Ing. Stanislav Suchan, MBA, CA. - strana 5

Patří do pořizovací ceny ojetého osobního automobilu, koupeného formou úvěru, poplatky za registraci, tj. přihlášení na nového majitele?

Lze u mimořádného odpisu na 24 měsíců uplatnit i zvýšení odpisu o 10% u odp. skupiny 1 - 3? A lze toto zvýšení uplatnit i u osobního automobilu?

FO podnikající si zakoupila OA a na faktuře není IČO podnikající osoby a v TP je uvedeno RČ. Lze bez těchto náležitostí vložit OA do majetku a nakládat s ním jako s ostatním majetkem podobného druhu, tzn. odpisy, pojištění, opravy, paušální výdaje na PHM, PHM apod., stejně jako když je automobil zapsán v TP s IČO?

Firma s. r. o., plátce DPH, má jednoho jednatele. Jednatel dodal fakturu za ubytování v zahraničí, kde se účastnil veletrhu souvisejícího s jeho podnikáním. Je možné tuto fakturu dát do účetnictví spolu s lístky od PHM natankovaných při cestě, nebo je potřeba udělat cestovní příkaz?

Náš zaměstnanec způsobil škodu na služebním automobilu a pojišťovna nám zaplatila na účet společnosti částku poníženou o spoluúčast (1 000 Kč). Částka, kterou pojišťovna vyčíslila k náhradě škody a výplatě, se rovná částce bez DPH z faktury, kterou vystavila společnost za opravu auta. Fakturu jsme si dali do nákladů a odečetli DPH. Na účet nám bylo pojišťovnou zasláno o 1 000 Kč méně (o částku spoluúčasti). Mám teď chtít po zaměstnanci úhradu 1 000 Kč jako spoluúčast? Na tiskopis pojišťovny jsme psali, že požadujeme náhradu od zaměstnance v plné výši (včetně DPH), ale pojišťovna poslala peníze bez DPH. DPH si odečítáme z fa a základ z faktury zůstane v nákladech (což je o tu 1000 Kč více). Nevadí, do tržeb dám to, co přišlo z pojišťovny. Nemám po zaměstnanci chtít ne jen spoluúčast, ale i DPH? Nebo nemusím požadovat ani tu 1 000 Kč spoluúčasti? Jak účtovat? 

Firma v roce 2020 koupila auto pořizovací cena bez DPH ca 1 500 000 Kč. Auto bylo letos nabouráno, dle pojištovny a servisu je auto na odpis. V roce 2020 se daňově neodpisovalo. Náhrada škody od pojištovny je 600 000 Kč. Chápeme to dobře, že při likvidaci auta je nákladem jen cena do výše plnění od pojišťovny? Tedy cca 900 000 Kč je nedaňových? Nehoda nebyla zaviněna řidičem této s. r. o., zřejmě bude ještě probíhat soudní řízení v této věci. Jak dále postupovat? Firma je tedy tímto docela poškozena o náklady, které vynaložila na koupi tohoto auta. 

Manželé nemají v SMJ byt, manžel ho koupil ještě před svatbou. Nyní potřebují, aby manželka příjmy z nájmu bytu dávala do svého DAP FO. Nájemce platí na její účet. Potřebují to kvůli úvěru, ale i kvůli daňové optimalizaci. Je to možné, když není vlastníkem?

Jediný jednatel s. r. o. uvažuje o ukončení činnosti firmy. V majetku firmy je osobní vůz Škoda Karoq, který bude odepsaný v r. 2023. Jakým způsobem lze vůz převést do osobního vlastnictví jednatele? Jaká „cesta“ je nejschůdnější a nejméně finančně náročná jak pro jednatele, tak pro firmu? Musí si jednatel vůz odkoupit z firmy a firma zaplatit daně státu?

Poplatník chce přejít ze skutečných výdajů na paušální. V roce 2020 měl dva neuhrazené závazky za službu ve výši celkem 15 000 Kč. Pohledávky měl všechny uhrazené. Zásoby nemá. Musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020, kde uvede v příloze č. 1 - vykazované příjmy a výdaje (stejné jako v řádném přiznání) + na ř. 106 přidá položku snižující základ daně ve výši 15 000 Kč a tu také uvede do části E - úpravy snižující základ daně? V dodatečném daňovém přiznání se uvádí všechny údaje z řádného + ta úprava? Tj. celková jeho daň se v dodatečném přiznání sníží o 2 250 Kč. Je tedy povinen poplatník toto dodatečné přiznání poplatník podat, pokud se snižuje daňová povinnost? A v případě, že ano, kdy mu tento rozdíl finanční úřad vrátí? Jak to bude s opravnými přehledy pro OSSZ a ZP? Budou se také podávat a vyčíslovat? Bude mít tato úprava ještě nějaké dopad do roku 2021 - do přiznání a přehledů za rok 2021?

S. r. o., plátce DPH, chce darovat na základě darovací smlouvy jiné společnosti (a. s.) víno. Na darovací smlouvě bude uvedeno, že darujeme 800 ks vína po 150 Kč, tj. v celkové hodnotě 120 000 Kč. Zboží účtujeme metodou B. Přemýšlím správně, že zaúčtuji vyskladnění 543/504 v ceně pořízení vína a DPH už bude z prodejní ceny, tj. 21% ze 120 000 Kč a zaúčtuji 543/343? Vše zaúčtováno na účtu 543 bude nedaňový náklad?

Jsem OSVČ, uplatňuji výdaje procentem (60 %) také jsem plátce DPH. Vlastním osobní vůz, na který nebyl uplatněn odpočet DPH (zakoupen před registrací). Potřebuji uskutečnit nájem vozu do s. r. o., kde jsem společníkem (ne jednatel). Jaký vliv bude mít nájem vozu pro plátce DPH a jak bude vykazován příjem z nájmu?

Fyzická osoba podnikající uplatňuje od roku 2016 výdaje procenty (60 %). Je plátce DPH. V roce 2019 si koupila osobní automobil - vstupní cena bez daně 460 000 Kč. V roce 2021 auto prodala za cenu 300 000 Kč bez daně. Příjem z prodej bude vykazovat v § 10 ve výši 300 000. Jakou částku si může uplatnit jako výdaj? Původní vstupní cenu ve výši 460 000 do výše příjmu, nebo poníženou o odpisy za 3 roky?

OSVČ, která vede daňovou evidenci si v roce 2021 pořídila osobní automobil za 58 tis. Kč a dala celou částku do daňových výdajů. Nejedná se tedy o hmotný majetek, ale o drobný hmotný majetek - zásobu. Vykáže tuto položku OSVČ v přiznání v příloze č. 1 v tabulce D jako zásobu? Doplní tam ke konci roku částku 58 000 Kč? Pokud ano, jak to bude s vykázáním v roce 2022 - opět vyplní tabulku D - Zásoby s částkou 58 000 Kč na začátku i na konci roku? Bude každým rokem uvádět částku 58 000 Kč dokud auto nevyřadí? Nebo toto uvede pouze první rok, tj. v roce pořízení?

Je možné, aby OSVČ, která není plátcem DPH, obrat do 1 mil. Kč, ale je zároveň zaměstnavatelem (zaměstnává jednoho zaměstnance) vstoupila do režimu paušální daně? 

Pojišťovací specialista navrhl naší společnosti, že může přispívat zaměstnancům na životní investiční pojištění, případně penzijní pojištění. Nejednalo by se o extra příspěvek nad rámec sjednané mzdy, ale zaměstnanec by si sám určil částku, kterou chce ze své hrubé mzdy posílat na pojištění. Limitem by bylo 50 000 Kč ročně. Splňuje tento způsob podmínky pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod sociální a zdravotního pojištění a jedná zároveň o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Ve sdíleném obchodě prodává své výrobky fyzická osoba bez IČ i DIČ. My jí fakturujeme za pronájem regálu. Dotyčná osoba nám potom vystaví fakturu za zprostředkování prodeje. Je to tak správně, přestože fyzická osoba má pravidelný prodej svých výrobků, a tudíž to není "nahodilý příjem"? Jak postupovat (jsme plátci DPH a při vystavení faktury odvádíme DPH)?

Má OSVČ, neplátce DPH, povinnost vystavit doklad občanovi, když si přijde koupit jeho zboží a zákazník doklad nechce? Musí vždy vystavit OSVČ pro OSVČ (podnikající osobu) fakturu? Jak musí, resp. nemusí OSVČ dle zákonů evidovat své příjmy (denní, měsíční), pokud jednotlivé doklady zákazníkům nemusí vystavit, pak si sama pro sebe píše v deníčku např. celkové denní tržby? Za měsíc má např. 50 prodejů. Jak nejlépe tyto prodeje, resp. příjmy evidovat pokud nechce pořizovat drahý účetní program. Stačí si psát ručně do bločku - 01.02. - 1 500 Kč, 02.02. 2 000 Kč? Je to takto jednoduché? Nemusí mít v bločku napsané za co, kolik - pouze jen datum a částku? Tento bloček příjmů by pak v případě kontroly ukázala správci daně, tj. nic víc by nemohl požadovat (třeba kopie paragonů, faktur atd.)? OSVČ uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %.

OSVČ, která vede daňovou evidenci dostane každý rok vyúčtování elektrické energie - částka za rok např. 20 000 Kč. Při celkovém vyúčtování, které probíhá jednou za rok dá OSVČ tuto fakturu celou do daňových výdaj. Zálohy, které platí každý měsíc do daňových výdajů nedává. OSVČ využívá pro daňové náklady poměru podlahové plochy k bydlení x podnikání. Je toto správný postup z pohledu zdanění nebo by mohla, resp. musí OSVČ dávat každý měsíc do daňových výdajů zálohy a následný přeplatek, resp. nedoplatek bude daňovým příjmem, resp. také daňový výdajem. Kde najdu ustanovení zákona o daních z příjmů, jak v tomto případě správně postupovat? Dále pokud OSVČ inkasuje zálohy na své služby (ať už se jedná o služby, kdy zákazník svého práva pouze může využít, tj. není jasné, zda službu odebere a využije) musí vždy OSVČ přijatou zálohu zdanit k datu přijetí nebo existujete nějaká výjimka?

Společnost organizuje tenisovou soutěž ATP a vyplácí hráčům „price money“. U zahraničních hráčů a u tuzemských, kteří nedoloží živnostenský list na sportovní činnost, sráží srážkovou daň 15 %. Je možné a za jakých podmínek tuzemským hráčům srážkovou daň nesrážet?

Žena, OSVČ, těhotná. Nastupuje na mateřskou. Z OSVČ jí plyne nárok na mateřskou. Ráda by i na mateřské "fakturovala" dál na OSVČ. Podmínkou je, že nesmí tuto činnost vykonávat osobně. Ráda by tedy činnost vykonávala "ne osobně", ale prostřednictvím spolupracující osoby - manžela. Lze to takto udělat a jaké jsou podmínky? Účetní mi napsala, že to nejde a že rozdělit na manžela lze max. 50 % příjmů, což by v podstatě znamenalo, že tu činnost vykonává žena jen na 50 %. Toto ale plete dvě odlišné věci, nebo se pletu?