Ing. Pavel Matějka - strana 6

Jaké náležitosti musí mít faktura zaslaná od dodavatele ve formátu pdf, aby byla uznána jako daňový doklad?

S. r. o., neplátce DPH, překročila obrat 1 mil. Kč v září 2015. V říjnu zaslala na finanční úřad žádost o registraci. Dle zákona o DPH by se měla stát plátcem DPH od listopadu 2015. Dosud však nedostala od finančního úřadu rozhodnutí o registraci, finanční úřad stále požaduje doložení různých podkladů. Vzhledem k tomu, že s. r. o. již potřebuje vystavovat faktury, vystavuje je i bez tohoto rozhodnutí s DPH. 1) Je správné, že na fakturách vyčísluje DPH i bez písemného rozhodnutí finančního úřadu? 2) odběratelé oslovují s. r. o., že nesprávně uvádí DPH na fakturách, neboť v ARESU není jako plátce uveden a požadují k doložení plátcovství předložit Rozhodnutí o registraci. To však s. r. o. v ruce stále nemá. Jak tuto situaci řešit?  

Chci si od obce pronajmout prostor a zřídit v něm kadeřnictví. Je třeba malých úprav provozovny jako je - úprava rozvodů vody - úprava rozvodů elektřiny - nová dlažba. Mohu si tyto položky uplatnit jako daňový výdaj pokud budu mít v nájemní smlouvě, že tyto opravy musím udělat na své náklady?

Jsme s. r. o., která se založila účelově. V roce 2008 zakoupila nemovitou věc s pozemkem s tím, že budova bude zbourána a bude postaven nový bytový dům a následně po bytových jednotkách rozprodán. Byla vypracována projektová dokumentace, ale do dnešního dne probíhají průtahy ze strany státních úřadů s udělením stavebního povolení. Jelikož firma nevykazuje výnosy, finanční úřad už dvakrát zaslal zrušení registrace DPH, po odvolání k výzvě nám finanční úřad ponechal registraci. V letošním roce jsme obdrželi faktury s DPH. Pokud si neuplatníme DPH, jaké důsledky to bude mít pro daň z příjmu a jak o DPH účtovat daňově či nedaňově?  

Zájmové sdružení právnických osob pořádalo konferenci, na kterou se fakturovalo vstupné. Konference se rovněž účastnily osoby, které nejsou členy sdružení a které vstupné neplatily (tzv. VIP účastníci). Aby se náklady na konferenci nemusely očišťovat o náklady vztahující se k těmto osobám a bylo tak možné rovnou aplikovat koeficient pro účely DPH, sdružení za tyto osoby doodvedlo DPH odpovídající ceně vstupného, která se fakturovala ostatním účastníkům. Lze tento náklad (doodvedení DPH) považovat za daňově účinný z hlediska daně z příjmů?

Jak postupovat při kontrolním hlášení DPH u subjektu, který má povolen § 91 zákona o DPH poměrem sazeb, FO, čtvrtletní plátce. Budu postupovat stejně jako u klasických plátců DPH?

Společnost vstoupila do likvidace. Součástí jejího majetku je i 100% podíl ve dvou společnostech s ručením omezeným. Likvidátor má v úmyslu podíly v dceřiných společnostech ponechat jako součást likvidačního zůstatku (společenská smlouva umožňuje výplatu likvidačního zůstatku v nepeněžní podobě). Jakým způsobem se hodnota podílů a nabývacích cen podílů oceňuje pro účely stanovení základu daně, který je předmětem srážkové daně dle § 36 (1) b? Prosím zahrnout do odpovědi i problematiku kurzu s ohledem na skutečnost, že dceřiné společnosti jsou v zahraničí a podíly v nich jsou tudíž v cizích měnách. Jakým způsobem se hodnota podílů a nabývacích cen podílů oceňuje pro účely stanovení základu daně, který je předmětem srážkové daně dle § 36 (2) f? Prosím zahrnout do odpovědi i problematiku kurzu s ohledem na skutečnost, že dceřiné společnosti jsou v zahraničí a podíly v nich jsou tudíž v cizích měnách. 3. Jakým způsobem se pro tyto účely hodnota podílů oceňuje u příjemce, který vede účetnictví dle českých účetních předpisů?  

Pokud společník vloží do s. r. o. bezúročně 5,5 mil. Kč jako vklad společníka k datu 1. 12. a 31. 12. si zase peníze vezme z s. r. o. zpět, jak se bude danit majetkový prospěch? Při úroku 4,7 % činí prospěch 253 800 Kč na rok, mohu tuto částku vypočítat poměrově na vypůjčené dny, tzn. 253 800 / 365 dní v roce x 31 dní půjčka do s. r. o. = 21 555 Kč a jelikož tato výše nedosahuje 100 000 Kč, tak nezvyšuji základ daně. Je tato úvaha správná?  

Společník si z firmy půjčil peníze v USD, z půjčky jsou mu vyčíslovány v USD i úroky z půjčky v obvyklé výši. Společník se rozhodl vrátit část půjčky v Kč. Jaký kurz se má použít pro ponížení jeho závazku v účetnictví? Kurz ČNB, nebo se má využít kurz jeho banky ke dni úhrady?

Česká společnost s. r. o. koupila slovenskou společnost, též s. r. o., a je jejím jediným 100% vlastníkem. Lze navýšit základní jmění slovenské společnosti z dosavadních 5 000 Kč na 500 000 Kč tak, že by matka vložila 495 000 Kč v hotovosti (do pokladny) dceřiné společnosti?  

Naše společnost s.r.o. přijala fakturu od dodavatele, na které je v záhlaví uvedena dodavatelova adresa (nejspíš provozovny) a dole v zápatí je uvedeno, že podnikatel je zapsán na živnostenský úřad pod evidenčním číslem se sídlem na jiné adrese. Jakou z těchto adres mám napsat do účetního systému k dodavateli, aby to bylo správně? Nebo je to jedno a mohu uvést sídlo i provozovnu? Obě adresy jsou v Liberci. Faktura je vystavena na 700 Kč.  

Občan ČR a Slovenska začnou pronajímat byt v Praze (příjmy z § 9 zákona o daních z příjmů). Jaké jsou jejich registrační povinnosti k dani z příjmů a kdy?

V březnu 2015 v naší firmě zahájil finanční úřad kontrolu na DPH za roky 2011–2014. Kontrola byla uzavřena v dubnu s výsledkem, že nebylo shledáno žádných nesrovnalostí. Nyní se finanční úřad ozval opět, že chce zahájit kontrolu na daň z příjmů právnických osob za roky 2012–2014. Na náš dotaz proč zahajuje zase kontrolu, že nemá důvod, když DPH bylo bez závad, a že nás zatěžuje opět po čtyřech měsících. Odpověděli nám (do telefonu), že v době kdy probíhala kontrola na DPH, neměli kapacitu na provedení kontroly i na daň z příjmů. Máme možnost se nějak bránit? Zdá se nám to velmi šikanózní, a pokud je nějaká možnost, chtěli bychom se bránit.

Tuzemská společnost s ručením omezeným zavádí nové technologie ve výrobě, ohledně zaškolení si objednala služby od izraelského občana – nepodnikatele, který provede zaškolení v této společnosti, tedy přímo na území ČR. Není zde nějaký daňový problém při úhradě za poskytnuté služby tomuto izraelskému občanu?  

Jsme přepravní společnost, plátci DPH. Při přepravě vznikla škoda na přepravovaném zboží a objednatel přepravy, osoba registrovaná k dani v EU (Itálie), po nás uplatňuje náhradu škody. S náhradou souhlasíme, ale objednatel nám vystavil doklad bez DPH a uvedl, že jde o reverse charge. Náhrada škody není v ČR zdanitelným plněním. Předpokládáme tedy, že ani náhradu škody vyplacenou do EU bychom neměli uvádět do českého Přiznání k DPH. Je to tak? V případě, že do českého Přiznání k DPH tato skutečnost patří, do kterého řádku?

Na který řádek v přiznání k DPH uvádět: a) nákup zboží: jedná se o dovoz zboží z 3.země, když zboží cestuje ze 3.země rovnou k našemu odběrateli na Slovensko plátci DPH, faktura je bez DPH b) prodej zboží na Slovensko slovenskému plátci DPH (zboží putovalo z 3.země kde jsme ho nakoupili rovnou na Slovensko).

Na začátku roku vždy dostáváme platební kalendáře od dodavatelů energií. Správně bychom měli po zaplacení zálohy zaúčtovat vždy příslušnou položku z toho plat. kalendáře a uplatnit si ze zaplacené zálohy nárok na odpočet DPH, ale ne vždy se nám to podaří – buď se na to zapomene, nebo se platební kalendář k účetní ani nedostane. Následně pak máme na konečném daňovém dokladu za spotřebu energií odečítané jednotlivé zálohy rozložené na základ a daň, ale my do účetnictví dáváme ty zálohy celé, tj. celou uhrazenou částku bez rozložení na základ a daň a DPH si vlastně nárokujeme až v tento okamžik (nárok na odpočet DPH tedy souhlasí, ale je uplatněn se zpožděním). Je tento postup v pořádku nebo nám za něj hrozí nějaký postih?

Kontrola z FÚ může kontrolovat období 3 roky zpětně, tak nechápu, proč musíme daňové a účetní doklady uschovávat delší dobu (10 let). Komu bychom je ukazovali, když FÚ může kontrolovat jen období 3 roky zpětně?

Při zasílání Přiznání k DPH přes datové schránky jsem si vždy jen kontrolovala odeslání - doručení zprávy, ale neukládala jsem si dodejky. Je naší povinností si tyto dodejky vytisknout, nebo uložit v počítači

Není mi jasná otázka odpočtu DPH, pořizovatel je podnikatel, který bude využívat automobil ke své podnikatelské činnosti, při pořízení z EU přizná DPH, ale nevím, zda je možný odpočet DPH, když se jedná o automobil z r. 2007. Pro nárok na odpočet u nákupu osobního automobilu je rozhodující datum 1. 4. 2009 (v této otázce není ani dodavatel ani pořizovatel obchodníkem s použitým zbožím). Má pořizovatel tedy nárok na odpočet DPH?