Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 12

U vývozu zboží a služeb přímo vázaných na vývoz zboží se za splnění podmínek uvedených v § 66 a § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, a to v návaznosti na příslušné články směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Koncem roku 2017 zveřejnilo Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) podrobnější výklad k § 66 zákona o DPH ve formě Informace o uplatňování zákona o DPH u vývozu zboží a začátkem ledna 2018 výklad k § 69 zákona o DPH ve formě Informace o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží, která reaguje také na aktuální rozsudek Soudního dvora EU C-288/16 , který se týká rozsahu osvobození od daně u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží. V první části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro osvobození od daně při vývozu zboží a ve druhé části jsou s využitím příkladů vysvětleny aktuálně platné podmínky pro osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u přepravy a služeb přímo vázaných na vývoz zboží.

OSVČ, plátce DPH nakoupí zboží k podnikání v Číně u obchodníka. Nákup zboží je na celkovou částku, uvedu celkovou částku za zboží přepočítanou aktuálním kurzem jen do základu daně za nákup zboží, na jakém řádku v daňovém přiznání bude uvedeno? Když však zaplatím při proclení DPH z nákupu zboží, jak správně má být uvedeno v daňovém přiznání, na jakém řádku?

Vývoz zboží na Ukrajinu dávám do ř. 26 v přiznání k DPH. K vývozu muselo dojít k proclení a celníci nám poslali fakturu bez DPH. Je správné u takové přijaté faktury nevyměřovat DPH, když se vztahuje k vývozu a ne k dovozu? 

Kam správně zaúčtovat úhradu celního dluhu, nebo zpracování celního prohlášení na dovoz, v případě, že se nejedná o celní dokument JSD jako takový, nýbrž o fakturu na zpracování celního prohlášení osvobozenou od daně anebo úhradu celního dluhu mimo předmět DPH?

Jak se z celního sazebníku dá určit, kdy je sazba DPH 21 % a kdy 15 %?

Jaké použít VAT (na koho hlásit do daňového přiznání) u dále popsaného obchodu. Vystavili jsme fakturu s CZ DIČ, na kupující firmu v Itálii, dodali jsme fyzicky jiné firmě do Polska. Jak je to s Intrastatem, na jaké DIČ hlásíme? 

Generální finanční ředitelství vydalo 2. ledna 2018 informaci k jednotnému přístupu k uplatňování DPH při osvobození poskytnutí služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží ve smyslu § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 29. června 2017 ve věci C-288/16 L. Č.

Jsme plátce DPH, dovážíme z nečlenské země zboží do jiné země EU a poté do České republiky, zboží přišlo do Německa, kde náš německý partner - zástupce proclil dne 28. 11. 2017. Poté nám vyfakturuje fakturu ze dne 4. 12. 2017, kde uvedl clo EC duty osvobozené od daně a jiné náklady spojené s tím v nulové sazbě DPH, nemuseli jsme zaplatit DPH za dovoz i náklady spojené. Podle dostupných informací je nutné zaplatit clo a DPH prostřednictvím zástupce v první zemi EU. Komu by se v takovém případě platilo a jak by se vracelo DPH? Podle našich partnerů v EU se na první hranici platí pouze clo (komu se platí?), DPH odvádí až konečný příjemce v EU podle své domácí sazby. Jak se odvádí DPH? A v jakém měsíci mám přiznat DPH, zda v listopadu, když zboží propustili do země EU v Německu 28. 11. 2017 nebo v prosinci, když náš partner fakturuje clo? Máme vůbec povinnost podávat přiznání?  

Česká společnost zakoupí zboží (ovoce a zeleniny) z 3. země, zboží ale nepřekročí české hranice. Ze 3. země je dovezeno do jiného členského státu EU (Německo) a odtud je prodáváno dalším odběratelům v EU. Protože ovoce a zelenina se rychle kazí, když se dopravuje do ČR, a potom jde zpět do Německa, abychom prodávali Němcům - plátcům DPH, vznikne velká škoda. Jak se tyto operace budou promítat do přiznání k DPH? Má tato česká firma povinnost se registrovat k DPH v členském státě EU (Německo)?

Jsme česká firma, která dováží zboží z Ukrajiny. Jsme plátci DPH v ČR. Zboží z Ukrajiny dovážíme na Slovensko, kde je propuštěno do volného oběhu a předáno rovnou zákazníkovi. Slovenský celní úřad nám vyměřil clo + DPH (20 %). Máme nějaký nárok na vrácení tohoto DPH, které jsme zaplatili slovenskému celnímu úřadu? Plátci DPH na Slovensku nejsme. Budeme tuto transakci uvádět někde do přiznání k DPH?

K dani z přidané hodnoty Ing. Václav Benda 1. Přepravujeme pro osobu registrovanou k DPH v Rakousku zboží z ČR do 3. země. Zboží je majetkem osoby registrované k...

Dodali jsme vzorky nebo prezentační kufr našich výrobků mimo EU. Za tyto "propagační" výrobky nepožadujeme úhradu, nicméně aby mohly výrobky opustit EU, vystavili jsme zálohovou fakturu. Na základě této zálohové faktury byly vzorky procleny a vývoz byl ukončen, tj. měl by být součástí vývozu zboží z pohledu DPH na ř. 22 DaP k DPH. Jak zaúčtuji tuto transakci? Předpokládám účtování v rámci interních dokladů (nepožaduji úhradu, tj. netvořím fakturu). Budu účtovat o výnosech?

Nesrovnalosti mezi obchodními partnery, kdy například odběratel neobdrží majetek v ujednaném množství, kvalitě, ceně nebo majetek chybí, případně byl zničen, se řeší zpravidla formou reklamací. Nesrovnalosti ve vztazích mezi odběrateli (kupujícími) a dodavateli (prodávajícími) jsou řešeny v různých právních předpisech.

Jsme česká společnost, která nakoupí pro běloruskou dceřinou společnost zařízení z Kanady. Celý obchodní případ proběhne tímto způsobem. Kanadská společnost vystaví fakturu na českou společnost a zboží bude odesláno přímo z Kanady do Běloruska (bude přepraveno z Kanady do přístavu v Lotyšsku a poté přepraveno lodí do Běloruska ). Následně česká společnost vystaví fakturu na běloruskou společnost. Jak postupovat v případě celního řízení (kdo, kde musí proclít ). A dále prosím o posouzení celé situace z pohledu DPH. Jedná se skutečně o dovoz a následně vývoz nebo tento obchodní případ vůbec není předmětem daně? Zboží je dopraveno přímo do Běloruska, ale je překládáno v evropské unii, nevyplývají z toho pro nás nějaké povinnosti ohledně DPH (registrace v jiném státě apod.)? 

Rozsudek Evropského soudního dvora „L.Č.“ IK v. Valsts ienémumu dienests ze dne 29. června 2017 (C-288/16 ) mne velmi zaujal, protože se zabýval subdodavatelskou přepravou zboží do třetí země. Víme, že služby přímo související s vývozem zboží do třetí země jsou dle § 69 odst. 1 zákona od daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) osvobozené. Jenomže od 1. 7. 2017 platí novela zákona o DPH , která § 69 výrazně zredukovala.

Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se vývozem zboží rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vývoz zboží je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno.

Patříte mezi ty, kteří by rádi do tajů celního řízení pronikli, nebo ty, jež jsou nuceni s celními předpisy pracovat, a opakovaně vyjadřujete nevoli nad složitostí celní problematiky a roztříštěností příslušné právní úpravy? Chybí vám někdo, kdo by vám pomohl se v té změti unijních i národních předpisů zorientovat, někdo, kdo by vám podal pomocnou ruku či poskytl radu jak postupovat v celním řízení? Tak vězte, že se vám blýská na lepší časy. Právě pro vás je určen nový produkt od společnosti Wolters Kluwer – ASPI Navigátor Celní řízení, který srozumitelnou formou grafického zobrazení a propojení na aktuální předpisy a judikaturu vysvětluje jednotlivé základní postupy a pojmy související s celním řízením. Pro ty, jež nejsou zapřisáhlými odpůrci schémat a grafů, přichází pomocník k nezaplacení. Pomocník, který vás komplexně celní problematikou provede, ušetří vám čas při hledání příslušné právní úpravy včetně prováděcích předpisů, usnadní orientaci ve výkladu celních pojmů i institutů, stejně jako pomůže těm, kteří se ocitli v postavení účastníků v celním řízení.

Čtení judikátu není pro každého podnikatele to „pravé ořechové“, ale na druhou stranu je vhodné o některých zajímavých rozhodnutích mít alespoň povědomí, aby se v případě potřeby mohly dohledat a následně při prokazování „své pravdy“ použít. Mne zaujal judikát Soudního dvora Evropské unie č. C-273/11 ve věci Mescek-Gabony.

Přeprava zboží se stala velkým byznysem a není pochyb o tom, že spousta objednávek na přepravu má tzv. zahraniční prvek. Ten může mít dvojí podobu. Jednak si přepravu zboží objedná zahraniční klient anebo samotná trasa přepravy si nevystačí s Českou republikou. Ta je buď zdrojovou, nebo cílovou destinací, případně jen tranzitní zemí. Jak by tedy mělo vypadat uplatňování DPH z takových zdanitelných plnění?

Pokud dodává plátce zboží do jiného členského státu osobě, která je v jiném členském státě osobou registrovanou k dani, jde o dodání zboží, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Podmínkou je, že zboží musí být skutečně odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu. Odeslání nebo přepravu může zajistit plátce nebo pořizovatel nebo zmocněná třetí osoba. Pro osobu, která zboží v jiném členském státě pořizuje, musí být toto pořízení zboží předmětem daně.