Nemovitosti a daně - strana 55

Daň z nemovitosti 360/22.02.12 Zdanění vleček a nemovitostí sloužících výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí Předkládají: Ing. Pavel Rochowanski,...

Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitostí se použije sazba daně pro zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Otázkou je, jak takové plošné stavby zdaňovat u developerské společnosti. Developer, který např. postavil bytový dům má tyto pozemky v majetku a to jako dlouhodobý hmotný majetek a nebo jako zásoby. Takovéto pozemky prodává spolu s byty, např. jako parkovací stání nebo spoluvlastnický podíl na pozemku s chodníkem apod. Za striktního výkladu GFŘ (viz. informace č.j. 34100/11-3310-010560) by se i tyto pozemky se zpevněnou plochou (za splnění ostatních podmínek) zdaňovaly sazbou podle § 6 odst. 2 písm. a), protože jsou obchodním majetkem podnikatele - u právnické osoby veškerý majetek. Totéž by pak platilo i u jiného podnikatelského subjektu, který by pozemek nakoupil pouze za účelem jeho dalšího prodeje bez vlastního využití k podnikání. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení tohoto názoru.

Nezisková organizace, občanské sdružení, obdržela dar v nepeněžní formě. Darem byla hodnota dopravy, kterou pro účel námi pořádané kulturní akce nám dopravní firma poskytla zdarma. Jak tento dar zaúčtovat v účetnictví? Na které účty? Musíme tuto hodnotu daru zohlednit při posuzování tzv. ziskovosti pro účely zdanění daně z příjmů? Dar je v souladu s posláním organizace dle stanov. Musíme podat přiznání k dani darovací?

Prosím o posouzení následující situace: fyzická osoba pronajímá pozemky akciové společnosti, která se zabývá zemědělskou prvovýrobou. Část těchto pozemků je zpevněná - vyasfaltovaná. Daň z nemovitosti platí vlastník, jakou sazbu daně použít?

S. r. o. v roce 2011 koupila stavební pozemek. 29. 11. 2011 byla na tomto pozemku do Katastru nemovitostí zapsána rozestavěná stavba. 15. 12. 2011 vydal stavební úřad rozhodnutí o užívání stavby ve zkušebním provozu, tedy nemovitost je používána. Kolaudace proběhne v březnu 2011. Nevím, zda v daňovém přiznání k dani z nemovitostí bude s. r. o. v roce 2012 přiznávat pouze daň z pozemků nebo zda je předmětem daně podle § 7/1/a i dokončená stavba, která však ještě není kolaudována?

Jaká bude sazba daně z nemovitostí u tenisového kurtu, který byl postaven tak, že se navezly kameny, na to štěrk, škvára a na povrchu je antuka. Ve světle nové definice zpevněných ploch pozemků se domníváme, že se nejedná o stavbu z pohledu daně z nemovitostí, ale o výše zmíněnou zpevněnou plochu, která u fyzické osoby, která nezařadí tento pozemek do podnikání, bude podléhat sazbě pouze 0,2 Kč. Je náš názor správný?

Fyzická osoba vlastní budovu a k ní přilehlou asfaltovou plochu, která naplňuje definici zpevněné plochy pozemků dle zákona o dani z nemovitostí. tato fyzická osoba pronajímá budovu a pozemek právnické osobě, která na těchto nemovitostech podniká. Fyzická osoba zdaňuje svůj pronájem v § 9 dle zákona o dani z příjmů, nemá tedy obchodní majetek, její činnost se nepovažuje za podnikání. Může tuto asfaltovou plochu zdaňovat sazbou 0,2 Kč jako ostatní plochu?

Jsme nezisková církevní organizace, plátci DPH. Jeden dobrodinec nám věnoval činžovní dům a vymínil si právo doživotního užívání jednoho bytu. Znamená to, že tato fyzická osoba by měla zaplatit daň darovací z věcného břemene?

Od 1. 1. 2011 budeme odepisovat solární elektrárnu. Dle novely budeme postupovat dle § 30b zákona o dani z příjmů. Způsob odepisování podle uvedeného § platí jak pro technologické zařízení tak i pro stavební část elektrárny? Nebo je možné majetek odepisovat tak, že se stanoví samostatně vstupní cena za technologickou část a ta se odepisuje dle §30b a samostatně vstupní cena za stavební část a tuto bychom odepisovali dle § 26 ve 4 odpisové skupině?

Společnost s ruč. omezením, získává klienty pro velkého developera v oblasti dřevostaveb. Za zprostředkování klienta získává provizi dle hodnoty výstavby RD. Nyní hodlá na své náklady postavit rodinný dům, který bude využíván jako vzorový dům pro ukázku případným zájemcům o výstavbu. V katastru bude zapsán jako stavba k bydlení. Jak bude Fú posuzovat daň z nemovitostí, když pro stavby určené k bydlení je podmínka, že nebytový prostor nepřesáhne, jak tento rozpor řešit?

1) Dva podnikatelé vedoucí účetnictví,mají 50% spoluvlastnický podíl celkem na čtyřech nemovitostech zahrnutých do obchodního majetku. Rozhodli se vypořádat podílové vlastnictví, aby každý byl vlastníkem celé nemovitosti. Dle § 10 odst. 1 g je základem daně rozdíl cen obou nemovitostí. Znamená to, že pokud cena stanovená znalcem jedné nemovitosti je 400 tis. a druhé 500 tis., bude základem daně z převodu částka 100 tis. Kč? Z pohledu daně z příjmu bude v případě vypořádání podílového vlastnictví ke stavbě základem daně rozdíl mezi odhadní cenou a zůstatkovou cenou, to znamená, že pokud je odhadní cena nižší než zůstatková, bude základem daně ztráta?V případě pozemku, odhad je nižší než pořizovací cena - základ daně je nula, lze zahrnout jen do výše příjmu, v tomto případě jen do výše ceny stanovené znalcem? Pokud je momentálně tržní cena nižší než cena odhadní, není z pohledu daně z příjmu výhodnější vzájemně si podíly mezi sebou prodat a zaplatit celou daň z převodu z nemovitosti. 2) Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů není předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 4 písm. g) ZDP. To znamená, že pokud bude zaplaceno zmiňovaných 50tis. Kč ve Vašem příkladu, nebude tato částka předmětem daně z příjmu a dojde pouze ke zdanění daní z převodu nemovitosti? Jak bude tato operace zaúčtována v podvojném účetnictví? 3) Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů není předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 4 písm. g) ZDP. To znamená, že pokud bude zaplaceno zmiňovaných 50tis. Kč ve Vašem příkladu, nebude tato částka předmětem daně z příjmu a dojde pouze ke zdanění daní z převodu nemovitosti? Jak bude tato operace zaúčtována v podvojném účetnictví?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci si pronajala prostory s tím, že v nich provedla technické zhodnocení. V nájemní smlouvě je zakotven souhlas majitele s provedením tohoto tech. zh. s tím, že nájemnce má právo odepisovat (techn. zh. je provedeno nad rámec nájemného). Po asi půroční době (techn. zhodn. je již ukončeno) se podnikatel rozhodl založit s. r. o., s tím, že na s. r. o převede celou podnik. činnost a fyz. osoba postupně skončí. Nájemní smlouva by měla „přejít“ na s. r. o. Co s technickým zhodnocením? Je nutné vše vypořádat s pronajímatele (dojde vlastně k ukončení nájemní smlouvy) a nebo lze nějak ošetřit převod techn. zhodnocení na s. r. o. (např. prodej) a dohodnout převod práv a povinnosti vyplývajících z nájemní smlouvy uzavřené původně s fyz. osobu na s. r. o., samozřejmě se souhlasem pronajímatele? Domnívám se, že převod tech. zhodnocení na cizím majetku na další osobu není možný, pronajímatel má pouze právo odpisu, nikoli dalšího nakládání s tímto majetkem.

Fyzická osoba hodlá vložit nemovitost do ZK s. r. o. Hodlá nemovitost vyřadit z obchodního majetku OSVČ a vložit jej do s. r. o. již ze soukromého (neobchodního) majetku. Obecně je totiž výhodnější ponechat podíl na s. r. o. ve sféře soukromého (neobchodního) majetku. Pokud totiž následně dojde k prodeji tohoto obchodního podílu po více než 5 letech od jeho nabytí, půjde již o příjem osvobozený od daně z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tato skutečnost na zdanění FO? Bude muset vklad nemovitosti FO zdanit, pokud došlo ke vložení do s. r. o. před 5 lety po vyřazení z obchodního majetku?

Je nějaká možnost změny výše platby z nemovitosti v následujícím případě. Podávala jsem přiznání v roce 2002, v roce 2001 jsme zakoupili bytovou jednotku v panelovém domě.Jak jsem se dočetla, v roce 2000 bylo vypuštěno z původního znění zákona vymezení podlahové plochy bytu ,slova „ místnosti které tvoří“a zapříčinilo to řadu zmatků, poněvadž se do plochy začaly započítávat i lodžie, balkony a sklepy. Do kupní smlouvy nám je uvedli jako součást plochy bytu a tudíž i z těchto prostor je nám daň vyměřena. Je paradox, že bytové jednotky stejné, ale podávající přiznání později, platí daň např. o 300,- Kč menší, do podl. plochy jim to započítáno nebylo.Vzhledem k tomu, že daně se neustále zvyšují,tento rozdíl se bude také neustále zvyšovat.Předpokládala bych, že za stejný byt ve stejné lokalitě mají platit všichni stejně. Týká se to všech zde bydlících.

Prosím o objasnění následujícího: 1. OSVČ má místo podnikání v místě bydliště, nemá provozovnu. Chápu dobře, že pokud není podnikání na převažující části podlahové plochy prováděno (např. pouze administrativní práce, účetnictví), pak není nutnost zvyšovat platbu daně z nemovitostí? 2. OSVČ má místo podnikání v místě bydliště, nemá provozovnu. Protože však musí často cestovat, má druhý byt na opačném konci republiky, který tím pádem z části používá pro podnikání. Druhou část bytu pronajímá jiné OSVČ. Musí si zvýšit daň z nemovitostí - to je jasné, ale musí i zároveň toto místo nahlásit jako provozovnu nebo převést na nebytový prostor? 3. Přeměna půdy na byt se zohlední v přiznání k dani z nemovitosti až po kolaudaci?

Rodiče (nepodnikatelé) mi na základě darovací smlouvy darovali chatu. Můj dotaz zní: budu podávat daňová přiznání (jako nepodnikatel) k darovací dani a k dani s převodu nemovitosti a ke kterému příslušnému fin. úřadu (podle trv. bydliště nebo podle místa nemovitosti)? Pokud ano, v jakých termínech a jestli, při jejich nedodržení, mi hrozí nějaký finanční postih ze strany fin. úřadu?

Vyplnění přiznání k dani z nemovitostí. U nemovitosti - rodinného domu je samostatný dřevník o výměře 18 m2, dále na rodinný dům přímo navazují hospodářské budovy (nemovitost neslouží k podnikat.účelům): 1) dřevník: - zapíše se na samostatný list - bude patřit do staveb písmeno I - ostatní stavba tvořící přísluš.obyt. domu - daň se bude platit z celých 18 m2 nebo se odečte 16m2 a zaplatí se jen z 2m2? 2) hospodářské budovy: - také samostatný list - kategori I - opět odečíst 16m2? nebo vše dát na jeden list, kategorie I, odečíst 16m2 ze součtu obou staveb, popř. vše bude jinak?

Příloha k účetní závěrce. Pod jaké číslo položky v příloze č. 5 dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. zařadit pozemky: a) ornou půdu, b) rybníky bez intentenziv. chovu ryb, c) pozemky, které jsou označeny na LV jako ostatní plocha.

Družstvo založené za účelem privatizace obecního domovního fondu bude po rozdělení domu na bytové jednotky převádět bezúplatně bytové jednotky svým členům, kteří jsou nájemníky příslušných bytů. Ke koupi domu došlo na základě vkladů členů družstva, tedy bez poskytnutí finanční, úvěrové nebo jiné pomoci. Lze uplatnit osvobození od daně z převodu nemovitostí/darovací, když se nejedná o družstvo, uvedené v § 24 odst. 1 až 4 ZOVB ? Poukazuji na rozpor ve Vašich odpovědích, a to mezi odpovědí z 10. 12. 2007 zpracovanou JUDr. Koutnou a odpovědí z 16. 5. 2007 zpracovanou Ing. Děrgelem.

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, vedoucí účetnictví. Nakoupíme pozemky, na kterých stavíme RD a tyto prodáváme. Při výstavbě RD dochází k tzv. přeparcelaci pozemků (aby se stanovily konkrétní pozemky pro konkrétní RD), tj. z několika pozemků vzniká jeden či více pozemků a naopak, tj. slučují se pozemky. 1. jak stanovit cenu pozemku pro posouzení dle § 24 zákona č. 586/1992 Sb. Slyšel jsem názor, že lze použít jednoduše průměrnou cenu za celou výstavbu (s tím nesouhlasím, protože i ceny nabývaných pozemků jsou dosti rozdílné a kde je hranice výstavby, za kterou se bude cena posuzovat?). Nebo při tzv. přeparcelaci musí být přesně dodržen postup historických, tj. pořizovacích cen konkrétního m2? (tj. např. 58 m2 x 1.258 Kč + 112 m2 x 682 Kč + 826 m2 x 1.350 Kč, a to děleno 996 m2 a získám cenu za m2) nebo je jiná možnost? 2. Pozemek rovná se parcelní číslo v katastru nemovitostí? 3. Prodává-li se podíl na pozemku, posuzuje se pořizovací cena stejně jako prodej pozemku?