Daň z nabytí nemovitých věcí - strana 7

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017, čj. 4 Afs 88/2017-35

Při koupi pozemku byl podán návrh na vklad do katastru 3. 8., 29. 8. byl zaslán dopis z katastru, že byl vklad zapsán do katastru. Od kdy běží lhůta pro podání daňového přiznání a platby daně?

Jsem fyzická soba podnikající ve sdružení. Je to sdružení fyzických osob, které se skládá ze mě (matky), syna a dcery. Každý si poměrem podáváme přiznání k dani z příjmu fyzických osob sám za sebe. V majetku sdružení je 4 roky nemovitost, která se normálně odepisuje. V katastru nemovitostí je budova napsaná na matku jako vedoucího sdružení. Letos jsem se rozhodla, že nemovitost daruji synovi, který je rovněž účastníkem sdružení, a z obchodního majetku se nemovitost vyřadí. Chtěla bych poradit, jak to udělat s co nejmenším daňovým zatížením pro všechny strany. Musí si nemovitost odkoupit, nebo ji mám darovat a z obchodního majetku vyloučit? Kolik se bude platit darovací daň a jak by měla být nemovitost oceněna? Jak to bude s DPH? Letos byla nemovitost rekonstruována a opravy byly zahrnuty do pořizovací ceny nemovitosti. U DPH byl uplatněn přenos daňové povinnosti. 

S. r. o. zakoupila v 12/2016 pozemky, na kterých jsou dřevěné chatičky k rekreaci. Obojí v r. 2016 zařadila do majetku s tím, že pozemky vyčlenila jako neodepisovaný majetek. V 3/2017 uhradila daň z nabytí nemovitostí. 1) Jakou odpisovou skupinu měla zvolit pro odpisy dřevěných chatiček k rekreaci? 2) Jak a v jakém roce ovlivní daň z nabytí nemovitých věcí daň z příjmů (tj. navýší pořizovací cenu chatiček k odepisování v r. 2017, nebo se o ní poníží základ pro výpočet daně z příjmů v r. 2017?

Jak má správně - účetně a daňově - postupovat místní jednota, jestliže ji bude darován: a) hmotný majetek, b) nemovitý majetek. Tyto majetky bude využívat k veřejně prospěšným účelům, tj. sportu, kultuře atd. 

Jsou dva bratři A a B. A daruje B bytovou jednotku včetně vybavení (v bytovém domě), který vlastní 1 rok (trvale v bytě bydlel, ale neměl tam zapsané trvalé bydliště). K darovací smlouvě bude znalecký posudek o ceně bytu, a tato cena bude zapsána v darovací smlouvě (cca 3 600 000 Kč včetně vybavení). 1) Bude se platit daň z převodu nemovitostí? 2) Mezi bratry je toto darování osvobozeno od daně z příjmu? Darovaný byt bratr B po 2 měsících prodá za stejnou nebo nižší částku, než je cena v darovací smlouvě. 1) Vyplyne z prodeje v § 10 povinnost zaplatit daň z příjmu? Může uplatnit cenu ze znaleckého posudku jako výdaj k ceně prodejní? 2) Bude se při prodeji hradit daň z převodu nemovitostí - hradí kupující? Jaké jsou jiné povinnosti vyplývající z transakce darování a prodeje? Uvést to v přiznání k dani z převodu nemovitostí (uvede kupující), prodej uvést v přiznání daně z příjmu v § 10, a s nulovým základem daně?

Jak nejlépe a nejvýhodněji převést firmu z otce na syna? Otec je FO, velkoobchodní prodej nápojů, vede podvojné účetnictví. Vlastní několik aut (osobní i nákladní), pozemek, halu, kanceláře. Jaký postup máme zvolit, aby byla daňová zátěž co nejmenší? Otec i syn jsou měsíční plátci DPH.

Dva občané - nepodnikatelé - se dohodli, že koupí pozemek a postaví nebo nechají postavit bytový dům o 12 bytových jednotkách. Stavbu provede stavební firma (s. r. o.) jednoho z nich. Pak si dva byty nechají a ostatní prodají nebo pronajmou. Každý z nich bude vlastníkem jedné poloviny pozemku a jedné poloviny domu. Jaké jsou všechny daňové dopady? Kterých předpisů se tato akce dotýká?

Společnost nabyla pozemek a jako nabyvatel uhradila daň z nabytí nemovitých věcí. Je tato daň součástí pořizovací ceny pozemku, nebo součástí nákladů běžného období? V případě, že součástí nákladů, je tento náklad daňově uznatelným nákladem? Pozemek bude sloužit k výstavbě výrobní haly, kterou bude společnost (výrobní podnik) následně využívat pro svojí ekonomickou činnost.

Občan koupil na základě kupní smlouvy pozemek. Provedl zápis do katastru nemovitostí. Co je potřeba udělat z daňového hlediska a na jaký daňový úřad bude přiznání podávat - podle jeho místa bydliště nebo podle místa, kde se pozemek nachází?

Fyzická sooba A směnila ornou půdu za ornou s fyzickou osobou B bez doplatku. Je nutné podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí? A pokud ano, z jaké ceny se bude vycházet? Je potřeba zhotovit znalecké posudky? Která cena se uvede? 

Zvažujeme s manželem koupit rozestavěný rodinný dům. Jde o novou stavbu. Musíme platit daň z nabytí nemovitých věcí, nebo tyto případy zdanění nepodléhají?

V polovině loňské roku jsem koupil podíl na pozemku, nyní se rozhoduji dokoupit další část tohoto pozemku a navýšit tak svůj současný spoluvlastnický podíl. V případě první koupě platil daň z nabytí nemovitostí prodávající. Bude poplatníkem i nyní? Lze použít směrnou hodnotu? Na pozemku jsou nějaké stromy.

V posledním znění zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (340/2013 Sb.) je v § 2 odst. 2 uvedeno, že „Jde-li o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti ... je předmětem daně pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona…“ Naše společnost nabyla vkladem inženýrskou síť i s budovou a pozemky. Jako předmět daně (po novelizaci zákonného opatření) jsme tedy brali pouze budovu a pozemky, ne kanalizační síť. Ovšem ozval se nám finanční úřad, že dle jejich výkladu, má být základem daně celá částka dle znaleckého posudku (včetně kanalizační sítě). Svůj názor opírají o § 18 zákonného opatření: „Zvláštní cena je v případě … vkladu nemovité věci do kapitálové společnosti cena nemovité věci určená znalcem při ocenění nepeněžitého vkladu…“ Zjednodušeně nám bylo řečeno, že platí jiný režim pro to, co je předmětem daně při klasické koupi a jiný režim při vkladu. Je toto možné, když předmět daně je definován v § 2 odst. 2 a nerozlišuje způsob nabytí nemovitosti?

Je zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí součástí pořizovací ceny nemovitosti? Dle jakého ustanovení?

Obec prodává stavební parcelu; podléhá tato parcela DPH a dani z nabytí nemovitých věcí?

Podléhá úplatné nabytí inženýrské sítě (zejména vodovodního řadu, kanalizačního potrubí) dani z nabytí nemovitých věcí? Podotýkám, že pozemek, jímž tyto inženýrské sítě jsou vedeny, zůstal ve vlastnictví původního majitele. Nabyvatelem inženýrských sítí se stala společnost Vodovody a kanalizace v únoru 2017. 

Společnost koupila na základě jedné kupní smlouvy 2 budovy. Cena jednotlivých budov byla ve smlouvě určena samostatně. Dle následných znaleckých posudků byla jedna budova koupena za cenu nižší než za cena určená znalcem a druhá budova byla koupena za cenu vyšší než určenou znalcem. Bude se srovnávací daňová hodnota určovat samostatně za každou budovu nebo v souhrnu za celou kupní smlouvu?

V případě osvobození podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů – použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby - lze zahrnout kupní cenu nemovitosti a uhrazenou daň z nabytí nemovitých věcí?

Manželé mají ve společném jmění manželů (SJM), mj. nemovitost (pozemek s rodinným domem). Manželé se po dohodě rozhodli uzavřít smlouvu o manželském majetkovém režimu zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu (§ 716 a násl. OZ) a to tak, že výlučným vlastníkem nemovitosti se stane manžel, který je zároveň za to povinen manželce vyplatit částku 1 mil. Kč (za tímto účelem si sjedná úvěr). Dodávám, že manželé se nerozvádějí, pouze se domluvili na zúžení SJM. Dotaz: Vzniknou tímto zúžením SJM, kde nemovitost přejde do vlastnictví manžela zároveň s úplatou manželce daňové povinnosti z (i) dani z příjmů a (ii) dani z nabytí nemovitých věcí?