Ing. Zuzana Pšeničková - strana 22

Přefakturováváme energie nájemcům. Dle nájemní smlouvy se přefakturace provede k prvnímu dni následujícího měsíce po obdržení vyúčtování. Fakturu jsme obdrželi 15. 3. 2013 s DUZP 28. 2. 2013. Bude v pořádku, když se budu držet nájemní smlouvy a provedu přefakturaci až k 1. 4. 2013 (tzn. DUZP 4/2013)?

Společnost s ručením omezeným získala certifikáty na ISO, ASME, které mají dobu platnosti na tři roky, tzn. provádí se jejich časové rozlišení. Mimo tohoto získala certifikát W.P.Q.R. pro svařování, dle norem ČSN má tento certifikát platnost po dobu neurčitou. Lze tedy náklady na získání tohoto certifikátu dát jednorázově do nákladů?

Spol. s r. o., plátce DPH, chce zřídit sběrný dvůr, proto si nechala vypracovat akustickou studii sběrného dvora za 7 200 Kč vč. DPH a projektovou dokumentaci sběrný dvůr za 13 860 Kč vč. DPH. Může zaúčtovat do nákladů a uplatnit DPH?  Sběrný dvůr by byl provozován na pronajatém pozemku, bez dalšího budování. Pouze by se tam položily panely a na ně buňky, váha. Tyto náklady byly v roce 2012. Dle nového zjištění, zřejmě k pronájmu nedojde, tudíž sběrný dvůr nebude.

Při rekonstrukci účetnictví firmy jsem zjistila, že v účetnictví je vykazován aktivní zůstatek účtu 321. Jedná se o firmu, která platí své závazky pravidelně, nikomu nedluží a nikdo ji ani o platbu neurguje. Vzhledem k tomu, že je zůstatek účtu v aktivech vysoký, nepředpokládám, že by se jednalo o dobropis. Firma dováží zboží ze zahraničí. Dělala jsem zpětnou kontrolu až do roku 2008 a nic jsem nenašla. Není možné, že by byla v minulosti chybně zúčtována záloha na zboží a chybí náklad? Je možno zúčtovat zůstatek do kapitálových účtů?

S. r. o. vede podvojné účetnictví, plátce DPH. Dvě české firmy si mezi sebou fakturovaly zálohu na zboží v EUR. Jsem v pozici odběratele. Zálohová faktura byla uhrazena z devizového účtu 30. 7. 2012. K 31. 12. 2012 není zálohová faktura vyúčtovaná. Mám k 31. 12. 2012 provést přepočet?

Pohledávky jsou 210 000 Kč (to jsem omylem napsala 210) a 98 000 Kč. Následně jsem zjistila - to mám písemně od soudního exekutora, že Exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu nemajetnosti povinného, na základě souhlasu oprávněného /tedy nás/. Předpokládám, že to na věci nic nemění, vzhledem k tomu, že obě pohledávky byly splatné před 36 měsíci - mohu je tedy obě odepsat v plné výši (bez tvorby opravných položek) daňově. Prosím doplnění.

V roce 2008 splatné pohledávky na 210 a 98 000 Kč nebyly uhrazeny, předány k vymáhání. Soud vydal Usnesení, že dlužník nám musí uhradit. Neuhradil, předáno k vymáhání Exekučnímu úřadu. Exekuční úřad konal a v srpnu 2012 sdělil, že exekuční řízení bylo zastaveno. Nevíme proč. Opravné položky k pohledávkám tvořeny nebyly. Lze nyní, když už není šance pohledávky vymoci odepsat najednou na účet 558 daňově.

Jsme akciová společnost a nakoupili jsme část vlastních akcií. Prosím o stanovisko jak účtovat. Zda budou vlastní akcie účtovány v aktivech či pasivech?

Banka účtovala po několik účetních období neoprávněně poplatky za vedení účtu (místo měsíčních denní výpisy), na opakované reklamace nereagovala a neprovedla žádnou změnu v účtování. Nakonec chybu uznala a poplatky týkající se tří let vrátila. Je možno vrácenou částku proúčtovat a zdanit v období, kdy byly poplatky vráceny nebo je třeba podat dodatečná přiznání? (pro doplnění: jedná se o „spící“ společnost bez další činnosti a tím pádem nákladů a výnosů)

Vedu účetnictví pro společnost s. r. o., čtvrtletní plátce DPH, která se zabývá prodejem certifikátů. Tyto dárkové certifikáty mohou zákazníci do 6 měsíců proměnit za určité služby (masáže, večeře v restauraci apod.). Prodej certifikátu je vždy zaúčtován do výnosů (výnosy z prodeje služeb) a je odvedeno DPH. Náklad ale k takovému certifikátu, zvláště u těch prodaných před vánocemi, vznikne až v následujícím roce. Předem také není možné určit, o jaký konkrétní náklad půjde, zákazníci si mohou vybrat ze široké nabídky „zážitků“. Jakým způsobem toto zohlednit v účetnictví? Byla by v pořádku na konci účetního období dohadná položka pasivní ve výši odhadu nákladů k prodaným certifikátům? Zvláště v prvním roce činnosti by ale tato transakce uvedla společnost do velké ztráty.

Podnikatel má ve skladu neprodejné zásoby zboží a chtěl by je zlikvidovat. Je plátcem DPH. Účtuje (dříve PÚ), způsobem B a k 31. 12. dělá inventuru, kdy vylučuje z nákladu skladové zásoby MD 132/D 504. Zboží bylo daňovým nákladem v roce, kdy nakoupil, ve stejnou dobu uplatnil DPH na vstupu. - Může zlikvidovat neprodejné zásoby při inventuře k 31. 12. 2012 (548/132), případně přeúčtovat 548/504 před inventurou? - Použije pořizovací cenu při nákupu, cenu obvyklou nebo může použít cenu nižší? V případě ceny nižší musí mít znalecký posudek? - Odvede z likvidace zboží DPH na výstupu? - Pokud by DPH nedodaňoval, získá vlastně od státu výhodu DPH při nákupu? - Jaký je rozdíl v účetnictví proti DE při dodanění mezi mankem, škodou a likvidací neprodejných zásob?

Jak postupovat při zaúčtování pořízení nepojízdného nákladního automobilu (dále jen „NA“) u s. r. o. Společnost zakoupila nepojízdný NA dne 25. 12. 2012, automobil není v provozuschopném stavu, nemá technickou prohlídku a ve velkém TP je prozatím jen zápis, že vozidlo bylo převedeno z bývalého majitele na nového majitele, ale přihlášené vozidlo prozatím není. Jak se bude o automobilu účtovat při pořízení v případě, že: a) společnost automobil postupně opraví a zaregistruje a v roce 2013 prodá • jak bude k 31. 12. 2012 o automobilu účtováno? b) společnost automobil opraví a nadále ho bude používat sama ke své činnosti • jak by bylo v tomto případě účtováno ke dni 31. 12. 2012? ˗ Automobil nebyl použit k podnikání, silniční daň za prosinec se neplatí, ˗ Jak by to bylo v případě, že automobil by byl pojízdný a nebyl ještě zaregistrován, jen v TP je uvedena společnost, že na ni auto bylo převedeno, byla by už poplatníkem silniční daně (zápis o převedení vozidla asi nestačí, že je vlastníkem, je to tak?).

Zaúčtování vratký DPH z ciziny dotaz č. 25/13 Ing. Zuzana Pšeničková Jsme s. r. o. a nevíme si rady se zaúčtováním následující operace. Máme paragony za pohonné hmoty z...

S. r. o. nakoupila v říjnu a listopadu zásoby vždy v hodnotě 5 000 EUR (pro každý měsíc byl použit jiný kurs pro přepočet měny). Tyto zásoby zůstali na skladě k 31. 12. Musí s. r. o. přecenit hodnotu těchto zásob kursem k 31. 12.?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Chtěla bych se zeptat, jak postupovat v případě, když máme v účetnictví dvě pohledávky - stejný odběratel, z roku 2009, částka do 30 000 Kč. Nebyly vytvořeny opravné položky. Tyto pohledávky byly účtovány do výnosů (prodej zboží). Zajímalo by mě, jestli je možné tyto pohledávky uplatnit v plné výši do nákladů (účet 546).

Právnická osoba byla založena dne 14. 11. 2012. Je možné stanovit dle § 3 odst. 2 zákona o účetnictví, účetní období delší než 12 měsíců, tj. 14. 11. 2012 - 31. 12. 2013? Bude toto období shodné se zdaňovacím obdobím, tzn., že daňové přiznání bude podáváno za uvedených necelých 14 měsíců až k 31. 3. 2014? Nikoliv tedy samostatně za rok 2012? Chápu toto ustanovení správně?

Jak správně zaúčtovat opravný daňový doklad vystavený na zboží, které je dodáno bezplatně (rabatový bonus lékárně),účtuje v podvojném účetnictví. (způsob B)

Společnost s. r. o., plátce DPH, si nechala vyrobit reklamní rádiový spot, který bude mít možnost opakovaně použít. Jak tento reklamní spot zaúčtovat? V případě nehmotného majetku se mluví o dílech audiovizuálních. Dle výkladu Wikipedie je audiovizuálním dílem to, co má obraz a pohybuje se. Reklamní spot nebude tedy nehmotný majetek, ale bude jej společnost účtovat na účet 518 (reklama)? V jakém okamžiku částka za tuto reklamu ovlivní náklady? V okamžiku výroby (fakturace) nebo v okamžiku jeho vysílání? Možnost jeho případného opakovaného použití se asi v nákladech nijak nezohledňuje, že? Společnost není schopna říci ani to, zda, kdy, případně zda vůbec někdy bude spot opakovaně použit.

Na školení účetních jsem zjistila, že by neměl být prvotní doklad doplňován účetním, ale měl by zůstat neporušen. Jedná se mi o situaci, kdy píšeme na fakturu interní číslo, \\\"kontujeme na ní\\\", klient podepisuje souhlas k zaúčtování atd. U zjednodušených dokladů jsme počítali základ daně a DPH, byla-li tam uvedena jen sazba. Za doby komunistů se používaly na takové záznamy tzv. košilky, které se ale často od dokladu oddělí a navíc se dají v případě nutnosti změnit. Opravdu by se na doklady nemělo nic dopisovat nebo se jedná jen o to, že se nesmí měnit obsah dokladu?. Pokud se jedná o změnu v náležitostech dokladů, týká se to všech dokladů dle zákona o účetnictví nebo jen dokladů, kde je uplatňováno DPH podle zákona o DPH? Je-li od 1 ledna 2013 nějaká změna, je konkrétně popsána v zákoně nebo v prováděcí vyhlášce? Prosím o paragraf a zákon.

Obrátili se na mně dva Ukrajinci, abych jim zaúčtovala vydané faktury a spočítala daň a sociální pojištění. Jedná se o OSVČ s dlouhodobým pobytem v ČR. Žijí zde již 8 let. Je povinnost zaúčtovat faktury, zálohy na SP a daňovou povinnost roku 2011 v účetnictví nebo nemají cizinci - OSVČ povinnost vést účetnictví a mohou uplatnit výdaje procentem z příjmů? V případě vedení účetnictví budeme účtovat výdaje paušálem na účet 518 nebo 491?