Ing. Tomáš Brokl - strana 5

Dobrý den, odpověď ke zvýšenému dotazu jasně řeší budoucí výdaje a z minulých let pouze odpisy nemovitosti a jejích technického zhodnocení. Pokud však byla prováděna oprava zmíněné nemovitosti. Tzn. nejednalo se o technické zhodnocení a výdaje tedy vstupovaly přímo do daňové základu daně z příjmů? V době vynaložení nákladů byl záměr majitele nemovitosti jasný - chtěla použít nemovitost k pronájmu. V tuto chvíli se však podmínky změnily atd. - viz původní dotaz. Jakým způsobem upravit daň z příjmů tak, aby byla zdaněna celá nemovitost a přitom zohledněno to, že v nemovitosti bydlí i majitel? Úpravou daňových přiznání za všechny předchozí roky a to až do roku 2008? Přijde mi objektivnější, pokud by byl použit právě nepeněžní příjem, aby bylo docíleno celé zdanění nemovitosti. A to tím spíš, když se situace může následně opět změnit a nemovitost bude skutečně celá pronajata třetí osobě. Děkuji za odpověď.

Jednatel společnosti pronajme svůj osobní automobil společnosti, ve které je jednatel, na rok, za cenu obvyklou na trhu. Může používat tento svůj (pronajatý) automobil i k osobním účelům po dobu nájmu? Pokud ano, jaké to má souvislosti - například musí si přidanit 1 % automobilu, nebo si firma nemůže dát 100 % nájemného do nákladů...?

Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce ve výši 9 800 Kč měsíčně, poskytuje zaměstnavatel ještě příspěvek na životní pojištění měsíčně ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že součet obou částek převýší 10 000 Kč, bude pak dohoda o provedení práce podléhat i odvodům zdravotního a sociálního pojištění?

Podnikatel, plátce DPH, prodal vozidlo, které používal pro svoji ekonomickou činnost a které pořídil v roce 2011. Podnikatel od roku 2012 uplatňuje výdaje procentem z příjmů, a proto neeviduje obchodní majetek. U vozidla si nárokoval DPH. Nyní vystavil fakturu na prodej vozidla, kde DPH odvedl. Bude ještě prodej vozidla zdaňovat podle § 10 nebo je příjem již osvobozený?

Rodiče vlastní rodinný dům, který neužívají k trvalému bydlení a jehož ideální polovinu v roce 2016 darovali synovi k trvalému bydlení. Synovi byla poskytnuta hypotéka na rekonstrukci celého domu. Může si úroky z hypotečního úvěru odečíst z daní? Hypoteční smlouva je jen na syna, i když druhou ideální polovinu rodiče stále vlastní.

Majitel bytového domu a rodinného domku s příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů provedl nutné opravy a technické zhodnocení rodinného domu za účelem dalšího pronájmu třetím osobám. V roce 2017 byl rodinný dům zkolaudován. V letech 2007 - 2016 tedy do daňově uznatelných nákladů zahrnoval výdaje na opravy a zvyšoval zůstatkovou cenu rodinného domku o výdaje na technické zhodnocení. V roce 2017 se však jeho životní situace změnila a byl nucen se nastěhovat do podkroví tohoto zrekonstruovaného rodinného domu - začít ho používat pro své soukromé účely. Zbylou část rodinného domu pronajal osobě blízké za obvyklé tržní nájemné. Lze formou nepeněžního příjmu od roku 2017 zvýšit daňový základ pro daň z příjmů o nájemné za podkroví, které využívá vlastník nemovitosti pro své bydlení? Nebo tím, že nebyly dodrženy podmínky pro uznatelnost výdajů z minulých let, tak je potřeba upravit daňová přiznání za roky předcházející? 

Jak se z celního sazebníku dá určit, kdy je sazba DPH 21 % a kdy 15 %?

Jak mám postupovat při zdaňování příjmů z provozu fotovoltaické elektrárny? Je umístěna na střeše rodinného domu, licence je vydána. FVE je s výkonem nižším než 10 kW, v provozu je od roku 2011. Je to v roce 2017 příjem dle § 7 nebo dle § 10?

Čs. PO (s. r. o.) dává svým zaměstnancům stravenky s tím, že 55 % celkové hodnoty stravenky vč. provize účtují do daňových nákladů a 45 % do nedaňových, tedy ze zisku. Zaměstnanci neplatí nic ani se jim nic nedodaňuje ke mzdě. Organizace nemá vytvořen žádný sociální fond, není ve ztrátě. Je tento postup daňově v pořádku? Pokud ano, změnila by se nějak situace, kdyby byla organizace celkově ve ztrátě (neměla by nic na účtu 428) a HV běžného roku by se pohyboval kolem nuly, takže proplácení stravenek pravděpodobně přivede za tento rok organizaci do další ztráty (popř. ji prohloubí)? 

Dle zákona o rezervách mohu tvořit rezervu na nedobytné pohledávky, ale společnost je ve ztrátě, a tvorbou daňově uznatelné rezervy dle zákona ztrátu ještě prohloubím. Vzhledem k tomu, že tvorba rezervy na nedobytné pohledávky do ztráty není zákonem zakázána (nenašel jsem to) domnívám se, že mohu takové rezervy tvořit. Je moje domněnka správná?

Kdy je možné tvořit opravnou položku podle § 8a Zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách?  Je to možné pouze k rozvahovému dni (v našem případě 31. 12.), nebo kdykoliv v průběhu zdaňovacího období? 

Společnost má nedobytné pohledávky, které nelze daňově odepsat přímo dle zákona o daních z příjmů, ale mohu na ně tvořit daňově uznatelné rezervy dle zákona o rezervách. O pohledávkách není pochyb, že již nebudou nikdy uhrazeny. Dle pročtení zákonů mohu dle § 8c vytvořit na pohledávku do 30 000 Kč daňově uznatelnou rezervu v jednom kroku a následně ihned provést daňově uznatelný odpis pohledávky a pak rezervu rozpustit. Vše vlastně v jeden den. Nikde jsem našel důvod, proč by to nešlo. Ale ve všech publikacích známých autorů se většinou uvádí "rezervy na nedobytné pohledávky vytváříme co nejdříve (od kdy je to možné) a odpis provádíme před koncem promlčecí lhůty". Domnívám se, že to ve smyslu „co kdyby to dlužník nakonec uhradil“. Zajímá mě, zdali jsou mé předpoklady správné a mohu u pohledávky do 30 000 Kč provést tvorbu daňově uznatelné rezervy a následný odpis a rozpuštění rezervy, v jeden den bez časového omezení.

Pracovnice je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce (kde podepsala prohlášení na základní slevu na poplatníka) příjem do 10 000 Kč. Po ukončení mateřské - pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohody o provedení práce do přiznání k dani z příjmů?

Odběratel zaplatil dvakrát fakturu. Jak správně evidovat přeplatek v DE (daňově či nedaňově) a jak správně zaúčtovat v peněžním deníku v případě, že bude platba vrácena a v případě, že bude přeplatek započten s další pohledávkou?

Společnost, která podniká v holičství, uhradila zaměstnanci holičský kurz v Holandsku na zvýšení kvalifikace. Faktura je ale vystavena na zaměstnance. Pokud fakturu zaúčtuji jako nedaňový náklad, musí zaměstnanec tuto částku zdanit jako benefit?

Společnost s r. o. chtěla koupit nemovitost, nezaplatila rezervační poplatek, k nákupu nedošlo, ale dle smlouvy musela zaplatit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Je tato pokuta daňovým výdajem?  Zaúčtovala jsem ji MD 544/D 221. 

Do jaké odpisové skupiny patří keramická deska NeoLith - kuchyňská deska v hodnotě 107 000 Kč? Myslím, že do 2. odpisové skupiny, ale nejsem si jistá.

Jakým způsobem účtovat náklady na hlídacího psa a jak se hlídací pes eviduje v účetnictví? Může se evidovat na účtu 501 nebo na účtu 124. Které náklady na psa lze uplatnit v daňově uznatelných nákladech?

Pokud FO, plátce DPH, vystaví fakturu na montáž dřevěné podlahy, včetně materiálu, společnosti s. r. o. - plátci DPH s 21% místo přenesené daňové povinnosti, tak je to správně? FO tvrdí, že pokud se mezi sebou domluví, tak se nemusí přenesená daňová povinnost uplatňovat, což si myslím, že není správně. 

Společnost s. r. o. má pronajaté nebytové prostory ke svému podnikání. Kvartálně hradí faktury za nájem, za spotřebu tepla, vody a služeb. Elektrická energie je hrazena na základě faktury od pronajímatele (jedenkrát za rok) a vyúčtování proběhne v dubnu následujícího roku. Spotřeba elektrické energie je tedy k 31. 12. zaúčtována dohadnou položkou MD 502/D 389 a po vyúčtování je tato dohadná položka rozpuštěna. V letošním roce 2017 ale žádná faktura na spotřebu elektrické energie za rok 2016 nebyla vystavena, z tohoto důvodu k 31. 12. 2017 nemáme dohadnou položku rozpuštěnou. Musíme celou dohadnou položku rozpustit k 31. 12. 2017 do výnosů? Jak bychom pak měli postupovat v případě, že nám v dubnu 2018 bude vystavena faktura za spotřebovanou energii za rok 2016?