JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 2

Pro výpočet pravděpodobného průměru používáme způsob: předpokládaná hrubá mzda / 4,348 / 40 (HM/koeficient/TPD). Tento způsob výpočtu nemá prý oporu v zákoně. Je to tedy špatně a nesmí se takto počítat pravděpodobný průměr?

Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). Výše uvedený odstavec jsem opsala ze stránek Nejvyššího soudu. Při srážkách ze mzdy v rámci insolvenčního řízení tedy budeme uplatňovat nezabavitelnou částku na osobu povinného 9138,75 Kč? Ve vyjádření Nejvyššího soudu jsem nenašla zmínku o běžných exekucích – jaká u nich bude platit výše nezabavitelné částky?

Společnost vyplatila zaměstnancům mimořádnou odměnu ve výši 30 000 Kč k 30. výročí trvání společnosti. Bude se tato částka započítávat do průměru na dovolenou apod.?

Nezabavitelné minimum na dlužníka od 1. 4. 2022 je v jaké výši? Je správné počítat s částkou 9 138,75 Kč?

Pro přad práce potřebuji vypočítat průměrný výdělek, použila jsem následující výpočet. Musím vypočítat průměrný měsíční výdělek (PMV = TPD × PHV × 4,348), a po odečtení fiktivních odvodů dostanu průměrný čistý měsíční výdělek. V účetním programu ale vyšla jiná částka, než jsem vypočítala já. Bylo mi řečeno, že pro tento výpočet se nepoužívá PHV (stejný jako se používá pro dovolenou), ale výdělek, který je ve mzdovém listu. Nikde ale takovouto informaci nemohu najít. Mohli byste mi, prosím, napsat, jaký hodinový výdělek použiji? PHV, který je vypočítán z předchozího kvartálu je 138,44 Kč (zaměstnanec má odměny). Částka ve mzdovém listu je 120 Kč.

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

Zaměstnanec má exekuci na výživné a dlužné výživné a další nepřednostní pohledávky. Nyní dorazila další přednostní pohledávka, má tato přednost před nepřednostní pohledávkou, ale až po výživném nebo ji budu brát jako exekuci podle data, až po uhrazení výživného a doplacení starých nepřednostních pohledávek?

Při ukončení pracovního poměru u dohod o konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), u kterých vznikla účast na pojištění, je povinností zaměstnavatele odhlásit zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění. Na dokladu Oznámení o nástupu do zaměstnání je nově od 1.4.2022 povinný údaj – průměrný čistý měsíční výdělek. 1. Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu, pokud se jedná o DPČ a je sjednána hodinová odměna, přičemž pracovní doba je stanovena formulací "maximálně 20 hodin týdně"? Při výpočtu hrubého měsíčního výdělku se hodinová odměna vynásobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci) a průměrným počtem pracovních hodin v měsíci. Jak však stanovit průměrný počet pracovních hodin v měsíci, je-li pracovní doba formulována takto nekonkrétně? Máme vycházet z průměrného počtu odpracovaných hodin za měsíc? Pokud ano, z jakého období máme průměr počítat (předchozí čtvrtletí, z celé doby trvání DPČ nebo jinak? 2. Hraje při výpočtu roli, jakým způsobem je sjednána DPČ, zda zaměstnanec pracuje podle potřeb zaměstnavatele nebo max. 20 hodin týdně nebo v průměru max. 20 hodin týdně?

Zaměstnanec má předností exekuci dlužné výživné, které se strhává. Teď dorazila nepřednostní pohledávka. Bude čekat až se zaplatí dlužné výživné?

Zaměstnanec má exekuci na výživné, které se strhává, dosud nenabylo právní moci, takže se deponuje. Teď přišla exekuce nepřednostní, bude čekat dokud nebude zaplacené dlužné výživné? Pak se zároveň bude strhávat běžné výživné. Takže se bude moci strhávat běžné výživné plus exekuce nepřednostní? Nebo jak tedy postupovat?

Zaměstnanci budou pracovat od 6 do 18 hod. Jak jim rozdělit přestávku a kolik hodin jim skutečně zaplatit? A kolik hodin tedy i platit příplatek za noční?

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává jediného zaměstnance v ČR. Zaměstnanec měl v roce 2021 třicetileté pracovní jubileum, ke kterému zaměstnavatel poskytuje odměnu. Tomuto zaměstnanci posunul německý zaměstnavatel výplatu odměny až na rok 2022, protože loni částku neměl zahrnutou v rozpočtu. Já - jako externí mzdová účetní - zpracovávám měsíční mzdy pro tohoto českého zaměstnance podle českých předpisů. Německý zaměstnavatel mě informoval e-mailem, že tuto odměnu mám vyplatit v březnové mzdě. Mohu ji vyplatit na základě e-mailové zprávy, anebo k tomu musím mít nějaký oficiální dokument? A spadá takováto odměna do těch, které se nezapočítávají do průměrného hodinového výdělku?

V letošním roce jsou velké nejasnosti ohledně výpočtu exekučních srážek a zvyšování normativních nákladů na bydlení. V únoru jsem zohlednila zvýšení norm. nákladů na bydlení o 1 120,- Kč a uplatnila u zaměstnance zákl. nezabavitelnou částku 8 847 Kč. Pokud se ukáže, že tento výpočet byl nesprávný a zaměstnanci jsem srazila méně, je možné v některém následujícím měsíci k měsíční exekuční srážce ještě navíc srazit tu rozdílnou částku nebo toto dovysrážení není možné?

Máme mzdové výměry, které se skládají z měsíční základní a tzv.diferenciačního - osobního - příplatku, který je možno přiznat až do určité částky. Pokud zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru v průběhu měsíce a předpokládá se, že osobní příplatek mu zatím nebude přiznán (na mzdovém výměru ho má sice uveden, ale bude přiznán třeba až po zkušební době), tak do výpočtu pravděpodobného průměru nebudu tento příplatek zahrnovat? Používáme výpočet pravděpodobný výdělek/4,348/40.

Firma při nástupu stanoví časovou hodinovou mzdu za přípravné práce, které jsou zařazeny v 1. skupině prací, tzn. v letošním roce stanovené minimální mzdě 96,40 Kč/hod. Zaměstnanec zároveň vykonává práci zařazenou ve 3. skupině prací (letošní zaručená mzda 117,50 Kč/hod). Při měsíčním výpočtu mzdy celkovou mzdu (časovou + úkolovou) porovnáváme na 3. skupinu prací pro případný doplatek do zaručené mzdy 117,50 Kč/hod. a) Je tento postup správný nebo se při výpočtu mzdy posuzují práce v různých skupinách samostatně? b) Můžeme do platebního výměru napsat dvě skupiny prací podle skutečnosti, tzn. že je časová mzda zařazena v 1. skupině a úkolová mzda ve 3. skupině prací? c) Může být v platebním výměru při nástupu do zaměstnání stanovena časová mzda nižší než aktuální minimální mzda? d) Při pravidelném každoročním vyhlášení zvýšení minimální mzdy se postupem času dostávají naše platební výměry pod minimální mzdu. Musíme vystavit nový platební výměr alespoň na min.mzdu? Můžeme vyplácenou hodinovou mzdu ponechat např. na výši 90 Kč/hod, pokud je celková měsíční mzda vyšší než zaručená mzda ve 3. skupině prací?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak nejlépe nastavit a správně spočítat práci přesčas. Zaměstnavatel chce svým zaměstnancům pravidelně měsíčně proplácet práci přesčas, zaměstnanci jsou tím motivováni a tento přístup kvitují. Je možné tedy každý měsíc přesčasovou práci proplatit včetně příplatků? Je nutné mít písemnou dohodu s každým zaměstnancem, nebo stanovit ve vnitřní směrnici? Zaměstnanci jsou placeni hodinově a mají měsíční osobní ohodnocení a další bonusy. Jak prosím stanovit hodinovou sazbu pro práci přesčas? (Hodinová sazba*odpracovaná doba fondu+osobní ohodnocení+bonusy)/odpracovaná doba fondu)?? Moc děkuji a přeji příjemný den

Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 

Náš zaměstnanec u městské policie odpracoval v rozhodném období 10–12/2021 19 dnů (každý měsíc má fond 161 hodin, 14 směn po 11,5 hod.). V rozhodném období odpracoval 218,5 hod., dle platového výměru má hrubého 33 130 Kč, fond za 4Q 483 hodin, čtvrtletní odměna 40 000 Kč. Za skutečně odpracovanou dobu si vydělal 70 687 Kč. Neodpracoval tudíž 21 dnů, počítám pravděpodobný výdělek? Nebo tím, že dělá na směny 11,5 hodin bych měla přepočítat na 8 hod.? Jak mu vypočítat průměr, aby to bylo co nejvíce spravedlivé?

Zaměstnanci je zrušen pracovní poměr poslední den zkušební doby ze strany zaměstnavatele, druh práce A. Dojde k odhlášení ze sociálního a zdravotního pojištění. Následně zaměstnavatel nabídne bývalému zaměstnanci druh práce B a uzavře se nová pracovní smlouva. Lze sjednat zkušební dobu? Zrušení a vznik nové smlouvy následují ihned po sobě. Např. 16. 2. 2022 zrušení a 17. 2. 2022 vznik.

Zaměstnanci byla ve mzdě za 12/2021 sražena částka 1 500 Kč na exekuci. V lednu nám příšlo, že exekuce nabyla právní moci a ať částku odešleme na účet exekutora. Ještě než jsme ji stačili poslat, přišlo nám info o zastavení daň. exekuce (dlužník ji uhradil z jiných zdrojů). Jaký je teď správný postup? Máme opravit zaměstnanci mzdu za 12/2021, aby v ní neměl uvedenou tu srážku? A tu sraženou částku (1500 Kč) mu samozřejmě dopošleme, je to tak?