Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 4

Mezinárodní spolupráce při správě daní se mezi členskými státy Evropské unie řídí zejména tzv. směrnicí DAC, která je pravidelně novelizována. Několik jejích posledních novel vzbudilo všeobecný rozruch, protože cílilo na zpřístupnění AML informací a dokumentů správcům daně (směrnice DAC 5) a na povinnost oznamovat přeshraniční daňově optimalizační schémata (směrnice DAC 6). Zatím poslední novela, označovaná jako DAC 7, zavádí další okruh automatické výměny informací a vedle toho reviduje další ustanovení směrnice DAC.

Naše agentura (s.r.o.) zajišťuje pro německého odběratele umělecké vystoupení šermířské skupiny. Šermíři jsou OSVČ a s naší agenturou spolupracují na základě smlouvy o provedení uměleckého výkonu. Po návratu z představení naší agentuře vystavují faktury na smluvený honorář. Německý odběratel nám oznámil, že z honoráře šermířů odvede v Německu daň (17,5%) a na sraženou daň nám vystaví jedno hromadné potvrzení. Takže my budeme německému odběrateli fakturovat smluvně dohodnutou částku (tu také uvedeme do souhrnného hlášení k DPH), ale na účet dostaneme o 17,5% menší částku. A k tomuto chybějícímu rozdílu dostaneme jedno hromadné potvrzení, vystavené německým odběratelem (nikoliv německým správcem daně). My pak následně našim šermířům vyplatíme o 17,5% nižší honoráře, než bylo smluvně domluveno. Otázkou je, jak naši šermíři při zpracování svých daňových přiznáních prokáží sražení daně v Německu, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění. Český zákon o dani z příjmů v §38f říká: (5) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně.  Máme se spokojit s potvrzením o sražení daně v Německu vystaveným naším odběratelem, anebo máme požadovat, aby náš odběratel zajistil potvrzení od německého finančního úřadu? A pokud bude zajištěno potvrzení od německého finančního úřadu, bude stačit jedno hromadné, které si naši šermíři nakopírují a přiloží ke svým přiznáním, anebo máme požadovat, aby každý šermíř dostal potvrzení od německého správce daně vystavené na své jméno (německému odběrateli samozřejmě dodáme tabulku s osobními údaji šermířů a výší honoráře každého z nich).

Nově vzniklé s. r. o. se sídlem v České republice vykonává činnosti IT (programování, tvorba webů, grafika atd). Má virtuální sídlo v ČR. Jednatelé (zároveň i společníci) jsou ze Slovenska odkud reálně tuto činnost vykonávají. Jejich zákazníci jsou jak české, tak slovenské firmy.  1) Pokud české s. r. o. fakturuje slovenským firmám plátcům, musí se zaregistrovat jako identifikovaná osoba?  2) Pokud české s. r. o. fakturuje slovenským firmám neplátcům, musí se také registrovat jako identifikovaná osoba?  3) Není problém (daňový, z hlediska DPH), že reálná činnost je vykonávaná jednateli ze Slovenska? Všechny služby probíhají na dálku.  4) Pokud si následně jednatelé budou chtít vyplatit podíl ze zisku, probíhá výplata stejně jako pro českého občana?

Jaké jsou možnosti využití snížené srážkové daně z dividend z USA? Zahraniční internetový broker, přes kterého se chystám jako soukromá fyzická osoba rezident ČR investovat do akcií v USA, požaduje sdělit, zda žádám o sníženou sazbu srážkové daně z investic v USA. Domnívám se, že by mohlo jít o článek 10 – Dividendy, bod 2 písm. a) a b) Smlouvy mezi ČR a USA o zamezení dvojího zdanění, kde je pro skutečného vlastníka dividend sjednána horní hranice daně 5 %, resp. 15 % hrubé částky dividend. Bohužel smlouva přímo s pojmem „snížená sazba srážkové daně“ nepracuje a broker zase neuvádí žádný konkrétní odkaz, přesto si myslím, že by se mohlo jednat o tyto dvě sazby. Můžete mi prosím poradit, zda by to tak mohlo být a zda v tom případě na sníženou (tj. max. 15%) sazbu mám nárok? 

Na základě informací obdržených z Velvyslanectví ČR ve Vatikánu oznamuje Ministerstvo financí ČR, že dne 19. července 2022 vstoupila v platnost smlouva mezi Českou republikou a republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Římě dne 27. ledna 2021.  Ustanovení této smlouvy se budou provádět následovně:

Rezident Dubaje má příjmy z pronájmu movitých věcí na území ČR. Kde musí tyto příjmy přiznávat?

Fyzická osoba (rezident ČR) má příjmy u banky podléhající srážkové dani 15%. V současně době si vyřizuje rezidenství v jiné zemi (konkrétně v Dubaji), podmínkou pro vydání daňového domicilu z Dubaje je mimo jiné splnění podmínky zdržení se v dané zemi 180 dní v roce. Daňový domicil tedy bude vydán ze zpětnou platností po uplynutí tohoto časového období a splnění dalších podmínek. Pokud tedy domicil bude vydán a doložen bance bude banka žádat o vratku této srážkové daně a následně bude tato daň vrácena fyzické osobě, která je nově rezidentem Dubaje. Musí být tato dodatečná vratka srážkové daně čili příjem, který fyzická osoba (rezident Dubaje) obdrží nutný pro další přiznání pro účely daně z příjmů v ČR, pokud už tu není rezidentem?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2022 ze dne 21. června 2022, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Čínou o zamezení dvojího zdanění.

Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  

Transfer pricing, tedy vztahy mezi spojenými osobami, je velmi často o přesném plánování a schopnosti reagovat na náhlé změny, což v dnešní turbulentní době platí možná více než kdy jindy. Blíží se konec prvního pololetí, což často bývá okamžik, kdy dochází k vyhodnocení a zpřesnění podnikových finančních plánů. V dnešním článku se proto krátce zaměříme na plánovací proces z pohledu převodních cen a jeho úskalí.

V souvislosti s prohlubováním boje proti daňovým únikům z globálního hlediska se zvyšuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti daní. Je proto nutné věnovat právní úpravě mezinárodního zdanění pozornost ze strany společností s aktivitami jak v zahraničí, také i další řadě subjektů, které jsou též činné pouze v České republice. Zejména forma výměny informací se zahraničními daňovými správami přispívá ke zjištění značného množství informací o daňových subjektech, které by daňová správa sama nebyla schopna zjistit či získat bez zahraniční spolupráce. S narůstající liberalizací a globalizací národních ekonomik její význam neustále narůstá.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2022 ze dne 13. června 2022, který obsahuje sdělení ke smlouvě se Španělskem o zamezení dvojího zdanění.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s. 11 Kromě souvislého příkladu, který navazuje na předchozí část příspěvku, se budeme věnovat příjmům ze Slovenska.

Občan Slovenska, rezident na Slovensku chce uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele s českou s.r.o. a v této smlouvě bude stanovena odměna. Jaké budou odvody z této odměny - zdravotní a sociální pojištění se bude odvádět v jakém státě? Daň bude srážková? Nebo může podepsat Prohlášení poplatníka na slevu na dani?

Podnikající fyzická osoba, daňový rezident v ČR, bude z kanceláře v ČR poskytovat déle než 12 měsíců služby konstruktéra pro s. r. o. se sídlem ve Velké Británii. Vznikla by OSVČ stálá provozovna ve Velké Británii? Jsou nějaká omezení ve věci sociálního pojištění OSVČ v Česku nebo Velké Británii? Vznikla by OSVČ povinnost registrace k DPH ve Velké Británii?

Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s aplikací metody prostého zápočtu 1) . Příspěvek je zpracován podle stavu k 1. 11. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.

Firma zaměstnává slovenského poplatníka, který je daňovým rezidentem SK. V ČR mu byla sražena srážková daň dle § 36 ZDP. Slovák zde nemusí přiznání podávat, pokud nemá další jiné příjmy, že ano? Pokud by v ČR přiznání podal - může v ČR zpětně podepsat prohlášení a v přiznání dostat daň zpět? Pokud by daň nešla vrátit - může si nechat vystavit potvrzení o zaplacené dani, které přiloží ke slovenskému přiznání, kde bude danit veškeré příjmy? Kde o potvrzení žádat - resp. je nějaký specializovaný FÚ? Nebo příjmy z ČR nemusí na Slovensku přikládat?