Daň z nabytí nemovitých věcí - strana 8

Synovi jsem prodali dům, ve kterém byla v 1. patře prodejna, další dvě patra nebyla využita, ale původně byty. Chtěl by vyčlenit v r. 2016 z podnikání a převést do osobního užívaní. S rekonstrukcí bytů již začal. Prodej (část domu měl ve vlastnictví od r. 1998)) posledního se uskutečnil v r. 2015. Nikdy tam nebydlel. Dům jsme odepisovali pouze v r. 2003. Kolik let musí mít ve vlastnictví, aby převod byl bez daně z příjmu? Při pořízení domu jsme neuplatnili DPH, a proto se domnívám, že DPH se toto netýká.

Fyzická osoba zřídila v roce 2015 ve prospěch s. r. o., kde je společníkem, právo stavby na 20 let. Stavební plat byl stanoven na základě posudku znalce. V roce 2017 došlo k přehodnocení výše stavebního platu a zvýšil se o 50 %. Bude nutné podat nové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí? Po uplynutí doby práva stavby (po 20 letech) přejde stavba postavená s. r. o. na základě práva stavby bez náhrady fyzické osobě. Bude při aktuálním znění zákonů podléhat bezúplatný převod stavby fyzické osobě nějakému zdanění (daň z příjmů, DPH, daň z nabytí nemovitých věcí)?

Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, postavil penzion, který provozuje. Po pěti letech od kolaudace tento penzion daruje dceři. Jaké daňové povinnosti (DPH, daň z příjmů, daň z nabytí nemovitých věcí, daň darovací) jsou s tímto darem spojené?

Je povinné při podání k dani z nabytí nemovitých věcí dodávat jako přílohu odhad nemovitosti? Jedná se o byt v osobním vlastnictví a kupující je nepodnikající fyzická osoba. 

Smlouva o koupi nemovitosti (pozemky) byla uzavřena a podepsána 20. 10. 2016. V této smlouvě je s odkazem na § 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. dohodnuto, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je prodávající. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán 31. 10. 2016, k provedení vkladu do katastru nemovitostí došlo dne 23. 11. 2016., tzn. po účinnosti novely č. 254/2016, kterou se stanoví, že poplatníkem této daně je vždy nabyvatel. Řízení bylo ukončeno 9. 12. 2016. Kdo je v tomto případě poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí - nabyvatel, nebo ve smlouvě sjednaný prodávající?

Společnost s r.o. kupuje pozemek (oprávněný ze služebnosti) za 100 000 Kč, zároveň je v kupní smlouvě zřízena služebnost cesty za úplatu 3 000 Kč. Sjednanou cenou pro potřeby daně z nabytí nemovitých věcí bude pouze cena za pozemek 100 000 Kč nebo vč. služebnosti 103 000 Kč? 

SRO zakoupila v roce 2016 nemovitosti - v katastru pozemek - zastavená plocha a nádvoří, ostatní plocha, stavba pro výrobu a skladování. Byl vyhotoven odhad tržní hodnoty pro účel určení obvyklé ceny a odhad dle vyhlášky. Prodávající a kupující se dohodli, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel. Jak tuto daň z nabytí u kupujícího zaúčtovat a jak se projeví v nákladech firmy?

Fyzická osoba prodala v roce 2012 bytovou jednotku a zaplatila daň z převodu nemovitosti (prodávající). V listopadu 2016 došlo k odstoupení od této kupní smlouvy a navrácení věci (bytové jednotky) zpět původnímu majiteli. Žádost o prominutí původní daně z převodu nemovitosti již dle našeho názoru nelze podat (uplynula tříletá lhůta pro podání žádosti o prominutí daně). Naše otázka zní, zda je při odstoupení od kupní smlouvy nutné podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitosti? Je odstoupení od kupní smlouvy předmětem daně z nabytí nemovitosti? Pokud je nutné podat daňové přiznání, kdo je poplatníkem daně z nabytí?

Jediný společník s. r. o. vlastní osobně pozemek ve Franci. Nyní by ho rád vložil do již existující s. r. o. Jaký má toto vliv na daně//účetnictví? Potřebuje ocenění znalce? Jak staré? Má toto vliv na jiné majetkové daně, jako daň z nemovitých věcí/z nabytí nemovitých věcí?  

Bude mít dcera daňovou povinnost u daně z nabytí nemovitých věcí nebo daně z příjmů, pokud ji rodiče darují byt a pole? Má vliv na výše položenou otázku, kdy rodiče pořídíli daný byt a pole? Které paragrafy se týkají daných dotazů? 

Společnost vlastní pozemek, který je v územním plánu veden jako pozemek zastavitelný pro funkci bydlení, sítě technické infrastruktury jsou vedeny v přilehlých komunikacích, avšak nejsou realizovány přípojky na předmětný pozemek a avšak není vydáno územní rozhodnutí a ani stavební povolení. Pokud je společnost plátcem DPH, musí z případného prodeje tohoto pozemku odvést DPH? Pokud společnost není plátcem DPH musí nebo nemusí se stát plátcem DPH, a tím tedy musí nebo nemusí odvést DPH z prodeje tohoto pozemku?

V prohlášení vlastníka máme ubytovací jednotky, které prošly takto i kolaudací a za byt nejsou považovány pouze z důvodu technických parametrů prosvícení. Nicméně k bydlení určeny jsou a toto reflektuje i prohlášení vlastníka. Tato ubytovací jednotka je v katastru zapsána jako jiný nebytový prostor, protože katastr jiný zápis neumí. Lze tuto jednotku při prvním úplatném převodu osvobodit dle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.? Lze tedy za jednotku považovat jakoukoliv jednotku, tedy byt i „nebyt“ určenou k bydlení, i přestože v katastru je zapsaná jako nebytový prostor. Osvobození vyvozuji z § 1159 NOZ , kde jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojených a neoddělitelných. Dále pak platí, že ustanovení o bytu dle § 1158 odst. 2 NOZ jsou relevantní také pro nebytový prostor. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pojem jednotka zahrnuje jak byt, tak i nebytový prostor (de facto tedy nebytovou jednotku) stejně jako podíl na společných částech nemovité věci. Jednotka tedy může být představována jak bytem, tak i samostatným nebytovým prostorem [např. samostatné nebytové jednotky, příp. podíly na nich (garáže či sklepní kóje)].

Společnost nabyla v říjnu 2016 pozemek za cenu odhadní (např. 1 000 Kč) a z této ceny uhradí i daň z převodu nemovitosti (tj. 40 Kč) na základě dohody v kupní smlouvě. Společnost má zájem bez další projektové přípravy a jeho zhodnocení vložit tento pozemek do nové projektové společnosti počátkem příštího roku. Pokud bude vložen pozemek do nové společnosti za cenu vyšší (na základě nového znaleckého posudku, který bude vyhotoven po 1. 1. 2017) hrozí pro původního nabyvatele (tzn. společnost, která pozemek nabyla v říjnu 2016) nebezpečí, že bude muset doplatit daň z převodu i z navýšené hodnoty dle nového znaleckého posudku? Pokud ano, jaký je nezbytný časový odstup z hlediska časového testu, aby k něčemu takovému nedošlo? Jsou vklady stavebních pozemků do nových projektových společností jako jejich základní kapitál osvobozeny od DPH?

Připravujeme prohlášení vlastníka domu a nejsme si jisti v několika bodech, které se týkají nařízení vlády č. 366/2013 Sb.: 1) Podlahová plocha bytu - § 3 odst. 1 Nařízení - není zde řešen případ, kdy má půdní byt zkosené stropy. Je také u tohoto bytu počítána podlahová plocha jak půdorys (tedy podlaha), anebo se do plochy nějakým způsobem zohledňuje zkosení stěn, např. koeficientem, pouze průmět stropu apod.? 2) Pokud by v bodě 1) byla rozdílná plocha bytu podle půdorysu (podlaha) a při „zohlednění zkosených stěn“, která z těchto ploch by se brala pro výpočet daně z nemovitých věcí tohoto bytu? 3) Jak se má v § 5 odst. 1 písm. i) chápat část věty za čárkou „... které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu“? Je možné např. v případě sklepních kójí si v prohlášení vlastníka uvést, že se jedná o součást daného bytu, a tedy se nejedná o společnou část domu? 4) Podle § 8 odst. 1 písm. f) jsou lodžie společnými částmi domu - co se stane v případě, že si vlastník probourá stěnu oddělující lodžii od pokoje, a prodlouží si tak tento pokoj o plochu lodžie? Jedná se stále o lodžii, a tedy společnou část domu anebo se tomuto vlastníkovi zvětšila plocha bytu, a měla by se tedy udělat změna v prohlášení vlastníka, neboť došlo ke změně spoluvlastnických podílů všech vlastníků?

Společnost s ručením omezeným vznikla v roce 1995 za účelem privatizace bytového domu v městské části Praha. Společníci v s. r. o. byli původními nájemci a následně nájemci v domě ve vlastnictví s. r. o. a kupní cenu domu spláceli podle dohodnutých kriterií po dobu 10 let. V roce 2006 byla splacena kupní smlouva domu a v loňském roce se společníci dohodli, že si byty převedou do osobního vlastnictví. V letošním roce bylo do katastru nemovitostí vloženo prohlášení vlastníka a proběhnou převody jednotlivých jednotek na současné nájemce s. r. o., resp. společníky. Podává se přiznání z nabytí nemovitých věcí při bezúplatném převodu? Pokud ano, podává jí převodce nebo nabyvatel?

Společnost s ručením omezeným vznikla v roce 1995 za účelem privatizace bytového domu v městské části Praha. Společníci v s. r. o. byli původními nájemci a následně nájemci v domě ve vlastnictví s. r. o. a kupní cenu domu spláceli podle dohodnutých kriterií po dobu 10 let. V roce 2006 byla splacena kupní smlouva domu a v loňském roce se společníci dohodli, že si byty převedou do osobního vlastnictví. V letošním roce bylo do katastru nemovitostí vloženo prohlášení vlastníka a proběhnou převody jednotlivých jednotek na současné nájemce s. r. o., resp. společníky. Podává se přiznání z nabytí nemovitých věcí při bezúplatném převodu? Pokud ano, podává jí převodce nebo nabyvatel?

Akciová společnost, plátce DPH, v roce 2010 koupila od fyzické osoby pozemek s domkem, ale ve smlouvě o domku nic řečeno nebylo a ani v katastru nebyl evidován. V účetnictví je evidován jen pozemek, v současně době je domek ve špatném stavu, je tam zavedena elektřina. Společnost chce v roce 2016 tento pozemek prodat. Bude pozemek osvobozen od DPH a od daně z nabytí nemovitých věcí (4 %)? Domnívám se, že kupující chce získat stavební povolení, zbourat dům a postavit si rodinný dům.

Jsme akciová společnost. Vydražili jsme pozemky za 438 000 Kč. Máme k dispozici posudek vypracovaný pro dražební účely. Je správně, když jednotlivé pozemky oceníme poměrem (procentním podílem) mezi vydraženou cenou a znaleckým posudkem? Součtem vypočítaných pořizovacích cen jednotlivých pozemků bude 438 000 Kč. Je povinnost odvádět u vydražených pozemků daň z nabytí?

V důsledku digitalizace katastrálních map se po 18 letech našel pozemek, který vlastnila babička. Otevřelo se dědické řízení a tento pozemek zdědí tři dědicové. Paní notářka nám sdělila, že se vše musí projednávat, jako by to bylo před těmi 18 lety - musíme platit zpětně daň z nemovitosti, když jsme vlastně celých 18 let pozemek nevlastnili? V případě, že ano, v jaké asi výši, a budeme platit i nějaké penále? Další otázka je, zda v roce 1998 se platila nějaká dědická daň a po případě kolik procent z děděného majetku. Přímý dědic - syn - předemřel, a proto přechází dědictví na jeho dvě dcery, a druhá přímá dědička - dcera - se dědictví zřekla, a proto také přechází její díl na jejího potomka - dceru. 

Mám jednu nemovitost a dvě vnučky. Chci jedné vnučce darovat nemovitost s tím, že ve smlouvě bude příkaz, aby vnučka vyplatila 0,5 mil. Kč mé druhé vnučce. Myslím si, že darování nemovitosti mé vnučce je osvobozeno od daně. Je osvobozena i transakce, pokud vnučka vyplatí 0,5 mil. druhé vnučce? Pokud obdarovaná vnučka zašle na účet 0,5 mil. mé druhé vnučce dle darovací smlouvy, bude i tento převod dle § 10 zákona o daních z příjmů osvobozen od daně z příjmu i u mé druhé vnučky? Bude darování nemovitosti mimo předmět daně z nabytí nemovitých věcí? Bude někdo v této transakci něco danit?