Ing. Pavel Matějka - strana 2

Společnost koupila v roce 2015 automobil - auto vložila do majetku, ale v roce 2015 neodepisovala. Uplatnila DPH v přiznání za 12/2015 ve výši 25 000 Kč. Dne 20. 1. 2016 bylo auto ukradeno. Musí společnost vrátit DPH? A pokud ano, tak kdy?

Poplatníkovi byla zrušena registrace k DPH z moci úřední pro nepodávání daňových přiznání k datu 14. 1. 2015. Od tohoto data vystavoval faktury jako neplátce DPH bez uvedení daně. Po překročení částky 1 000 000 Kč se přihlásí k registraci plátce DPH podle § 6 ZDPH. Finanční úřad v roce 2016 zjišťuje z účetnictví roku 2013, 2014 částku 1 000 000 Kč a konstatoval, že poplatník měl být plátcem DPH od 15. 1. 2015, neboť překročil obrat 1 000 000 Kč za předchozích 12 měsíců po sobě jdoucích. Jak je možné postupovat v tomto případě? Je tento postup finančního úřadu správný? Nebo má poplatník počítat obrat od 15. 1. 2015?

Daňovou kontrolou byl ze strany správce daně proveden u měsíčního plátce DPH doměrek, který se týkal všech 12 měsíců v kalendářním roce. Na doměrek se váže penále a u toho by chtěl poplatník požádat o prominutí. Musí podat 12 žádostí, a tedy zaplatit 12x správní poplatek, anebo lze žádost podat jedenkrát za celé zdaňovací období? 

Naše společnost měla v roce 2009 účetní i daňovou ztrátu. Ostatní roky od roku 2002 do této doby jsme měli vždy zisk. Jsme plátci DPH, máme 5 zaměstnanců. Do kterého roku musíme uschovávat účetní doklady? Na které roky nám může přijít kontrola z finančního úřadu na daň z příjmu a na DPH?

Jakými lhůtami pro vyměření a vymáhání úroků z prodlení je správce daně vázán? Správce daně nám na sklonku roku 2016 poslal platební výměr na úroky z prodlení, které se vážou k daňovým povinnostem let 2007-2009. Nebyl již nárok na vymáhání promlčen? Každý rok nám navíc FÚ potvrzuje neexistenci daňových nedoplatků.

OSVČ obdržela v 12/2016 výzvu k úhradě úroků z prodlení k pozdě zaplacenému DPH za 4. čtvrtletí 2007. Nedoplatek tohoto DPH byl uhrazen v 5/2008. Finanční úřad podnikateli v r. 2010, 2012 a 2015 vracel nadměrné odpočty v plné výši. Jakou lhůtu má finanční úřad pro vyměření úroků z prodlení? Domníváme se totiž, že když vracel nadměrné odpočty, vyměřil úroky z prodlení až v době odeslání výzvy k úhradě.

Drobný podnikatel, daňová evidence, čtvrtletní plátce DPH. Jestliže v kontrolním hlášení (KH) bude mít dodavatel či odběratel v údajích nějakou chybu, tak oba dva obdrží výzvu, aby své údaje z KH potvrdili nebo opravili a to do týdne. Kdy ale má čtvrtletní plátce DPH čekat výzvu? V jakém časovém odstupu? Do týdne po termínu po podání daňového přiznání, (tj. po pětadvacátém), do dvou týdnů, do měsíce, do dvou měsíců, do půl roku? Bude si moci naplánovat čtrnáctidenní dovolenou? Má finanční správa také nějaké lhůty? Je nějaká tolerance v posílaných údajích – DIČ, EČDD, DPPD, částka ceny bez DPH a částka DPH? Např. u PDP, kde snadno při účtování dojde k překlepu, jeden bude mít 29 660 Kč, druhý 29 680 Kč.

Pokud společnost podá nulové (žádné výnosy ani náklady - jen aktiva a pasiva) DPPO včetně výkazů a textové přílohy až k 30. 6. z důvodu chybného posouzení, že měl být povinný audit - ten bude až následující rok, hrozí nějaké sankce? 

S. r. o. překročila v září obrat pro povinnou registraci k DPH (obrat má 15 mil.). Podala žádost o registraci. Od té doby po ní FÚ stále požaduje předkládání různých dokumentů (smlouvy s dodavateli, soupisy pohledávek, závazků...). Do dnešního dne FÚ nezaregistroval s.r.o. k DPH. Dle § 6 se osoba povinná k dani překročením obratu stává plátcem DPH od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci překročení obratu. Tedy - faktury by měla začít vystavovat s DPH od 1. 11. 1) Měla tedy vystavovat faktury s DPH i za předpokladu, že stále nemá od FÚ doklad o registraci k DPH? 2) Pokud ano, co by se stalo, kdyby následně FÚ žádost o registraci zamítl?

FO, pobírající starobní důchod, má příjmy z pronájmu podle § 9. Důchod pobírá asi 132 000 Kč za rok, příjmy z pronájmu nemovitosti 1 000 000 Kč. a) Do daňového přiznání uvede částku 1 000 000 Kč, výdaj 30 % 300 000 Kč, ke zdanění 700 000 Kč. Jak to bude se zdaněním starobního důchodu, vychází se z částky 1 000 000 Kč, tedy překročí 840 000 Kč a do § 10 uvede celý svůj důchod za rok a zdaní společně s příjmem z pronájmu? b) Pokud v kalendářním roce 2016 obdrží jen 700 000 Kč a zbytek nájemného doplatí nájemce až v dalším roce, tak se ten zbytek zdaní za rok 2017 a důchod již nemusí zdanit? c) Pokud v roce 2012 zapomněla podat přiznání k dani z příjmů (nemovitost se převáděla), tak už jí daň FÚ nedoměří, uplynuly 3 roky, je to tak? 

Byly mi rodiči darovány pozemky a nemovitá věc, tj. rodinný domek (řádná polovina, druhá byla darována bratrovi), na základě darovací smlouvy. Vklad do katastru nemovitosti byl proveden s právními účinky ke dni 19. 8. 2016. Obracím se s prosbou o radu, jaké povinnosti mně a mému bratrovi vznikají vůči finančnímu úřadu. Co vše musíme vyřídit? 

Jaká je maximální možná lhůta, v níž má správce daně právo vyměřit pokutu za opožděné podání tvrzení k dani (konkrétně k dani silniční). Který předpis tuto lhůtu stanovuje?

Firmě vznikl nadměrný odpočet DPH. Lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu dávno uběhla a správce nepodal ani žádnou výzvu, ani nezahájil daňovou kontrolu. Jak se v tomto případě zachovat? Dle § 105 ZDPH, v případě, že vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, správce vrátí tento přeplatek do 30 dnů. Zde se takto nestalo. Můj dotaz zní: 1. Má správce daně povinnost poslat alespoň výzvu či zahájit daňovou kontrolu? V případě, že se nic takového nestane, má povinnost tuto částku vrátit? 2. Kdy je daň vyměřena? Měla by být vyměřena posledním dnem pro podání přiznání, ale v případě neposlání nadměrného odpočtu se vyměření nekonalo? 3. Lze požadovat úroky z prodlení?

Dne 13. 8. 2016 se firma stala dobrovolným plátcem DPH. Dne 15. 7. 2016 firma koupila automobil do obchodního majetku firmy s. r. o., kde byla vyčíslena daň od plátce DPH. V řádném přiznání k DPH za srpen 2016 měla firma s. r. o. uvést na ř. 45 daňového přiznání k DPH nárok na odpočet DPH z dlouhodobého hmotného majetku v obchodním majetku. Bohužel se tak nestalo a firma na tento postup při registraci k DPH zapomněla. Je možné nyní podat dodatečné přiznání k DPH za měsíc srpen 2016 a na ř. 45 výši dlouhodobého hmotného majetku v obchodním majetku uplatnit? 

Poslední díl seriálu o vyplňování daňového přiznání k DPH je věnován problematice úpravy odpočtu daně ve smyslu ustanovení § 78 a násl. zákona o DPH a vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží ve smyslu § 84. Na tiskopisu daňového přiznání jde o řádky 60 a 61.

V DHK č. 19/2016 byl minulý díl úvodem do problematiky nároku na odpočet daně a jeho uplatnění v plné či částečné výši. V tomto čísle navazujeme na problematiku nároku na odpočet daně základní informací o právní úpravě uplatnění nároku na odpočet při registraci a při zrušení registrace, včetně praktických příkladů.

K uplatnění nároku na odpočet daně je oprávněn plátce, který splní podmínky vymezené v zákoně o DPH . Samotné uplatnění nároku na odpočet daně je však právem a nikoliv povinností plátce, což znamená, že každý plátce se může svobodně rozhodnout, zda u jím přijatých zdanitelných plnění, u nichž je ze zákona oprávněn k odpočtu daně, tohoto oprávnění skutečně využije. Správné uplatňování nároku na odpočet daně ovšem vyžaduje hlubší znalosti smyslu a obsahu zákona o DPH , a proto se v některých případech plátci dopouštějí chyb. Vzhledem k tomu je tento díl věnován nároku na odpočet daně, a to postupně od roviny obecné až ke způsobu výpočtu odpočtu daně v částečné výši (tj. v poměrné výši a v krácené výši).

Každý daňový subjekt je v rámci své činnosti původcem různých dokladů, u nichž je právními předpisy stanovena konkrétní uschovací doba, a proto se nevyhne řešení otázky, jaké doklady má povinnost uchovávat, po jak dlouhou dobu, a které právní předpisy mu uvedenou povinnost ukládají. Vzhledem ke skutečnosti, že jeden doklad v mnoha případech slouží k více účelům, nevztahuje se na něj ve věci jeho uchovávání pouze jeden právní předpis. Tento článek proto obsahuje nejen přehled těch nejdůležitějších právních předpisů, jež stanoví uschovací doby pro konkrétní doklady, ale i bližší vysvětlení včetně příkladů.

Dle NOZ musí daňový subjekt při koupi obchodního závodu či jeho části (dříve společnosti) do 15 dnů od sjednání smlouvy předložit tuto smlouvu správci daně. Co se touto koupí myslí? Jde o smlouvu, kde se daňový subjekt stává společníkem, neboť koupil obchodní podíl či jeho část, nebo o smlouvu, kdy se převádí aktiva a pasiva firmy prodávajícího do majetku firmy kupujícího?

Dle NOZ musí daňový subjekt při koupi obchodního závodu či jeho části (dříve společnosti) do 15 dnů od sjednání smlouvy předložit tuto smlouvu správci daně. Co se touto koupí myslí? Jde o smlouvu, kde se daňový subjekt stává společníkem, neboť koupil obchodní podíl či jeho část, nebo o smlouvu, kdy se převádí aktiva a pasiva firmy prodávajícího do majetku firmy kupujícího?