Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 12

Máte dceřinou společnost v zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohla česká mateřská společnost zdaňovat v České republice určité vymezené příjmy dceřiné společnosti umístěné v zahraničí. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů1) a exit tax2) z minulých článků navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti pravidel zdaňování zahraničních dceřiných společností.

Přinášíme vám nejnovější příspěvky na aktuální daňová a účetní témata, v nichž probereme například oceňovací rozdíly, odpisy nehmotného majetku, vymezení osob povinných k dani po novele, ale také náklady související s automobilem na pracovní cestě.

Rozsudky Soudního dvora Evropské unie (dále jen SD EU) čtu zásadně vždy od konce, kde daný senát Soudního dvora uvede odpověď na položenou předběžnou otázku nebo otázky. A tak čtu: „Článek … brání tomu, aby ustanovení vnitrostátní právní úpravy podmiňovalo osvobození od daně z přidané hodnoty vztahující se na zboží určené k vývozu mimo Evropskou unii tím, že toto zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, je-li prokázáno, že věcné podmínky pro osvobození od daně, a zejména podmínka, aby předmětné zboží skutečně opustilo území Unie, jsou splněny.“

V aktuálních příspěvcích se věnujeme opravám chyb v přiznání k DPH, účtování hmotných movitých věcí, odpisování a daňovému režimu zápůjček mezi s. r. o. a společníky. Nechybí ani komentovaný judikát SDEU a můžete se také otestovat, zda dokážete vybavit fakturu správným popiskem v anglickém jazyce.

Dovezli jsme pomocí spediční dodávkové firmy zboží ze Švýcarska. Na vyžádání jsme obdrželi "Steuerbescheid", zásilka byla propuštěna do volného oběhu v Německu. Na potvrzení je uvedeno pouze "vertreten durch DE28635610000. Bohužel nevím, je-li to jejich EORI nebo neúplné DIČ. Kdo v tomto případě hlásí celnímu úřadu, platí clo a odvádí DPH? Jak to máme hlásit my, jako dovoz ze 3. země nebo odvést daň - reverse charge? Jsme německá firma GmbH a máme společné EORI pro Německo a pobočku v ČR (ale každý má jiné DIČ/VAT), přepravní firma materiál proclila v Německu na naše EORI na německou adresu. Materiál, ale doručili až do ČR, k nám na pobočku. Faktura od švýcarského dodavatele byla vystavena na naši německou firmu GmbH, jako zasílací adresu uvedli ČR. Myslím si, že nám přepravní firma zašle ještě fakturu (přefakturaci) s vyčísleným DPH a clem, bohužel zatím jsem fakturu neviděla. Tuto fakturu by účtovali kolegové v Německu, aby si mohli DPH nárokovat. Domníváme se, že správný postup je tento: -          fakturu od švýcarského dodavatele zaúčtují naši kolegové v Německu -          zaúčtují také případnou fakturu s vyměřením cla a DPH -          naskladní u nich v Německu -          poté udělají přemístění k nám do ČR -          my nahlásíme na jejich německé DIČ

Kanadská firma (podnikatel) si u české firmy (plátce DPH) objedná výrobu šanonů a rozesílku jejich koncovým klientům (občanům) - 95 % zásilek v rámci EU, 5 % do zemí mimo EU. To znamená, že šanony vyrobíme a přepravcem zašleme ke konečnému spotřebiteli (občané). Půjde o vývoz zboží osvobozené od DPH a v přiznání k DPH to bude na řádku 26 a v kontrolním hlášení se neuvádí? A jak to bude s DUZP - bude to datum uvedené na přepravním dokladu z pošty? Kanadské firmě (podnikateli) jsme za zboží zatím žádnou fakturu nevystavili a není registrovaná k dani v rámci EU. Nabývá vlastnictví ke zboží v momentě, kdy je předáno přepravci, který zajišťuje předání zboží konečnému spotřebiteli. Ještě pro upřesnění, vyrobili jsme 300 šanonů. Těchto 300 šanonů jsme odeslali 300 koncovým spotřebitelům (70 % do České republiky Českou poštou, 25 % na Slovensko Slovenskou poštou, 5 % mimo EU Českou poštou. Podací archy z pošty jsme předali kanadské firmě, hlídají si doručení sami. A jak by to vypadalo, kdybychom zajišťovali jenom dopravu bez výroby šanonů? Šlo by v tomto případě o službu osvobozenou od DPH?

Přinášíme vám celou řadu příspěvků komentujících daňové změny – naleznete zde komentáře předních odborníků jako například Václava Bendy, Vítězslava Kapouna, Drahomíry Martincové, Marcela Pitterlinga nebo Zdeňka Schmieda. Naši autoři také zpracovali řadu odpovědí na konkrétní čtenářské dotazy.

Na webu Finanční správy byla 3. 7. 2019 vydána informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku, čj. 40950/19/7100-20118-203500.

V nejnovějších článcích se věnujeme účetním otázkám převodů cizí měny na českou, principům uplatnění odpočtu úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů a také novele zákona o dani z přidané hodnoty.

Přinášíme vám aktuální příspěvky, v nichž opět reagujeme na daňový balíček. Tentokrát se podíváme na změny v uplatňování DPH při obchodech s EU a při použití tzv. poukazů jako platební metody. V oblasti daně z příjmů přinášíme novinky u fyzických osob a také informace k tzv. exit tax.

Český plátce DPH zakoupí víno na Slovensku. Toto víno vyveze přímo ze Slovenska do Číny. Jaké daňové povinnosti mu z této transakce plynou?

Chystáte se přesouvat majetek beze změny vlastnictví do zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohlo dojít v těchto případech ke zdanění. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů z minulého článku navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti zdanění při odchodu.

OSVČ neplátce si chce nechat zasílat z Ukrajiny drobné cukrovinky a v rámci svého podnikání prodávat drobným spotřebitelům. Jedná se o částky zhruba do 5 000 Kč měsíčně. Jak správně postupovat - clo, DPH a jak se vyhnout zbytečným problémům?

Od našeho zákazníka z USA se nám vrátilo zboží na opravu v rámci celního režimu 5100 (AZS) bez vyměřeného cla, k tomu byl vystaven dovozní doklad (JSD). Budu to prosím uvádět v přiznání DPH na řádku č. 7 a 43?

Publikovali jsme aktuální příspěvky na téma daňový balíček – tentokrát detailní pohled na změny v oblasti DPH a dále nová pravidla v zákoně o daních z příjmů proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Z dalších témat vybíráme dva články ke zdaňování společností – z pohledu jak DPH, tak i daně z příjmů.

Vyvážíme zboží do třetí země. Aby byl vývoz uskutečněn, musí být provedena externí firmou předexpediční kontrola. Pro tyto účely vystavím daňový doklad v měně USD o několik dnů dříve, než se vývoz uskuteční. Použiji kurz dne vystavení faktury např. 10. 1. Zboží předáme přepravci 20. 1. a den výstupu z území EU je – dle celního dokladu – například 23. 1. V účetnictví pro DPPO použiji kurz 10. 1. Podle zákona o DPH je datum uskutečnění zdanitelného plnění 23. 1. – tento údaj opravím na daňovém dokladu – datum zdanitelného plnění je 23. 1. Vystavení daňového dokladu je 10. 1. Budu pro evidenci DPH přepočítávat výši plnění kurzem ze dne 23. 1.? Pro DPPO zůstane kurz ze dne vystavení faktury?

V nejnovějších článcích objasníme, proč a kdy je vhodné nebo dokonce nutné používat odpisy ze tří různých pohledů a jak to ovlivňuje výsledky hospodaření. Upozorníme vás také na úskalí internetového prodeje s ohledem na přelomovou judikaturu a pokračujeme v seriálu komentujícím koordinační výbory.

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Česká firma dodává zboží do Maďarska. Z tohoto důvodu si pronajala sklad na Slovensku, do kterého si přiveze z ČR maďarskými zákazníky objednané zboží, a toto zboží se po přeložení ihned rozváží do Maďarska. Z tohoto skladu nejde žádné zboží zákazníkům na Slovensko. Objednávky z Maďarska i fakturace se zpracovávají v ČR. Bude nutná registrace k DPH na Slovensku? Jak by tomu bylo, kdyby slovenská firma měla obdobný sklad v ČR pouze za účelem zásobení německého trhu. Musela by se v ČR registrovat k DPH?

Za naši redakci vám přejeme krásné velikonoční svátky plné jarního sluníčka a pohody, díky kterým načerpáte nové síly třeba pro blížící se čtvrtletní termín DPH!