Daň z nabytí nemovitých věcí - strana 9
Firma - plátce DPH bude prodávat pozemky, kde je umístěna stavba, zastavěná plocha nemovitostí na pozemku č. 1 i č. 2. Kolaudace více než před pěti lety. Součástí stavby č. 1 jsou dvě bytové jednotky ve vlastnictví jiného majitele, k tomu jsou majitelé vlastníky i poměrné časti pozemku pod stavbou. Bude prodej osvobozen od DPH? Daň z nabytí 4 % bude podávat prodávající, odhad celkový na 2 x pozemek + 2 x stavba. Odhad z 2015, jak starý musí být odhad dokládající se k daňovému přiznání, potřebný k výpočtu daně z nabytí? Odhad obsahuje společnou cenu nemovitosti, kde jsou bytové jednotky. Bude dostačující pro podání daňového přiznání k nabytí?
V rámci jedné kupní smlouvy jsme zkolaudovali a prodali v srpnu 2016:
1. novou jednotku - sestává z jednotky a podílu na společných částech.
2. podíl na hromadné garáži vč. podílu na společných částech.
3. pozemek - v katastru nemovitostí ostatní plocha, na níž je parkovací stání.
Společné části dle prohlášení vlastníka tvoří společné části domu (bytového s 23 samostatnými jednotkami) a všechny prodávané pozemky, jak zastavěných budovou, tak i nezastavěných, tzv. funkční celek pro využívání spolu s bytem. Ve smlouvě jsou dohodnuty ceny za jednotlivé body 1. - 3., tzn. ne samostatně za jednotku a samostatně za pozemek.
Bude se odvádět daň z nabytí nemovitých věcí? Jestli ano, z kterých položek?
Fyzická osoba uzavřela v roce 2009 „nájemní smlouvu o výstavbě a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě“ s městem, kde se zavázala, že si v domě vybuduje půdní byt na své náklady. V roce 2010 dům přešel na družstvo, nájemce stavěl a v roce 2012 zkolaudoval (v povolení a na kolaudaci byl uveden jako stavebník). Téhož roku mu byl byt převeden družstvem bezúplatně do osobního vlastnictví. V roce 2016 jej prodal. Finanční úřad nechce akceptovat osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 (nová stavba a její první úplatný převod), neboť prý to, že se v „nájemní smlouvě o výstavbě a smlouvě o budoucí nájemní smlouvě“ nájemce zavázal finančně podílet na stavbě znamená, že byt nezískal do vlastnictví bezúplatně (přitom to je explicitně uvedeno ve smlouvě s družstvem, že družstvo mu to převádí bezúplatně) a tedy nynější prodej je prý již druhý úplatný převod.
V roce 2013 vložil společník do s. r. o. pozemek. Vložil ho do základního kapitálu. Domnívám se správně, že v tu dobu byly tyto vklady dle § 20 odst. 6 písm. e) zákona daně z převodu nemovitostí osvobozeny? Bohužel tehdy společník nepodal daňové přiznání k této dani, i když podle mne měl a měl v něm následně uvést paragraf osvobození. Nyní (2016) prodal svůj obchodní podíl a pozemek se mu nevrátil. Měl by tedy zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí (osvobození se neuplatní, pokud do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka v s. r. o.). Nyní již tyto vklady osvobozeny nejsou a musíme podat daňové přiznání k dani z nabytí nem. věcí. Co by se mělo uvést za datum do řádku č. 56, datum změny vlastnictví? Předpokládám, že datum z roku 2013? A co uvést do řádku č. 57, datum pro počátek běžení lhůty?
Manželé nabyli nezávisle na sobě před uzavřením manželství různé nemovité věci v různých katastrálních územích – manželka pozemek, manžel bytovou jednotku. Nyní zvažují rozšíření společného jmění manželů a zahrnout do něj obě uvedené nemovité věci. Vyplývají z naplnění tohoto rozhodnutí nějaké daňové povinnosti?
Hledám řešení pro přepis části přistavené nemovité věci financované a odpisované u podnikající fyzické osoby - otce. Jedná se o rodinný dvougenerační dům v osobním vlastnictví. Od roku 2002 je vlastnictví domu rozděleno takto: Otec - ideální ¼, matka - ideální ¼, syn - ideální ½, syn ji dostal darem od rodičů. Otec s manželkou bydlí v dolní polovině domu, syn s manželkou v horní polovině domu. Otec je OSVČ od roku 1991 a v letech 2008-2009 byla provedena přístavba domu pro účely podnikání jako obchod, kolaudace byla 12. 1. 2010. Veškeré náklady s tím spojné si otec dal do daňové evidence, byl a je stále plátcem DPH od roku 2001 a provádí od roku 2010 odpisy přistavené nemovité věci. Syn je OSVČ od roku 2006, plátcem DPH od roku 2006 a ženatý od roku 2003. Dne 1. 1. 2012 založili spolu otec a syn sdružení podnikajících fyzických osob, ke kterému přistoupila manželka syna 1. 1. 2014. Největší podíl ve sdružení má syn, manželka a otec stejný podíl. Matka je od roku 2015 spolupracující osoba manžela, jinak je invalidní důchodkyně. Matka chce darovat celý svůj podíl ¼ snaše, s věcným břemenem pro účely bydlení. Otec přistavenou nemovitou věc určenou k podnikání odepisuje, ale nyní by rád nějakým způsobem převedl na syna svou ¼ nemovitou věc s věcným břemenem pro účely bydlení. Jakým způsobem má postupovat? 1. Nejraději by ji synovi daroval. Pokud ano, tak jaký by měl dodržet postup? Jak se bude postupovat i v daňové evidenci u otce a jak u syna, když by chtěl syn tu část nemovité věci, určenou k podnikání vložit do svého podnikání? Co DPH? 2. Může otec vložit nemovitou věc do sdružení s tím, že ji nechá nějakým způsobem přepsat na syna? Je tato možnost vůbec reálná? 3. Musí nemovitou věc synovi prodat? Pokud ano, tak jak by se postupovalo? Co DPH?
Naše společnost koupila na základě kupní smlouvy pozemek v hodnotě 150 000 Kč. Na základě vzájemné dohody (je to uvedeno k kupní smlouvě) je poplatníkem daně z nabytí nemovitosti kupujicí (naše firma). V řádném termínu jsme podali přiznání a daň uhradili. Jak správně účtovat daň? Je to přímý daňový náklad (výdaj), nebo částka vstupuje do pořizovací ceny pozemku?
Manželé prodali rodinný dům za 500 000 Kč. Manžel 1/4 za 125 000 Kč. Notářka odvedla zálohově daň z nabytí nemovitých věcí na účet finančního úřadu 4 % 5 000 Kč. Manželka 3/4 za 375 000 Kč. Notářka odvedla zálohově daň z nabytí nemovitých věcí na účet finančního úřadu 4 % 15 000 Kč. Manžel koupil výlučně ze svých peněžních prostředků získaných darem za trvání manželství 1/4 výše uvedeného rodinného domu v exekučním řízení za 95 000 Kč. Manželka 3/4 výše uvedeného rodinného domu zdědila. Předpokládáme, že manželka je od daně nabytí nemovitých věcí osvobozena a záloha na daň se ji na základě daňového přiznání vrátí. Manžel podá daňové přiznání a zálohově zaplacená daň ve výši 5 000 Kč bude konečná. Pokud jde o daň z příjmů fyzických osob za prodej rodinného domu, zdaní každý svou část 1/4 ve výši 125 000 Kč a manželka 3/4 ve výši 375 000 Kč v § 10?
Kde naleznu, že je převod nebytových prostor v bytovém domě osvobozen? Pokud by se jednalo o převod bytů, které nebudou sloužit k bydlení, ale např. k podnikání - živnosti, pak také bude osvobozen prodej bytu, protože zákon neřeší účel užití bytu? Ale pokud půjde o prodej nebytových prostor - tak ty zákon osvobozuje?
Fyzická osoba (nepodnikatel) chce prodat nemovitou věc - dům, ve kterém bydlí necelý rok - není zde spokojen, a koupit místo něj byt. Vyřídit si to chce osobně bez realitních kanceláří. S jakými zákonnými náklady při prodeji domu a koupi bytu musí počítat? (Daně - v jaké výši, odvody atd.). Prodej a nákup bude realizovaný během května a června letošního roku.
Novostavba bytového domu (výstavba dokončena a zkolaudována 2016) a následně prodej bytů k bydlení + prodej nebytových prostor v tomto bytovém domě. Bude prodej bytů osvobozen a prodej nebytových prostor zdaněn? Dále jsou dva prodávající P1 - vlastní pozemek a P2 vlastní bytový dům. Bude uzavřena jedna kupní smlouva. Bude pozemek náležící k bytům také osvobozen a pozemek náležící k nebytovému prostoru zdaněn?
Občan koupil stavební pozemek (před 10 lety). Zbudoval na něm hrubou stavbu, kterou nyní prodává. Poskytnuté finanční prostředky budou využity na koupi bytu. Prodej zdaní daní z převodu nemovitostí? Dále by měl zdanit i daní z příjmů - lze zde uplatnit zásadu, že finance použije na nákup nemovité věci pro bydlení? Pokud ne, co všechno si může odečíst ze zdaňované částky aby ponížil základ daně.
Prosím o vysvětlení pojmu „trvalý porost“, který je uveden v textu § 15 odst. 2d zákonného opatření č. 340/2013 Sb. V tomto opatření definice tohoto pojmu není a není ani v katastrálním ani stavebním zákoně. V této souvislosti se nabízí otázka, zda trvalým porostem je např. šípkový keř, popínavé dřevité rostliny na oplocení, jeden kus ovocného stromu (zákrsek o výšce 1,2 m) nebo jeden vzrostlý, ale neplodící (uschlý) strom. Předpokládám, že stav převáděného pozemku s trvalým porostem se posuzuje k datu nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, takže vykácení porostu v době tří měsíců, které zbývají do posledního dne lhůty pro podání přiznání k dani z nabytí, je bezpředmětné. Uvítám další i zajímavější příklady v rámci definování trvalého porostu.
Firma pořídila v minulosti pozemky, zasíťovala, postavila domky, předposlední prodala v roce 2015, poslední prodá v roce 2016. Daň za nabytí nemovitostí ? V roce 2015 se prodána novostavba č.p. 100 , na parcele 101. Stavba součástí pozemku. V kupní smlouvě se dále prodává samostatná parcela 102, vedeno v KN jako orná půda. Prodej v roce 2015, při dani z nabytí nemovitostí se osvobození vztahuje na novostavbu čp. 100 a parcelu 101. Orná půda, parcela 102 bude zdaněna daní z nabytí ? V roce 2016 se prodá novostavba čp. 103, na parcele 104 a samostatný pozemek 105 , také orná půda. Z hlediska DPH však už vše funkční celek , tedy s 15 % DPH a daň z nemovitostí bude postupovat stejně ? tedy bude se osvobození týkat souboru a daň z nabytí nemovitostí bude nulová?
Jaké datum se považuje za den zdanitelného plnění při převodu nemovité věci? Jaký akt lze za zdanitelné plnění považovat? Jedná se o podání návrhu na vklad na katastr nebo samotný zápis do katastru? Řeším to z toho důvodu, že od 1. 4. 2016 je poplatníkem daně nabyvatel (kupující). Pokud by tedy byla uzavřena Smlouva o převodu jednotky třeba 25. 3. 2016, tentýž den podán návrh na vklad na katastr, tak kdo je pak poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí? Jde mi o to, jak nejlépe to nastavit, aby poplatníkem daně byl převodce.
Jsme právnická osoba, podvojné účetnictví. Směnná smlouva - pozemky ostatní plocha - bez vyrovnání nějakého rozdílu - prostě pozemky za pozemky - výměna, žádná sjednaná cena (ale nemáme ve smlouvě přímo větu že se strany dohodly na srovnatelné hodnotě, ale bylo to tak myšleno). 1. Daň z nabytí zaplacena dle výpočtu dle ocenění pozemků dle aktuálního znaleckého posudku. (Znalecký posudek, co jsme dávali 1 800 000 Kč, co jsme dostávali 1 300 000 Kč). 2. Hodnota směňovaných pozemků (těch co jsme dávali) máme v účetnictví pouze 68 000 Kč (pořízení vkladem dle znaleckého posudku v roce 2001). Nyní je znalecký posudek (použit pro daň z nabytí) na 1 800 000 Kč. 3. Znalecký posudek (aktuální použit pro daň z nabytí) na pozemky, které nabýváme směnou je 1 300 000 Kč. 4. Ve smlouvě se o žádné sjednané ceně nepíše, prostě výměna, žádné vyrovnání neproběhlo. 5. Naše původní pozemky si v účetnictví vyřadíme v hodnotě 68 000 Kč, účtování MD 541/D 031. A nově nabyté pozemky (vyměněné) za tuto cenu 68 000 Kč (za jakou jsme původní pozemky vyřadili) zařadíme? Nebo musíme navýšit cenu našich původních pozemků dle aktuálního znaleckého posudku 1 800 000 Kč, pak vyřadit a nové vyměněné pozemky pořídit cenou znaleckého posudku, tedy 1 300 000 Kč, dále účtování MD 031/D 641 do výnosů – daňový dopad? 6. Nebo když ve smlouvě nebyla žádná cena sjednána, použít reprodukční pořizovací cenu a ta znamená vyřadit a zařadit v hodnotě 68 000 Kč a tím by nebyl žádný daňový dopad, nebo je reprodukční cena myšlena dle aktuálního znaleckého posudku 1 800 000 Kč a 1 300 000 Kč.
Mám firmu s. r. o., plánuji ukončit činnost a převést na sebe majetek včetně nemovité věci. Jaké jsou varianty, jak to nejlépe provést? Podle plánované novely (snad od 1. 4. 2016) prý nebude osvobozeno.
Zatímco v zákoně o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. ch), je výslovně napsáno, že daň z nabytí je výdajem, ve vyhlášce není přímo uvedeno, že daň patří do pořizovací ceny. Jsou tam správní poplatky, do pořizvací ceny dáváme poplatek za vklad do katastru. Je daň správní poplatek? A v jakém případě by tedy byla daň z nabytí výdajem, proč je tak v zákoně uvedeno? V případě výkladu se má za to, že daň vstupuje poté do nákladů formou odpisů, ale pozemek neodepisujeme.
Jak je to s uplatněním daně z nabytí do daňových výdajů? Kupujeme pozemky, ve smlouvě je sjednáno, že poplatníkem daně je nabyvatel, daň zaplatíme. Dříve daň z převodu nevstupovala do pořizovací ceny pozemku, byla výdaj. Nyní je to přinejmenším sporné, podle zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., bod 435 je to trochu jinak, ale zase v ZDP § 24 jsou tyto daně daňovými výdaji. V zákoně o dani z nabytí je dána možnost volby poplatníka, tak nevidím důvod, proč by to neměl být daňový výdaj. Nyní z dostupných názorů vyplývá, že "spíše převládá názor" že by to v případě poplatníka - nabyvatele - nebyl daň. výdaj.