Daň z nemovitých věcí - strana 6

Dědic ze závěti můj otec, zdědil od své tetičky zemědělský pozemek. Usnesení nabylo plné moci zápisem do katastru nemovitostí v září 2019, kdy vzápětí otec daruje dceři pozemek v roce 2019 ve stejné výměře a zřejmě dojde i k nabytí právní moci na přelomu roku 2020. Jak postupovat z hlediska zdanění u mého otce a u mě, jeho dcery, z hlediska daně z příjmů a ostatních daní? Tento pozemek nebyl a nebude zahrnut do podnikání. Celý tento proces proběhne mezi dvěma nepodnikajícími osobami.

Přístřešek typu autobusová zastávka (ocelová nosná konstrukce, zastřešení plykarbonátem, skleněné stěny ze tří stran od výše 20 cm nad zemí) je uchycen šrouby do 4 betonových patek, není napojen na žádné sítě. Mají betonové patky charakter „pevného základu“? Z hlediska zákona o daních z příjmů – jedná se o stavbu ve 2. nebo v 5. daňové odpisové skupině? Z hlediska zákona o dani z nemovitých věcí – jedná se o zdanitelnou stavbu?

V současné době je v případě daně z nemovitých věcí velice diskutované osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podle kterého jsou od daně osvobozeny pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Výše uvedené osvobození je předmětem diskuse jak v médiích, tak i na půdě Poslanecké sněmovny, proto považuji za důležité vysvětlit jemné nuance tohoto ustanovení, jejichž neznalost činí v praxi problémy a vede k nepochopení zákonné úpravy.

Jak se bude postupovat v roce 2020 při podání přiznání k dani z nemovitých věcí, když občan koupil v roce 2019 les a ten následně napadl kůrovec. Jak vykázat pozemek jestliže: a) les zůstal stát, b) stromy byly vykáceny, c) stromy byly vykáceny a následně byly vysazeny nové stromky. 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 Afs 397/2018-32

V nejnovějších příspěvcích se opět zabýváme především legislativními novinkami a jejich dopadem na nemovité věci a rovněž na zdaňování závislé činnosti. Věnujeme se dále problematice ručení za DPH a přinášíme i přehled judikatury na téma úroky z pozdě vráceného nadměrného odpočtu DPH.

Na portále DAUČ v sekci Obsah - Právní předpisy máte k dispozici přehled nejnovějších právních předpisů, vyhlášek, informací či stanovisek.

Všichni čtenáři jistě vědí, že tzv. daňový balíček 2019 přinesl do českého daňového práva mnoho nového. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 27. 3. 2019 pod číslem 80/2019 a účinnost jednotlivých novelizačních ustanovení je rozprostřena značně široce mezi lety 2019 až 2021. Mnohé již na toto téma bylo napsáno nejen v posledních týdnech, ale též v průběhu poměrně dlouhého legislativního procesu. V tomto článku budou blíže komentována ta ustanovení, jež mají přímý dopad do činnosti developerů, stavebních společností, majitelů nemovitostí a dalších subjektů, jejichž podnikání se jakkoliv týká nemovitých věcí.

Na které daně nezapomenout u zřízení věcného břemene (nyní smlouvy o zřízení služebnosti)? Které daně je nutné řešit, a to jak ze strany „povinného“, tak i ze strany „oprávněného“, pokud bylo zřízeno věcné břemeno: a) bezúplatně, b) úplatně.

Fyzická osoba, poplatník daně z nemovitých věcí, hradí daň z nemovitých věcí a požádal finanční úřad o potvrzení, že daň za jeden konkrétní pozemek uhradil. Finanční úřad odmítá takové potvrzení vydat se zdůvodněním, že na to není v jejich systému formulář. Nabízejí vydat ověřenou kopii daňového přiznání, kterým byla daň přiznána, nebo vytištění tzv. Konkludentního platebního výměru na daň z nemovitých věcí za rok 2019. Ale ani jedno není důkazem o tom, že za konkrétní pozemek je daň uhrazena. Daňové přiznání je staré mnoho let a těžko dokáže, že od jeho podání mohlo dojít ke spoustě změn... a v platebním výměru nejsou konkrétní nemovitosti vůbec uvedeny. Může poplatník daně z nemovitých věcí požádat o potvrzení, že za konkrétní pozemek je daň uhrazena? A na to navazující otázka - je finanční úřad povinen takové potvrzení vydat? A pokud ano, tak podle jakého paragrafu?

Fyzická osoba A má vlastnické právo na podíl k pozemku, kde další podíly mají dvě fyzické osoby B + C (osoby jsou v příbuzenském stavu) a většinu vlastní český stát (propadnutí dědictví za první republiky). Fyzická osoba A po skončení dědického řízení podala daňové přiznání, kde uvedla vztah k pozemku SV a přiznala daň za všechny 3 podíly fyzických osoba A + B + C a tuto daň od té doby platí. Podíl České republiky finanční úřad osvobodil. Do roku 2018 bylo vše v pořádku. Nyní v roce 2019 vyzývá finanční úřad jednoho spoluvlastníka, fyzickou osobu C k tomu, aby podala daňové přiznání na daň z nemovitých věcí na tento pozemek, tedy přesněji na svůj podíl. Finanční úřad to nedokázal vysvětlit a podal jen telefonické odpovědi typu: fyzická osoba C pobírá dotace od Státního pozemkového úřadu, fyzická osoba C si požádala o oddělení pozemku, fyzická osoba C je zemědělským podnikatelem a chce platit daň sama. Nic z toho však není pravda. Nikdo z vlastníků nepodniká, pozemek je pronajatý. Nakonec přišla úřednice finančního úřadu s vysvětlením, že od roku 2019 už musí každý spoluvlastník platit za svůj podíl samostatně a nelze mít jednoho zástupce. Když se teď dívám na formulář daňového přiznání na rok 2019, tak tu možnost přiznat daň jedním zástupcem za všechny stále vidím… Můžete mi prosím potvrdit tvrzení pracovnice finančního úřadu, že od roku 2019 musí každý jednotlivý spoluvlastník podat své daňové přiznání, nebo to vyvrátit a může to pokračovat jako dříve, že daň bude platit jeden zástupce za všechny?

Klient vlastní pozemky, z kterých pochopitelně platí daň z nemovitých věcí, slouží jako zemědělská půda a současně na části pozemků jsou bývalé budovy zemědělské, které vlastní Pozemkový Fond. Kdo platí daň z pozemku pod budovami? Vlastník pozemku nebo Pozemkový Fond? Je povinnosti Pozemkového Fondu daň platit? 

Fyzická osoba (r. č.) koupila zchátralé nemovitosti bývalého zemědělského družstva. Pronajala je do s. r. o., které je opravilo, případně rekolaudovalo, na základě podmínek v nájemní smlouvě, ke svým podnikatelským účelům. Majitel - FO -platil daň z nemovitých věcí podle záznamu v katastru nemovitostí. Změnu „zatřídění“ pro účely daně z nemovitých věcí provádíme v okamžiku, kdy je příslušná nemovitá věc připravená k provedení změny užívání. Tedy pro podnikatelské potřeby nájemce (s. r. o.) Je toto správný postup?

Když zdědí fyzická osoba po rodičích dům a ten následně prodá cca za 2 mil. Kč, má povinnost platit nějakou daň? Daň dědickou, z nemovitosti, z příjmu, případně jinou? Doplňující dotaz: Poprosím ještě o upřesnění zodpovězené otázky, číslo ID 23103 Ad bod B: Příjem z prodeje nemovitosti 1) Daň z příjmu fyzické osoby. Pokud tedy v roce 2019 prodá fyzická osoba, přímý dědic, dům v hodnotě 2 mil. (dědické řízení proběhne též v roce 2019), jakou částku je povinna zaplatit na dani z příjmu? Jedná se standardně o 15% daň z příjmu? Na internetu čtu články, že daň z prodané nemovitosti by měl platit kupující a ve výši 4%, jak to tedy prosím přesně je? A pokud by se nemovitost neprodala v roce 2019, ale až v roce 2020, je to nějak jinak?

FO - OSVČ postavila rodinný dům, již je dokončen a chce ho prodat. Jaké jsou její povinnost vůči správci daně? Bude prodávat fyzickým osobám - rodinám. Jaké se z této transakce musí zaplatit daně - pokud bude prodej např. 3 500 000 Kč - bude se muset stát OSVČ plátcem DPH? Bude platit nějaké převodové daně? Jaký by byl rozdíl ve zdanění a převodu z pohledu daní, pokud by rodinný dům prodávala s. r. o.? A dále - pokud vlastní OSVČ pozemky již několik let, tak z nich musí jako OSVČ platit daň z nemovitých věcí?

Aktualizovali jsme naše sekce Účtová osnova a Daňový systém - Daň silniční, Daň z nemovitých věcí a Daň z nabytí nemovitých věcí.

V lednu pro všechny naše uživatele zdarma vybíráme příspěvky na téma přiznání k dani silniční a k dani z nemovitých věcí, jejichž termín připadá již na tento čtvrtek, 31. ledna 2019.

Fyzická osoba zemřela v roce 2018, vlastnila nemovitou věc (byt), historicky jí vždycky chodil platební výměr a daň byla hrazena. Do konce ledna 2019 nebude uzavřeno dědické řízení (nicméně je nezpochybnitelné, že má dva dědice - syna a dceru, kteří budou dědit), tj. v lednu započalo dědické řízení, ale nyní notář vyhotovuje usnesení, k němu bude lhůta pro odvolání apod. Je nutné nějak "řešit" do konce ledna 2019 daň z nemovitých věcí - kdo jej má povinnost podat, v jaké lhůtě apod.? Notář nám sdělil, že povinnost na něm neleží.

Občan má v majetku 2 lesní pozemky, u kterých jsou v katastru nemovitostí uvedeny tyto údaje: 1. Způsob ochrany nemovitosti ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu pozemek určený k plnění funkcí lesa přírodní rezervace nebo přírodní památka. 2. Způsob ochrany nemovitosti pozemek určený k plnění funkcí lesa přírodní rezervace nebo přírodní památka. Stačí tyto údaje, aby pozemky nebyly bez dalších podmínek (např. rezervace je pouze na části pozemku) předmětem daně z nemovitých věcí dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDNV? Nemusí se pak pozemky uvádět v daňovém přiznání?

Občan má v majetku lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Tyto pozemky propachtoval podnikateli v lesnictví. Nebudou tyto pozemky stále předmětem daně z nemovitých věcí dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDNV?