Mgr. David Borovec

Je možné uzavřít DPP tak, že odměna bude zúčtovávána měsíčně na základě předložené evidence pracovní doby, ale výplata čisté mzdy bude provedena např. 1x za 4 měsíce? Nebo musím při podmínce výplaty 1x za 4 měsíce také mzdu zaúčtovat 1x za všechna 4 období dohromady?

Jsme organizace poskytující svým zaměstnancům plat dle ust. § 109 odst. 3 ZP. V případě konání práce přesčas v noci, popř. v sobotu, náleží zaměstnanci noční příplatek a příplatek za práci přesčas, popř. příplatek za práci v sobotu. Je-li za tuto práci přesčas čerpáno náhradní volno, příplatek za přesčasovou práci nepřísluší, jak je to však s nočním příplatkem či příplatkem za práci v sobotu – ten přísluší i v případě čerpání náhradního volna?

Naše firma uzavřela s jedním zaměstnancem dvě dohody na dvě různé činnosti. První byla od 1. 1. do 31. 1. a vyplacená částka je 5 000 Kč a druhá já od 1. 1. do 31. 12. a v lednu na ni bylo vyplaceno 3 000 Kč, v únoru 8 000 Kč a březnu 8 000 Kč. Protože se ani součtem nedostala nad 10 000 Kč, žádné pojistné na sociální zabezpečení jsme neodváděli. V dubnu bylo na druhou dohodu vyplaceno 8 000 Kč a po skončení první dohody mělo být vyplaceno dodatečně na první dohodou od 1. do 31. 1 6 000 Kč. Domnívám se, že jsem měla postupovat tak, že k lednové výplatě částky 5 000 Kč na první dohodu jsem měla přičíst 3 000 Kč odměnu z druhé dohody a dodatečně vyplacenou odměnu 6 000 Kč a odvést pojistné z celkové částky 14 000 Kč. Přihláška by měla být k 1.1. Setkala jsem se ale i s názorem, že jsem měla k dubnové výplatě 8 000 Kč přičíst doplatek odměny 6 000 Kč a odvést pojistné až v dubnu, pochopitelně přihlášku provést k 1. 4.

Může zaměstnavatel zaměstnanci na Dohodu o provedení práce přispívat na životní pojištění (aby si to mohl dát do nákladů)?

Příjemce dotace z ESF realizuje dva projekty. Jeho zaměstnanec má dva pracovní poměry. Jelikož se jedná v obou případech o práci u stejného zaměstnavatele, má oba poměry v jedné pracovní smlouvě, resp. pracovní úvazek v druhém projektu, jehož realizace začala později, je řešen dodatkem k původní pracovní smlouvě. Je tento postup v souladu se zákoníkem práce? Lze tímto způsobem upravit dva pracovní poměry u stejného zaměstnavatele?

Jsme státní střední škola a potřebujeme z důvodu organizace profilové části maturitní zkoušky 2012/2013 odpověď na následující otázky. Mohou být odborné předměty zkoušeny v půlhodinovém bloku? Musí název jednotlivých odborných předmětů na maturitním vysvědčení být stejný jako jejich název v učebním plánu? Může být náplň jedné čtvrthodinové ústní zkoušky složena ze dvou různých odborných předmětů (a)...b)...) a název této zkoušky \\\"....a....\\\" (např. Ekonomika a Obchodní provoz)?

Je nějaký předpis, který by zaměstnavateli zakazoval, aby nařídil zaměstnanci přepravu zboží osobním automobilem? Např. přepravu nábytku v zavazadlovém prostoru a sklopenými zadními sedačkami.

Zaměstnanec v a.s. obdržel ve II. Q. 2012 roční odměnu za titul \\\"Zaměstnanec podniku za rok 2011\\\". Zahrnuje se tato odměna do hrubé mzdy pro výpočet průměrného výdělku, a to 1/4 na III. Q. 2012 až II. Q. 2013?

Prosím o upřesnění, jak se správně vypočítá dovolená u pracovníka, který pracuje pravidelně 1 den v týdnu (např. každé pondělí) a je zaměstnán pouze 6 měsíců (od 1. 1. do 30. 6.). Dosud jsme dovolenou počítali tak, že za každých 21 odpracovaných dní měl pracovník nárok na jednu dvanáctinu (tedy 40:2:12=1,66 -zaokrouhleno 1,5 dne). Bylo nám sděleno, že nárok na jednu dvanáctinu dovolené po 22 odpracovaných dnech je pouze u zaměstnanců s pětidenní pracovní dobou. U režimových zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou se nárok na dovolenou vypočítá takto: (Počet plánovaných směn / konstanta 52.14) * počet týdnů dovolené (tedy 26:52,14 * 8 = 3,989 - tedy zaokrouhleno 4 dny)Prosím o sdělení jaký výpočet je správně a zda se v tomto případě jedná o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Zároveň prosím o upřesnění, kdy se jedná o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

Náš zaměstnanec byl zvolen primátorem města ‒ byl uvolněn pro výkon veřejné funkce. V průběhu období se rozhodl, že u nás bude částečně pracovat, aby neztratil praxi, proto si snížil úvazek z 1,00 na 0,2. V každém měsíci odpracuje jiný počet dnů (leden 2 dny, únor 3 dny, březen 2 dny, duben 2 dny, květen 2 dny, červen 1 den, a v červenci si vykázal jen 1 den řádné dovolené ‒ dle našeho soudu, nemá dle odpracovaných dnů nárok na dovolenou). Fond pracovní doby tedy neplní. Je v souladu s právními předpisy, když zpět zvýšíme úvazek na 1,00, budeme proplácet jen za skutečně odpracovanou dobu dle pracovní smlouvy a nebudeme proplácet dovolenou, protože náhrada mzdy v těchto případech nepřísluší? Za veškeré dny, které nebyl v rámci úvazku 1,00 v práci, mu samozřejmě náhrady mzdy taky nepřísluší. Nebo máme postupovat jiným způsobem? Je to pro nás z nějakého důvodu důležité, zdali se jedná o dlouhodobé uvolnění nebo ne? Jakým způsobem posoudit případně tuto situaci?

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, zaměstnává 2 zaměstnance. V 11/11 byly těmto zaměstnancům vyplaceny roční odměny. V důsledku toho jsem rozdělovala průměr pro náhrady podle § 358 zák. práce. Poslední úprava základu pro výpočet prům. výdělku pro náhrady měla být provedena 30. 9. za 3. Q 2012. Fyzická osoba však založila od 1. 8. 2012 s. r. o. a zaměstnanci u FO ukončili prac. poměr a nastoupili do s. r. o. s novými prac. smlouvami. Kdy se toto stane, nebylo předem přesně známo. Jak se řeší v takových případech tento problém, aby zaměstnanci nepřišli o navýšení průměru pro náhrady? Zřejmě by se to nechalo vyřešit odměnami pro zaměstnance v s. r. o., ale výpočet je dosti problematický.

Příjemce dotace (o. p. s.) zaměstnává na pracovní smlouvu pracovníky pro práci na projektu financovaného z ESF. Pracovníci mají nastavenou pracovní smlouvu podobně. Uvádím jako příklad nastavení jednoho ze zaměstnanců: Délka týdenní pracovní doby je 30 hodin. Pracovní doba je rozvržena pružně dle § 85. Základní pracovní doba je stanovena v pondělí, ve středu, ve čtvrtek a v pátek vždy od 8:30 do 13:00. Jakým způsobem se v tomto případě vypočítá nárok za dovolenou v hodinách? Dle mého názoru, pokud není přesně stanoven počet hodin, které má zaměstnanec v konkrétním dni odpracovat, připadne na 1 den dovolené 7,5 hodiny (30 hodin/ 4 dny uvedené ve smlouvě). U zaměstnance je však nárokováno v jednom měsíci za 3 dny dovolené 24 hodin tj. 8 hodin za den dovolené. V dalším měsíci pak za 3 dny dovolené 22 hodin. Je takto vypočítaný nárok s výše uvedeným nastavením správný?

Se zaměstnancem, který je dlouhodobě nemocný od 26. 6. 2011, bude po ukončení nemoci ke dni 31. 7. 2012 rozvázán pracovní poměr. Jak postupovat při zjištění jeho průměrného (pravděpodobného) hodinového výdělku pro účel proplacení dovolené z minulého roku? Měsíční mzda zaměstnance dle smlouvy, včetně nadtarifní složky činí 20 150 Kč. 20150 x 3 měsíce = 60450:520 hod.=116,25 Kč/hod.? (520 hod = fond prac.doby za předchozí čtvrtl.4-6/2012) 116,25 x 4,348 x 40 hod. (týd.úv.) = 20129 Kč = pravděpodobný hrubý měsíční výdělek (do zápočtového listu)? Je tento postup výpočtu správný?

Zaměstnankyně byla zaměstnána v pracovním poměru na dobu určitou do 30. 6. 2012. Dne 26. 6. 2012 nastoupila na OČR, ukončení OČR má k 9. 7. 2012 (rozvedená). Ovlivní tato událost nějak ukončení pracovního poměru? Software mi umožňuje zadat tuto OČR v měsíci červenci i do již ukončeného prac. poměru. Na jaké další záležitosti bych si v souvislosti s touto skutečností měla dát pozor?

Lze sjednat u dohod o provedení práce příplatky za noční práci, svátek a práci v sobotu a v neděli?

Jsme základní škola zřízená obcí. Zaměstnanec (učitel) se přihlásil na kurz za účelem prohloubení kvalifikace. Tento kurz se uskuteční v průběhu letních prázdnin, kdy bude čerpat dovolenou. Je možné mu nařídit, aby se účastnil tohoto kurzu v rámci své dovolené, nebo mu zaměstnavatel musí umožnit přerušení dovolené. Zaměstnanec se na tento kurz chtěl přihlásit sám a zaměstnavatel mu to odsouhlasil a uhradil. V případě, že by se účastnil v době své dovolené, může mu být uhrazeno cestovné?

Jsme škola, která se potýká s problematikou odjezdů našich žáků do zahraničí, především do Anglie. V současné době evidujeme 66 žáků pobývajících v Anglii. Z těchto 66 žáků máme písemně potvrzen odjezd u 63 žáků. Zpětnou vazbu, zda skutečně v Anglii plní povinnou školní docházku (podle § 38 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.), nemáme. Domnívám se, že ani odst. 2 § 38 nelze uplatnit. Můj dotaz zní, kde se tito žáci uvádějí ve výkazu o základní škole, v oddílu III. Třídy a žáci podle ročníků nebo v oddílu XIII. Žáci plnící školní docházku podle § 38.

Jak se počítá nárok na dovolenou za měsíc, ve kterém zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru (ukončí PP)?

Jsme s. r. o. Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou od 4. 9. 2009 do 28. 3. 2012. V den plánovaného nástupu do práce 29. 3. 2012 donesla neschopenku. Datum počátku dočasné pracovní neschopnosti je uveden na dokladu od 26. 3. 2012. Od jakého data jí náleží od zaměstnavatele náhrada za nemoc, resp. od jakého data se počítá karenční doba - první tři pracovní dny, za které zaměstnavatel náhradu za nemoc nevyplácí - od 26. 3. 2012 nebo od 29. 3. 2012?

Zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně při ukončení vzdělání dotaz č. 193/11 David Borovec Jsme střední škola, příspěvková organizace. Zaměstnáváme učitele, který byl bakalářem, proto byl zařazen...