Daň z nemovitých věcí - strana 7

Jsem lékař, OSVČ, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci, pracuji s manželkou (ona je spolupracující osoba bez živnostenského oprávnění - nevede daňovou evidenci, a není tudíž účetní jednotkou), provozuji svoji ambulantní praxi dle „Rozhodnutí o registraci NZZ“ v pronajatých prostorách polikliniky. Používám jedno firemní auto (jiné nevlastním) částečně k soukromým účelům - náklady na auto účtuji paušální sazbou (80 % pro firemní a 20% pro soukromé účely, knihu jízd nevedu). Vzhledem k narůstající administrativě a nutnosti skladovat zdravotnickou dokumentaci, včetně dokumentace spojené se zaměstnanci, uvažuji o pronájmu části nebytových prostor k tomuto účelu (skladovací prostory) v domě manželky, v jiném městě než je ambulance, kde provozujeme lékařskou praxi. Dům manželka získala do osobního vlastnictví dědictvím. Prostory bych jako OSVČ pronajímal podle „smlouvy o pronájmu nebytových prostor" sepsaných s manželkou jako s fyzickou osobou a manželka by o tomto pronájmu účtovala v daňovém přiznání jako spolupracující osoba dle § 9 zákona o daních z příjmu - Příjmy z pronájmu (paušální sazbou). Stejným způsobem bych chtěl účtovat i o pronájmu garážového stání pro naše firemní auto v garáži v bytovém domě, které patří k bytu, jenž jsme si s manželkou pořídili koupí do osobního spoluvlastnictví manželů, a kde máme trvalý pobyt (tudíž i sídlo podnikání, i když na provozovnu (ordinaci) nám vystavenou „registraci“ od krajského úřadu na jiném místě v tomtéž městě. Jiné auto, než to jedno, o němž píši výše a které mám zařazeno do firemního majetku, nevlastním. Zdá se mi proto nelogické používat garážové stání v osobním vlastnictví ke garážování firemního auta, i když jej částečně využívám pro soukromé účely. Prosím o zhodnocení výše uvedené situace a úskalí mého návrhu na řešení daného problému, který jsem výše popsal, jak z daňového hlediska pro FO, tak z daně z nemovitých věcí. V pronajatých prostorech nebude ani není zřízena provozovna ohledně podnikání.

Fyzická osoba je vlastníkem budovy, kterou pronajímá školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku. Je budova osvobozena od daně z nemovitých věcí? Dále je vlastníkem parcely, kterou rovněž pronajímá, na které je umístěno veřejné sportoviště. Je tato parcela osvobozena od daně z nemovitých věcí?

V nejnovějších článcích pro naše předplatitele přinášíme aktuální přehled změn v oblasti daně z příjmů právnických osob, které se chystají v tzv. daňovém balíčku. Informujeme také o novinkách v oblasti DPH a připomínáme blížící se termín daně z nemovitostí.

Plocha byla zpevněna takto: podloží je štěrk, písek a na něj byla položena zámková dlažba, kterou lze sice kdykoliv rozebrat, ale je ohraničena obrubníky, aby se dlažba nerozjížděla. Jedná se v tomto případě jen o opravu pozemku, kdy budeme účtovat 511, nebo se jedná o majetek, kdy bychom náklady na úpravu plochy měli zařadit do majetku? Musíme platit daň z nemovitých věcí? Pokud bychom účtovali jako opravu, tak se domníváme, že nikoliv a předmětem daně z nemovitých věcí úprava pozemku není.

Osoba samostatně výdělečně činná má doma pekárnu, kde peče dorty. Má povolení od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. – garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?

Blíží se 31. 1. 2019, termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2019. Přestože u této daně nedochází oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám, chceme při této příležitosti připomenout povinnosti poplatníků daně a upřesnit či doplnit některé již dříve publikované informace.

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, účtující v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019, vypracovala projekt přeměny společnosti (odštěpení), přičemž rozhodný den stanovila na 1. 4. 2018. Nyní dle informací bude zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 2. 2019. Stávající společnost bude nadále účtovat v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019. Může si nově vzniklá společnost odštěpením po svém zapsání ihned zvolit také hospodářský rok od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019 ? Vzhledem k tomu, že v rámci projektu byly odštěpeny nemovité věci, jak tomu bude s přiznáním k dani z nemovitých věcí - která společnost bude platit z těchto odštěpených nemovitostí daň (zápis nové společnosti bude až 1. 2. 2019 a termín pro podání přiznání na rok 2019 je 31. 1. 2019)?

„I ta nejzkušenější vláda, když již zdanila všechny předměty vhodné ke zdanění, musí se uchýlit i ke zdaňování předmětů nevhodných.“ Adam Smith, zdá se, předvídal i naši nespravedlivou daň z nemovitých věcí. Tuto speciální majetkovou daň je totiž třeba platit z titulu vlastnictví nemovité věci, kterou si poplatník pořídil ze svého vydělaného a také zdaněného a „zpojistněného“ příjmu. Naštěstí celý výnos daně z nemovitých věcí alespoň plyne do rozpočtu dané obce. I tuto daň upravuje speciální zákon, jak vyžaduje Ústava ČR , tak se na něj trochu blíže podívejme.

Soukromá osoba (nemá IČO) pronajímá darovanou nemovitou věc (výrobní hala) např. manželovi (vlastní s. r. o.). Když je příjem cca 50 000 Kč/měs., stačí příjmy z pronájmu uvést do svého daňového přiznání (kde může uplatnit náklady 30 %) nebo musí vést účetnictví s tímto příjmem? Musí přiznat hodnotu nemovitosti finančnímu úřadu či jinému úřadu? Když v ročním vyúčtování zaplatí daň 15%, musí platit sociální či zdravotní pojištění (příjem pronájem)? Platí se nějaká darovací či jiná daň? Oproti tomu firma: Má odhad na nájem a uzavřenou smlouvu zatím na dobu neurčitou, platí nájemné. Když nájemce potřebuje zabezpečit objekt (smluvně ošetřeno tak, že pronajímatel nechce investovat nic, ale se změnou souhlasí), musí zhodnocení pronajatého majetku (bezpečnostní dveře, nová vrata, plot…) podle výše nákladů nad 40 000 odpisovat, jako kdyby investoval do svého majetku? I když investuje do pronajaté dílny a v případě ukončení smlouvy to pravděpodobně zůstane pronajímateli, protože to nájemce má zabudované? Vybavení kanceláře – koberec, stoly, skříně – když částka nepřesáhne 40 000 Kč/rok, ale jsou v pronajaté budově, může se vše sledovat odděleně – a účtovat do přímých nákladů (max. časově rozlišit) nebo se musí odpisovat?

OSVČ má doma pekárnu, kde peče dorty. Má to schváleno od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky (rok, čtvrtletí, měsíc), které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto „zdaňovacích období“ se daňovým subjektům i správcům daně značně usnadňuje související administrativa. Například plátci daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) tak nemusejí běžet s daní samostatně za každou jednotlivou tržbu, ale jednoduše sečtou DPH ze svých zdanitelných plnění za celý měsíc (nebo čtvrtletí), od ní odečtou DPH z nákupů a pouze výslednou částku DPH pošlou finančnímu úřadu, případně jej požádají o její „vrácení“. Čtvrtletní, natožpak měsíční zdaňovací období DPH je krátké, obdobně je tomu u daní spotřebních, tzv. ekologických i u daně z hazardu. Naproti tomu u daní z příjmů trvá zdaňovací období obvykle jeden rok, a tak dlouho už veřejné rozpočty – které žijí z těchto daňových příjmů – nehodlají čekat. Proto byl u této rozpočtově významné „roční“ daně zaveden systém průběžných záloh na daň, které se vypořádají v „ročním“ daňovém přiznání, načež poplatník doplácí už jen nedoplatek, respektive žádá o vrácení přeplatku. Povinné zálohy provázejí rovněž roční silniční daň a překvapivě také daň z nabytí nemovitých věcí, ačkoli nemá vymezeno zdaňovací období, ale platí se při každé relevantní události. Naproti tomu roční daň z nemovitých věcí namísto záloh umožňuje její úhradu ve dvou splátkách, přesahuje-li 5 000 Kč. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně.

Jedná se v našem případě jen o opravu pozemku, kdy budu účtovat 511, nebo se jedná o majetek, kdy bych náklady na úpravu plochy měla zařadit do majetku? Musíme platit daň z nemovitých věcí? Pokud bych účtovala jako opravu, tak se domnívám, že nikoliv a předmětem daně z nemovitých věcí úprava pozemku není. Plocha byla zpevněna takto: podloží je štěrk, pak písek a na to byla položena zámková dlažba, kterou lze kdykoliv rozebrat, ale je to ohraničeno obrubníky, aby se to nerozjíždělo.

Majitel danící své příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů s trvalým bydlištěm v Praze 3 má jednu nemovitost na Praze 6 a jednu nemovitost v Brně. Místní příslušnost k dani z nemovitostí má poplatník v Brně a na Praze 6 a místní příslušnost k dani z příjmů bude na Praze 3, kde zdaní veškeré své příjmy jak za nemovitost v Praze, tak i za nemovitost v Brně? 

FO nepodnikatel, neplátce DPH, důchodce, bydlí v bytovém domě, kde se mu naskytla možnost odkoupit půdu. Na půdě plánuje vystavět dva byty a ty následně prodat. V roce 2017 přijal od budoucího kupce zálohu na byt ve výši 1 milion Kč. Veškeré ostatní transakce jako koupě půdy, výstavba a konečný prodej bytů proběhnou v roce 2018. Jak postupovat s přijatou zálohou v roce 2017 z pohledu DPFO, případně DPH - uvádí se někam do přiznání?

Blíží se termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2018. Tento příspěvek má, kromě každoročního připomenutí povinností spojených s podáním daňového přiznání, informovat o novele č. 225/2017 Sb. zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 338/1992 Sb. “), účinné od 1. 1. 2018, a také na příkladu ukázat postup výpočtu daně v zatím málo obvyklém případě částečně dokončené zdanitelné stavby podle § 7 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb.

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. - garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?

Se začátkem nového roku na nás začne doléhat povinnost zabývat se daní z nemovitých věcí, zda se nás vůbec týká, nač se vztahuje, zda zpracovat a podat daňové přiznání, čeho se vyvarovat, co si ověřit apod. Zkusme se spolu na některé tyto otázky podívat, jak to s nimi vlastně je.

Majitel rodinného domu (otec) daruje ideální polovinu této nemovité věci své dceři. Rozumím tomu správně, že se nemusí podávat nové přiznání k dani z nemovitých věcí, pokud původní majitel (otec) uhradí celou daň - je zvolen jako zastupující osoba? Musí se tato zastupující osoba na finanční úřad nahlásit, nebo je to jasné, když se nepodávají nová daňová přiznání za spoluvlastnické podíly? A pokud jde o dar v řadě přímé - otec dceři, tak se přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí musí podat a daň bude nulová, nebo se vůbec podávat nemusí? 

Mezi veřejnou komunikací a výrobním areálem je pozemek, který je z větší části vyasfaltován a slouží jako parkoviště. Přístup ani vjezd na tento pozemek není nijak omezen, je tedy veřejně přístupný. Slouží jak pro návštěvníky výrobního areálu, tak i pro veřejnost, která jej užívá v souvislosti s přestupem na prostředky veřejné dopravy, neboť v těsné blízkosti se nachází stanice MHD. Celý pozemek je v evidenci majetku vlastníka výrobního areálu (s.r.o.). V KN je tento pozemek veden jako ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha. Lze pozemek pro účely daně z nemovitých věcí osvobodit podle § 4 odst. 1o) nebo podle § 4, odst.1l) ? Děkuji za odpověď.