Ing. Zuzana Pšeničková - strana 5

Naše společnost vytvořila 1000 ks dárkových poukazů na nákup zboží v našem e-shopu v hodnotě 500,--/ks. Tyto poukazy prodala firmě ABC, vystavila na firmu ABC fakturu za prodej dárkových poukazů ve výši Kč 500 000,--. Tento odběratel tyto poukazy bude dávat svým zákazníkům, kteří budou u nás na e-shopu za tyto poukázky nakupovat. Můj dotaz zní: 1) Jak účtovat vydanou fakturu na firmu ABC za prodej dárkových poukazů? Jako tržbu za zboží nebo jako zálohu? 2) Jak účtovat faktury na konkrétní zákazníky, kteří budou u nás nakupovat a platit budou dárkovým poukazem, který dostali od společnosti ABC?

Společnost s. r. o, plátce DPH, poskytne dar. Bude daňově uznatelný a můžeme účtovat následovně: MD 543 / D 132 výdej ze skladu v pořizovací ceně, MD 543 / D 1326 náklady s pořízením, výdej v prodejní ceně MD 543/ D 343?

Nezisková organizace, která účtuje v podvojném účetnictví, zapomněla invalidnímu zaměstnanci snižovat vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění (zaměstnává více jak 50 % osob se zdravotním postižením). Zaměstnanec tak odvedl mnohem vyšší pojistné, než byl povinen. Chyba byla vyrovnána v následujících měsících snížením pojistného. Otázkou je, jak případ správně zaúčtovat. Například ohledně měsíce března, kdy mělo být odvedeno jen 380 Kč za zaměstnance, avšak bylo nesprávně zaplaceno 2147 Kč, bylo účetně postupováno následovně: Mzda za březen - Předpis pojistného VZP Kč 380 MD 524/D 336 VBÚ - uhrazeno VZP z banky 20/4 Kč 2147 MD 336/D 221 Rozdíl zachycen pomocí interního dokladu Kč 1767 MD 331/ D 336 Je výše uvedené řešení správné? Následně by mělo být i správně zaúčtováno vrácení pojistného. Například za měsíc listopad měl tentýž zaměstnanec odvézt na pojistném 1500 Kč. Nebylo odvedeno nic. Takto mu bylo částečně vráceno nesprávně sražené pojistné za měsíc březen. Jako v tomto případě postupovat, opět vytvořit interní doklad, kterými se rozdíl zaúčtuje?

Jsme český e-shop prodávající zboží občanům na Slovensko. Na Slovensku v současnosti platí novela zákona, která při objednávkách na dobírku, zaokrouhluje konečnou cenu na číslici 0 nebo 5 (důvodem je vyřazování 1 a 2 centových mincí z oběhu), například: 18,98 EUR je na 19,00 EUR 31,97 EUR je na 31,95 EUR Eshopový systém to takto počítá pro zákazníky a toto oni reálně zaplatí (tedy zaokrouhlené). Jenže po exportu do účetního programu se nám objednávky objeví v původní hodnotě 18,98 EUR, resp. 31,97 EUR. Máme fakturovat původní částku - to znamená, že pak ale budou u všech faktur na dobírku přeplatky (viz první případ, zbývá uhradit -0,02 €) nebo nedoplatky (jako ve druhém případě 0,01 €) nebo máme fakturovat už zaokrouhlené? Co je účetně správně?

Jak to bude s příjmem SVJ, který obdrží od pojišťovny jako pojistné plnění? Při vloupání do domu došlo k poškození dveří a pojišťovna vyplatila částku 5.000 Kč. Chtěl bych se zeptat: 1) jak zaúčtovat výdaje na opravu dveří 2) jak zaúčtovat pojistné plnění od pojišťovny 3) pojistné plnění od pojišťovny je příjmem SVJ nebo členů SVJ - škoda je na majetků členů SVJ.

Mateřská společnost (a. s.), která je jediným společníkem nové vzniklé dceřiné společnosti (s. r. o.), zaplatila v hotovosti základní kapitál této dceřiné společnosti. Jak o tomto účtovat: MD 043/D 211 a pak MD 061/D 043?

Mohu do účetnictví přijmout daňový doklad, na kterém je u našich fakturačních údajů místo oficiálního názvu uveden pouze zkrácený název naší organizace za předpokladu, že všechny ostatní náležitosti (adresa sídla, IČ, DIČ) jsou uvedeny správně?

Firma s. r. o., plátce DPH, pořídila na Slovensku od clubu Muziker zboží. Protože zboží nevyhovovalo, bylo vráceno. Muziker odstoupení od smlouvy akceptoval z tím, že peníze byly vráceny formou poukázky v původní hodnotě zboží. Jak tuto situaci zaúčtovat?

Firma, která poskytuje služby zákazníkům, používá rezervační systém, zákazník si rezervuje 9.6. termín, zaplatí kartou 1 000 Kč a peníze dojdou firmě zpravidla další den - tj. 10. 6. Termín rezervace a poskytnutí služby je 15. 7. bez doplatku. Jedná se o výnos firmy za služby dne 9. 6., 10. 6. nebo 15. 7.? Tato záležitost nás zajímá především k určení výnosu na přelomu roku.

Společnost je producentem celovečerního filmu. Na výrobě filmu se podílí také koproducenti, kteří poskytují producentovi finanční obnosy - tzv. koprodukční vklady. Tyto finanční prostředky producent spotřebovává na tvorbu filmu - tj. celovečerního filmu a jsou vedeny na účtu 384- výnosy příštích období. Natáčení filmu probíhá i několik let, několik účetních období. Po té je film uveden do kin a má svoji premiéru. K datu premiéry jsou vynaložené náklady na film převedeny z účtu 041 na dokončený dlouhodobý nehmotný majetek (film je zařazen do užívání) a začíná jeho účetní a daňové odepisování. Ze zkušenosti je pro rok 2021 zpracována směrnice a v ní je stanoveno, že odpisování filmu bude probíhat po dobu 12 měsíců. Účetní odpisy v roce 2021 jsou totožné s daňovými odpisy (je totiž zrušen § 32a zákona o daních z příjmů počínaje rokem 2021). Může tato účetní jednotka rozlišit prostředky přijaté a vedené na 384 - výnosy příštích období (koprodukční vklady) právě na oněch 12 měsíců (byla by tak doba odepisování a doba použití přijatých koprodukčních vkladů totožná) nebo je povinna je rozpustit do výnosů tyto koprodukční vklady jednorázově? A a to k datu premiéry filmu? Nebo obhájí jejich navedení do výnosů postupně v souladu s dobou odepisování filmu? Dosud přijaté vklady účtujeme do výnosů jednorázově k datu premiéry, má to však za následek obrovské výkyvy v hospodářském výsledku.

Jak zaúčtovat přeplatek na dani z příjmu právnických osob z dodatečného přiznání? Podávali jsme dodatečné přiznání za rok 2019 a vyšel nám přeplatek 16 530 Kč.

Účetní jednotka, s. r. o. v letech 2018 a 2020 nedbalostí nezaúčtovala do účetního deníku několik bankovních výdajů za úhrady faktur přijatých. Měla v dřívějších letech účtovat zápisy MD 321/D 221. Kvůli nepropsání těchto úhrad v minulých letech do účetního deníku měla vykázané neodpovídající zůstatky účtu 221 a 321 v konečných stavech. Účetnictví roku 2018–2020 bylo schváleno s těmito nedostatky, o kterých vedení společnosti nevědělo. Od roku 2022 firma změnila dodavatele účetnictví a firma chce v ještě neuzavřeném roce 2021 opomenuté účetní zápisy a stavy účtů napravit. V publikacích se uvádí, jaký postup má účetní jednotka zvolit, když zapomněla zaúčtovat fakturu přijatou (vystavenou), tj. nezohlednila náklady nebo výnosy minulého roku včetně nutnosti (resp. práva u snížení daně) podat daňové přiznání. V tomto případě ale nechybí v uzavřených letech výnosy ani náklady, ale jedná se zápis MD 321/D 221. Je správný postup zaúčtovat MD 321/D 221 do aktuálního období, kdy došlo ke zjištění chyby v opomenutí úhrady faktur nebo je správnější účtovat MD 321/D 426 a MD 221/D 426 bez dopadu na (dodatečnou) daň z příjmu ve všech zdaňovacích období, případně se to má řešit jinak? Obdobný problém je, že zapomněla účtovat o valných hromadách, které schválily účetní závěrku a převedení výsledků na nerozdělený zisk minulých let. Domnívám se, že tady je možné v aktuálním neuzavřeném období toto napravit zápisem MD 431/D 428, protože do roku 2018 a 2020 již nejde nic propsat. V součtu jsou všechny tyto opomenuté operace významné – cca 0,5 mil. Kč u společnosti s obratem 10 mil. Kč.

Objednali jsme si větší množství krabic a součástí objednávky je i výseková forma asi v hodnotě 13.000 Kč. Mohu částku rozpustit do výrobků (krabic), nebo je třeba formu vést jako drobný majetek?

Vinařství s. r. o., plátce DPH, se účastní různých soutěží s vínem. Od Vinařského fondu dostalo rozhodnutí o poskytnutí podpory na úhradu nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor a účastnických poplatků v soutěžích vín. Podpora je do výše 50 % nákladů. Na jaký účet tuto podporu zaúčtovat? K částce přijaté na účet bude zřejmě nutné dopočítat DPH?

Fyzická osoba má bankovní účty v cizí měně, fakturuje i přijímá faktury v EUR i Kč a má měsíční kurz k prvním v měsíci (CNB). Budu k 31. 12. přepočítávat příjmy a výdaje v cizí měně jednotným kurzem vyhlášeným MFČR, nebo kurzem ČNB 31. 12., či se u fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci nic nepřepočítává?

Na konci roku firma zaplatí zálohu na poštovné, které se jí vždy vyúčtovává na konci dalšího měsíce a zároveň má uhrazenou zálohu na počítač (drobný majetek), kdy k dodání dojde v lednu následujícího roku. Účtovali jsme na 314 obojí, ale auditor nesouhlasí s odkazem na I-43. Prý se má nově účtovat na 381, ale domnívám se, že I-43 se vztahuje jen na zálohy v cizí měně.

Podnikatelka FO pořídila do své prodejny drážkové panely na stěny a stojany v hodnotě cca 300 00 Kč. Tyto panely se šroubují na stěny a jsou do nich zavěšeny háčky, police, košíky, tzn. slouží jako „regály“ k vystavení zboží. Ve stejném designu byly zároveň pořízeny i samostatně stojící stojany. Jak prosím zaúčtovat v daňové evidenci tyto panely a stojany? Celé jako jeden soubor majetku a odepisovat? Pokud ano, prosím v jaké odpisové skupině? Panely jsou dřevotřískové s kovovými prvky. Případně lze jednotlivé panely a stojany považovat za drobný majetek a zaúčtovat je přímo do nákladů? Případně nejedná se o technické zhodnocení budovy, když jsou panely přichyceny ke stěnám?

Je nějakým zákonem, nařízením dáno přesně na jaký řádek oficiálních výkazů (rozvaha + výkaz zisků a ztrát) musí vstupovat jednotlivé účty? V účetním programu jsou řádky výkazů přednastavené, ale bylo mi sděleno, že si mohu účty přesunout na jaký řádek chci. Opravdu to takto je? Konkrétně by se mi jednalo o smluvní pokuty, které účtujeme na účet 644, tento účet vstupuje na řádek 23 výkazu z a z - jiné provozní výnosy, ale svou podstatou se u nás jedná o vyúčtování smluv (složité, raději nebudu vysvětlovat..) a své opodstatnění z pohledu např. banky by měl tento účet 644(resp. jeho analytická část) na řádku 1 výkazu zisků a ztrát - tržby z prodeje služeb, opravdu si mohu nastavit, aby se účet 644 načítal do řádku 1 výkazu zisků a ztrát?

V listopadu 2021 došlo k poškození vozidla (spadlá větev ze stromu na střechu vozidla). Vozidlo bylo opraveno autoservisem v lednu 2022 a zároveň byla oslovena pojišťovna s žádostí o náhradu škody s tím, že pojišťovna měla hradit přímo autoservisu a firma měla uhradit autoservisu pouze DPH. Jak nyní postupovat, pokud: a) pojišťovna uhradila pojistnou náhradu v únoru 2022, b) pojišťovna odmítla uhradit pojistnou náhradu. Vytvoří se dohadné položky 511/383 v úrovni nákladů opravy a 385/648 v úrovni pojistné náhrady od pojišťovny do roku 2021, nebo vše bude až nákladem a výnosem roku 2022?

Dne 15. 10. 2021 došlo v ČR k havárii služebního vozidla, která byla zaviněna řidičem jiného vozidla - cizincem. Vozidlo bylo opraveno 3. 11. 2021. Byla vystavena faktura za opravu vozidla s tím, že pojišťovna má zaplatit přímo autoservisu částku bez DPH a majitel vozidla zaplatí autoservisu DPH. K 31. 12. 2021 škoda nebyla vyřízena. Majitel zaplatil DPH, autoservis plnění od pojišťovny ještě neobdržel. V roce 2021 je oprava zachycena na účtu 511 a evidována jako daňově uznatelný náklad a současně je vytvořena dohadná položka MD 388/D 648 na plnění od pojišťovny (prozatím v úrovni netto částky z faktury). K 31. 12. 2021 je zachycen v účetnictví závazek vůči autoservisu v úrovni netto částky z faktury (po splatnosti). Je to správně?