví o odvodech a hrubé mzdě účtovat?  

Nikde nejsou přesně dané informace, jak má zaměstnavatel postupovat při návratu zaměstnance z rizikových oblastí (červená, černá), kteří musí do 5 denní karantény a následně absolvovat PCR test. Zda si mají nechat vystavit PN, nebo čerpat dovolenou, neplacené volno, překážky? A zda můžeme po zaměstnanci chtít ať si čerpá po tuto dobu karantény dovolenou nebo neplacené volno? 

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Zaměstnavatel vyslal v roce 2020 zaměstnance dočasně do Norska na základě dohody o přidělení se zahraničním subjektem. Právně nadále trval pracovní poměr s českým zaměstnavatelem. Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně se dohodli, že zaměstnavatel bude platit za zaměstnance měsíční zálohy na norskou daň včetně doplatků při vyúčtování daně v norském daňovém přiznání za rok 2020, které by tam byl povinen platit ze svého příjmu ze zaměstnání, a tuto zálohu ani doplatek daně mi nebude strhávat ze mzdy. Dohoda obsahuje i ustanovení o tom, že případný přeplatek norské daně bude rovněž vrácen zaměstnavateli a nebude jej inkasovat zaměstnanec. Po dobu vyslání zaměstnanec nadále podléhal předpisům sociálního pojištění v ČR. V souladu s českými předpisy, představuje záloha na norskou daň, kterou platil zaměstnavatel místo zaměstnance a nestrhával mu ji ze mzdy, nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá zdanění a zpojistnění v ČR. Zaměstnavatel proto tento nepeněžní příjem také zpojistňoval. Otázka zdanění takového plnění není předmětem dotazu v tomto příspěvku. V dubnu 2021 podal zaměstnanec daňové přiznání v Norsku, ze kterého vyplynul přeplatek daně, který bude připsán na účet českého zaměstnavatele v souladu s podepsanou dohodou. Domníváme se správně, že částka vrácené norské daně představuje snížení nepeněžního příjmu zaměstnance zpojistněného v minulosti a o tento může český zaměstnavatel snížit vyměřovací základ pro sociální pojištění v měsíci, kdy k vrácení příjmu došlo?

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Se zaměstnancem je uzavřená dohoda o pracovní činnosti v rozsahu 20 hodin týdně s měsíční odměnou 9 000 Kč. Pokud je v dohodě sjednaná částka nad 3499 Kč nejedná se o práci malého rozsahu a při nástupu bude zaměstnanec přihlášen na OSSZ a ZP a v každém měsíci bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud nastane situace, že zaměstnanec v daném měsíci neodpracuje celý měsíc, ale pouze např. 20 hodin bude měsíční mzda nižší než 3 500 Kč, ale protože se nejedná o práci malého rozsahu bude tedy také z této nižší částky odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud by v dohodě byla stanovena jen hodinová odměna jednalo by se o práci malého rozsahu a sociální a zdravotní pojištění by se odvádělo jen v měsících překročení částky 3 499 Kč. Jak je to s přihlašováním a odhlašováním, když jeden měsíc je odměna nad 3500 Kč a další měsíc je odměna např. jen 2 000 Kč?

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se více peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považována za vykonávající hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A pokud ano, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojištění rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný.

Zaměstnance žije v jedné domácnosti s družkou a její dcerou. Zaměstnanec tuto nevlastní dceru doprovodil k lékaři na nezbytný zákrok. Bude mít tuto překážku v práci placenou nebo nikoliv? Pokud by tato nevlastní dcera onemocněla, měl by nárok na ošetřovné?

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát?