Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 11

Publikovali jsme úplné znění zákona č. 80/2019 Sb., změna některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů, neboli tzv. daňový balíček.

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání k DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Ve verzi DAUC a EXPERT přinášíme aktuální článek v souvislosti s brexitem, a to na téma vývoz zboží a DPH. Dále seznámíme se všemi důležitými body přílohy v účetní závěrce tak, abyste při jejím sestavování měli veškeré potřebné informace. Nechybí ani stručný komentář k aktuální legislativě.

Dlouho očekávaný tzv. daňový balíček se v pátek 15. 3. 2019 dočkal podpisu prezidenta.

O vývozu zboží se z pohledu zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), hovoří v souvislosti s výstupem zboží z území Evropské unie. Avizovaným odchodem Velké Británie z EU se zvýší počet transakcí, které budou muset čeští plátci vykazovat v daňových přiznáních jako vývoz. Dosavadní intrakomunitární dodání do Spojeného království nahradí pravidla platná při dodání do států mimo Evropskou unii. Jak tedy v případě vývozu z pohledu DPH správně postupovat?

Společnost reklamuje u svého dodavatele ze třetí země zboží, které je tomuto dodavateli také odesláno (propuštěno do režimu vývoz). Pro celní účely je vystaven doklad, kde je uvedena cena, daňový doklad však vystaven není. Po obdržení zboží a vyhodnocení reklamace je dodavatelem vystaven dobropis na původní plnění (případně posláno jiné zboží). Je takový vývoz vůbec předmětem daně (tj. byť dojde k vystopení zboží z EU a je vystaveno celní prohlášení), pokud za něj nenáleží úplata?

V následujícím příspěvku aktualizujeme informace o průběhu schvalování tzv. daňového balíčku, rozsáhlé novely daňových a souvisejících zákonů, která bude mít dopady do stěžejních oblastí jako je daň z příjmů, DPH, spotřební daně nebo správa daní.

Našim předplatitelům licence DAUC a EXPERT uveřejňujeme nejnovější příspěvky, ve kterých objasňujeme specifika DPH u letecké přepravy osob a také vám ukážeme, jak lze v praxi využít některé interpretace Národní účetní rady.

V dubnu jsme vyvezli zboží na opravu do USA v celním režimu 2100 (dočasný vývoz v pasivním zušlechťovacím styku) v hodnotě 500 USD. V květnu se zboží z USA vrátilo po neplacené opravě (záruka) ve stejné hodnotě, ve které bylo vyvezeno, a to v režimu 6121 (zpětný dovoz po pasivním zušlechtění). Je správné vykázat v dubnovém přiznání k DPH na ř. 22 hodnotu vyvezeného zboží? Jak se v tomto případě postupuje z hlediska DPH při dovozu zboží zpět z USA do ČR, když nedošlo ke změně hodnoty zboží v USD, ale zároveň došlo již ke změně kurzů? A jak se vypořádat se souvisejícími náklady na dovoz zboží (přeprava apod.), musí být v tuzemsku daněny?

Naši uživatelé s expertní licencí mají nově k dispozici další aktuální články, v nichž se věnujeme tématu investic, odpočtu darů a v oblasti DPH postupu u společníků společnosti a režimu přenesení daňové povinnosti.

Uživatelům s verzí DAUC a EXPERT přinášíme nové příspěvky, které objasňují pravidla DPH u dopravy a souvisejících služeb a také daňové souvislosti náborových a motivačních příspěvků novým zaměstnancům. Informujeme rovněž o dvou novelách a aktuální judikatuře.

Jsme firma, s. r. o., plátci DPH. Celním úřadem nám bylo doměřeno clo za několik případů v roce 2016 a 2018. Jak správně zaúčtovat toto doměřené clo? Jak postupovat ohledně DPH a jak ji zaúčtovat?

V nejnovějších článcích pro naše předplatitele přinášíme aktuální přehled změn v oblasti daně z příjmů právnických osob, které se chystají v tzv. daňovém balíčku. Informujeme také o novinkách v oblasti DPH a připomínáme blížící se termín daně z nemovitostí.

Naše firma si objednala etiketovací stroj v Taiwanu. Dopravu zajišťovala přepravní společnost. Stroj plul z Taiwanu do Hamburku a odtud byl danou společností přepraven k nám do Čech. Bylo vyměřeno clo ve výši 32 003 Kč v základu vyměření cla byla i doprava mimo EU a doprava v EU a na území EU nebyla zahrnuta do výměry cla. Nevím, co vše zahrnout do základu DPH pro výpočet DPH. Cena stroje + veškerá doprava + clo nebo cena stroje + doprava mimo EU + clo a nebo cena stroje + doprava po EU a ČR + clo. 

Jsme firma registrovaná k DPH v tuzemsku. Fakturujeme zboží do EU plátci DPH, ale zboží zasíláme přímo do třetí země – USA. Máme vývozní doklad od celníků a potvrzení od dopravce (DHL). Jaké bude členění DPH – vývoz zboží? Osvobozeno od DPH dle § 66 zákona o DPH ?

Problematika uplatnění daně z přidané hodnoty při přepravě zboží a při dovozu zboží je upravena v § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Problematika uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží byla předmětem jednání Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Závěry jsou uvedeny v zápisu č. 522/02.05.18, který byl uzavřen na jednání dne 20. 6. 2018. Z tohoto důvodu opět tuto problematiku uveřejňujeme.

Dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku je z hlediska DPH transakcí, pro niž platí podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), specifická pravidla. Přiznat daň při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku musí obecně plátce, který zboží dodává, a to i v případě, že dodavatelem zboží je osoba neusazená v tuzemsku. Za stanovených podmínek však vzniká při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku povinnost přiznat daň plátci jako odběrateli zboží. V úvodní části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro registraci osob neusazených v tuzemsku, jak je definuje zákon o DPH , jako plátců daně. V dalších částech textu jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku.

Český dopravce, plátce DPH, uskutečňuje přepravy související s vývozem a dovozem zboží (nejčastěji CZ–CH, CH–CZ). Tyto přepravy dosud fakturoval v režimu osvobození podle § 69 zákona o DPH a uváděl na řádek 26 přiznání k DPH. Od 1. 3. 2018 musí dopravce respektovat nový výklad tohoto zákona, který je zveřejněný na stránkách Finanční správy. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CZ do CH spediční firmě - plátce DPH se sídlem v Německu? Spedice není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CH do CZ spediční firmě – plátci DPH, která má sídlo v Rakousku? Tato spedice rovněž není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží.

Přijatá faktura ze třetích zemí nebývá příliš oblíbeným dokladem ve finanční účtárně. Jednak z pohledu větší či menší jazykové bariéry, a také kvůli velmi odlišným účetním a daňovým předpisům v zemi původu faktury, tj. v zemi dodavatele ze třetí země. Pokud bychom se na přijatou fakturu ze třetí země podívali optikou obchodní či manažerskou, tak je zřejmé, že tuzemské firmě bylo buď dodáno zboží ze třetí země, anebo jí odtamtud byla poskytnuta služba. Obě tyto transakce dobře rozeznává zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), který zbožovou transakci nazývá dovozem a objednanou službu přijetím služby ze třetí země.

Jsme spol. s r.o. chceme dovézt z Norska skládací kryt na automobil VW Amarok, v ceně cca 30 000 norských korun, který jsme našli při pátrání na internetu to u jeho výrobce v Norsku, Jinde v Česku ani v EU nic takového nebylo. Varianta 1. přijedu do Norska, zboží bude na skladě, vyzkouším, zaplatím (s DPH?), odjedu s krytem. Varianta 2.  zboží bude vyhovovat, ale nebude na skladě, tudíž objednám a přijede mi jako zásilka. Jak je to s DPH a případně proclením? Co je třeba mít s sebou za doklady (registraci k DPH?) a co musím vyplnit a to při obou dvou variantách?