Ing. Josef Rajdl - strana 25

Podnájem bytu a výdaje Josef Rajdl Fyzická osoba je členem družstva, ve kterém vlastní podíl ve výši bytu. Obec poskytla dotaci na výstavbu tohoto domu a vlastní 51% bytového...

Má zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 nějaký dopad na nárok vyplácení daňového bonusu v průběhu roku 2013? A jak poté, v ročním zúčtování, případně při podání daňového přiznání?

Před pěti lety jsem koupila byt, ve kterém jsem nikdy neměla trvalé bydliště. V letošním roce jsem byt prodala, chtěla bych vědět, jaké je pro mě optimální řešení vzhledem k dani z příjmu fyzických osob.

Proč nám to dělají? Účtuji „chudinku“ kadeřnici, která má dvě děti, vedla daňovou evidenci, odepisovala jsem jí od roku 2003 „rekonstrukci“ kadeřnictví v hodnotě cca 600 000 Kč, od 1. 1. 2009 přešla na paušál 80 %, tím tedy došlo k vyřazení z majetku – jestli se nepletu. Od 1. 1. 2013 znovu vede daňovou evidenci, abych ji mohla uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti. Lze nějakým způsobem ještě dál odepisovat onu „rekonstrukci“ a z jaké ceny – domnívám se, že už to není možné (např. znovu ocenit anebo pokračovat v odpisech?). Stejný dotaz se týká i věcí movitých nad 40 000 Kč.

Změnil se nějak přístup k daňové účinnosti „pracovnělékařských služeb“ – konkrétně nákladů zaměstnavatele na vstupní lékařské prohlídky novelizací zákona č. 373/2011 Sb. zákonem č. 47/2013: 1. Je daňově účinným nákladem pouze zdravotní prohlídka hrazená smluvnímu lékaři organizace (ať přímo nebo proplacením účtu zaměstnanci) nebo lze daňově uznat i prohlídku provedenou např. obvodním (nesmluvním) lékařem? 2. Lze daňově uznat prohlídku i zaměstnanci, který do pracovního poměru nakonec nenastoupí? 3. Pracovně právně – je možné vnitřním předpisem zaměstnavatele vázat proplácení vstupních zdravotních prohlídek na ukončení sjednané zkušební doby se zaměstnancem?

Kdy se musím zaregistrovat na FÚ, když začnu zaměstnávat zaměstnance na DPP, případně na DPČ, bude podepsáno „Prohlášení poplatníka . . . „ tj. bude zálohová daň a výše měsíčních příjmů zaměstnance bude cca do 6 000 Kč, (např. vypočtená záloha = 900 sleva = 2 070) takže se nebude odvádět žádná záloha na daň - záloha po slevě bude nulová. 1. Stanu se plátcem dle § 38c odst. 1) ZDP? Domnívám se, že ne, protože zatím neodvádím žádnou zálohu. 2. Proto se asi nemusím a asi ani nemohu registrovat jako plátce dle § 39b odst. 1) ZDP? 3. Nebudu proto předkládat na FÚ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2013, jestliže zálohy po slevě budou až do konce roku nulové, nebo se bude Vyúčtování podávat nulové? 4. Za plátce se zaregistruji až tehdy až bude prvně záloha vyšší než sleva a budu muset odvést zálohu na FÚ? 5. A nebo se zaregistruji již při zaměstnávání prvého zaměstnance na DPP, přestože neodvádím žádnou zálohu a dle § 38c ZDP nejsem plátce?

Fyzická osoba začala pronajímat byt v roce 2012, kdy neměla povinnost registrovat se z tohoto titulu na finanční úřad. Od 1.1.2013 v zákoně o daních z příjmů je v § 39 odst. 1 zákona o daních z příjmů nově uvedena povinnost, aby se tyto osoby registrovaly u správce daně. Musí tedy fyzická osoba podat tuto registraci v roce 2013?

Fyzická osoba, podnikatel, jede do Velké Británie, kde bude zaměstnán. Jak se bude postupovat v daňovém přiznání za rok 2013, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Podnikatel bude na dálku i pracovat v rámci ČR, nebude pozastavovat ŽL.

Je možno uplatnit u jednatele s. r. o. odečet za studium na soukromé VŠ? V současné době studuje 2. ročník bakalářského programu.

Zaměstnanci byl proveden odečet ze základu daně z příjmu ve výši úroků z úvěru stavebního spoření. Kontrola finančního úřadu zjistila, že úvěr byl napsán na našeho zaměstnance, ale zaměstnanec není uveden na listu vlastnictví jako vlastník nebo spoluvlastník nemovitosti a uplatnění daného odečtu se chystá rozporovat. Zaměstnanec se však brání, že nemovitost je dle platných zákonů součástí bezpodílového spoluvlastnictví obou manželů, oba tam mají trvalý pobyt a na financování nákladů na bydlení se podílí oba společně. Zápis na listu vlastnictví je jenom formalita. Mohlo by to být pro účely daně z příjmů nahrazeno čestným prohlášením zaměstnance o spoluvlastnictví nemovitosti?

Fyzická osoba, daňová evidence, plátce DPH. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %, řemeslo - zedník. Byl volán na finanční úřad s tím, že finanční úřad zjistil na živnostenském úřadě, že není vyučený zedník a tedy jeho živnost nespadá do kategorie řemeslné ale do kategorie volné živnosti a má tedy nárok uplatnit výdaje nikoli 80 %, ale 60 %. Je to možné?

Pro rok 2013 platí, že jestliže jako OSVČ budu mít příjmy nižší než 15 000 Kč a jsem důchodce, nebudu platit žádnou daň z příjmu?

Jsme sdružení 4 osob - prodej zboží maloobchod a velkoobchod (rodina), zemřel jeden člen sdružení. Sdružení bude dále fungovat (3 členové). V daňovém přiznání na daň z příjmu za zemřelého budou tyto položky: příjmy - výdaje - vydané faktury + došlé faktury za dané období ... je toto správně? Prosím dále o radu, jak to bude se zůstatkem zásob, (jedna čtvrtina z celkových zásob) které máme na skladě a které budeme dále prodávat?

Jsme akciová společnost a na valné hromadě dostávají všichni akcionáři při podpisu prezentační listiny dárkový poukaz na nákup zboží v hodnotě 100 Kč jako kompenzaci nákladů na dopravu na valnou hromadu. Valná hromada se koná v sídle firmy. Poukázky jsou poskytovány ze sociálního fondu, případně účtovány jako nedaňový náklad. Někteří akcionáři jsou ale zároveň zaměstnanci dané akciové společnosti a nejsem si jistá, zda jako osoby blízké nepodléhá hodnota poukázky zdanění jako jejich běžný příjem, tj. soc.,zdrav. poj. a daň z příjmu. U ostatních akcionářů, se jedná o jednorázový příjem, který firma nijak nedaní.

Fyzická osoba (pohostinství) upravila ve zdaň. období předcházejícím přechodu na „paušální výdaje“ rozdíl příjmů a výdajů o závazky, pohledávky a zásoby zboží a surovin v kuchyni. Tato úprava neměla vliv na VZ pro zdravotní pojištění v roce, kdy došlo k úpravě. V dalším období upravila VZ pro ZP o zaplacené závazky (pohledávky nebyly uhrazeny). Měla vypořádat nějakým způsobem i úpravu o zásoby, co se týče zdravotního pojištění? Domnívám se, že nikoli, jelikož v předešlém roce bylo pořízení zásob ve výdajích a v nadcházejícím roce v příjmech za tržby. V případě přechodu zpět na DE se zase upraví základ daně pro účely daně z příjmu a soc. poj. mj. opět o zásoby (do výdajů), ovšem pro VZ zdrav. poj. nikoliv. Jak se projeví nebo neprojeví spotřeba zásob, o jejichž hodnotu byl upraven základ daně pro účely dodat. DP pro vyměřovací základ zdravotního pojištění. Uvedu příklad: Fyzická osoba (pohostinství) se rozhodne uplatnit výdaje §7(7) v roce 2012. Za tímto účelem upraví  základ daně z příjmu podle § 23 (8) v dodateč. daňové přiznání za rok 2011 a v opr. přehledu SP. – např. o hodnotu zásob 100 Kč. V roce 2012 tyto zásoby spotřebuje (prodá zboží a ze surovin uvaří jídla), spotřeba zásob se projeví v tržbách. Já se ptám, zda tento fakt má vliv na vyměřovací základ pro zdravotní pojištění v roce 2012? Nebo jinými slovy, kdyby Fyzická osoba neměla na konci roku 2011 žádné závazky a pohledávky k dodanění, bude se lišit vyměřovací základ pro zdravotní pojištění od daňového základu v roce 2012 (právě tím, že zásoby byly dodaněny v r. 2011 a v r. 2012 spotřebovány).

Registrace fyzické osoby pronajímající nemovitost na finanční úřad Josef Rajdl Fyzická osoba začala pronajímat byt v roce 2012, kdy neměla povinnost registrovat se z tohoto titulu na finančním úřadě....

OSVČ, která již několik let uplatňuje výdaje paušálem, obdržela v roce 2012 zpět přeplatky na pojistném od OSSZ a zdravotní pojišťovny za sebe jako OSVČ(zaměstnance nemá). Rozumím správně, že toto vrácené pojistné je nedaňovým příjmem a OSVČ tedy toto nezahrne do svého základu daně?

OSVČ má živnostenský list na zprostředkování a zároveň také registraci u ČNB. V roce 2012 mimo jiné činnosti také zprostředkovala penzijní pojištění, za což od penzijního fondu obdržela provizi. Lze u tohoto zprostředkování penzijního připojištění uplatnit výdaje ve výši 60 %?

Finanční úřad neuznal přílohu č. 3, kde jsou uvedeny příjmy z Německa sportovce, který má uzavřený pracovní poměr a příjmy jsou mu zdaňovány v Německu a sráženo pojistné podle platných zákonů, metodou zápočtu. Finanční úřad chce, aby příjmy ze zdrojů v zahraničí byly uvedeny na ř. 31, 32, 33,34, ale v tom případě daň vychází daleko vyšší. Prosím o vyjádření.

Firma, ve které jsem byl zaměstnán, je v insolvenci. Za dobu kdy jsem byl v pracovním poměru, mi vystavila nyní Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2012. Úřad práce mi vyplatil dle zákona 118/2000Sb., § 8, mzdové nároky za tři měsíce a vystavil „Oznámení o uspokojení splatných mzdových nároku zaměstnance“, kde jsou rozepsány částky hrubé mzdy i odvody z mezd sražené zaměstnanci. Úřad práce mi vystavil i „Rozhodnutí o poskytnutí kompenzace za nevyplacené odstupné“ a vyplatil mi ho (Podle zákona 435/2004Sb., § 44b odst. 1, 2, 4 a 6. Chci si podat Přiznání k dani z příjmů za rok 2012. Je zaměstnavatel povinen do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvést i příjmy od ÚP za uspokojené mzdové nároky i kompenzaci za odstupné? (Úřad práce po zaměstnavateli tyto platby požaduje vrátit.) Nebo si mám k potvrzení zaměstnavatele přičíst všechny příjmy od Úřadu práce a s tím, že u kompenzace za odstupné nebudu dopočítávat základ daně do tzv. superhrubé mzdy?