Blažena Petrlíková - strana 6

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, vede účetnictví, neplátce DPH: V organizaci byla provedena kontrolním orgánem zřizovatele finanční kontrola, která napadla následující postup: Vždy ve čtvrtletí účtuju účetní případy, které se pravidelně opakují, a to: dohadné účtování energii, příjmy příštích období (výnosy vzniklé v účtovaném období budou zaplaceny až v budoucím- jedná se o pečovatelské služby), výdaje příštích období (např. pravidelná platba za účetní služby), příděl do FKSP, účetní odpisy. Tyto případy účtuju i v průběhu roku proto, aby byl zajištěn na čtvrtletních výkazech věrný obraz skutečnosti hospodaření. Kontrola však má problém s tím, že všechny tyto případy jsou zaúčtovány jako souhrnný interní doklad, který je označen jedním číslem. Jednotlivé účetní operace jsou účtovány vždy na 1 řádek zvlášť: Např. : dohad. položky teplo 2.Q 502100/389400 - 9 000 Kč služby 2.Q 385/602100 - 20 000 Kč příděl do FKSP 2.Q 527100/412000 - 2 500 Kč atd. Vytýká, že účetní případy spolu mnohdy nesouvisí a není tak zajištěno ustanovení §11 odst. 1 zák. o účetnictví. Moc této odvolávce nerozumím a nejsem si jistá, zda má kontrola pravdu. Prosím o výklad uvedeného ustanovení, jak případně souvisí s účtováním souhrnného dokladu a zda a na základě čeho má event. kontrola pravdu.

Vlastníme 1/3 budovy školy. Odepisujeme účetně, daňově nikoli, protože na nákup jsme dostali dotaci ze SR. Za zbylé 2/3 budovy platíme nájem. Nyní jsme se dohodli s většinovým vlastníkem na odprodeji zbylých 2/3. Původní 1/3 je bez pozemku, který celý zůstal ve vlastnictví většinového vlastníka, nyní koupíme celý pozemek a 2/3 budovy (opět z dotace). Jak správně zaeviduji do účetnictví? Předpokládám, že v kupní smlouvě bude uvedena zvlášť cena pozemku a zvlášť cena budovy. Je správný postup 1)      V účetnictví bude nově zaevidován pozemek v pořizovací ceně. 2)      Původní vstupní cena 1/3 budovy by se měla zvýšit o kupní cenu 2/3 a pokračovat v odepisování - zde jsem zjistila, že náš účetní SW neumožňuje opravu pořizovací ceny. Účtujeme podle vyhlášky 504/2002 Sb.

Jsme střední škola, právnická osoba zřízená ÚSC3). Nejsme plátci DPH, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Náklady na školení účtujeme na účet 527 a hradíme z ONIV4) - UZ5) 33353 (přímé výdaje), náklady na cestovné na účet 512 a taktéž hradíme z ONIV - UZ 33353. Na školení jsme se dozvěděli, že je rozdíl v tom, zda vložné semináře hradíme fakturou, pak platí účet 527 - UZ 33353, ale pokud je součástí cestovního příkazu, pak na účet 512 - UZ 33353. Náklady na dopravu hrazené fakturou máme účtovat na účtu 518 a hradit z UZ 88888 (provozní výdaje), kdyby byly vyúčtovány na cestovním příkazu, pak na účet 512 a hradit z UZ 33353. Souhlasíte s tímto názorem? Je možné uvést si do vnitřní směrnice, že náklady na ubytování, stravování, dopravu, připojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí účtujeme vždy na účet 512 - UZ 33353 a vložné na semináře na účet 527 bez ohledu na způsob platby? Myslím si, že to má lepší vypovídací schopnost o čerpání nákladů a snadněji se dodržuje rozpočet ONIV (nelze dopředu vědět, jakou formou budou konkrétní výdaje hrazeny).

Prosím o radu při zaúčtování ročního pracovního cestovního pojištění v příspěvkové organizaci. Jedná se o úhradu pracovního cestovního pojištění zaměstnanci pracujícího na dohodu mimo pracovní poměr, který je v rámci dohody trvale rok v zahraničí. Máme na toto cestovní pojištění nahlížet jako na pojištění v rámci cestovních náhrad (tedy účet 512 - Cestovné), nebo zaúčtovat jako ostatní poplatky (např. 549 - ostatní náklady z činnosti)?

Ve smlouvě o Sdružení není specifikováno, jakým způsobem bude dělen majetek, pohledávky a závazky. Předpokládám, že lze k datu rozpouštění sepsat dodatek ke smlouvě, kde bude toto dělení specifikováno (v případě, že nechtějí společníci dělit aktiva a pasiva rovným dílem). 1)      Je možné v tomto dodatku přesně vypsat, který konkrétní majetek, závazky a pohledávky kdo dostane, kolik kdo dostane z finančních prostředků na účtu a v pokladně? 2)      Přináší tento způsob dělení nějaké daňové důsledky pro jednotlivé členy, pokud budou pohledávky i závazky oceněny nominální hodnotou a majetek bude převáděn v účetní zůstatkové ceně? 3)      Píšete, že předání aktiv a pasiv se bude účtovat proti účtu 4xx. Nenapadá mě syntetika - myslíte tím účet 491? 4)      Jednotliví členové budou muset do svého účetnictví zaúčtovat převzatá aktiva a pasiva. Pokud však na ně nebudou ze Sdružení rozdělena aktiva a pasiva tak, aby jejich hodnota byla stejná, jak ve svém účetnictví zaúčtují rozdíl? Pokud na ně bude i převáděn zůstatek na účtu 368, neboť nebyl dostatek finančních prostředků, aby byl nárok ze zisku společníkům vyplacen, bude se nějak tato částka promítat do jejich účetnictví?

Sdružení bez právní subjektivity (nyní Společnost) končí svou činnost. Sdružení vedlo účetnictví, rozvahu za celé Sdružení podával na FÚ zvolený správce. Každý rok měnilo Sdružení výši podílů na rozdělení nákladů a výnosů pro účely DPFO s tím, že % nákladů vždy odpovídalo u jednotlivců % výnosů. Nyní by správce měl v souvislosti s ukončením činnosti Společnosti pravděpodobně nějakým způsobem rozdělit rozvahové účty na všechny společníky tak, aby každý mohl ke svému daňovému přiznání přiložit svou vlastní rozvahu. Jakým způsobem má postupovat?

Jak se v podvojném účetnictví BD účtuje správně úrok z úvěru a jak se sním pracuje v účetní uzávěrce, rozvaze a výkazu zisků a ztrát.

Jsme PO domov pro seniory zřízená ÚSC. Mám dotaz k účtování „depozitních prostředků“ klientů - seniorů. Jedná se o peněžní hotovost a vkladní knížky uložené v úschově v trezoru. Vedeme evidenci vkladů a výběrů. Je založena depozitní pokladna s limitem a depozitní účet u KB. Vedeme tyto „cizí prostředky“ na podrozvaze na účtu 967, kde účtujeme o jejich pohybu - příjem výdej v pokladně i bance. Po úmrtí jde zůstatek do pozůstalosti. Je to takto správně? Náklady na provoz depozitního účtu hradí PO, úroky klienti-senioři darují PO. Vše je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí sociální služby.

Nevýdělečná organizace, vede účetnictví v rozsahu stanoveném zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. Organizace uzavřela smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu obce pro svého občana ve výši 49 000 Kč na dovybavení bytového zařízení (např. nábytek, elektrospotřebiče aj.) Ve smlouvě se zavazuje poskytnout reklamní plnění, přijatý příspěvek účtovala na účet 901-Vlastní jmění. Jedná se o příjem z reklamy, který je předmětem daně, mělo být účtováno do výnosů, ne na vlastní jmění? Příspěvek na dovybavení interiéru je možné použít na drobný dlouhodobý hmotný majetek i na drobný majetek? Může organizace příspěvky na provoz použít na financování drobného dlouhodobého hmotného majetku v účtové třídě 0?

Od 1. 1. 2014 jsou úroky na běžném účtu neziskových organizací zdaněny 15% daní, které sráží banka, na jaké číslo účtu tuto daň zaúčtovat?

Svazek obcí zažádal o dotaci na nákup kontejnerů pro členské obce. Obce poslaly na účet svazku zálohy ve výši 100% na tento nákup: MD 231/D 472. Faktura za kontejnery: MD 558/D 321 (jednotlivé kontejnery jsou v ceně do 40 000 Kč). Platba faktury: MD 321/D 231 (položky, par. a další znaky neuvádím). Zařazení majetku: MD 028/D 088, Smlouva o dotaci: MD 942/D 999 90% (dotace bude ve výši 90% ceny a dojde v roce 2014). K 31.12.2013 dohad ve výši 10% vlastnického podílu: MD 388/D 672. Rok 2014 - došlá dotace: zrušení podrozvahy MD 999/D 942 (90%), příjem na účet MD 231/D 348 (90%), zaúčtování do výnosů MD 348/D 672 (90%), zrušení dohadu MD 472/D 388 (10%), vratka obcím MD 472/D 231 (90%). Dotaz: Když pominu uvádění účel. znaků - paragrafu, položky, nástroje, zdroje - bude účtování v pořádku? Neměla by se vytvořit dohadná položka k 31.12.2013 ještě i na výši dotace 90%, když už máme smlouvu (přišla 12/2013)? Takto mám totiž zaúčtováno k 31.12.2013 do nákladů celou fakturu na kontejnery a proti tomu pouze 10% výnos - myslím, že by se měly náklady a výnosy rovnat. (Zaúčtování 10% dohad jsem provedla na základě odpovědi, kterou zaslala jedna členská obec na www.obecuctuje.cz.)

Příspěvková organizace (dále jen „PO“) zřízená ÚSC (škola) uzavřela v roce 2009 s Úřadem práce dvě dohody -Dohoda o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku. Příspěvek byl poskytnutý na 3 pracovníky. Každý měsíc posílala PO na Úřad práce vyplněný tiskopis Vyúčtování mzdových nákladů (dále jen VPP) a na základě tohoto vyúčtování pak ÚP zasílal organizaci příslušnou dotaci, tzn. zpětně. Za měsíc říjen 2009 však PO příspěvek neobdržela. Při dotazování na důvod, proč nebyl PO příspěvek zaslaný, ÚP pouze telefonicky sdělil, že organizace neodeslala za daný měsíc VPP a právě z tohoto důvodu nebyl příspěvek vyplacený. PO zaslala kopii z deníku zaslané pošty, ale bohužel to pro ÚP bylo nedostatečné prokázání toho, že VPP bylo na ÚP doručeno. Zaměstnancům byla řádně za měsíc říjen mzda vyplacena a zaúčtována do nákladů MD 521, 524, 527, 549/D 331. Předpis dotace byl zaúčtovaný MD 348/D 691. V současné době je na účtu 348.007 vedená pohledávka vůči ÚP z titulu nezaslané dotace za měsíc říjen 2009 v částce 39 139 Kč. Jakým způsobem odúčtovat (zrušit) pohledávku z účtu 348.007 ve výši oněch 39 139 Kč a zároveň opravit (zrušit) výnosy na účtu 691, který nyní již neexistuje?

Můžeme přírůstky a úbytky tohoto majetku (tj. dlouhodobého majetku pod hranici 3 000 Kč a 7 000 Kč) účtovat jakou součet všech přírůstku za rok a úbytků za rok pouze jednou ročně, a to k 31.12.?

Podle NOZ se jednotky bez právní osobnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) považují za účetní jednotku. Znamená to tedy, že budou muset všechny takovéto jednotky vést podvojné účetnictví a sestavovat účetní závěrku? Pokud ano, týká se to i sdružení bez právní subjektivity, která vznikla před NOZ a vedla daňovou evidenci?

Příspěvková organizace zřízená ÚSC (škola) uzavřela v roce 2009 s Úřadem práce dvě dohody - Dohoda o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku. Příspěvek byl poskytnutý na 3 pracovníky. Každý měsíc posílala PO na Úřad práce vyplněný tiskopis Vyúčtování mzdových nákladů (dále jen VPP) a na základě tohoto vyúčtování pak ÚP zasílal organizaci příslušnou dotaci tzn. zpětně. Za měsíc říjen 2009 však PO příspěvek neobdržela. Při dotazování na důvod, proč nebyl PO příspěvek zaslaný, ÚP pouze telefonicky sdělil, že organizace neodeslala za daný měsíc VPP a právě z tohoto důvodu nebyl příspěvek vyplacený. PO zaslala kopii z deníku zaslané pošty, ale bohužel to pro ÚP bylo nedostatečné prokázání toho, že VPP bylo na ÚP doručeno. Zaměstnancům byla řádně za měsíc říjen mzda vyplacena a zaúčtována do nákladů 521, 524, 527, 549/331. Předpis dotace byl zaúčtovaný 348/691. V současné době je na účtu 348.007 vedená pohledávka vůči ÚP z titulu nezaslané dotace za měsíc říjen 2009 v částce Kč 39 139 Kč. Jakým způsobem odúčtovat (zrušit) pohledávku z účtu 348 007 Kč ve výši oněch 39 139 Kč a zároveň opravit (zrušit) výnosy na účtu 691, který nyní již neexistuje?

U nás mzdy byly zaúčtovány do nákladů ovlivňující základ daně v roce 2013. V lednu se pouze zaplatily. Proto se chci zeptat, jak mám udělat převod do roku 2014 na jaké číslo účtu. Vím že na D 331 ale nevím MD.

V prvé řadě chci moc poděkovat za srozumitelnou a vyčerpávající odpověď a dále se pak chci omluvit za zmatky v dotazu. Pro upřesnění bych tedy chtěla říct, že ve všech letech vykázalo SVJ daňový zisk a to právě z titulu úroků na termínovaném vkladu, ale vlastně i zisk účetní, protože kromě úroků z termínovaného vkladu byly ještě úroky z běžného účtu, které předmětem daně nejsou. Veškeré náklady, ať již bankovní poplatky nebo opravy domu byly hrazeny z dlouhodobých záloh, které hradí jednotliví spoluvlastníci. Mnou uvedené zaúčtování bylo úplně nesmyslné a vůbec nechápu, jak jsem to tam mohla takhle napsat, nějak jsem se zamotala do těch nákladů - samozřejmě to mělo být spíš myšleno tak, že by byl převeden výnos z úroků na termínovaném vkladu, ale i výnos z úroků na běžném účtu z účtu 932 na dlouhodobé zálohy. V našem účetnictví byl každým rokem proveden pouze účetní zápis 963/932 a na účtu 932 se pak kumulovaly všechny úrokové výnosy z předchozích let. Jestli jsem ale pochopila správně odpověď, tak nevadí, že nebyly úroky proúčtovány na úhradu správy domu, jak to požaduje zákon o dani z příjmů, stačí, pokud prokážeme, že výdaje na správu domu byly vždy v daném roce vyšší než úroky z roku minulého, protože to můžeme mít v mimoúčetní evidenci. Je to tak?

Chtěla bych se zeptat na neziskovou organizaci. Kdy v roce 2013 nevedla podvojné účetnictví až v roce 2014. Udělala jsem si rozvahu. A pak jsem si vzpomněla, že budou v lednu na výpisu potřeba zaúčtovat mzdy z 12/2013. Ty jsem zaúčtovala 331/221 a mzdu na počátku jsem si dala na D na 331, ale nemám protistranu. Na jaký účet to mám v lednu 2014 zaúčtovat, aby mi to sedělo a rovnalo se.

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. K 28. 2. nám banka poprvé vyúčtovala kromě připsaného úroku (21,31 Kč) též srážkovou daň z úroku (- 4,05 Kč). Je možné tyto 2 případy zaúčtovat jedním zápisem 241/662 ve výši rozdílu částek, tj. 17,26 Kč? Pokud ne, poradíte nám, prosím, jak máme srážkovou daň zaúčtovat? Bude to mít nějaký dopad na přiznání k dani z příjmů právnických osob za r. 2014?

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vždy k 31. 12. provádíme inventuru. Prosím vás, jaká data zde mohou být uvedena. Jedná se např. o inventarizaci skladu, sbírky apod. k datu 31. 12. 2013. Může být uvedeno: 1)      Inventarizace provedena 20. 12. 2013? 2)      Inventarizace provedena 31. 12. 2013? 3)      Inventarizace provedena 7. 1. 2014? 4)      Inventarizace provedena 29. 12. 2013? i když to byla neděle?