Ing. Jiří Nigrin - strana 71

Měla bych dotaz ohledně příjmů z reklamy. Naše firma má v plánu oslovit některé občany, zda by si mohla umístit na jejich plot reklamu (naše reklamní tabule připevněná k jejich plotu - nikoliv billboard). Za tuto službu chceme občanům platit cca 500 Kč /měsíčně tj. 6 000 Kč/za rok. S občany chceme sepsat písemnou smlouvu. Na naší straně by to dle mého názoru byl daňově uznatelný výdaj na reklamu, ale zajímalo by mne, zda tito občané budou muset podávat kvůli tomuto příjmu Kč 6 000 Kč/ročně daňové přiznání? Je tento příjem nutné zdaňovat v § 9 nebo je možno uplatit příležitostný pronájem movitých věcí dle § 10, který je do 20 000 Kč osvobozen. Nevím, zda se posuzuje pronájem části plotu na období jednoho roku jako pronájem movité či nemovité věci.

Jak se máme zachovat, když přijde na prodejnu zákazník, ohání se DIČ z EU (např. Maďarska) a chce nakoupit nějaké zboží na svoji firmu v Maďarsku? Jak mu toto fakturovat? Zboží se mu v tomto případě prodává přes pult. Zákazník to chce fakturovat bez DPH. Je to správně?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme účetnictví. Nyní již uskutečňujeme jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet /pojišťovnictví/. Z plátcovství DPH se však můžeme odhlásit až po roce. V roce 2012 jsme zakoupili osobní automobil – faktura od plátce DPH. My jsme si však odpočet neuplatnili, protože uskutečňujeme jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet a tudíž jsme věděli, že bychom to DPH museli vracet. Nyní bychom chtěli automobil prodat a nevíme co s DPH. Zatím jsme plátci DPH, ale odpočet nebyl uplatněn – musíme z prodeje toto DPH odvést – kupující je plátce a DPH by si chtěl uplatnit. Vypořádací koeficient na konci roku 2012 je 0,06. Kdybychom dodatečně uplatnili odpočet, odvedeme i tak celé DPH z prodejní ceny? Když se prodej auta uskuteční, až se staneme neplátci DPH, prodej bude bez DPH?

Podnikatel - neplátce DPH se sídlem v tuzemsku nakupuje zboží na Slovensku od neplátce DPH. Musí se český podnikatel zaregistrovat jako osoba identifikovaná?

Stavební společnost provedla v roce 2007 stavbu pro odběratele. Vyfakturovala odběrateli cenu díla 1 000 000 Kč plus 19% DPH, tj. 1 190 000 Kč. Pro případy vady díla byla sjednána pozastávka na dobu 7 let, tj. do roku 2014 v částce 10% ceny díla bez DPH, tj. 100 000 Kč. V prosinci 2012 byla uzavřena dohoda, na základě které je odběratel oprávněn provést úhradu pozastávky dříve, než je původní termín splatnosti pozastávky (rok 2014). Provedená úhrada pak nemá žádný vliv na dobu trvání záruční doby. Pokud odběratel využije oprávnění a provede úhradu pozastávky do 31.12.2012 bude odběrateli stavební společností poskytnuta bez dalšího další sleva (skonto) ve výši 4%. Odběratel je oprávněn o uvedenou slevu ponížit již platbu, na základě níž mu vznikl nárok na slevu. 1. Jedná se zdanitelné plnění (faktura z roku 2007, skonto z pozastávky)? 2. Pokud ano, jakou sazbou bude DPH vypořádána? 3. Jak bude o tomto v účetnictví stavební společnosti účtováno?

Fyzická osoba uplatňuje výdaje procentem z příjmů v letech 2010-2013. V roce 2010 koupí zařízení (ultrazvuk), který v roce 2013 prodá své nově založené s. r. o. Uplatní obvyklou cenu zařízení v době prodeje. Je příjem z prodeje u fyzické osoby osvobozený dle § 4 odst. 4?

Nájemce prostor platí pronajímateli zálohy na energie, které jsou na začátku následujícího roku vyúčtovány. Na tyto energie vytváří před koncem roku dohadné položky a při vyúčtování je rozpouští. Pronajímatel vedl spory s plynárnou ohledně vyúčtovaného množství plynu za roky 2010–2012, což ale nájemce nevěděl. V roce 2013 ukončil pronajímatel s plynárnou šetření na odběry plynu. Výsledkem toho bylo, že nyní pronajímatel doúčtoval nájemci odběr plynu v letech 2010–2012. Nájemce ale už má veškeré dohadné položky na plyn za toto období rozpuštěné. Může přesto považovat náklady na doúčtování plynu za daňově uznatelné?

OSVČ, vede daňovou evidence, není plátce DPH. Předmětem činnosti je hudební produkce. Koupí v Německu hudební nástroj, jakým kurzem ho přepočte, aby ho mohl zapsat do daňové evidence?

Soukromá osoba zakoupí byt v hodnotě cca 1mil. Kč za účelem pronájmu. Osoba je zaměstnancem a nepodniká. Příjmy z pronájmu převýší 6 000 Kč a budou předmětem daně z příjmů, osoba podá daňové přiznání. Jaké lze uplatnit náklady? Lze i v tomto případě provádět odpisy bytu nebo nějak rozpočítat pořizovací cenu do nákladů a let? Soukromá osoba nevede účetnictví. Jsou předmětem daně z příjmů i příjmy za služby spojené s pronájmem (nájemník platí – fond oprav, energie, úklid apod. a pronajímatel hradí dodavateli služeb) když z nich výsledek bude 0? Je třeba vést odděleně příjmy za pronájem a zvlášť za tyto služby?

S. r. o. XY zapsáno do OR v dubnu. V květnu prodáno, přejmenováno a změna sídla na s. r. o. AB. XY nevykazovalo žádnou činnost, bylo založeno za účelem dalšího prodeje. Máme tyto doklady: 1) Únor zřizovací náklady 8 000 Kč kolky, Fa-notář - zakl. listina 3 000 Kč + DPH. 2) Květen - Fa zprostředkovatele na změnu ve společnosti - zakl. listiny – 8 500 Kč + DPH. Vše na spol. XY. 3) Protokol o předání dokumentů a majetku společnosti, kde je uvedeno, že přebírající k dnešnímu dni převzali následující dokumenty výpis ŽL atd. a majetek spol. 200 000 Kč v hotovosti v pokladně společnosti. Jaké doklady si může společnost AB uplatnit, jaké bude jejich zaúčtování a bude si je moci uplatnit jak z hlediska daně z příjmů a DPH?

Tuzemská a. s., plátce daně, poskytuje na základě smlouvy o dílo pro zahraniční osobu povinnou k dani (z Ukrajiny): 1. Vývoj technolgického zařízení. 2. Výrobu a dodání tohoto zařízení. Tato dvě plnění jsou ve smlouvě oddělena (i zvlášť oceněna), nicméně je pravdou, že vývoj zařízení by se neuskutečnil bez samotného dodání, které logicky bezprostředně navazuje na vývoj zařízení. Váháme, jak plnění v DPH vykázat, zda jde o 2 samostatná plnění, které mají svůj daňový režim (poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 a osvobozený vývoz zboží s místem plnění podle § 7 odst. 2 a osvobozením § 66) nebo zda je nutné vývoj zařízení zahrnout do základu daně při vývozu podle § 36 odst. 3 ZDPH? Vzhledem k ekonomické podstatě obchodní transakce považujeme za správné účtovat zvlášť o poskytnuté službě (602) a zvlášť o dodaném zařízení (601).

Měla bych dotaz ohledně prodeje vyřazeného havarovaného vozu. Fyzická osoba vede daňovou evidenci. V roce 2012 měla problémy a s vozem havarovala. Od září přerušila činnost a obnovila ji až 2. 4. 2013. Automobil, který nebyl zcela odepsán, vyřadila (neuplatněné odpisy – 180 000 Kč). V daňovém přiznání provedla úpravy, jako u ukončení činnosti – neobnovení činnosti do podání daňového přiznání. Nyní znovu zahájila činnost a rozhodla se bouraný automobil odprodat. Jelikož se jedná o prodej do 5 let od vyřazení – zdaní příjem v § 10 ostatní příjmy. Chtěla bych vědět, zda si tato osoba může uplatnit jako výdaj do výše příjmu neuplatněné odpisy nebo celkové neuplatněné odpisy? Tím by se dostal v § 10 do ztráty.

Autodopravci, vedoucímu účetnictví, plátci DPH, naboural zaměstnanec vozidlo a kromě poškození vozidla byl zničen i přepravovaný náklad. Vlastník přepravovaného nákladu proto vyfakturoval autodopravci hodnotu nákladu jako náhradu škody. Může si autodopravce uplatnit do nákladů fakturovanou náhradu škody, pokud neuplatní škodu vůči zaměstnanci, který škodu způsobil?

OSVČ v roce 2012 předčasně vypověděla penzijní a životní pojištění a obdržela odbytné. Penzijní připojištění měla sjednáno od 1. 1. 2003 do 29. 2. 2012 a v období od roku 2003 do roku 2010 uplatňovala v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele maximální částku 12 000 Kč. Životní pojištění měla sjednáno od 1. 4. 2004 do 17. 1. 2012 a v období od roku 2004 do roku 2010 uplatňovala v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele také maximální částku 12 000 Kč. V roce 2011 neuplatňovala nic z důvodu podnikatelské ztráty. Kolik Kč bude OSVČ dodaňovat a na jakém řádku přiznání? Jaké přílohy je k přiznání třeba vyplnit a přiložit? Pojišťovna sdělila, že odbytné bylo zdaněno srážkovou daní 15 %. Odbytné již tedy není třeba v přiznání řešit? Jaký bude celkový základ daně tohoto poplatníka, pokud vykazuje ztrátu z podnikání dle § 7 ve výši 150 000 Kč? Lze případně uplatnit loňskou ztrátu z podnikání?

Evidence pracovní doby a evidence docházky dotaz 63/13 Ing. Jiří Nigrin OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM Společnost obdržela v prosinci roku 2012 oznámení o insolvenci jednoho svého odběratele. Pohledávky vzniklé...

Fyzická osoba, která nepodniká, si na svém obydlí zřídila FVE. Toto bylo zřízeno v dubnu. Pak se osoba přihlásila k DPH a bude podávat daňové přiznání k DPH za květen a bude přiznávat prodej elektřiny a odpočty. Může si uplatnit odpočet ze zřízení FVE a ostatní, jako nákup počítače, certifikát ap.? I když má doklady třeba z dubna?

Jsme společnost s. r. o., plátci DPH. Při rekonstrukci vodovodu došlo k poškození našich pozemků jiným subjektem. Byla sepsána dohoda o provedení rekultivace těchto pozemků v tří leté lhůtě a jednorázová náhrada za škodu způsobenou na plodinách, které již na těchto pozemcích byli. Práce na těchto rekultivacích provede naše firma a náklady s tím spojené budou účtovány firmou, která pozemky poškodila. Chtěla bych se zeptat, jak tuto náhradu účtovat z hlediska časového rozlišení (fakturace bude probíhat na základě předloženého časového harmonogramu za provedené práce za příslušné období), přičemž celková částka odškodnění byla sjednána ve smlouvě. Dále bych se chtěla zeptat, zda se z hlediska DPH jedná o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet a bude vykázáno v daňovém přiznání v řádku 50? Je nutno vlastní náklady na práce spojené s rekultivací prokázat vnitropodnikovým zúčtováním, nebo stačí evidence dle výkazu práce zaměstnanců a popřípadě dodavatelské faktury na materiál?

S. r. o. vystavila daňový doklad 7. 4. 2012, dlužník - rozhodnutí o úpadku 22. 3. 2013, pohledávka splňuje všechny podmínky pro opravu výši daně, insolvenční správce odmítá převzít osobně daňový doklad, který opravuje výši daně, údajně pro to, že nesplňuje podmínky § 44 odst. 1 (prý pohledávka vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, z toho prý vyplývá, že pohledávka nesmí být starší šesti měsíců) ze všech výkladů a školení mám opačný názor. Jak toto prosím řešit? Je možné poslat daňový doklad pro opravu výše daně doručenkou a tím mít pro finanční úřad potvrzení, že „věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad“?

Pokud OSVČ bydlí společně s bratrem, může na něho rozdělit příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu?

Uplatňujeme zrychlené odpisy, tj. ZDP stanoví pevné koeficienty na rozdíl od rovnoměrných odpisů, kde stanoví maximální sazby. U majetku 1. odp. sk. byl 3. rok uplatněn omylem nižší než zákonný odpis. Jak je to s daňovou účinností odpisu 4. rok, případně DZC. Nemůže Finanční úřad namítat, že majetek již měl být odepsán a vyloučit z nákladů DO 4. rok?