Blažena Petrlíková - strana 4

Jak postupovat v případě, kdy společenství vlastníků jednotek (SVJ) vzniklo v prosinci a má jeden doklad – nákup kolků pro notáře z roku 2014. Máme to zaúčtovat do roku 2015 jako zřizovací výdaje i poplatek notáři?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízena krajem. Část svých prostorů, konkrétně 2. patro jedné z budov zapůjčujeme Základní umělecké škole na základě smlouvy o výpůjčce nebytových prostor. Je tomu tak proto, že máme stejného zřizovatele. Jinak bychom sjednali smlouvu o nájmu nebytových prostor a účtovali bychom i nájem. Ve smlouvě o výpůjčce si refundujeme patřičné náklady na plyn, elektrickou energii, vodné stočné, odvoz odpadu, úklid. Co v případě, že se např. bude celé patro malovat, nebo se bude provádět oprava střechy? Můžeme v tomto případě ZUŠ vyfakturovat patřičné náklady? V případě malování bychom jim přefakturovali celou částku. V případě oprav střechy bychom např. podělili opravu 3, protože budova má 3 podlaží a tuto částku bychom ZUŠ přefakturovali. Prosím, je toto řešení možné? Protože jinak bychom se evidentně šidili.

Nezávislé charitativní sdružení se zabývá sběrem použitého textilu (zdarma). Tento textil dále prodává podnikatelskému subjektu (s. r. o.) za úplatu. Vstupuje tato úplata (tržba za prodané zboží) do obratu pro DPH? Peníze z prodeje jsou použity pro charitativní účely.

Jsme veřejnou vysokou školou (VVŠ) a v dalším programovacím období očekáváme, že se nám podaří získat prostředky na projekty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jednou z podmínek pro získání projektů je však i očekáváná spoluúčast organizace (spolufinancování) nákladů projektů z vlastních zdrojů. V této souvislosti bych se ráda zeptala, zda lze jako vlastní zdroje použít Fond provozních prostředků, který může VVŠ tvořit rovněž ze zůstatku příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou činnost k 31. 12. běžného roku v souladu s § 18 odst. 7 zákona č.111/1998 Sb. o VVŠ.

Myslivecký spolek (vede účetnictví, neplátce DPH) pořádá výstavu psů. Jde o hlavní činnost, protože je zakotvena ve stanovách spolku. Kromě příjmů vybraných přímo od účastníků výstavy jako účastnický poplatek, plynou spolku i příjmy z reklam, které jsou umístěny ve výstavním katalogu psů a na cedulích rozmístěných v areálu výstavy. Pokud jde o tyto příjmy z reklamy, jedná se o příjmy z hospodářské činnosti, protože příjmy z reklam nejsou ve stanovách spolku. Nebo se jedná o příjmy z hlavní činnosti, protože ten příjem bezprostředně souvisí s hlavní činností - pořádání výstavy psů? Předpokládám, že příjem z účastnických poplatků je příjem z hlavní činnosti.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Náš učitel byl na stáži ve stavební firmě /3dny - 24 hodin/, jedna další firma má projekt, z kterého nám uhradí mzdu + odvody tohoto pracovníka za tři dny, chce to vyfakturovat + cestovní náhrady. Podléhá toto DPH? Mzda, odvody, cestovné? Jedná se o refundaci? Prý už je zrušená a nelze o refundaci účtovat. A jak se bude o tom celém účtovat?

Jsme veřejnou vysokou školou a získali jsme projekt z ERASMUS+ na období 3 let. První záloha finančních prostředků byla připsána na účet v eurech dle ustanovení smlouvy a k datu 7. 5. 2015. Z projektů mají být hrazeny pracovní cesty do zahraniční a také odměny, které jsou stanoveny na 1 den pracovní den pro různé pozice zaměstnanců (jednotkové ceny) v projektu. Prosím o radu, jaký kurs ČNB máme použít pro přepočet eur na odměnu za jednotlivé měsíce. Z odměn se rovněž bude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Lze použít k přepočtu kurs stanovený ČNB poslední den kalendářního měsíce, za který se odměna vyplácí nebo je potřeba vzít kurs eura, kterým byla připsána první částka finančních prostředků na účet organizace?

U jednoho z bytových družstev, kterým vedeme účetnictví, v roce 2014 došlo k převýšení nákladů na správu nad příjmy na správu (z nájemného z bytů). Rozdíl chtějí krýt ze zisku družstva z příjmů z nebytových prostor a jiných činností družstva, případně přesunem z dlouhodobé zálohy na opravy. Domnívám se, že krytí ze zisku neodpovídá platným předpisům, u fondu oprav si nejsem jistá, zda je to možné. Prosím o Vaše stanovisko.

Město rekonstruuje své náměstí. S danou stavební firmou má uzavřenu smlouvu, v které jsou mimo jiné sankce za nesplnění termínů. Stavební firma stanovené termíny nedodržela. Jedná se nám o to, jak dále postupovat? Je možné následující? Město vyhotoví penalizační fakturu a může provést zápočet s poslední obdrženou fakturou od stavení firmy? Bez oboustranně podepsané dohody? Jedná se nám i o účtování, bez dohody - jak bychom účtovali (co by bylo podkladem)? Nebo je i jiné řešení?

V rámci správy společenství vlastníků a s tím souvisejícím vedením účetnictví nám vyvstal následující problém, na který bychom potřebovali upřesnit odpověď. Společenství provedlo modernizaci výtahu a s dodavatelem výtahu se dohodlo, že faktura za práce bude rozdělena do splátek na období deseti let. Prosíme o radu, zda tento dlouhodobý závazek můžeme zaúčtovat na syntetický účet 951 s tím, že by byl závazek analyticky oddělen, případně na jakou účtovou třídu a skupinu tento závazek účtovat.

Obecně prospěšná společnost poskytující sociální služby postupuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace. Ve vnitřní směrnici stanovila postup pro účtování finančních darů: 1. Finanční dar na provoz – použití daru na náklady v běžném roce Účtování: MD 221/DAL 682- Přijaté příspěvky, MD 5xx/DAL 221 2. Finanční dar na provoz – použití daru na náklady až v dalším roce 1. rok: Účtování: MD 221/DAL 911- Fondy 2. rok: Účtování: MD 911/DAL 648 - Ostatní výnosy, MD 5xx/DAL 221. Je tento postup účtování správný?

Obecně prospěšná společnost poskytující sociální služby postupuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace. Stanovila si ve své vnitřní směrnici postup účtování drobného dlouhodobého majetku následovně: Drobný dlouhodobý hmotný majetek /DDHM/ - v tomto souboru se eviduje majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou vyšší než 5 000 Kč a nižší než 40 000 Kč. Jedná se o majetek přímo určený do užívání, o tomto majetku se účtuje těmito účetními zápisy: faktura za DDHM 501 90/321, 028/088, úhrada faktury 321/221 Společnost pořídila v roce 2014 DDHM ve výši 767 000 Kč. Jednalo se o jednorázové vybavení převážně nábytkem, počítači a spotřebiči. Tento majetek společnost účtovala výše uvedeným způsobem přímo do nákladů. V rozvaze v plném rozsahu tento majetek společnost vykázala v ř. 16 (A.II.7.) Drobný dlouhodobý hmotný majetek 767 000 Kč (nemá tam být vykázán majetek pořízený jen do konce roku 2002?) a v ř. 38 (A.IV.10.)Oprávky k drobnému dlouhodobému majetku -767 000 Kč. Nemělo se jednat o majetek odepisovaný a stanovit si účetní odpisy a odepisovat alespoň 24 měsíců? V účetním standardu č. 409 je uvedeno, že účetní odpisy se účtují ve prospěch účtů účtových skupin 08-Oprávky k DHM a na vrub účtu 55-Odpisy. Podle kterého § měla společnost správně postupovat? Nevztahuje se na tento účetní případ §8 odst. 5 vyhlášky č. 504/2002 Sb.?

Jak se do účetnictví ZŠ promítne příjem ze vstupného ze školní akademie?

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Obracíme se na vás s dotazem, jak zaúčtovat nákup nových pneu, které nejsou součástí příslušenství vozu a dále jejich přezutí a vyvážení. V případě, že by letní i zimní pneumatiky byly součástí příslušenství vozu, účtovali bychom je jako výměnu, tj. na účet 501 a přezutí a vyvážení na účet 518. Pokud jsou uvedeny v příslušenství vozu pouze letní pneumatiky, kam zaúčtovat nákup zimních? Jedná se o starší vůz a nákup 1. zimních pneumatik není nikdy evidován.

Příspěvková organizace. Do souboru "kamerový systém" byla zakoupena v 7/2011 kamera v hodnotě 14 364,- Kč (= hodnota souboru 582 176,- Kč, měsíční odpisy od 8/2011 = 4 852,- Kč). V 10/2012 (po 15 měsících) byla kamera zcizena, odečtena ze souboru a zaúčtována: 088/022 ve výši 14 364,- Kč. Nový měsíční odpis byl 4 732,- Kč, což je o 120,- Kč méně, než tomu bylo před zcizením. Bylo zaúčtováno: 547/082 hodnota oprávek za období 8/11-10/12 (15 x 120,- Kč = 1 800,- Kč), dále 551/082 a 401/416 hodnota zůstatkové cena kamery - 12 564,- Kč. Bylo postupováno správně? Pokud ne, prosím o správný účetní postup a případnou opravu v roce 2015.

V roce 1995 bylo na Ministerstvu vnitra zaregistrované občanské sdružení (taneční divadlo). Do roku 2013 vedlo jednoduché účetnictví, jak jim umožňovalo ustanovení § 38a zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2014 se změnili na spolek. Mohou i nadále vést jednoduché účetnictví?

Jsme občanský spolek, vodácký klub, vedeme daňovou evidenci, nejsme plátci DPH. Dostali jsme darem loděnici, která bude pravděpodobně v hodnotě nad 40 000 Kč (provedení posudku probíhá). Chci se zeptat, zda je třeba v tomto případě vést účetní odpisy?

Jak zaúčtovat splátku pozemku z běžného účtu SVJ (rok 2014). Splátka je pro městskou část (dále jen „MČ“), která jim dvůr na splátky prodala. SVJ nemá vytvořené předpisy na úhrady pouze schválení k úhradě z dlouhodobé zálohy. Zaplacenou celkovou částku převedu z dlouhodobé zálohy. Dosud vedli jen jednoduché účetnictví. Doklady od MČ budou až v letošním roce. Nevědí ani přesně kolik zatím splatili. V jednoduchém účetnictví toto nevedli, zadali pouze trvalý příkaz. Prosím o informaci jaké účty použít. A jak v letošním roce proúčtuji smlouvu na splátky s MČ. Ráda bych měla pozemek zařazený na 0xx a chtěla bych vidět kolik ještě mají zaplatit 95x?

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Od obce, ve které máme sídlo, jsme dostali na základě "Dohody o poskytnutí příspěvku na činnost" Kč 20 000 s uvedením, na co má být použit a že ke konci roku musíme provést vyúčtování tohoto příspěvku. Pokud by byl příspěvek nevyužit, nebo využit v rozporu s dohodou, musí být vrácen. Jak máme prosím na tento příspěvek pohlížet? Jak účtovat?

Jsme spolek vinařů, dříve nezisková organizace. Nejsme plátci DPH, vedeme stále (od svého vzniku) jednoduché účetnictví. 1)      Nejsme povinni účtovat v podvojném účetnictví? Pokud ano, od kterého roku? 2)      Pokud nejsme povinni vést podvojné účetnictví, můžeme dobrovolně přejít na podvojné účetnictví? Jaké úpravy jsme povinni z důvodu tohoto převodu provést? 3)      Která účetní soustava je pro nás jako spolek/neziskovku výhodnější, jednoduché účetnictví nebo podvojné?