Ing. Zuzana Pšeničková - strana 20

S. r. o. si vyřídila úvěr u banky ve výši 100 000 Kč. Z tohoto úvěru platí platební kartou a každý měsíc dostává výpis z tohoto úvěru o realizovaných platbách. Je správné účtování: 221 A/ 461 zřízení úvěru a pak jednotlivé platby 321/221A (kde A je analytika). Zůstatek k čerpání z výpisu se rovná zůstatku na analytickém účtu 221. Pokud přestane kartu používat a splatí celou částku vyčerpanou částku, zruším účtování 461/221A. Doplnění k otázce - Ano, je to tak, že banka poskytla limit na kartě 100 000 Kč, ze kterého se platí a další měsíc je vypočtena výše splátky dle vyčerpané částky. Nyní máme vyčerpánu částku 20 000 Kč a předepsaná splátka je 1 700 Kč.

Společnost s. r. o. nakupuje zboží v Číně. Byla zaplacena záloha 100 000 Kč před započetím výroby, doplatek se platí vždy těsně před naloděním. Dodavatel poslal před naloděním fotografie zboží, ze kterých bylo patrné, že dodány budou jen polotovary (výrobek bez kovových součástí). Na zálohové faktuře to bylo uvedeno správně, jen si toho odběratel (naše firma) nevšiml. Dodání těchto polotovarů do ČR by bylo neekonomické, rovněž dokompletace v Číně by byla také neekonomická. Odběratel se tedy rozhodl, že zboží neodebere (zůstane v Číně), čínský dodavatel si ponechal zálohu jako kompenzaci (část zboží byla podle něho vyrobena). Jak mám zaúčtovat zaplacenou zálohu 100 000 Kč, jedná se o daňový nebo nedaňový náklad? Záloha byla při zaplacení zaúčtována na účet 314.

Prosíme o informaci, jak se má správně účtovat v roce 2013 odměna jednatele s. r. o. (na základě smlouvy o výkonu funkce a schválení VH), která je vyplácena měsíčně ve stejné výši. My jsme ji dosud účtovali na 522/366, ale bylo nám řečeno, že správné zaúčtování je 518/325,379. Dále prosíme o ověření, zda se bude tato odměna v roce 2014 účtovat na účet 523/xxx, když teď jednatel nebude statutár, ale členem statutárního orgánu.

Jsme s. r. o., vedeme podvojné účetnictví. V loňském roce jsme zjistili, že máme u FÚ přeplatek Daně z příjmu PO 211 Kč. Tento přeplatek byl během roku finančním úřadem použit na úhradu pozdní zálohy na daň z příjmů PO (nevšimli jsme si, že letos máme platit zálohy 40 % v červnu a prosinci a posílali jsme 1/4 4x ročně). Prosím o radu, jak tento přeplatek zaúčtovat? Mohu 591/341 -211 (s mínusem)? Doplnění: V roce 2013 se nám změnila zálohová povinnost ze čtvrtletní na pololetní, ale bohužel jsme si toho nevšimli, a tak jsme v červnu 2013 odvedli jen 1/4 zálohy na daň a ne 40 %. V říjnu 2013 nám přišel z FÚ Platební výměr na úrok z prodlení. Tam jsme zjistili, že jsme měli tento malý přeplatek na dani, který FÚ započetl spolu s částí zálohy, kterou jsme odvedli v září. Nevím, jak přeplatek vznikl, ale ráda bych to měla účetně v pořádku, takže prosím - jak ho zaúčtovat? Nebo to nemusím účtovat, když si ho FÚ sám započetl?

Mám vystavenou fakturu v 12/2013 zálohovou. Platba dorazila v lednu 2014. Daňový doklad vystavený na základě přijaté platby bude v lednu 2014? Je to tak?

Výroba webových stránek za 54 000 Kč bez DPH se účtuje na účet 518 nebo se musí odepisovat jako nehmotný majetek, to by byl účet 013 nebo 019, doba odepisování by byla 36 měsíců?

Jak často je nuté účtovat kurzové rozdíly? Je možné kurzové rozdíly, které vznikají při započtení záloh na konečné doklady zaúčtovat jednou za účetní období? tzn v průběhu účetního období budeme účtovat pouze: 314/221 - poskytnutá záloha (EUR + přepočet na CZK) 504/321 - přijatá faktura od dodavatele (EUR + přepočet na CZK) jednou za účetní období poté zúčtujeme celkový kurzový rozdíl 563/314 nebo 314/663 (celkový kurzový rozdíl si vypočteme např v tabulkovém kalkulátoru). Je tento způsob zaúčtování kurzových rozdílů možný, nebo musíme účtovat kurzový rozdíl ke každému zápočtu zálohy na přijatý doklad dodavatele samostatně?

Jak často je nuté účtovat kurzové rozdíly? Je možné kurzové rozdíly, které vznikají při započtení záloh na konečné doklady zaúčtovat jednou za účetní období? tzn v průběhu účetního období budeme účtovat pouze: 314/221 - poskytnutá záloha (EUR + přepočet na CZK) 504/321 - přijatá faktura od dodavatele (EUR + přepočet na CZK) jednou za účetní období poté zúčtujeme celkový kurzový rozdíl 563/314 nebo 314/663 (celkový kurzový rozdíl si vypočteme např v tabulkovém kalkulátoru). Je tento způsob zaúčtování kurzových rozdílů možný, nebo musíme účtovat kurzový rozdíl ke každému zápočtu zálohy na přijatý doklad dodavatele samostatně?

Jsme plátci DPH. Obdrželi jsem fakturu na zboží v eur ze Slovenska. Datum vystavení je 15. 11. 2013, DUZP 15. 11. 2013. Fakturu jsme obdrželi 27. 11. 2013. Prosíme o radu k jakému dni stanovit kurs pro přepočet faktury? Dodavatel ze Slovenska je také plátcem DPH.

Náš zaměstnanec udělal totální škodu naší společnosti s nákladním vozem na operativní leasing. Leasingová společnost nám naúčtovala výpočet rozdílu mezi zůstatkovou hodnotou vozidla ke dni vzniku totální škody a poskytnutým plněním ve výši téměř 115 000 Kč. Není nám jasné: 1)      Zda tento náklad bude daňový? 2)      Jak jej zaúčtovat? Náš auditor navrhuje účet č. 548 a daňový. Bylo by to tak správně?

Jsme firma s. r. o. a v účetnictví používáme pevný kurs - čtvrtletní - stanovený vždy každý první pracovní den daného čtvrtletí podle ČNB. Pro následující čtvrtletí máme kurs 25,65 pro EUR. Během listopadu však došlo k oslabení koruny a kurs se nyní pohybuje nad 27 Kč za euro. Jde mi o to, zda má účetní jednotka povinnost při náhlém větším výkyvu kursu svůj pevný kurs v účetnictví upravit. Platíme srážkovou daň z licencí a přepočtem podle našeho (nižšího kurs) odvádíme tímto nižší srážkovou daň než by byla podle současného kursu dle ČNB.

Společnost s. r. o., plátce DPH, vedení účetnictví. Společnost nakupuje rybí plůdek, v nádržích jej chová po určitou dobu, než dosáhne prodejní velikosti a pak ryby prodá. Náklady: krmivo, nájem, el. energie, veterin. přípravky, nákup nádrží (drobný majetek) aj. Prodej těchto ryb se bude účtovat jako prodej výrobků nebo jako prodej zboží? Na konci roku zaúčtuji nedokončenou výrobu 121/611? Jak budu správně postupovat dál, kdy např. v březnu příštího roku dojde k prodeji? Prosím, uveďte účty, v rámci kterých se budu pohybovat při účtování nedokončené výroby, případně aktivace a výnosů.

Společnost s. r. o., plátce DPH nakoupila nápojové automaty. Jak se má správně účtovat spotřeba do těchto automatů a co bude na výstupu? Na výstupu se bude jednat o prodej zboží účet 604? Na vstupu máme kelímky, čaj, káva, cukr atd. Z automatu nejde žádný výstup o tom, kolik kterého nápoje se prodalo, je samozřejmě napojen na vodu, která se rovněž do prodávaných produktů spotřebovává a dále si vodu zákazník může natočit samotnou zdarma. Takže na vstupu máme vodu, elektřinu, kelímky a ingredience do nápojů. Mohu to všechno zaúčtovat jako spotřebu materiálu, když bych měla na výstupu prodej zboží? Nebo je to všechno ještě komplikovanější a musím dokonce účtovat o výrobě? Ale jak, když nevím, kolik čeho se prodalo a mám jen tržbu jako celek za daný měsíc? Předpokládám, že DPH na výstupu bude ve výši SS.

Mám dotaz ohledně fakturace za zhotovení e-shopu, částka 25 000 Kč, účtujeme jako službu na účet 518 nebo se účtuje jiným způsobem, případně se odepisuje?

Společnost s ručením omezeným poskytuje služby lékaře – neurologa. Zdravotním pojišťovnám vystavuje za své výkony faktury. Výkony jsou pojišťovnami redukovány podle určitých zásad a mezi skutečnými platbami a výkony lékaře dochází k rozdílu. Jak vyúčtovat tento rozdíl? 1)      Rozdíl účtovat do provozních nákladů 548/311 daňově zcela účinných a časově rozlišených k 31. 12.? 2)      Na rozdíl vytvořit účetní opravnou položku a daňově řešit až v DPPO? 3)      Na rozdíl vytvořit daňovou opravnou položku a na jakou část + zbytek jen účetní opravnou položku? 4)      V jakém případě by bylo možno použít odpisu oné části nezaplacené pohledávky?

Jsme s. r. o., vedeme podvojné účetnictví. Provedli jsme k 30. 6. 2013 mimořádnou účetní závěrku, včetně výkazů a daňového přiznání – důvod – ocenění firmy pro účely fúze. Pak byl dodavatelsky proveden znalecký posudek (ocenění) Toto jsme ještě zaúčtovali posledním dokladem k 30. 6. 2013 takto: 097/418 a 424/481. Fúze by měla být zřejmě ještě v tomto roce, právě jako i zapsání do rejstříku. V říjnu 2013 jsme dostali „zatoulaný Credit“ na zboží - množstevní sleva, který byl vystaven 13. 8. 2013 a je za II/Q 2013. částka EUR 12,7 (328 000 Kč). Jak máme postupovat a účtovat? Dohadnou položku jsme vytvořili ve výši 25 000 Kč, ale na provizi nikoliv na nákup zboží. Můžeme ji použít? Tedy účtovat o kreditu až v následujícím období po závěrce? Nebo jak zaúčtovat? Ještě jsme daňové přiznání neodevzdali. Kredit je v podstatě množstevní sleva za odběr zboží v tom, kterém čtvrtletí. Pokud dosáhneme stanovéného odběru, dostáváme, vlastně zpětně, slevu. Formou kreditu o tento pak ponižujeme následující úhrady faktur za odběr zboží.

Naše společnost má hospodářský rok od 1. 7. do 30. 6. Došla nám dne 14. 10. 2013 faktura za dodávku zemního plynu a elektrické energie. Obě faktury za tyto energie zasahují do dvou hospodářských roků. Na obou fakturách není blíže rozepsáno jaká je spotřeba za jednotlivá období. Je zde jen uvedena celková spotřeba za celé fakturované období. Jelikož ještě nemáme sestavenou účetní závěrku, tak budu o spotřebě za loňský hosp. rok účtovat ve starém roce 502/383. Můj dotaz zní, jak mám stanovit přesnou částku spotřeby loňského hosp. roku, když na vyúčtovací faktuře je spotřeba uvedena za celé fakturované období? Mám vůbec účtovat přes účet 383, když mám sice fakturu za dodávku energie, ale stejně nevím přesnou částku, která připadá na loňský hosp. rok? Normálně nám vždy chodí fa do doby, než provedeme účetní závěrku a tam je částka jasně napsaná, ty fa, které víme, že nedojdou do doby účetní závěrky, účtujeme přes účet 389 (provádíme skutečný dohad na základě smluv), ale u zemního plynu a elektřiny nemáme bližší informace, které by nám pomohli stanovit spotřebu přesně. V předchozích letech nám chodilo vyúčtování el.energie a zemního plynu až po vyhotovení účetní závěrky tzn., že jsme prováděli dohad přes účet 389 (zemní plyn bylo vždy vyúčtování do 8.6. tudíž jelikož není topná sezona, tak jsme vytvořili dohad do 30.6 což je 22 dní jen na 1000,-, el.energie chodila s vyúčtováním do 28.2., zde jsme celou fa podělili 12měsíci čímž nám vyšla spotřeba na měsíc). Nyní ale přecházíme k jinému poskytovateli těchto služeb a proto máme nyní vyúčtování ještě před vyhotovením účetní závěrky (což vychází na cca 25.11.) a tudíž bychom dle mého názoru měli účtovat přes 383, neboť se nejedná o dohad, ale o přesnou částku (vyúčtování), kterou máme na faktuře od poskytovatele těchto služeb, ale jak stanovit z těchto faktur přesnou částku, když je celá fa za celé jejich fakturační období a toto období nám zasahuje do dvou hosp. roků?

Na účtu 018 máme zaúčtovaný SW - webové stránky v pořizovací hodnotě 18 000 Kč. Pořízení bylo v roce 2010. Nyní v roce 2013 jsme k tomuto SW nechali vytvořit rozšíření "intranetové řešení" v hodnotě 54 000 Kč. Jak se toto rozšíření má účtovat?

Společnost s. r. o., plátce DPH, pořídila automobil pro firemní účely. U prodejce si následně zakoupila prodlouženou záruku o 24 měsíců. Částka cca 12 000 Kč s DPH. Měla by se tato částka připočíst k pořizovací ceně automobilu nebo rovnou do spotřeby a tam prosím o určení účtu.

Společnost vede podvojné účetnictví, při účtování operací na běžném účtu zjišťuje chybné platby jak příchozí, tak odchozí. 1) Jakým způsobem tyto platby účtovat (na jaké účty)? Posléze tyto platby jsou buď vráceny, nebo započteny na jinou fakturu. 2) V případě uplynutí cca dvou let, po které nejsou některé platby zpracovány výše uvedeným způsobem, jsou zbylé platby zúčtovány buď na účet 648, nebo 548 daňově neúčinný. Je tento způsob účtování správný?