Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 10

V nejnovějších článcích se věnujeme účetním otázkám převodů cizí měny na českou, principům uplatnění odpočtu úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů a také novele zákona o dani z přidané hodnoty.

Přinášíme vám aktuální příspěvky, v nichž opět reagujeme na daňový balíček. Tentokrát se podíváme na změny v uplatňování DPH při obchodech s EU a při použití tzv. poukazů jako platební metody. V oblasti daně z příjmů přinášíme novinky u fyzických osob a také informace k tzv. exit tax.

Český plátce DPH zakoupí víno na Slovensku. Toto víno vyveze přímo ze Slovenska do Číny. Jaké daňové povinnosti mu z této transakce plynou?

Chystáte se přesouvat majetek beze změny vlastnictví do zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohlo dojít v těchto případech ke zdanění. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů z minulého článku navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti zdanění při odchodu.

OSVČ neplátce si chce nechat zasílat z Ukrajiny drobné cukrovinky a v rámci svého podnikání prodávat drobným spotřebitelům. Jedná se o částky zhruba do 5 000 Kč měsíčně. Jak správně postupovat - clo, DPH a jak se vyhnout zbytečným problémům?

Od našeho zákazníka z USA se nám vrátilo zboží na opravu v rámci celního režimu 5100 (AZS) bez vyměřeného cla, k tomu byl vystaven dovozní doklad (JSD). Budu to prosím uvádět v přiznání DPH na řádku č. 7 a 43?

Vyvážíme zboží do třetí země. Aby byl vývoz uskutečněn, musí být provedena externí firmou předexpediční kontrola. Pro tyto účely vystavím daňový doklad v měně USD o několik dnů dříve, než se vývoz uskuteční. Použiji kurz dne vystavení faktury např. 10. 1. Zboží předáme přepravci 20. 1. a den výstupu z území EU je – dle celního dokladu – například 23. 1. V účetnictví pro DPPO použiji kurz 10. 1. Podle zákona o DPH je datum uskutečnění zdanitelného plnění 23. 1. – tento údaj opravím na daňovém dokladu – datum zdanitelného plnění je 23. 1. Vystavení daňového dokladu je 10. 1. Budu pro evidenci DPH přepočítávat výši plnění kurzem ze dne 23. 1.? Pro DPPO zůstane kurz ze dne vystavení faktury?

Publikovali jsme aktuální příspěvky na téma daňový balíček – tentokrát detailní pohled na změny v oblasti DPH a dále nová pravidla v zákoně o daních z příjmů proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Z dalších témat vybíráme dva články ke zdaňování společností – z pohledu jak DPH, tak i daně z příjmů.

V nejnovějších článcích objasníme, proč a kdy je vhodné nebo dokonce nutné používat odpisy ze tří různých pohledů a jak to ovlivňuje výsledky hospodaření. Upozorníme vás také na úskalí internetového prodeje s ohledem na přelomovou judikaturu a pokračujeme v seriálu komentujícím koordinační výbory.

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Česká firma dodává zboží do Maďarska. Z tohoto důvodu si pronajala sklad na Slovensku, do kterého si přiveze z ČR maďarskými zákazníky objednané zboží, a toto zboží se po přeložení ihned rozváží do Maďarska. Z tohoto skladu nejde žádné zboží zákazníkům na Slovensko. Objednávky z Maďarska i fakturace se zpracovávají v ČR. Bude nutná registrace k DPH na Slovensku? Jak by tomu bylo, kdyby slovenská firma měla obdobný sklad v ČR pouze za účelem zásobení německého trhu. Musela by se v ČR registrovat k DPH?

Za naši redakci vám přejeme krásné velikonoční svátky plné jarního sluníčka a pohody, díky kterým načerpáte nové síly třeba pro blížící se čtvrtletní termín DPH!

V nejnovějších expertních příspěvcích například objasníme institut nespolehlivého plátce, poradíme jak postupovat při úpravě odpočtu DPH u významných oprav nemovitostí nebo k jakým změnám dochází u výpočtu superhrubé mzdy. Nechybí ani aktuální judikatura a odpovědi na dotazy.

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?

Dodáváme zboží do 3. zemí. Máme fakturu za zboží vystavenou v roce 2018, ale potvrzení výstupu zboží dle JSD od Celní správy je až v roku 2019 - do kterého zdaňovacího období budou patřít příjmy? Dle dne vystavení faktury anebo dle faktického dne výstupu zboží z EU? 

Dodáváme zboží do 3. zemí. Máme fakturu za zboží vystavenou v roce 2018, ale potvrzení výstupu zboží dle JSD od Celní správy je až v roku 2019 - do kterého zdaňovacího období budou patřít příjmy? Dle dne vystavení faktury anebo dle faktického dne výstupu zboží z EU? 

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0? 

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0?