Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 5

Dne 3. 11. 2021 oznámila Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation) vytvoření nové Rady pro tvorbu mezinárodních standardů týkajících se udržitelnosti (udržitelného rozvoje – sustainability). Cílem tohoto nově vytvořeného subjektu je vytváření mezinárodních standardů zaměřených na zveřejňování informací o udržitelnosti. Zároveň Nadace IFRS změnila svou vnitřní strukturu tak, aby do ní byla nově vytvořená ISSB včleněna. Nyní tedy existují dvě Rady pro tvorbu standardů: IASB (zaměřená na standardy účetního výkaznictví) a ISSB (zaměřená na standardy o udržitelnosti). V době vzniku tohoto příspěvku byla nová ISSB stále ve stavu zrodu. V prosinci 2021 byl jmenován předseda Rady – Emmanuel Faber, bývalý ředitel společnosti Danone. V lednu 2022 byla jmenována místopředsedkyně – Sue Lloyd, která od 1. 3. přešla do ISSB z IASB. Očekává se jmenování druhého místopředsedy a jedenácti členů rady (výběrová řízení byla zahájena v únoru 2022; očekává se, že rada bude kompletní ve třetím čtvrtletí 2022). Celkem tedy bude mít Rada 14 členů.

1. Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským fondem 1.1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení přístupu k posuzování srovnatelnosti zahraničních trustů a zahraničních trustových...

Poplatník, daňový rezident ČR podává každý rok přiznání k dani z příjmů FO - má souběh příjmů ze závislé činnosti od dvou českých firem. V roce 2021 také inkasoval od slovenské společnosti na základně smlouvy příkazní částku 500 eur. Nemá žádné podnikatelské oprávnění, živnostenský list. Jak tyto příjmy ve svém přiznání poplatník zdaní? Musí podat přihlášku k DFPO, k OSSZ a zdravotní pojišťovně nebo záleží, zda byl fyzicky přítomen na Slovensku či pracoval "on-line" a dále záleží na povaze té příkazní smlouvy - co je jejím obsahem, tj. jakou práci vykonával? Jaké má tedy poplatník možnosti či povinnost zdanit tento příjem, aby vše bylo tak, jak má. Od slovenské firmu mu přišlo pouze Potvrzení, že inkasoval v roce 2021 částku 500 eur - žádné informace o zdanění na Slovensku v potvrzení uvedeny nejsou. Dále případně jaký přepočet na Kč, resp. částku by v přiznání uvedl. A bude případně toto potvrzení od slovenské společnosti přílohou daňového přiznání jako česká potvrzení o příjmů od dvou českých firem?

Je vyplňování transakci se spojenými osobami za rok 2021 v daňovém přiznání právnických osob povinné? Jde mi o to, zda musí česká s. r. o., která 100% vlastní slovenskou s. r. o. a v průběhu roku proběhly mezi společnostmi nějaké transakce tyto údaje vyplňovat? Česká s. r. o je malá účetní jednotka (aktiva 28 mil, obrat 34 mil, 5 zaměstnanců), majitelé (společníci) manželé. Slovenská s. r. o. je mikro účetní jednotka (aktiva 415 000 EUR, obrat 606 000 EURo, 1 zaměstnanec). V roce 2021 byly fakturovány českou mateřskou společností služby v hodnotě 900 000 Kč jako provize za zprostředkované obchody, pronájem vozidla a internetové a účetní služby. Hodnota faktur vycházela ze skutečných nákladů nebo u provizí z běžné výše. Dále mateřská společnost poskytuje dceřiné společnosti v průběhu roku bezúročnou půjčku jejíž hodnota byla ke konci roku cca 5 mil. Kč. Musí tedy mateřská společnost tyto údaje uvádět do daňového přiznání? Zajímalo by mě, zda tato povinnost bude i u slovenské (dceřiné společnosti), zda existuje nějaké pravidlo stejné pro celou EU?

Slovenská s. r. o., jehož 100% vlastníkem je české s. r. o., jednatelé jsou v obou společnostech stejní. Slovenská s. r. o. vytvořila zisk, který by se měl rozdělit mezi jednatele. Kde se bude danit? Je možné přímo ze slovenské s. r. o. převést zisk na jednatele a zdanit na Slovensku, nebo se zisk převede do české s. r. o. a pak následné rozdělí a jak to bude v tomto případě se zdaněním? 

Pokud nastupuje do zaměstnání v ČR (česká společnost) muž se státní příslušností - Slovensko (občan Slovenska s trvalým pobytem na Slovensku). Je povinen zaměstnavatel řešit jeho rezidenství již při nástupu do zaměstnání - zda je muž rezident ČR či nikoliv? Nebo to bude řešit až při ročním zúčtování či podání přiznání, kdy to bude nutné vědět kvůli uplatnění slev a odpočtů. Jak by správně měla řešit či neřešit daňové rezidenství mzdová účetní a případně kdy (při nástupu, při ročním zúčtování..)?

Muž, neplátce DPH v ČR, jezdí pracovat do Holandska (ve výrobní fabrice pomáhá vyrábět okna a komponenty k nim, provádí tedy „montážní práce“ ,ale nic nemontuje na žádnou budovu, prostě vyrábí okna). Tuto práci mu zprostředkovává firma z Velké Británie a té ji také fakturuje a ona mu ji platí převodem na účet. Kam tyto příjmy zahrnout z pohledu daně z příjmů? Klasicky do přílohy č. 1 do příjmů z podnikání? Muž je daňovým rezidentem ČR, byl tam jednou na 14 dní. A jak je to z pohledu DPH? Vzhledem k tomu, že smlouvu má se společností ve Velké Británii a ta ho také platí, předpokládám, že je místem plnění dle § 9 odst. 1 zákona o DPH Velká Británie, tedy fakturace do třetí země (mimo EU), a tím pádem se nemusí registrovat jako identifikovaná osoba a fakturuje bez DPH. Je to správně?

Rodiče darovali své dceři v roce 2021 byt v Praze. Dcera je občankou ČR, ale dlouhodobě pobývá v Belgii. V bytě bezprostředně před prodejem nebydlela. Darování je osvobozeno od daně, pouze dcera podá oznámení o osvobozených příjmech. Dcera bude chtít v roce 2022 byt prodat, a protože pobývá v Belgii, chtěla by využít režim osvobození od daně z příjmů na příjmy, které použije na obstarání vlastní bytové potřeby [tj. § 4 odst. 1 písm. b) a § 4b ZDP] Je možná za vlastní bytovou potřebu považovat nákup nemovitosti pro vlastní bydlení v zahraničí (EU)? Je možné, že nákup vlastního bydlení bude v nižší částce, než kolik bude cena prodeje bytu v ČR (byt ČR cca 10 mil, byt Belgie cca 6 mil). Je možné na zbylou část nepokrytého osvobození uplatnit výdaje (podle § 10 ZDP je výdajem cena podle zákona o oceňování k datu nabytí – cca 7 mil. Kč)? Jde mi o to, zda lze obě varianty společně kombinovat. Pokud platí bod 2 a kombinovat lze, je potřeba podat přiznání k dani z příjmů, za jaké období a také jakou částku uvést do příjmů - tu část neosvobozenou? Předpokládáme, že znění zákona rozumíme správně, že není podmínkou, aby měl prodávající bezprostředně před prodejem v bytě bydliště?

Poplatník poskytl finanční prostředky do zahraniční a pravidelně každý měsíc mu z této finanční transakce ze zahraničí (3. země) plynou výnosové úroky, které jsou sraženy u zdroje (3. země) srážkovou daní. V účetnictví měsíčně pro přepočet daně zaplacené v zahraničí na české koruny používáme kurz ČNB k poslednímu dni každého účtovaného měsíce (pevný kurz). Řídíme se Českým účetním standardem pro podnikatele č. 001, kdy podle bodu 2.4.3. ČÚS lze pro potřeby oceňování pohledávek vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku považovat u dodavatele za okamžik uskutečnění účetního případu den vystavení faktury nebo obdobného dokladu. V našem případě je tímto dokladem předpis výše měsíčních úroků známý vždy k poslednímu dni konkrétního účtovaného měsíce. Nejsme si však jisti, jak postupovat při uplatnění této srážkové daně zaplacené v zahraničí (potřebné potvrzení o zaplacení srážkové daně u zdroje máme) na celkovou daňovou povinnost právnické osoby. Při zápočtu této měsíčně srážené daně na celkovou daňovou povinnost PO k 31.12. daného roku používáme kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, který byl účetní jednotkou uplatněn při zaúčtování srážkové daně. Domníváme se, že toto vyplývá z § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, podle kterého se pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníka.   1 / Postupujeme v účetnictví správně, když pro zaúčtování daně na účet 342 používáme pevný kurs posledního dne měsíce, kdy známe měsíční výši úroků?  2/ Postupujeme v přiznání k DPPO na konci kalendářního roku daňově správně, když pro zápočet na celkovou výši daňové povinnosti použijeme hodnotu evidovanou na účtu 342 (samozřejmě pouze v rozsahu, v jakém ji lze započíst na celkovou daňovou povinnost v tuzemsku)?  3/ Postupujeme daňově správně, když v účetnictví k 31.12. daného roku nepřeceňujeme rozvahovou hodnotu sražené daně v zahraniční na účtu 342 kursem ČNB 31.12. při roční závěrce daného roku, přestože u všech ostatních pohledávek a závazků tak dle platných předpisů činíme? Nezaúčtujeme tedy u tohoto účtu daňově kursové rozdíly z přecenění, ať už výnosy či náklady. Neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraniční lze v následujícím kalendářním roce zaúčtovat a uplatnit ( za splnění daných zákonných podmínek) jako daňový výdaj. To, že jsme k 31.12. nepřepočítali hodnotu na účtu 342 může mít , pokud postupujeme chybně, daňový dopad jak na výši základu daně v roce , kdy o srážkové dani účtujeme a nepřepočítáváme ji kursem ČNB k 31. 12., tak i v roce následujícím, kdy zbývající neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraničí zaúčtujeme jako daňový výdaj (538/342) ?

Pokud mám příjmy ze zaměstnání z ČR, z OSVČ a k tomu zdaněnou mzdu ze Slovenska, kam tento příjem z SK uvést v daňovém přiznání? Žádné potvrzení příjmů ze Slovenska není, neboť zaměstnavatel udělal roční zúčtování. Má se tento příjem uvést do ř. 31 (již ale není ř. 32) nebo do přílohy č. 3? Dle § 38f odst. 4 ZDP by se mohla využít metoda vynětí.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, jehož první část jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 1-2/2022 na s. 3.

Dcera má příjmy v ČR z pronájmu podle § 9 ZDP a výdaje bude uplatňovat ve výši 30 %; uplatní si i slevu na poplatníka, takže daň z příjmů zaplatí v ČR. Má trvalý pobyt v ČR. Dcera je vdaná (5 dětí) a žije v Irsku, sama nepracuje, je v domácnosti, manžel cizinec v Irsku pracuje už více než 12 let, kde platí daně a dostává „přídavky na děti“ atp. Dětí chodí do školy v Irsku a mají české občanství i trvalý pobyt jako matka, naše dcera. Musí platit dcera nějaké daně z příjmu v ČR také i v Irsku? Údajně manžel daní společně i s manželkou, která nemá v Irsku žádné příjmy. Myslíme si, že když bude daň platit v ČR a z nemovitostí (3 byty v osobním vlastnictví) v ČR, tak to v Irsku jejich finanční úřad už nemusí zajímat.

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Český orchestr o. p. s. plánuje vystoupit na festivalech či samostatných koncertech v zahraničí (EU). Vystoupení sjednává německá agentura, která bude svoje agenturní služby fakturovat. Zahraniční pořadatel uhradí orchestru odměnu. S orchestrem zároveň vystupuje dirigent a sólista. Oba mají daňový domicil mimo EU. Orchestr bude z přijaté odměny hradit veškeré výdaje (honoráře, ubytování, dopravu, apod.), fakturovat českému orchestru budou i sólista a dirigent. Jak tuto situaci řešit v rámci české daňové legislativy, aby bylo vše správně? 1. Podle našeho názoru by ve smlouvě se zahraničním pořadatelem mělo být vždy uvedeno, že pořadatel v místě konání koncertu odvede místní daně, tj. minimálně srážkovou daň a případně i DPH za uskutečněné vystoupení v místě konání. Znamená to tedy, že českému orchestru bude od pořadatele vyplacena odměna ve výši "netto". Je naše domněnka správná? Nebo tato povinnost přechází na český orchestr? 2. Bude srážkové dani v ČR podléhat odměna sólistovi a dirigentovi, která bude vyplacena na základě jejich faktur z českého běžného účtu? Dle našeho se nejedná o zdroj příjmů z území ČR - viz § 22, odst. 1, písm. f, bod 1. ZDP, tedy odměna jim bude vyplacena bez dalšího zdanění v plné výši. 3. Je správná naše úvaha, že odměna vyplacená zahraničnímu sólistovi a dirigentovi nebude podléhat ani české DPH?

Tento příspěvek bych rád věnoval velmi zajímavé a neméně praktické oblasti, a to shrnutí daňových dopadů výstupu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z Evropské unie (dále jen „EU“). Blíže bychom se zaměřili zejména na oblast daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, clo a další souvislosti.

  DAC 7 – aktuální novinky v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní JUDr. Mgr. Michal Tuláček, Ph.D., Ministerstvo financí, oddělení Obecná daňová legislativa Shrnutí Mezinárodní spolupráce při správě...

Česká společnost se dohodne se svým zaměstnancem, že po dobu tří měsíců tento zaměstnanec (český daňový rezident) bude pracovat pro společnost vzdáleně ze země, se kterou česká republika nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění a ani žádnou smlouvu pro oblast zdravotního a sociálního pojištění. Společnosti v této zemi nevznikne stálá provozovna a ani nepožádá českého správce daně, aby mohla po tuto přechodnou dobu přestat sážek a odvádět českou zálohu na daň (společmost zároveň splní předpisy dané země, ze které bude pracovník dočasně práci vykonávat a přihlásí se k "místním" odvodům). Není nám ale jasné, zda můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně (zaměstnanec nemá jiné příjmy než příjmy ze závislé činnosti) nebo je nutné, aby si zaměstnance podal daňové přiznání z důvodu, že realizoval příjmy ze zahraničí? 

Digitální daň představuje nový typ selektivní obratové daně zaměřené na velké mezinárodní technologické společnosti. Skutečnost, že dosud nebyla dosažena dohoda o globální podobě této daně, přináší zejména ve vztahu k USA riziko zavedení odvetných obchodních opatření, neboť digitální daň včetně té české může být důvodně považována vůči velkým americkým internetovým společnostem za diskriminační. Tento text shrnuje hlavní rizika spojená s českou digitální daní i omezení týkající se její spravovatelnosti ze strany české daňové správy.

Rezident ČR, OSVČ, má v Polsku firmu, kde má přes 90 % celoročních příjmů, tím zdaňuje tyto příjmy v Polsku. Ale má formulář A1, tímto platí zálohy na zdravot. a social. pojištění v ČR. Na finanční úřad podává daňové přiznání fyzických osob (daň neplatí - zamezení dvojího zdanění). Z výměřovacího základu vypočítá zdravotní a sociální pojištění. Roční obrat má pod 1 mil. Může v České republice se přihlásit a platit paušální daň?

Společníkem českého s. r. o. se nově stala maďarská s. r. o. (Kft.). Při výplatě podílu na zisku budeme odvádět klasicky 15% srážkovou daň? A na FÚ se bude podávat dvakrát vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmu právnických osob (první vyúčtování)? A druhé toto vyúčtování bude pro fyzické osoby, protože druhým společníkem je fyzická osoba - Čech?