Ing. Jiří Vychopeň - strana 56

  • Článek
SOUDNÍ POPLATEK A JEHO ÚČTOVÁNÍ Ing. Jiří Vychopeň Společnost s r. o. zažalovala dlužníka u soudu. Na jaký účet se zaúčtuje „soudní poplatek za žalobu“? Je tento náklad daňově...
Vydáno: 26. 01. 2011
Od nového roku bylo schváleno několik nových zákonů. Jsou nějaké změny v archivaci dokladů? 1) účetní doklady u plátců DPH, 2) účetní doklady u neplátců, 3) mzdová agenda.
Vydáno: 21. 01. 2011
FO vedoucí DE má v osobním vlastnictví dům (není vložen do podnikání): - první patro domu pronajímá podle par. 9 k podnikání jiné FO, uplatňuje paušální výdaje 30 % - druhé patro používá ke svému podnikání, kde a) provozuje kadeřnické služby, kadeřnické kurzy, uplatňuje 80 % paušální výdaje z řemeslnné živnosti b) pronajímá kadeřnické křeslo, má se uplatnit příjem podle par. 7 a uplatnit paušální výdaje 60 % ? c) pronajímá prostor k provozování kosmetiky jiné FO, má se uplatnit příjem podle § 7 a paušální výdaje 60% ? d) provozuje sama vizážistické kurzy - spadá to rovněž do par. 7, 60 % pauš. výd.? Má živnostenské oprávnění holičství, kadeřnictví jako č. 1 a výroba, obchod a služby neuved. v příl. 1 až 3 živ. zák. jako č. 2. V uvedené nemovistosti nebydlí, ale jak jsem psala výše, není nemovitost zahrnuta v obchodním majetku. Je rozdělení uplatnění výdajů správné?
Vydáno: 17. 01. 2011
Jsme nová stavební firma, vedeme účetnictví způsobem B. K 31. 12. máme nedokončené zakázky. Nevedeme sklad, ale účtujeme analyticky na „zakázky“, tj. každý nákup přiřadíme k příslušné zakázce. Tak k 31. 12. zjistíme hodnotu zakázky v přímých nákladech. Do hodnoty zakázky je třeba započítat i vedlejší náklady, správní režii. Je možné tuto kalkulaci vypočítat např. tak, že z výsledovky roku 2010 napočítáme všechny náklady, které není možné přímo přiřadit k zakázce (mzdy, odpisy majetku, energie, nájem, PHM, opravy, telefonní poplatky, sil.daň, pojištění majetku, úroky z úvěru, cestovní náhrady zaměstnanců....) a tyto náklady podělit množstvím odpracovaných hodin v roce všech zaměstnanců, tím stanovit hodnotu nákladů na 1 odpracovanou hodnotu? Dle stavebního deníku víme počet odpracovaných hodin na zakázce, tyto hodiny násobit vypočítanou hodnotou práce z výsledovky a součin těchto hodnot připočíst k „materiálové hodnotě“ zakázky? Lze takto stanovit cenu nedokončené zakázky k aktivaci?
Vydáno: 17. 01. 2011
Autoopravna si provedla opravu vlastního havarovaného automobilu, zařazeného do majetku firmy. Úhradu škody dostala od pojišťovny v ceně bez DPH. Jak tuto transakci zaúčtovat v účetnictví firmy?
Vydáno: 12. 01. 2011
Společnost s r. o. zažalovala dlužníka u soudu. Na jaký účet se zaúčtuje „soudní poplatek za žalobu“? Je tento náklad daňově uznatelný?
Vydáno: 10. 01. 2011
  • Článek
Ve změnách zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ke kterým dochází s účinností od 1. 1. 2011, opět nelze zaznamenat žádné podstatné zjednodušení právní úpravy daně z příjmů. Naopak některé změny znamenají zavedení nových výjimek a rozšíření zvláštních ustanovení pro zvláštní případy nebo pro speciálně vymezený okruh poplatníků. Některé změny mají i retroaktivní účinky, ale podle vyjádření vlády jde o nepravou retroaktivitu směřující k naplnění významného veřejného zájmu (zachování stability cen energie, nezvyšování veřejného dluhu apod.).
Vydáno: 07. 01. 2011
Prosím o doplnění dotazu „Předfakturace“ zodpovězeného dne 23. 11. 2010 Ing. Machovou: je-li autobusová přeprava (nepravidelná) uskutečněna i na území EU a dopravce ji tedy fakturuje bez DPH (místo plnění EU, v ČR osvobozeno § 70), OSVČ ji objedná svým jménem a postupuje dle písm. a) z dotazu - nárok na odpočet z faktury přijaté uplatnit nemůže, jelikož ta je vystavena bez DPH, ale na výstupu z faktury vystavené pro s.r.o. DPH odvést musí? Nebo lze uplatnit ustanovení o přefakturaci dle bodu b) - průběžná položka v účetnictví, neuplatnění DPH na vstupu a výstupu,... - není zde však na překážku, že přepravu objedná svým jménem a i faktura od dopravce je vystavena na OSVČ?
Vydáno: 21. 12. 2010
Jsem fyzická osoba, nejsem plátce DPH. Mám živnostenské oprávnění: Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami a jsem držitelkou povolení ministerstva kultury k restaurování malířských uměleckých děl. Toto povolení je vydáno dle zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Z hlediska uplatnění výdajů bych mohla u činností prováděných dle živnostenských oprávnění uplatnit 60 % z příjmů a u činnosti prováděných na základě povolení Min. kultury jen 40 %. Nevím si rady s tím, jak od sebe oddělit jednotlivé příjmy a k nim dát správně výdaje. Pracuji vlastně tak, že se nechávám najímat od jiných restaurátorů. Sama s investorem dané zakázky žádnou smlouvu neuzavírám a v podstatě by mi na moji současnou práci stačil živn. list pod č. 2. Bojím se ovšem, že když finanční úřad zjistí, že mám i povolení ministerstva kultury - tedy mám možnost příjmů z jiného podnikání dle § 7 odst. 1, písm. c, bude chtít abych uplatňovala jen 40 % výdajů. Co s tím, já bych chtěla 60 %.
Vydáno: 21. 12. 2010
Syn vlastní nemovitost a její část - dílnu pronajímá otci. Otec je živnostník, vede účetnictví a platí dle nájemní smlouvy nájem jednou ročně. Syn zdaňuje příjem podle § 9, výdaje paušálem. Faktura vystavena v prosinci 2010 za období 1-12/2010, 12 x 10.000 Kč=120.000 Kč, splatnost 15. 1. 2011 1) Otec má dle nájemní smlouvy v nákladech nájem za 1-12/2010 ve výši 120 tisíc korun av DPFO bude mít HV k 31. 12. 2010 2) Syn obdrží pení až v lednu 2011, příjmy zdaní v DPFO v roce 2011? 3) Není nebezpečí, že bude otci daňově uznatelný náklad vyloučen? Pokud ano, může si otec tento náklad uplatnit v roce 2011 i když bude porušena věcná a časová souvislost? 4) Jak by byla situace, kdyby se platilo nájemné měsíčně? Otec by měl v nákladech roku 2010 nájemné 12 x, tedy 120 tisíc korun, syn v příjmech roku 2010 nájemné 11 x s platbou do 15.12.2010 za 11/2010, tedy celkem 110 tisíc korun. jeden měsíční nájem za 12/2010 zaplacený do 15. 1. 2011 by měl syn opět až v roce 2011.
Vydáno: 21. 12. 2010
Společnost s r. o., plátce DPH, provozuje fitcentrum, kde u poskytovaných služeb uplatňuje sníženou sazbu DPH. V rámci své činnosti ale poskytuje po dohodě s výrobcem některých cvičebních zařízení, i odborná zaškolení pracovníků jiných fitcenter, eventuálně i ostatních uživatelů. Toto školení spočívá v absolvování odborného tréninku na cvičebních strojích v našem fitcentru. Nevím jakou sazbu DPH uplatnit u těchto školení.
Vydáno: 14. 12. 2010
Setkal jsem se s případem, kdy účetní požadovala od zákazníka k faktuře přijaté za stavební práce i stavební deník. Argumentovala tím, že na faktuře přijaté nestačí mít rozepsané jednotlivé služby, které dodavatel poskytl. Údajně stavební deník požaduje i správce daně. Domnívám se, že stavební deník nemůžeme od dodavatele stavebních prací požadovat. Je tento postup správný?
Vydáno: 30. 11. 2010
Poslali jsme zaměstnance do půjčovny vozíků, který jsme potřebovali pro firemní účely. Zaměstnanec přinesl doklad, na kterém bylo pouze jeho jméno a jeho rodné číslo. Poskytovatel vozíků nevystavuje tedy doklad na obchodní firmu, ale pouze na fyzickou osobu, která si vozík vypůjčila. Můžeme tento doklad považovat jako účetní a daňový doklad? Postačí, když doklad opatříme našim razítkem? Nebo musíme požadovat změnu dokladu.
Vydáno: 30. 11. 2010
Společnost s r. o. vznikla v 11/2009, za rok 2009 ztráta ve výši 450 tis. Kč, zřizovací výdaje nejsou. Zákl. kapitál 200 tis. Kč 2 společníci. Za rok 2010 dosáhla zisku ve výši 900 tis. Kč, zisk po zdanění 729, vytvořen rezervní fond ve výši 20 tis. Kč, úhrada ztráty z roku 2009 ve výši 450 tis. Kč. Je možné v roce 2011 vyplatit společníkům podíly na zisku ve výši 129,5 tis. Kč pro každého společníka? Z vyplaceného podílu se odvádí jen srážková daň ve výši 15%?
Vydáno: 26. 11. 2010
Společnost s r. o. vlastní lesy. Její povinností je postupovat podle Lesního hospodářského plánu (dále jen „LHP“). Na základě smlouvy o dílo si nechala tento LHP zhotovit. Podle něj bude postupovat 10 let (co vytěžit, co zalesnit atd.). LHP obsahuje: - hospodářskou knihu s evidencí a plochovou tabulkou - lesnické mapy - digitální data na CD Cena za LHP je 270.000 Kč. Společnost s r. o. dostane na vytvoření plánu dotaci ve výši 160.000 Kč. Prosím o radu, jak tento případ zaúčtovat a daňově posoudit.
Vydáno: 22. 11. 2010
Společnost právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, vede podvojné účetnictví, chce zrekonstruovat kapli Obecnímu úřadu, která je ve vlastnictví uvedené obce. Potřebovali bychom poradit, jakým způsobem se tato akce dá financovat, kolik finančních prostředků můžeme vynaložit, zda můžeme provádět odpočet DPH na daňové doklady týkající se této akce, jak budeme postupovat při dani z příjmů právnických osob a na jaké účty budeme všechny náklady účtovat.
Vydáno: 22. 11. 2010
Náklady na stravu a ubytování Společnost uzavřela s agenturou práce smlouvu o dočasném přidělení zaměstnanců. Je sjednána odměna – odměna zahrnuje veškeré náklady agentury práce včetně odvodů za zaměstnance na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na zdravotní pojištění. Společnost zajišťuje dočasně přiděleným zaměstnancům stravu a ubytování. Jsou pro společnost tyto náklady daňově uznatelné?
Vydáno: 16. 11. 2010
Akciová společnost dosáhla v roce 2009 zisku ve výši 644.047 Kč. Nerozdělený zisk za minulá účetní období podle rozvahy činí 535.084 Kč, tj. v roce 2010 dohromady se ziskem z r. 2009 1.179.131 Kč. Neuhrazená ztráta za minulá účetní období činí 3.148.696 Kč. Hotovost v pokladně a na bankovních účtech převyšuje výši vytvořeného zisku za rok 2009. Členové představenstva si chtějí rozdělit za rok 2009 dividendy ze zisku (uspořádají valnou hromadu). Je možné na základě rozhodnutí valné hromady rozdělit členům představenstva dividendy a pokud ano, jaké jsou zde podmínky, tzn. termíny konání valné hromady a termín vyplácení dividend a výše srážkové daně?
Vydáno: 15. 11. 2010
Firma bude od března 2011 v likvidaci. Chci se zeptat, jestli do této doby může být plně funkční, provádět svoji činnost, fakturovat atd. Není nějaké omezení?
Vydáno: 15. 11. 2010
Stavební firma, s. r. o., řešila výpomoc při sezónních stavebních pracích tím, že pro ni pracovali pracovníci, kteří nemají živnostenský list. Lze s těmito lidmi sjednat např. smlouvu o poskytnutí služeb a odměna na základě této smlouvy vyplacená bude u nich příjmem osvobozeným podle § 10 (jako příležitostný příjem do výše 20.000 Kč/ rok) a firma si může dát náklady na vyplacené odměny do účetnictví jako daňové náklady? Anebo musí s těmito lidmi sjednat dohodu o provedení práce a odvést srážkovou daň?
Vydáno: 15. 11. 2010