Ing. Marta Ženíšková - strana 9

Společník své malé firmy s. r. o. je v této formě zaměstnaný, veden jako hlavní pracovní poměr. Dle své informativního listu je celkový počet evidových let je 22 roků x dnů. Zaměstnanec je daňový rezident a ročník 1962. V roce 2020 si kvůli epidemii koronaviru snížil hrubou mzdu na 5 000 Kč. Takže odvody na OSSZ jsou minimální. Při takové měsíční hrubé mzdě 5 000 bude mít nárok na starobní důchod i když minimální. A kolik let ještě bude muset pracovat, aby se mu vyplácel starobní důchod v ČR? 

Fyzická osoba má podnikání jako vedlejší činnost, protože pečuje o tchyni a pobírá za tuto péči příspěvek od Úřadu práce. Tchyně byla v r. 2020 hospitalizována v nemocnici v období od 24. 8. do 30. 8. a poté ještě od 5. 9. do 2.12. Může být podnikání považováno za vedlejší činnost i v období, kdy byla tchyně v nemocnici? Jak správně vyplnit v tomto případě přehledy OSVČ pro OSSZ a pro zdravotní pojišťovnu? Zda například pokud je tchyně v nemocnici celý měsíc musí být považováno podnikání jako hlavní činnost?

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

OSVČ vedlejší v roce 2019 nedosáhla hranice příjmů zakládající u vedlejší OSVČ povinnou účast na důchodovém pojištění a ani se dobrovolně pro rok 2019 nepřihlásila. Z toho důvodu v roce 2020 neměla povinnost platit zálohy. V roce 2020 bude daňový základ nižší než 83 603 Kč. Pokud chce být OSVČ účastna důchodového pojištění, určí si, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší, bude mít vyměřovací základ 52.254 Kč a pojistné ve výši 15.259 Kč bude sníženo do nuly (snížení pojistného činí 15.259 Kč). Tudíž bude účasten důchodového pojištění, bude mít vyměřovací základ, ale zároveň nemusí platit pojistné. Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní? b) OSVČ vedlejší měla povinnost platit zálohy v roce 2020 v měsíční výši 500 Kč. Zálohy řádně uhrazeny v lednu, únoru a září až prosinci, celkem 3.000 Kč. V roce 2020 budou na tuto osobu rozdělovány příjmy od spolupracující osoby a její daňový základ bude například 200.000 Kč. Nejvýhodněji se jeví varianta, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší. Pojistné vyjde ve výši 29.859 Kč, snížení pojistného činí 15.264 Kč a pojistné k úhradě je 14.595 Kč (po odečtení uhrazených záloh 11.595 Kč). Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní?

Zaměstnanec má zaměstnání malého rozsahu, v měsíci, kdy nedosáhne 3 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec byl nemocný a na správu sociálního zabezpečení jsme zaslali přílohu k žádosti o dávku. V měsících, kdy nedosáhl rozhodné částky 3 000 Kč, se neodvedlo sociální pojištění a příjem byl nula. Ze „sociálky“ po nás chtějí, abychom vyplnili příjmy i v době, kdy nedosáhl rozhodné částky. Je to takto správně? Ani program mi žádné částky nenabídne, je potřeba to vyplnit ručně.

Pokud se OSVČ od 1. 1. 2021 přihlásí k paušální dani, jak to bude s nemocenským pojištěním? V roce 2021 bude hradit podle přehledu 2020? A co v dalších letech, kdy nebude podávat přehledy?

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?

Klient je OSVČ a pobírá výsluhový příspěvek pro bývalého vojáka z povolání. Má nárok na ošetřovné z důvodu epidemie covid-19?

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 

Má na podporu z programu Antivirus C nárok i firma, která splňuje formální požadavky, ale nebyla žádným způsobem postižena mimořádnými opatřeními vlády a nenesla žádné ekonomické následky? Firma nemá žádné odbytové ani jiné potíže, její obrat během pandemie mírně roste.

Společnost měla za období březen až červenec v pracovním poměru jednoho zaměstnance (má pracovní smlouvu) a dva členy statutárního orgánu (mají smlouvu o výkonu funkce). Na zaměstnance v pracovním poměru na pracovní smlouvu bylo za období červen a červenec využito snížení pojistného - Antivirus C. K 31. 7. 2020 ukončil činnost jeden člen statutárního orgánu, který byl od roku 2019 na pracovní neschopnosti. Výše vyměřovacích základů pro sociální pojištění tedy v srpnu nepoklesla, snížil se jen počet zaměstnanců. Je správné za srpen započítat do počtu zaměstnanců pouze pracovníka v pracovním poměru na pracovní smlouvu a lze u tohoto pracovníka v srpnu využít program Antivirus C?

Maminka čerpá na půlroční miminko rodičovský příspěvek. Starší syn 3,5 roku chodí do školky, ale letos toho asi moc nenachodí neb do školky nemůže ani s malinkou rýmou. Je možné, aby si vzal v případě nemoci tatínek na syna ošetřovné, ačkoliv maminka ve společné domácnosti pobírá rodičovský příspěvek na miminko? Rodiče nejsou sezdaní, ale žijí spolu.

Jakým způsobem zaúčtovat neodvedené sociální pojištění za zaměstnavatele v červnu až srpnu 2020? 

OSVČ jako majitelka ochranné známky tuto ochrannou známku licenční smlouvou ze dne 1. 1. 2020 úplatně poskytla k užívání. Roční fakturace byla dohodnuta k 31. 12. 2020 dle prodaných výrobků s OZ. OSVČ k 31. 8. 2020 ukončila podnikání a zrušila všechny své živnosti. Bude fakturace za užití ochranné známky k 31. 12. 2020 podléhat sociálnímu pojištění?

K zmírnění nepříznivého dopadu epidemiologických opatření na podnikající fyzické a právnické osoby byla přijata i opatření v odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se přijatá opatření týkají odpuštění plateb záloh na pojistné, snížení odvodu pojistného za rok 2020 a odpuštění penále. Zejména pro OSVČ s nízkými příjmy jsou tato opatření významnou pomocí, neboť odvodová povinnost u pojistného na sociální pojištění za rok 2020 se jim může snížit až na polovinu. Přitom administrativně je uplatnění těchto opatření pro OSVČ jednoduché.

Zaměstnavatel zahájil svou činnost v dubnu 2020, kdy měl taky svého prvního zaměstnance. Je možné využít prominutí placení sociálního pojištění za zaměstnavatele, když v březnu neměl zaměstnavatel žádné zaměstnance?

Společnost s ručením omezeným, hodlá využít program Antivirus C – prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Splňuje všechny podmínky pro poskytnutí, ale jde o společnost, u které v souvislosti s opatřeními ani s nákazou COVID-19 nedošlo ke snížení výkonů (tržeb), naopak má ve srovnání s minulým obdobím i s 1. čtvrtletím 2020 výkony vyšší. V důvodové zprávě k přijatému zákonu je uvedeno, že prominutí pojistného se bude týkat menších zaměstnavatelů, tj. zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru, na které situace související s výskytem koronaviru dolehla zvláště tíživě a kteří se s hospodářskými následky vyrovnávají obtížněji. Může uváděná společnost využít programu Antivirus C, aniž by se vystavila nějakému riziku vracení neodvedeného pojistného a penále při následných kontrolách plnění podmínek tohoto programu? Společnost nehodlá řešit „morální stránku problému“. Bude mít snížení podnikového odvodu sociálního pojištění dopad na výpočet superhrubé mzdy jako základu pro zdanění?

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6–8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplacené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považováni za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství – na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje, a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24,8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vyměřovací základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vyměřovacího základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ, ani jeho pojistné (6,5 %), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vyměřovacího základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude to mít vliv na to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč měsíčně) za měsíce 6–8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno?

Manžel onemocněl a vypadá to, že ho čeká invalidní důchod. Bohužel je mi známo, že by se zřejmě jednalo o malou částku z důvodu nízkých zisků a placení si minimálního sociálního pojištění. Můžete mi prosím napsat přibližnou částku, když již několik let činí příjmy – výdaje = přibližně 280 000 Kč a když se odečtou ještě odpisy, tak je zisk přibližně kolem 170 000 Kč ročně. Nevím, zda se invalidní důchod počítá takto. Existuje třeba minimální invalidní důchod, nebo se vychází právě ze zisku? Odpracovaných let má manžel hodně. Pracuje již od roku 1990, je ročník 1972.

Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?