Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 7

Zaměstnanec od 03/2020 zaměstnán jako řídící pracovník ve společnosti, příjmy před 03/2020 plynuly z území třetí země, zaměstnanec, od 03/2020 příjem na území ČR závislá činnost + příjem odměna člen dozorčí rady plynoucí z třetí země. Středisko rodinných zájmů má v ČR a zdržuje se od 03/2020 bytem na území ČR. Zaměstnavatel na území ČR nemůže provést roční zúčtování z důvodu souběhu jeho příjmů. Vzniká zaměstnanci povinnost podat daňové přiznání na území ČR a přiznat celosvětový příjem v ČR? 

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.

Občan ČR má bydliště v ČR, nicméně celý rok žije v Austrálii a má zde australský domicil. V ČR vlastní byt, který pronajímá. Může si v DPFO, které podává na § 9 v ČR uplatnit slevu na poplatníka?

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

Spojenými osobami rozumíme fyzické nebo právnické osoby, které jsou spolu jistým způsobem spřízněny (mnohdy je tudíž pro tyto entity využíván rovněž termín spřízněné osoby), díky čemuž mohou mít tendenci mezi sebou realizovat transakce za jiných podmínek, často vedoucích k nižší daňové povinnosti některého z účastníků než v případě kontraktu s nezávislým subjektem. S definicí spojených osob se lze setkat v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojímu zdanění (článek 9), v rámci české legislativy je tato zakotvena primárně v § 23 odst. 7 ZDP 1) , kde jsou rozlišovány standardně dvě skupiny spojených osob, a sice kapitálově a jinak spojené osoby. Zmiňované ustanovení zákona přitom stanoví, že „liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl“.

Funkční a riziková analýza (dále také „FRa“) má pro metodiku transferových cen zcela zásadní význam. Užitím FRa je možné zjistit a porovnat, jaké funkce společnosti zúčastněné v transakcích vykonávají, jaká aktiva při těchto transakcích používají a jaká ekonomicky významná rizika nesou. Výsledky FRa, tedy rozpoznání funkčního a rizikového profilu subjektu, jsou podmínkou pro stanovení testované strany, dále pak pro výběr srovnatelných nezávislých subjektů, vhodné metody stanovení transferových cen, a výběr ukazatele ziskovosti.

Fyzická osoba, občan ČR, byl od ledna do září 2020 zaměstnancem kyperské společnosti (místo výkonu zaměstnání bylo v ČR), měl příjem ze zaměstnání v celkové výši 9 000 EUR, bylo sraženo sociální a zdravotní pojištění dle kyperských zákonů, daň z příjmů sražena nebyla (patří do kyperského daňového pásma se sazbou daně 0 %). Od října 2020 je dotyčný zaměstnanec české firmy. Současně měl po celé období roku 2020 příjmy z podnikání na území ČR. Je potřeba si vyžádat nějaké potvrzení o příjmu od kyperské společnosti? Pro účely daňového přiznání zahrneme všechny příjmy ze zaměstnání do § 6 ZDP a použijeme metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f odst. 4 ZDP, nebo jakým způsobem je potřeba postupovat?

Nejspíše nikoho nepřekvapí, že v současném globalizovaném světě s propojenou ekonomikou musí intenzivněji spolupracovat i berní správy jednotlivých států. Nedá se předpokládat, že by tento trend změnila zásadním způsobem současná pandemie. Při zkušenostech s hledáním správných, a hlavně zákonných cest v naší zemi při správě daní, např. neustálými novelizacemi daňových zákonů, a to i procesních předpisů, u nichž by setrvalost pravidel byla více než žádoucí, neuškodí zopakovat si základní legislativní zdroje pravidel pro mezinárodní spolupráci správců daní včetně jejich vývoje. Další změny těchto pravidel pak přináší také četná judikatura soudů všech stupňů, včetně samotného Ústavního soudu a Evropského soudního dvora. Není tedy překvapením, že mezinárodní spolupráce v této oblasti je rovněž na velmi trnité cestě obtížně vytyčované právní úpravou, která sama o sobě klade většinou velké množství nejrůznějších otázek. Při hledání odpovědí na tyto otázky by se snad daly využít poznámky, kterými se snažím poskytnout určitou mapu ke snazší orientaci ve vývoji a úpravě mezinárodní spolupráce při správě daní.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2021 ze dne 4. března 2021, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi ČR a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v návaznosti na úmluvu o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků.

Zemědělská společnost platí pachtovné ze zemědělských pozemků občanovi JAR v částce 3 000 Kč a občanovi Austrálie 20 000 Kč. Tito v ČR pobývají cca 14 dní ročně nebo vůbec a jiné příjmy v ČR pravděpodobně nemají. V podstatě to nemáme jak ověřit (smlouvy s námi uzavřeli v zastoupení). Musíme oběma při výplatě pachtu daň zajištovat (případně uplatnit daň srážkou) a odvádět FÚ?

Naše firma zakoupila autorská práva ke knize, od daňového nerezidenta ve Švýcarsku. Naší povinností je při výplatě srazit daň, dle § 22 odst. 1 písm.g) bod 2 – kulturní licenční poplatky. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Švýcarskem je ve článku 12 sazba 10 %. Ale v některých odpovědích na dotazy v účetních časopisech je uváděna i sazba 5 % pro tyto případy. Jaká výše srážky je správná?

Firma z Velké Británie, český daňový nerezident, zřídila v ČR organizační složku - továrnu, která vyrábí pro firmu součásti do strojů. Tyto součásti jsou pak dodávány a fakturovány konečným zákazníkům v EU. Továrna však zajišťuje pouze výrobu. Do účetnictví organizační složky jsou realokovány náklady vzniklé ve Velké Británii, které souvisí s výrobou a prodejem strojových součástí v ČR, zřizovatel k tomuto vystavuje interní faktury. Jsme si vědomi toho, že po právní stránce je organizační složka a zřizovatel jedna a tatáž osoba, organizační složka nemá právní subjektivitu. Součástí této transferové ceny je však i položka týkající se intelektuálního vlastnictví k výrobnímu postupu (know-how), který vyvinul sám zřizovatel, nejde o externě poskytnutou službu, dle našeho názoru naplňuje definici technického licenčního poplatku. Dotazy: 1. Lze takovouto položku realokovat a uplatnit jako daňový výdaj v organizační složce, je-li jinak tato položka stanovena v ceně obvyklé, souvisí se zdanitelnými příjmy organizační složky, slouží k dosažení dosažení, zajištění a udržení jejich příjmů? 2. Kde má tento licenční poplatek zdroj příjmů, kde a kdo jej zdaní v souladu se SZDZ mezi Velkou Británií a ČR? Použije se srážková daň dle článku 12 licenční poplatky nebo se použije článek 7 zisky podniků?

Poplatník pobírá v Česku starobní důchod a v Rakousku vdovský důchod. Pohlíží se na oba důchody z hlediska daně z příjmu stejně, to znamená pokud součet obou důchodů za daný rok překročí limit (36násobek minimální mzdy), tak se nadlimitní částka dodaní? Na jaký řádek v daňovém přiznání by potom tato částka měla vstoupit?

Společníkem irské společnosti je česká fyzická osoba, která od dubna 2021 bude pro tuto společnost pracovat výhradně z České republiky na základě smlouvy, která je obdobou smlouvy o výkonu funkce, tak jak uvádí ZOK (smlouva bude ale uzavřena podle irského práva). Jakým způsobem bude probíhat zdanění této odměny? Je tento příjem podřazen pod článek Tantiémy? Zahrnují tantiémy obecně odměny za pravidelnou činnost statutárního orgánu (právě jak zmíněná smlouva o výkonu funkce)? Domníváme se, že zdanění bude v ČR, ale nevíme, jestli přes srážkovou daň, zda se má registrovat irská společnost jako zaměstnavatel apod.  Doplňující otázka: Nerozumíme větě "Zdanění těchto příjmů ze závislé činnosti v ČR tak neproběhne klasicky v zastoupení zaměstnavatelem formou záloh, jelikož irská firma dle § 38c ZDP nemá status českého „plátce daně“ z příjmů ze závislé činnosti." Co se tím myslí a z čeho to vyplývá?

Společnost s. r. o., plátce DPH, se zabývá poskytováním IT služeb - softwarové služby na zakázku. Na jejich vytvoření využívá celou řadu subdodavatelů, kromě jiného fyzických osob z Ukrajiny a Ruska. Tito subdodavatelé nám vystaví fakturu za konkrétní IT služby. Ke každé faktuře je vystavena samostatná smlouva. Smlouvy s dodavateli jsou dva typy. Jeden typ je obecný, kdy na základě smlouvy poskytne dodavatel IT práce dále specifikované ve smlouvě po každé jde o zcela nové, individuální služby na konkrétní zakázce. Druhý typ smluv je, že vytvoří práci, dílčí část softwaru(která následně je součástí celku, který se prodá našemu odběrateli jako jeden software). V tomto druhé případě je předmětem smlouvy vytvoření toho softwaru a úplný převod práv na od dodavatele na nás jako kupujícího. Máme tyto služby zařadit pod § 22 odst. 2 písm. c), nebo § 22 odst. 2 písm. g) a podle toho následně řešit případnou srážkovou daň a případné oznámení o srážkové dani na FÚ? Služby jsou prováděny v Rusku nebo na Ukrajině. Podléhají tyto příjmy srážkové dani, případně v jaké výši?   

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)

Jak zdanit příjmy youtubera – předpokládám, že jako příjmy z podnikání? Na základě smlouvy o spolupráci při spravování kanálu obdrží od slovenského dodavatele odměnu CZK (původní částka byla v USD podle Google AdSense). Bude se registrovat jako osoba identifikovaná k dani (DPH)? Pokud ano, vypočítá 21 % shora a z každé částky odvede? Jak se bude chovat daň z příjmů, pokud bude v roce 2021 zdaněno společností Google srážkovou daní?