Ing. Jiří Nigrin - strana 74

Fyzická osoba v průběhu roku byla zaměstnána v Španělsku na Hlavní PP, na konci roku 2012 založila živnost OSVČ v tuzemsku, jak a kde se budou uvádět příjmy ze zahraniční za rok 2012, musí podat daňové přiznání v zahraničí? Budou do přiznání v tuzemsku vstupovat pouze příjmy za OSVČ nebo sem budou vstupovat i příjmy ze zahraničí?

České s. r. o. emituje obligace prostřednictvím bankovního ústavu, tzn. toto s. r. o. je v postavení dlužníka. Nabyvatelem (držitelem) těchto obligací je fyzická osoba, a to otec jednoho z jednatelů a zároveň společníka daného s. r. o. Fyzická osoba je tím v postavení věřitele. Považuje se tato fyzická osoba za spřízněnou osobu? Z důvodu § 25 odst. 1 písm. w ZDP)?

Starobní důchodce v roce 2010 zrušil jako fyzická osoba na finančním úřadě registraci plátce daně a zastavil živnostenský list. Nyní měl ve 12/2012 příjem za zprostředkování Kč 140 000 Kč. Musí se na finanční úřad zpětně zaregistrovat k dani z příjmu? Může použít náklady 60 %? Musí na živnostenském úřadě obnovit živnostenský list nebo jen v daňovém přiznání přizná finančnímu úřadu příjem a doplatí SP a ZP? Nebo se to dá zahrnout do § 10? A jaké náklady může v § 10 uplatnit?

Podnikatel je fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. V 04/2012 nakoupil ojetý automobil za 1,2 mil. Kč vč. DPH, zařadil ho do majetku firmy a DPH = 200 000 Kč nárokoval a obdržel. V 11/2012 došlo k autohavárii, při které byl automobil totálně zrušen. Jednání s pojišťovnou ještě není uzavřeno. Vrak automobilu se podařilo prodat za 360 000 Kč (vč. DPH) v lednu 2013. DPH z prodeje automobilu (60 000 Kč) odvede. Bude muset vracet ještě nějakou poměrnou část z nárokovaného DPH z prodejní ceny automobilu v dubnu 2012 (200 000 Kč)? Automobil je vyřazen z majetku firmy v lednu 2013.

Zálohovou fakturu jsme vydali v roce 2012, v měsíci srpnu 2012 nám byla uhrazena, plnění bude až v tomto roce 2013. Mám povinnost vystavit daňový doklad a přiznat DPH ke dni přijetí úplaty, tedy v srpnu 2012? A naopak - já jsem zaplatila v roce 2012 zálohu a nemám k ni ještě daňový doklad a tudíž si nemohu odečíst DPH, plnění bude taky až v roce 2013.

Začala jsem podnikat od 1. 9. 2012 ‒ neplátce DPH. Od 20. 12. 2012 jsem se dobrovolně zaregistrovala k plátcovství DPH. Co si mohu prosím uplatnit při prvním podání daňové přiznání k DPH? Zásoby, drobný majetek, kancelářské potřeby, ke kterým mám daňové doklady?

Můj dotaz směřuje k aplikaci zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, konkrétně k tvorbě opravných položek k pohledávkám dle § 8c zákona a to u podnikatele fyzických osob, která vede daňovou evidenci. Mám pochybnosti, zda lze aplikovat ustanovení § 8c v uvedeném případě z toho důvodu, že na rozdíl od § 8, 8a, 8b není u § 8c uvedeno, že podle něj postupují jen poplatníci, kteří vedou účetnictví.

Je fyzická osoba, plátce DPH, povinna a dle jakého zákona, paragrafu vytvořit směrnice? V případě, že ano, čeho se mají směrnice týkat? Jedná se o drobného podnikatele, nákup zboží, úprava dle požadavků zákazníka (např. šití dodavatelsky), montáž.

Muzikant, starobní důchodce, neplátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, registrovaný k dani z příjmů fyzických osob a na OSSZ a ZP, účinkuje na koncertech a vystoupeních, za které vystavuje faktury. Tyto faktury jsou mu propláceny ve 100% výši. Tyto příjmy následně daní a odvádí zdravotní a sociální pojištění. Je tento postup správný? Domnívám se, že dle autorského zákona a ustanovení § 7 zák. o daních z příjmů, by tyto částky za vystoupení (které jsou zpravidla do 7 000 Kč měsíčně od 1 subjektu) - měly být zdaněny 15% sazbou daně z příjmů přímo daným subjektem - organizátorem. Budou vcházet do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění? Jak danit a pojišťovat vystoupení, přesáhne-li částka 7 000 Kč měsíčně pro jeden subjekt - organizátora? Je vhodné za tyto vystoupení vystavovat faktury, nebyla by lepší nějaká smlouva?

Jsme právnická osoba, s. r. o., plátci DPH, vedeme účetnictví, společnost z Kypru nám poskytuje službu - pronájem domény. 1) Máme povinnost z této služby platit srážkovou daň a případně v jaké výši? 2) Jaký je postup při vyčíslení a zaúčtování této daně? 3) Stejný princip i výše daně by byl, kdybychom podobnou službu obdrželi z Bulharska (tedy je stejný princip i výše daně pro všechny státy EU?)

Společnost obdržela v prosinci roku 2012 oznámení o insolvenci jednoho svého odběratele. Pohledávky vzniklé v roce 2012 přihlásila až v roce 2013 (ale stále ve lhůtě pro podání přihlášky). Je možné vytvořit 100 % daňovou opravnou položku již do roku 2012 dle § 8?

Jedná se o tři budovy, kdy každá má své parcelní číslo (jedna z nich i číslo popisné) a jsou spolu spojené (nestojí žádná samostatně). Dvě z budov mají přízemí a jedno patro a jedna budova je pouze přízemní. Jak se bude určovat v daňovém přiznání počet dalších nadzemních podlaží u přízemní budovy, která je přilepená k dalším budovám, ale žádné patro nemá. Stavby slouží pro podnikatelskou činnost. Budovy nejsou provozně spojeny.

Firma měla v roce 2009 zisk, v roce 2010 ztrátu, jejíž část odepsala v roce 2011 a bude mít zisk za rok 2012. Poslední kontrolu finančního úřadu měla v roce 2005. Je plátcem DPH, má zaměstnance (tedy mzdové doklady). Účtuje se v kalendářním roce a přechod na hospodářský rok se neuvažuje. Daňové přiznání je podáváno všechny roky ve lhůtě do 31. 3. (1.4.). 1) Jak dlouho je nutno archivovat doklady z roku 2005? 2) Který nejstarší rok je nutno archivovat pro případnou kontrolu účetnictví a mezd? 3) Může být kontrolován ještě rok 2008? 4) Které roky může být kontrolován rok 2010, když byla v tomto roce vykázána daňová ztráta a daňové přiznání podáno do 31. 3. 2011?

OSVČ v roce 2012 předčasně vypověděla penzijní a životní pojištění a obdržela odbytné. Penzijní připojištění měl sjednáno od 1. 1. 2003 do 29. 2. 2012 a v období od 2003 do roku 2010 uplatňoval v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele maximální částku 12 000 Kč. Životní pojištění měl sjednáno od 1. 4. 2004 do 17. 1. 2012 a v období od 2004 do roku 2010 uplatňoval v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele také maximální částku 12 000 Kč. V roce 2011 neuplatňoval nic z důvodu podnikatelské ztráty. Kolik Kč bude OSVČ dodaňovat a na jakém řádku přiznání? Jaké přílohy je k přiznání třeba vyplnit a přiložit? Pojišťovna sdělila, že odbytné bylo zdaněno srážkovou daní 15%. Odbytné již tedy není třeba v přiznání řešit? Jaký bude celkový základ daně tohoto poplatníka, pokud vykazuje ztrátu z podnikání dle § 7 ve výši 150 000 Kč? Lze případně uplatnit loňskou ztrátu z podnikání?

Je možné, aby spolupracovali i sourozenci mezi sebou. A zda je možné, aby jeden uplatnil náklady % výdajů a pak část již sníženou o výdaje procentem převedl na spolupracující osobu, která uplatňuje výdaje ve skutečně prokázané výši? Nebo je nutné převést pouze část příjmů a pak už nelze uplatnit výdaje procentem, protože OSVČ uplatňuje skutečné výdaje?

Stavební společnost provedla v roce 2007 stavbu pro odběratele. Dle SOD vyfakturovala odběrateli cenu díla 1 000 000 Kč plus 19 % DPH, tj. 1 190 000 Kč. Dle SOD byla sjednána pro případy vady díla pozastávka na dobu 7 let, tj. do roku 2014 v částce 10 % ceny díla bez DPH tj. 100 000 Kč. V prosinci 2012 byla uzavřena dohoda dohodu, na základě které je odběratel oprávněn provést úhradu pozastávky dříve, než je původní termín splatnosti pozastávky (2014). Provedená úhrada pak nemá žádný vliv na dobu trvání záruční doby. Pokud odběratel využije oprávnění a provede úhradu pozastávky do 31. 12. 2012 bude odběrateli stavební společností poskytnuta bez dalšího další sleva (skonto) ve výši 4 %. Odběratel je oprávněn o uvedenou slevu ponížit již platbu, na základě níž mu vznikl nárok na slevu. 1. Jedná se zdanitelné plnění (faktura z roku 2007, skonto z pozastávky)? 2. Pokud ano, jakou sazbou bude DPH vypořádána? 3. Jak bude o tomto v účetnictví stavební společnosti účtováno?

Jsme plátci DPH. Naše společnost se účastní soudního řízení ve věci vymáhání pohledávky, kterou má naše společnost vůči svému odběrateli. Byl vydán platební rozkaz, který nabyl právní moci 16. 7. 2009, následovala exekuce, která byla úspěšná a dne 18. 8. 2010 nám byla na účet připsána vymožená částka. Tato zahrnovala částku pohledávky, úroků z prodlení, nákladů řízení a nákladů exekuce. V platebním rozkazu bylo uvedeno, že nám náleží částka pohledávky, úroky z prodlení a také náklady řízení v částce 12 024 Kč = 600 Kč soudní poplatek + 11 024 Kč (tj. 9 600 Kč + 1 824 Kč DPH 19 %). Chápeme správně, že DPH ve výši 1 824 Kč nemusí naše společnost odvádět na výstupu, neboť žádné zdanitelné plnění neuskutečnila? Pokud by tomu tak nebylo a DPH na výstupu bychom měli odvést, tak pak k jakému datu?

Jsme plátci DPH. Naše společnost se účastní soudního řízení ve věci vymáhání pohledávky, kterou má naše společnost vůči svému odběrateli. Byl vydán platební rozkaz, který nabyl právní moci 16. 7. 2009, následovala exekuce, která byla úspěšná a dne 18. 8. 2010 nám byla na účet připsána vymožená částka. Tato zahrnovala částku pohledávky, úroků z prodlení, nákladů řízení a nákladů exekuce. V platebním rozkazu bylo uvedeno, že nám náleží částka pohledávky, úroky z prodlení a také náklady řízení v částce 12 024 Kč = 600 Kč soudní poplatek + 11 024 Kč (tj. 9 600 Kč + 1 824 Kč DPH 19 %). Chápeme správně, že DPH ve výši 1 824 Kč nemusí naše společnost odvádět na výstupu, neboť žádné zdanitelné plnění neuskutečnila? Pokud by tomu tak nebylo a DPH na výstupu bychom měli odvést, tak pak k jakému datu?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, poskytující montáž hromosvodů. Jaká sazba DPH se použije při fakturaci montáže hromosvodu a zprostředkování vyhotovení revizní zprávy na rodinném domě? Postupuji správně, když při fakturaci dopravy (při elektromontážích na rodinném domě) fakturuji DPH 19 %?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, poskytující montáž hromosvodů. Jaká sazba DPH se použije při fakturaci montáže hromosvodu a zprostředkování vyhotovení revizní zprávy na rodinném domě? Postupuji správně, když při fakturaci dopravy (při elektromontážích na rodinném domě) fakturuji DPH 19 %?