Ing. Jiří Nigrin - strana 73

Fyzická osoba v roce 2012 od ledna do července byl zaměstnán v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele. Dle pracovní smlouvy měl hrubou mzdu 20 000 Kč/měsíčně. Vyplaceno mu bylo nahodile v průběhu roku 2012 2 x 18 000 Kč tj. celkem 36 000 Kč v hotovosti. Zbytek mzdy včetně odstupného zaměstnavatel zaměstnanci dluží. Zaměstnavatel je nekontaktní a nereaguje ani na výzvy státních orgánů (Úřad práce případ uzavřel s tím, že firma je nekontaktní a proto nemohou provést kontrolu), ale zatím není v likvidaci. Zaměstnanec nedostal potvrzení o příjmech, výplatní listy ani žádné podklady pro určení výše mzdy. Zaměstnanec neví, zda mu byla v zaměstnání uplatňována sleva na poplatníka, ale podepsal prohlášení v minulosti. Správce daně tvrdí, že nemůže nijak pomoci. Zaměstnanec podal výpověď pro neplacení mzdy a od srpna 2012 podniká jako fyzická osoba. Má tedy povinnost podat daňové přiznání. Jakým způsobem a v jaké výši zohlednit v přiznání příjmy ze zaměstnání? Má se dopočítat ideální mzda z hrubé mzdy ve smlouvě tu zdanit? Má se zdanit pouze vyplacená mzda 36 000 Kč? Pokud ano jak se určí základ daně ze závislé činnosti? Jakým způsobem se správci daně prokáže výše základu daně ze závislé činnosti, když kromě pracovní smlouvy neexistuje žádný záznam?

Pokud OSVČ bydlí společně s bratrem, může na něho rozdělit příjmy a výdaje, jako na osobu spolupracující?

Ráda bych se zeptala, zda pojišťovna tzv. „ručí“ za vydané potvrzení pro možnost odpočtu od základu daně. Je třeba zkoumat pojistnou smlouvu, nebo lze vycházet z tvrzení: „Vydá-li pojišťovna potvrzení pro možnost uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného od základu daně, má poplatník na tento odpočet automatický nárok“?

Společnost s. r. o., neplátce DPH, nemá žádné zaměstnance. Jednatel si dělá kurz energetického auditora a chce v budoucnu tuto činnost provozovat prostřednictvím tohoto s. r. o. Lze fakturu od Asociace energetických auditorů za účastnický poplatek na tomto kurzu dát do nákladů s. r. o.?

Fyzická osoba vedla v roce 2012 daňovou evidenci, na konci roku se rozhodla, že v roce 2013 přejde na paušál. V daňovém přiznání udělá veškeré úpravy (dodaní pohledávky, zásoby atd.), také má v evidenci automobil, který není zcela odepsaný. Zajímá mne, jestliže tento automobil v roce 2013 prodá, zdaní příjem přes § 10 Ostatní příjem. Je možné jako náklad uplatnit nevyužitou zůstatkovou cenu automobilu, kterou si nemohl uplatnit?

OSVČ (podnikatel s živnostenským listem na zprostředkování)má registraci u ČNB na činnost investičního zprostředkovatele. Vykonává funkci manažera skupiny pro jednu pojišťovnu (na základě smlouvy mezi ním jako OSVČ a pojišťovnou). Má na starosti skupinu dalších OSVČ (investičních zprostředkovatelů-kteří zprostředkovávají pojištění pro danou pojišťovnu). Tuto skupinu si musel sám vyhledat a vytvořit. O svou skupinu se stará, školí ji, chodí jako náhled na jejich návštěvy u klientů, pomáhá jim řešit jim problémy apod. Jako odměnu získává jakousi paušální odměnu (pokud mu na ni vznikne nárok) a pak určité % z odměn své skupiny od pojišťovny (pokud tato skupina bude plnit nastavené limity - tyto nastavila pojišťovna). Sám za sebe již nebude navštěvovat klienty a zprostředkovávat pojištění. Pro spolupráci s pojišťovnou si musel zajistit registraci u ČNB. Jakou výši paušálních výdajů může tato OSVČ uplatnit? 40 % či 60 %?

Lze volit (plný nárok + dodaňovat nebo v poměrné výši) u leasingových splátek automobilů pořízených na finanční leasing s možností/povinností odkupu § 75 odst. 2? Jinými slovy, je to dlouhodobý majetek (tedy nutno výhradně poměrně) a proč?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci. V roce 2012 sepsal tzv. Dohodu o poskytnutí dotace se Státním zemědělským intervenčním fondem. Předmětem této Dohody je budoucí poskytnutí dotace na nákup investic do zemědělství. Podmínkou pro udělení dotace je splnění pravidel pro dané dotační opatření (tzv. Zahájení činnosti mladých začínajících zemědělců). Pro dané opatření platí, že žadatel po podpisu Dohody obdrží na svůj bankovní účet částku ve výši 500 000 Kč jako zálohu na dotaci. Tuto zálohu podnikatel obdrží v roce 2012 na nákup zemědělských strojů (celková hodnota nakoupených investic je cca 1,2 mil. Kč). Teprve po podání žádosti o proplacení dotace včetně splnění všech podmínek Dohody bude podnikateli proplacena zbývající částka dotace (cca 600 000 Kč). Žádost o proplacení dotace bude podnikatelem podána v roce 2013. Jak zavést do daňové evidence poskytnutou zálohu na dotaci ve výši 500 000 Kč?

V roce 2012 jsme vydali zálohovou fakturu na plnění v roce 2013. V měsíci srpnu 2012 nám byla faktura uhrazena. Jsme povinni vystavit daňový doklad a přiznat DPH ke dni přijetí úplaty, tedy v srpnu roku 2012? A naopak, pokud jsme zaplatili v roce 2012 zálohu na plnění, které se uskuteční v roce 2013, a neobdrželi jsme ještě daňový doklad, nemůžeme si odečíst DPH?

Máme majetek v 1. odpisové skupině, pořízeno 2010, doba odpisování tři roky, dle zákona rovnoměrný odpis 20/40/40 % v letech 2010/2011/2012, v roce 2013 již zcela daňově odepsáno, DZC = 0, DO = 0. Omylem jsme uplatnili d. odpisy jen 20/20/20 % v letech 2010/2011/2012, což je možné, neboť § 31 odst. 1 stanoví maximální sazby. Může v 2013 finanční úřad zpochybnit daňový odpis s argumentem, že už mělo být zcela odepsáno za 3 roky? Obdobně zda může zpochybnit DZC v roce 2013?

Nešlo o dodání zboží, ale o poskytnutí služby - dopravy - myslím si, že se služby řídí § 9 zákona 235/2004 Sb. Prosím o odpověď z pohledu poskytnutí služby osobě povinné k dani. Fyzická osoba, plátce daně DPH, vede podvojné účetnictví, dopravní společnost. Nakládka zboží v Čechách, vykládka na Slovensku. Fakturace dopravy má být na adresu švýcarské firmy, ale tato poskytla k fakturaci české DIČ (je platné, jedná se o švýcarskou právnickou společnost). Má být na faktuře uvedeno 21 % DPH?

Manželka, spolupracující osoba svého manžela žijící ve společné domácnosti také s dcerou, která má své podnikání a chtěla by na svou matku rozdělit své příjmy. Můžou být na spolupracující osobu rozděleny příjmy za celý kalendářní rok od manžela ve výši 50 % a dcery ve výši 30 %? Spolupracující osoba by tak měla v daňovém přiznání celkové příjmy od obou ve výši 230 000 Kč. Nebo může mít příjmy od obou pouze ve výši 180 000 Kč?

Fyzická osoba, plátce daně DPH, vede podvojné účetnictví, dopravní společnost. Nakládka zboží v Čechách, vykládka na Slovensku. Fakturace dopravy má být na adresu švýcarské firmy, ale tato poskytla k fakturaci české DIČ. (je platné, jedná se o švýcarskou právnickou společnost) Má být na faktuře uvedeno 21 % DPH?

Naše firma má na výrobní hale automaticky otvíraná vrata. Na jejich servis (pravidelné prohlídky) máme smlouvu s dodavatelem, který nám nyní zaslal 2 faktury. 1. byla vystavena na servis dle smlouvy o pravidelné kontrole s DPH a 2. byla na opravu v režimu přenesení daňové povinnosti, ale vše provedl jeden pracovník v jeden den. Namítli jsme, že by to mělo být vše s PDP, ale dodavatel si stojí za svým, že takto je to správně. Jaký je Váš názor?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Firma bude fakturovat maďarskému partnerovi, plátci DPH spoluúčast na výstavě v tuzemsku. Budeme fakturovat stejně jako u dodání zboží bez uvedení DPH s odkazem, že daň odvede zákazník, kde částka se projeví na daň. přiznání na ř. 21? Uvedeme též v souhrnném hlášení, je ještě nějaká další povinnost při poskytnutí služby?

Poskytnutí služby slovenské firmě v tuzemsku Ing. Jiří Nigrin Fyzická osoba, plátce DPH, poskytne službu slovenské firmě, plátci DPH, se sídlem na Slovensku, ale služba je poskytnuta v tuzemsku....

Obrátil se na mě zubař s dotazem, zda se musí stát plátcem DPH, když dosáhl v lednu 2013 obratu přes milion korun. V této oblasti se moc nepohybuji, dotaz mě ale zaujal. Co je rozhodující při posouzení obratu pro registraci k DPH u zubního lékaře? Z § 58 zákona o DPH mi vyplývá, že u zubaře nenajdu osvobozeno skoro nic, protože převážná část úhrad od pacientů je příjmem (DE) případně výnosem (účetnictví), neboť zdravotní pojišťovny již nehradí ze zubních vyšetření skoro nic. Kolega se ale domnívá, že jsou úkony, které si sice hradí pacient, ale jsou od DPH osvobozeny a tedy by se pro účely DPH do obratu nepočítaly. Zajímal by mě též výčet zdravotních úkonů, které by byly osvobozeny, i když nejsou zdravotní pojišťovnou hrazeny. V jaké vyhlášce či příloze zákona bych toto mohla najít?

Podnikatel zjistil, že má ve skladu neprodejné zásoby a chtěl by je zlikvidovat. Je plátcem DPH. Daňovým výdajem bylo v roce kdy nakoupil, resp. zaplatil, ve stejnou dobu uplatnil DPH na vstupu. - Může zlikvidovat neprodejné zásoby k 31. 12. 2012 a dodanit na příjmu? Pokud ano, dává až do DPFO jako zvýšení ZD? - V jaké ceně zvyšuje ZD? Použije pořizovací cenu při nákupu, cenu obvyklou nebo může použít cenu nižší (bez znaleckého posudku)? - Dodanění provede bez DPH na výstupu? - Pokud by DPH nedodaňoval, získá vlastně od státu výhodu DPH při nákupu? - Jaký je rozdíl v dodanění mezi mankem, škodou a likvidací neprodejných zásob?

Matka uplatňovala daň. zvýhodnění na dvě děti. Jedno z nich v červnu 2009 ukončilo studium maturitou a od září nastoupilo do zaměstnání. Podle zákona 117/95 Sb. § 12a15 lze přiznat daň. zvýhodnění v posledním ročníku i po dobu prázdnin. Problém nastává až tímto okamžikem, kdy matka údajně pouze ústně informovala zaměstnavatele o ukončení studia syna a ten ani při podpisování „Prohlášení k dani“ nevyžadoval potvrzení o studiu. Vesele jí vyplácel daň. bonus, protože plat matky činí asi 9 000 Kč. Zaměstnavatel nadává výplatní pásky a tak o tomto neměla ani tušení. Zaměstnavatel chce řešit věc třeba i soudně, pohrozil i exekucí. Vím, že změny předkládá poplatník, ale z vlastní zkušenosti účetní vím, že papíry jsou pro spoustu lidí hodně vzdáleny a vždy vyžaduji, aby mi byly doloženy. Prosím můžete mi poradit nějaké řešení? Zaráží mě i doba, za jakou se věc zjistila. Není tam již nějaké promlčení? Jak nejlépe částku doplatit a jak zkontrolovat opravu na FÚ aby nezůstalo vše jen v jeho kapse?

Jsme a. s., plátce DPH, vedeme účetnictví. Za poplatek jsme přijali službu - předplatné přístupu do informační databáze - od ITC (International Trade Centre), které je agenturou Světové obchodní organizace WTO. Jako doklad jsme obdrželi fakturu, na které je identifikace dodavatele, odběratele a popisu poskytnuté služby uveden pouze „datum“ a „částka“. Jak máme s touto službou naložit z pohledu DPH? Bude se jednat o přijetí služby s místem zdanitelného plnění v tuzemsku a budeme mít tedy povinnost přiznat z této přijaté služby DPH na výstupu? Nebo existuje nějaká výjimka vzhledem k statusu dodavatele? Předpokládám, že daňovým základem by pak byla uhrazená cena služby.