Daně a pojištění - strana 156

Ital, který má v ČR trvalý pobyt do 2033, státní příslušnost Itálie, zdědil v Itálii po matce byt. Jeho hodnota bude vyšší než 5 milionů. U nás celoročně podniká a podává přiznání. V Itálii další zdanitelné příjmy nemá a veškeré jeho příjmy jsou z podnikání v ČR, kde vlastní živnostenské oprávnění. Vztahuje se i něj oznamovací povinnost podle § 38 v ZDP? 

V roce 2021 zemřel podnikatel, který měl v obchodním majetku zařazenou nemovitost. V půlce nemovitosti podnikal (uplatňoval poloviční odpisy z celé nemovitosti) a v půlce nemovitosti bydleli s manželkou. Podnikání a odpisy trvaly cca 20 let. Manželka byla spolupracující osobou. Manželka nepokračuje v podnikání, ale od r. 2022 tuto půlku nemovitosti pronajímala. Příjmy z pronájmu bude danit podle § 9 ZDP. Jak stanovit vstupní cenu nemovitosti a odpisy u manželky? Předmětná nemovitost nebyla v SJM.

Zaměstnanec byl v pracovním poměru k naší organizaci v roce 2022 do 15. listopadu 2022 a měl u nás zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Po skončení v naší organizaci začal bezprostředně pracovat (a dosud pracuje) v Bruselu pod Evropskou komisí jako referent a pobírá příjmy z Evropské komise. Požádal nás o provedení ročního zúčtování daně s tvrzením, že příjmy z Evropské komise nepodléhají dani v České republice, a tudíž nemá povinnost si podat daňové přiznání a může žádat o RZD. Zaměstnanec se dovolává Protokolu (č.7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je součástí Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 12 uvedeného protokolu říká, že úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Unie, a tudíž tento příjem nepodléhá dani v ČR. Je možné v tomto případě provést zaměstnanci roční zúčtování daně nebo je povinen si podat daňové přiznání? Hraje danění/nedanění příjmů v jiném státě roli při rozhodování, zda provést RZD či ne? 

Firma nakoupila v 2017 až 2019 drobný majetek (mobily, židle, drobná elektronika, ntb..) v hodnotách cca 3 000 Kč až 20 000 Kč. Všechny věci tehdy zaúčtovala do spotřeby při prvním užití pro ekonomický účely. Nyní provedla inventuru všeho evidovaného majetku a přišla na to, že nějaké věci v roce 2023 jsou již nedohledatelné, nefunkční, poškozené, zastaralé. Je možné to vyřadit z evidence bez daňových rizik? Ustanovení o vyrovnání DPH dle § 77 na tyto věci nedokáže sáhnout. Daňovým nákladem to bylo již v dávných letech účtováno do spotřeby při prvním užití. Jsou tam nějaká daňová rizika převážně z pohledu DPH, nebo i dodanění mezd jednateli apod. Pokud majetek pouze vyřadí z evidence drobného majetku bez doložení protokolu likvidace? Je vlastně firma povinná vést evidenci drobného majetku do 40 000 (80 000Kč)?

Jednatel firmy pořídil kolo, faktura vystavena na firmu s.r.o. Kolo bude využívat 50% pro firemní účely, 50% pro soukromé účely. Jak tuto fakturu zaúčtovat z hlediska DPH a daně z příjmu?

Výhodou propojení firem pod jedno DIČ je, že si členové skupiny svá plnění navzájem nezatěžují DPH. Ušetří tak především ti, kteří mají krácený nárok na odpočet. Pozitivní vliv má skupina z pohledu majitele firem i na cash flow. Nevýhodou je zvýšená administrativa spojená s přerozdělováním celkového odpočtu nebo s odvodem společné daně.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti (resp. daňový základ) jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat, případně když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Na úvod bychom upozornili na změny přijaté v roce 2022, které mohou mít vliv na roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nejdříve si řekněme, že se zvyšují částky ročního příjmu, do kterých se nemusí podávat daňové přiznání. Od ledna 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Doposud byl tento limit nastaven ve výši 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy kromě příjmů ze zaměstnání, budou podávat daňové přiznání po dosažení 20 000 Kč, namísto současných 6 000 Kč. Příslušná úprava je obsažena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a změnu přinesl zákon č. 366/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato změna je ovšem platná až pro roční zúčtování záloh za rok 2023, účinnost těchto změn je až 1. 1. 2023.

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

V souvislosti s rozšířením okruhu osob, kterým se datové schránky zřizují „automaticky“ (resp. bez ohledu na vůli osoby, které je datová schránka zřizována) ze zákona, ke kterému došlo k 1. lednu 2023 novelizací zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, může především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojít k nejasnostem při podávání daňových přiznání a k chybnému podání (listinnou namísto elektronickou formou). 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH zakoupil v r. 2010 nemovitost, kterou zařadil do obchodního majetku a používá k podnikatelské činnosti. Od roku 2011 začal provádět na nemovitosti technické zhodnocení, které provádí doposud a stále nemá dokončeno a tudíž ani zkolaudováno. U technického zhodnocení si od r. 2011 doposud uplatňuje odpočet DPH. Podnikatel předpokládá, že v r. 2023 již jeho obrat nedosáhne 2 milionů korun povinných k registraci k DPH. Proto by chtěl po 12 po sobě jdoucích měsících, kdy nedosáhne obratu 2 milionu korun zažádat o zrušení registrace k DPH. Bude se tato problematika nějak dotýkat daně z příjmů, pokud přestane být plátcem DPH? Pokud by se rozhodl nemovitost včetně nedokončeného technického zhodnocení po ukončení plátcovství DPH vyřadit z obchodního majetku, bude se to dotýkat nějakým způsobem daně z příjmů? Pokud by se po ukončení plátcovství DPH rozhodl vyřadit nemovitost z obchodního majetku a následně se rozhodl věnovat tuto nemovitost dceři, bude se to nějakým způsobem dotýkat daně z příjmů?

V roce 2020 a 2021 jsme spolupracovali s firmou, která nám poskytla poradenské služby ohledně získání investiční dotace, celkové náklady jsou vyčísleny na 493 000,00 Kč, máme zaúčtováno na účtu 042. Služby týkající se poradenské služby k projektové dokumentaci ve výši 65 208,00 Kč, máme také zaúčtováno na 042. Žádost o dotaci byla zamítnuta, ale v projektu dále pokračujeme. Vstupují náklady spojené s poradenskou službou při vyřízení dotace ve výši 493 000,00 Kč a služby s poradenskou službou k projektové dokumentaci 65 208,00 Kč do pořizovací ceny dlouhodobého majetku? Pokud ne, jde o daňově uznatelný náklad?

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Potřebuji vystavit fakturu za provedené služby. Jde o zprostředkování pracovníka Německé personální agentuře. Budu fakturovat německé agentuře - plátce DPH. Plnění dle mého názoru proběhlo v České republice jelikož jsme pracovníka našli zde a jim předali potřebné dokumenty. Člověka si pak již zaměstnali oni. Naše provize je za zprostředkování. Jak tedy naložit s DPH? Vystavit klasicky jako fakturu v pro českého plátce? Faktura bude na nízkou částku a jednorázová. A musím v tomto případu podávat souhrnné hlášení?

Zaměstnanec má kromě příjmu ze zaměstnání § 6 ZDP, také příjmy z nájmu bytu. V rámci § 9 ZDP (nájmu) by chtěl uplatňovat skutečné výdaje. Lze uplatnit jako daňový náklad poplatek do fondu oprav, který každý měsíc platí a krácený paušál za použití soukromého vozidla (12 měsíců x 4 000 Kč)? Lze podat daňové přiznání v papírové formě, když není evidován jako podnikatel?

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu): hromadní plátci pojistného, tj. zaměstnavatelé, platící pojistné za sebe a za své zaměstnance, samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Zaměstnanec má svoji roční jízdenku na vlak. Na služební cestu do Prahy jel vlakem Letovice–Praha a zpět. Jaká náhrada jízdních výdajů mu bude poskytnuta a jakým dokladem ji případně doložit?

S účinností od 1. ledna 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou dále uvedených základních zákonech zdravotního pojištění, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění

Nepodnikající osoba od roku 2018 pronajímá byt koupený v roce 2011, dosud uplatňovala výdaje paušálem, nyní chce uplatňovat skutečné výdaje a odpisovat. Chápu správně, že v roce 2022 budou odpisy ve výši pátého roku odpisování (2018 až 2021 – první až čtvrtý odpis nelze uplatnit z důvodu uplatnění paušálních výdajů), i když ve skutečnosti půjde o první rok odpisování? Vstupní cena by měla vycházet ze znaleckého posudku – reprodukční pořizovací cena stanovená k roku 2018?

Zaměstnanec využívá služební vůz k cestám z pracoviště do místa bydliště a naopak. Důvodem je sjednaná pracovní pohotovost - mimo čerpání dovolené po celý rok. Důvodem pracovní pohotovosti je, že je určen jako osoba, které bude zaměstnavatel volat v případě vniknutí do objektu, nebo požáru... prostě v případě nenadálé situace. Mohou být tyto cesty z pracoviště do místa bydliště a naopak považovány za služební cesty, bez přidaňování 1% hodnoty vozu?