Ing. Marta Ženíšková - strana 10

Pan X pracoval část roku ve firmě A, a dosáhl stropu pro sociální pojištění. Pracovní poměr ukončil a nastoupil do firmy B. Otázka je, zda ve firmě B mají strhávat opět sociální pojištění (předpokládám, že ano, protože nemají informace z firmy A o dosažení max. stropu)? Jak má pan X postupovat, aby dostal "přeplacené" pojištění zpět? To že platí sociální pojištění, i když už dosáhl stropu, má samozřejmě vliv i na daň z příjmů, která se vypočítává ze superhrubé mzdy. Jak má postupovat, aby základ daně byl na roční bázi vypočten dobře a byla mu daň vrácena?

Jedna z podmínek možnosti snížení odvodu pojistného je, že počet zaměstnanců k 30. 6. 2020 se nesníží pod 90 % stavu za březen 2020. Od 10/2019 firma o počtu 6 zaměstnanců měla jednoho pracovníka na nemocenské, ten k 31. 5. 2020 požádal o ukončení pracovního poměru dohodou. Započítává se tento pracovník do stavu zaměstnanců k 31. 3. 2020, kteří jsou účastni nemocenského pojištění? Pokud ano, pak jedna z podmínek nebude splněna a pak zřejmě nelze využít prominutí odvodu pojistného za zaměstnavatele, je to tak?

Společnost s r. o. přijala k 1. 5. 2020 prvního zaměstnance do pracovního poměru. Do té doby ve společnosti pracoval pouze společník bez jakéhokoli pracovněprávního vztahu ke své společnosti, firma už podniká déle. K 31. 3. 2020 měla tedy firma nulový počet zaměstnanců. Má nárok na prominutí pojistného v rámci programu Antivirus C dle zákona č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, budou-li všechny podmínky dle zákona splněny? Matematicky to vychází, avšak je to v souladu se zákonem jako takovým, když firma k 31. 3. 2020 žádného zaměstnance neměla?

Společnost s ručením omezeným chce využít program Antivirus C – prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Chceme se však ujistit ohledně podmínky dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 300/2020 Sb. Ten říká, že počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020. Myslí se tím 90 % konkrétních zaměstnanců, kteří byli i ve stavu k 31. 3. 2020, nebo lze podmínku splnit i tak, že odcházející zaměstnanec v pracovním poměru bude nahrazen zaměstnancem novým, rovněž v pracovním poměru, byť třeba na jiné pozici? (Pro upřesnění všichni odchozí zaměstnanci končí na základě vlastní výpovědi dané zaměstnavateli bez udání důvodu.) Například: K 31. 3. 2020 měla firma 27 zaměstnanců v pracovním poměru. V květnu 2020 odešli dva zaměstnanci v pracovním poměru a k 31. 7. 2020 odchází jeden zaměstnanec v pracovním poměru. Tento poslední odchod způsobí pokles zaměstnanců o více než 10 % počínaje měsícem srpnem 2020, v srpnu by tak firma již nesplňovala podmínky pro přiznání slevy na pojistném. Nicméně pokud se podaří najít aspoň jednoho nového zaměstnance do pracovního poměru nejpozději v průběhu srpna 2020, bude firma opět podmínku min. počtu zaměstnanců v pracovním poměru splňovat? Početně jistě ano, otázka je, zda se dle znění zákona do tohoto počtu zahrnují i zaměstnanci noví.

Zaměstnavatel má chráněnou dílnu a pobírá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Pokud zaměstnavatel využije prominutí sociálního pojištění za zaměstnavatele v rámci programu Antivirus (covid), bude mít nárok na tento příspěvek v plné výši?

V případě, že statutární orgán má uzavřenou pracovní smlouvu, kterou podepsala na obou stranách jedna a tatáž osoba nebylo možné program Antivirus A a B využít, je tomu tak i v případě programu Antivirus C? Pokud by měl jednatel uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, tak snížení pojistného na něho také neplatí?

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o provedení práce od 02/2020, každý měsíc překročen vyměřovací základ 10 000 Kč, nemoc bude od 13. 7. 2020. Když v 07/2020 pokud z důvodu nemoci nepřekročí limit 10 000 Kč, má nárok na nemocenské dávky a z jakého vyměřovacího základu se mu bude počítat nemoc?

Jedna z podmínek možnosti snížení odvodu pojistného je, že počet zaměstnanců k 30. 6. 2020 se nesníží pod 90 % stavu za březen 2020. Od 10/2019 firma o počtu 6 zaměstnanců měla jednoho pracovníka na nemocenské, ten k 31. 5. 2020 požádal o ukončení pracovního poměru dohodou. Započítává se tento pracovník do stavu zaměstnanců k 31. 3. 2020, kteří jsou účastni nemocenského pojištění? Pokud ano, pak jedna z podmínek nebude splněna a pak zřejmě nelze využít prominutí odvodu pojistného za zaměstnavatele.

Zaměstnavatel zahájil svou činnosti v dubnu 2020, kdy měl taky svého prvního zaměstnance. Je možné využít prominutí placení sociálního pojištění za zaměstnavatele, když v březnu neměl zaměstnavatel žádné zaměstnance?

Zaměstnavatel má chráněnou dílnu a pobírá příspěvěk na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Pokud zaměstnavatel využije prominutí sociálního pojištění za zaměstnavatele v rámci programu Antivirus (covid) - bude mít v nárok na tento příspěvek v plné výši?

Firma s. r. o průměru 18 zaměstnanců měsíčně splňuje § 1 a § 2 zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného. Jiné úlevy v souvislosti s koronavirem neuplatňovali. Nouzovým stavem prošla firma bez větších problémů. Může si firma za 06, 07, 08/2020 uplatnit prominutí pojistného? Firmy malých s. r. o., kde zaměstnancem je jen společník firmy, může si za 3 měsíce uplatnit prominutí pojistného? 

Společnost chce zaměstnancům v měsíci červnu a možná i v červenci vyplatit odměny, zaměstnancům tedy mzdy zvýší oproti předchozím měsícům. Všechny podmínky pro využití programu Antivirus C společnost splňuje. Může využít program Antivirus C?

Společnost s ručením omezeným chce využít program Antivirus C - prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Chceme se však ujistit ohledně podmínky dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 300/2020 Sb. Ten říká, že počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020. Myslí se tím 90 % konkrétních zaměstnanců, kteří byli i ve stavu k 31. 3. 2020 nebo lze podmínku splnit i tak, že odcházející zaměstnanec v pracovním poměru bude nahrazen zaměstnancem novým, rovněž v pracovním poměru, byť třeba na jiné pozici? Pro upřesnění všichni odchozí zaměstnanci končí na základě vlastní výpovědi dané zaměstnavateli bez udání důvodu. Uveďme si to na příkladu: K 31. 3. 2020 měla firma 27 zaměstnanců v pracovním poměru. V květnu 2020 odešli dva zaměstnanci v pracovním poměru a k 31. 7. 2020 odchází jeden zaměstnanec v pracovním poměru. Tento poslední odchod způsobí pokles zaměstnanců o více než 10 % počínaje měsícem srpen 2020, v srpnu by tak firma již nesplňovala podmínky pro přiznání slevy na pojistném. Nicméně pokud se podaří najít aspoň jednoho nového zaměstnance do pracovního poměru nejpozději v průběhu srpna 2020, bude firma opět podmínku min. počtu zaměstnanců v pracovním poměru splňovat? Početně jistě ano, otázka je, zda se dle znění zákona do tohoto počtu zahrnují i zaměstnanci noví.

Společnost s r. o. přijala k 1. 5. 2020 prvního zaměstnance do pracovního poměru. Do té doby ve společnosti pracoval pouze společník bez jakéhokoli pracovně právního vztahu ke své společnosti, firma už podniká déle. K 31. 3. 2020 měla tedy firma nulový počet zaměstnanců. Má nárok na prominutí pojistného v rámci programu Antivirus C dle zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, budou-li všechny podmínky dle zákona splněny? Matematicky to vychází, avšak je to v souladu se zákonem jako takovým, když firma k 31. 3. 2020 žádného zaměstnance neměla?

Více malých s. r. o. má jediného jednatele a společníka, který má uzavřenou pracovní smlouvu. Vztahuje se i na jeho mzdu program Antivirus C a je rozdíl, když se jedná o jednočlenné s. r. o. (jediný jednatel, společník - pracovní smlouva obsahuje podpisy jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance) či vícečlené s. r. o. (na straně zaměstnavatele je podpis druhého z jednatelů, na straně zaměstnance jiný jednatel)? 

Splňujeme veškeré podmínky na prominutí pojistného dle zákona č. 300/2020 Sb. (Antivirus C). Jen si nejsme jistí, zdali ještě nemusíme splnit nějakou úroveň ovlivnění koronavirem, to jsme nikde nenašli. Platí tedy jen to, co je v zákoně a můžeme si nechat pojistné prominout bez dalších podmínek? 

Mohou uplatnit prominutí sociálního pojištění spolky, které mají příjmy od svých členů? Dále nadace, které mají příjmy z darů, reklam apod., tudíž vše od soukromých osob, společností. Nespadají pod § 109 odst. 3 zákoníku práce.

Zaměstnanec je od 20. 6. 2020 na nemocenské. Pobírá minimální mzdu, tj. 14 600 Kč a jeho úvazek je 8 hod./den (5x/týden). Počítám správně, že není třeba provádět doplatek zdravotního pojištění? 14 600 Kč / 30 kalendářních dnů * 19 odpracovaných dnů = 9 247 Kč, skutečná mzda za 19 dnů = 14 600 Kč / 22 pracovních dnů * 15 skutečně odpracovaných dnů = 9 955 Kč. Tzn., že odvod zdrav. poj. se bude počítat jen ze skutečné mzdy 9 955 Kč * 13,5 % = 1 344 Kč. A u sociálního pojištění se žádné doplatky neřeší, odvedu pouze se skutečné mzdy (z 9 955 Kč 6,5 % a 24,8 %)? 

Jak je to s možností využití programu Antivirus C v tomto popsaném případě: zaměstnavatel splňuje všechny podmínky ze zákona č. 300/2020 Sb.? Ale za červen bude u jednoho zaměstnance vyplácet za několik dní náhradu mzdy dle § 209 zákoníku práce - překážky v práci na straně zaměstnavatele (v souladu s vnitřním předpisem). Na tuto náhradu mzdy nebude zaměstnavatel žádat o státní příspěvek v rámci programů Antivirus A a B, ani žádný jiný příspěvek od státu. Můj dotaz: vztahuje se prominutí odvodu sociálního pojištění v tomto případě i pro část vyměřovacího základu zaměstnance, která je z této náhrady mzdy? Resp. můžeme zahrnout do vyměřovacího základu, který se promíjí, plný vyměřovací základ tohoto zaměstnance, bez ohledu na to, z čeho se vyměřovací základ skládá? 

Byla nám poskytnuta dotace na projekt, do kterého je zahrnutý současný zaměstnanec firmy. Jeho mzda tak bude dotována z projektu. Zaměstnanec v současné době pracuje jako mistr ve výrobě, dotovaný úvazek bude na pozici psychosociální pracovník s úvazkem 0,2. Abychom přehledně oddělili dotovanou mzdu, uvažujeme o uzavření druhé pracovní smlouvy s tímto zaměstnancem, tzn. bude mít smlouvu na stávající funkci - mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 a novou smlouvu u téhož zaměstnavatele na pozici psychosociální pracovník s úvazkem 0,2. Bude se u pozice psychosociální pracovník (0,2 úvazek) odvádět pojistné s dopočtem do minimální mzdy? Mzda bude vyplácena 2krát, za každou pozici z důvodu, že psychosociální pracovník je pozice zahrnuta do projektu, na který byla získaná dotace, chceme pro přehlednost oddělit obě funkce pracovníka. Nebo je vhodnější na pozici uzavřít pracovní poměr jinou formou?