Nemovitosti a daně - strana 58

Sdružení fyzických osob má 3 účastníky. Podnikají ve výrobě nábytku. Ve smlouvě o sdružení je dáno, že veškeré příjmy a výdaje získané společnou činností se dělí na rovné díly 1/3. Vedením daňové evidence je pověřen jeden z účastníků. V roce 2006 prodal jeden účastník sdružení ostatním dvěma 1/2 nemovitosti, kterou má v osobním vlastnictví do sdružení. Nemovitost byla zaplacena z peněz všech účastníků sdružení, dle znaleckého posudku. Jak se budou provádět odpisy na nemovitost u jednotlivých účastníků v daňovém přiznání? Bude odpisovat též ten, kdo prodal nemovitost ostatním?

Můj klient je fyzická osoba, která vlastní pozemek od 1. 4. 2001 a současně na tomto pozemku jako osoba podnikající na IČ postavil v roce 2005 hrubou stavbu rodinného domku. V říjnu t.r. byla tato stavba společně s pozemkem prodána přes realitní kancelář. 1) Náklady spojené se stavbou, které vznikaly a byly hrazeny v roce 2005 patří 100% do nákladů roku 2005? Podnikatel účtuje v soustavě daňové evidence. 2) Co by bylo nejvýhodnější pro podnikatele a) vložit pozemek do podnikání a realizovat prodej jako celek, nebo b) zvlášť prodej stavby a pozemku? 3) V případě vkladu pozemku do podnikání, je třeba znalecký odhad a jak je to s daní z převodu nemovitosti? 4) Faktura za provizi od realitní kanceláře za zajištění prodeje pozemku a nemovitosti kde by si mohl uplatnit odpočet DPH lze uplatnit pouze částečně, a to pouze za stavbu v případě, že by pozemek nebyl vložen do podnikání?

Manželé vlastnili 3 roky stavební pozemek. Po 3 letech se rozvedli. Při majetkovém vyrovnání pozemek připadl manželce, manželovi vyplatí manželka z pozemku polovinu odhadní ceny. Bude toto majetkové vyrovnání manžel danit daní z příjmu, nebo daní z převodu?

Fyzická osoba s živnostenským listem na stavební práce, vede daňovou evidenci. Prodala pozemek v listopadu 2006 jako soukromá osoba. Jaký formulář má použít na platbu daně z tohoto pozemku? Má pozemek zdanit společně v daňovém přiznání, ve kterém bude danit své příjmy z podnikání a vyplnit přílohu č. 2 - ostatní příjmy § 10? Nebo se na to používá speciální formulář pro daně z pozemků? A jaká sazba daně se používá pro daň z pozemků? Nebo snad stačí oznámit Finančnímu úřadu tento prodej a on sám mu dá vědět kolik má na dani zaplatit?

Firma A je vlastníkem stavby - vodovodního potrubí - umístěného pod povrchem na pozemcích jiného vlastníka, který tyto pozemky v současnosti prodal firmám: B, C, D, E. Potrubí na těchto cizích pozemcích dosud nebylo v příslušném katastrálním operátu evidováno, proto firma A podnikla potřebné kroky pro zřízení věcného břemene na příslušnou část jednotlivých pozemků, dle jejich nových vlastníků (B, C, D, E) a nechala provést vytýčení potrubí, geometrická zaměření souřadnic a vyhotovení geometrických plánů, ve kterých bylo následně příslušným kat. úřadem odsouhlaseno věcné břemeno firmy A na příslušných cizích pozemcích. Na základě geom. plánů byly vypracovány znalecké posudky na ocenění práva odpovídajícího věcnému břemeni (práva přístupu opravy a údržby na jednotlivé pozemky při užívání stavby). V cenách stanovených posudky pak byly uzavřeny jednotlivé písemné smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, mezi firmou A (na straně osoby oprávněné) a firmami B, C, D, E (na straně osob povinných). Ve všech čtyřech znaleckých posudcích je toto právo oceněno jednotnými částkami 10 000 Kč. Veškeré výše uvedené náklady vynaložené firmou A v souvislosti s úplatným zřízením věcných břemen činí: - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy B: 35 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemku firmy C: 24 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy D: 142 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy E: 86 000 Kč Dotazy: 1) Stavba je u firmy A evidována jako jeden DHM (jedno inv. č.), lze tedy účtovat o každém věcném právu zvlášť - u firem B a C vše odepsat přímo do nákladů (účet 548), u firem D a E evidovat právo jako DNM a zřizovací náklady daňově odpisovat po dobu 72 měsíců (§ 32a ZDP)? 2) Jaké povinnosti z daňových zákonů má firma A? Uvedená stavba není předmětem daně ze staveb (§ 7/2 ZoN). U úplatného zřízení věcného břemene není poplatníkem daně z převodu nemovitostí osoba oprávněná. Části pozemků vymezené geom. plánem jsou předmětem daně z pozemků - v některých úsecích je pozemek nad potrubím zastavěn stavbami? 3) V jedné ze smluv o zřízení věcného břemene odmítla osoba povinná převzít odpovědnost za veškeré škody, vzniklé osobě oprávněné poškozením vodovodního potrubí, které byly způsobeny její činností, resp. činností třetích osob, prováděné s jejím souhlasem. V ujednání stran proto byla stanovena odpovědnost osoby povinné \"v rozsahu stanoveném příslušnými zákony\". Prosím o Váš právní názor.

Podnikatel s. r. o. kupuje nemovitost již starší a nechce jí vložit do majetku, protože ji v 9/2006 koupí a v 12/2006 ji prodá, má ŽL na realitní činnost, zprostředkování obchodu. Jakou daň z nemovitosti zaplatí a jak se tento účetní případ zaúčtuje?

Společnost s r. o. koupila v r. 2001 byt. V roce 2005 uzavřela kupní smlouvu s prodávajícím ještě na přilehlý pozemek. Platba byla provedena až v dubnu 2006. Zaúčtováno na účet 042. Vyrozumění o zahájení řízení společnost obdržela z Katastrálního úřadu v srpnu 2006. Kdy podat dílčí přiznání na FÚ? Do konce ledna 2007? Co když bude zápis z nějakého důvodu proveden až v únoru nebo i později? Do účetnictví mohu na 031 pozemek zaúčtovat již v měsíci srpnu, kdy byl návrh na zápis podán?

Jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. Podnikám od r. 1992. Mám rekreační chalupu, kterou jsem nabyl kupní smlouvou ze dne 10. 7. 1997, den zápisu do KÚ 14. 7. 1999. Tuto chalupu nemám v majetku firmy. Chci jí teď prodat. Musím celý zisk z prodeje nemovitosti dát do výnosů? Myslím si, že ne. Nebo zaplatím pouze daň z prodeje nemovitosti? Mohu si tuto daň dát do nákladů, když nemovitost není v majetku firmy? Jak postupovat a zaúčtovat?

Sestra s bratem vlastní dům se zahradou v podílu 7/18 a 11/18. Nyní byl proveden odhad, zapsání do katastru a nyní potřebuji zaplatit daň. Sestra předává 7/18 domu bratrovi a bratr 7/18 zahrady. Cena vypořádání je asi 300 tis Kč, čili setra má zahradu a bratr dům. Bratr platil doposud celou daň z nemovitosti sám. Finanční úřad mi sdělil, že až v lednu budou nové tiskopisy. Domnívám se, že to není pravda, protože odhad, výpis z katastru nesmí být starý více než 3 měsíce. Na jakém tiskopise mám provést a vypočítat daň z vypořádání a v jaké výši (3 % z částky 300 tis Kč)? V lednu mohu provést pouze změnu v dani z nemovitosti, ale toto vypořádání přeci nelze uhradit až v lednu 2007.

Prosím o vyjádření k níže popsanému postupu. Podnikatel, fyzická osoba vedoucí JÚ a dále daňovou evidenci, vložil v roce 2002 do svého obchodního majetku svou nemovitost - nebytové prostory a ocenil na základě znaleckého posudku ke dni zařazení. Nemovitost používal ke své podnikatelské činnosti a uplatňoval odpisy dle zákona o daních z příjmů. V roce 2006 vyřadil nemovitost z obchodního majetku a dále prodal soukromé osobě. V daňovém přiznání r. 2006 uplatní do výdajů zůstatkovou hodnotu vyřazené nemovitosti (§ 7 ZDP) a příjem z prodeje nemovitosti přizná v daňovém přiznání § 10 ZDP. Osvobozeno od DPH.

Opravna vystavila daňový doklad na firmu XY. Po několika měsících urgování platby se zjistilo, že došlo k chybě, doklad měl být vystaven na AB. Opravna vystavila dobropis na XY (má potvrzen) a zároveň nový daňový doklad na AB. Finanční úřad nyní dobropis vyřadil s tím, že nebyl zákonný důvod vystavit dobropis, to, že zároveň stejná výše DPH byla odvedena dle nového dokladu (i když ten byl vystaven opožděně, prý kontrolu nezajímá a DPH doměřil, takže vlastně opravna odvede DPH z jednoho plnění 2x). Neměl by v tomto případě úředník přihlédnout i k věcem, které jsou pro poplatníka \"polehčující\"?

Společnost s ručením omezeným koupila v r. 2001 od správce konkursní podstaty bytový dům se 4 bytovými jednotkami, garážemi a souvisejícím pozemkem za 680 000 Kč. Podle posudku znalce z r. 2001 činila hodnota nemovitosti celkem 2 500 000 Kč, podle rozpisu jednotlivých částí nemovitosti v posudku znalce byla částka 680 000 Kč zaúčtována na účty 021 - Stavby a 031- Pozemky. 1. Koncem roku 2005 prodal nový jednatel a zároveň jediný společník pozemek kolem budovy své matce za 7 000 Kč, pořiz. cena pozemku je 72 000 Kč. Cena podle nového posudku znalce bude mnohem vyšší (zatím není posudek k dispozici, přiznání k dani z převodu nemovitostí nebylo dosud podáno). O částku 65 000 Kč zvýším základ daně z příjmů. Jaké další důsledky bude mít tento prodej? 2. V roce 2006 hodlá jediný společník prodat dům se 4 byty sobě jako fyzické osobě a samozřejmě za co nejnižší cenu (za účetní zůstatkovou cenu). Domnívám se, že v tomto případě se ho bude týkat ustanovení § 23 o ceně obvyklé.

Firma koupila pozemek i s věcným břemenem, jehož výše byla započítána do vstupní ceny pozemku. Teď přišli s dotazem, jestli z tohoto věcného břemene nevyplývají některé další povinnosti, jako třeba podávat přiznání k dani z nemovitostí.

Organizace s. r. o. (A), plátce DPH, koupila v roce 2005 část nemovitosti za 660 000 Kč. DPH nebylo uvedeno. Své prostory opravila, má v účetnictví řadu dokladů o opravách včetně DPH. Na konci roku stejnou část nemovitosti prodala jiné firmě (B), která není plátcem DPH, za částku 660 000 Kč. a) Musí odvést z této částky 660 000 Kč DPH? Dočetla jsem se, že pokud je nemovitost prodána do 3 let od nabytí, je cena předmětem DPH. Nebo se DPH odvádí z ceny převyšující cenu pořizovací? b) Patří doklady o opravách (jedná se o částky vyšší než 40 000 Kč bez DPH) do pořizovací ceny budovy (jednalo se o rekonstrukci obchodu - opravy podlah, elektroinstalace a vody)? V tom případě by byla vyšší než prodejní - může se tato částka + kupní cena budovy naúčtovat jako zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku do daňově uznatelných nákladů? c) Firma B byla majitelem části budovy k 31. 12. 2005 - musí podat přiznání k dani z nemovitostí firma A nebo B a do kdy? d) Bude platit firma A jako prodávající firmě B daň z převodu nemovitostí a z jaké částky, pokud by odváděla DPH, byl by základem daně z nemovitosti základ DPH nebo cena včetně DPH?

Jak mám postupovat, když byl dům vložený do majetku firmy před pěti lety (s. r. o.) a teď si ho jednatel společnosti koupí do osobního užívání. Dům byl ve firmě v rekonstrukci a vše se účtovalo na účet nedokončený dlouhodobý majetek. Jak se má správně postupovat v daních a účetnictví při prodeji domu do osobního užívání? V katastru už je změna zapsaná do 31. 12. 2005.

Jedná se o fyzickou osobu, vedení daňové evidence, předmětem podnikání je pohostinství, není (zatím) plátce DPH. Od 1. 1. 2006 začal výše uvedený podnikat v budově, která je majetkem jeho rodičů (SJM) a do 31. 12. 2005 v této budově provozovala pohostinství matka, která skončila a šla do starobního důchodu. Otec je invalidní důchodce. Výdaje za elektřinu, vodu apod. si bude hradit podnikatel sám. Nyní řešíme problém, jak sepsat nájemní smlouvu s rodiči tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro obě strany, nejlépe, aby rodiče nemuseli platit daně, popř. ani podávat DP (ovšem pokud to tak bude výhodné). Není mi jasné, zda limit 15 000 příjmu, do kterého se nemusí podávat DP by se v tomto případě vynásobil 2x - za oba rodiče, dále zda by nájem 30 000 Kč za rok nebyl nízký vzhledem k tomu, že jde o osoby blízké. Další věcí je, zda zařízení provozovny (vybavení kuchyně, stoly, židle atd.) odkoupit od rodičů (jak stanovit cenu, odhadce?) nebo zahrnout do nájmu. K rozebrání problému je ještě třeba vzít další aspekty, jako: - odpisy budovy - může uplatňovat vlastník nebo nájemce? - daň z nemovitostí - platí asi výhradně vlastník? - pojištění budovy - může platit vlastník nebo nájemce? - § 9 odst. 4 ZDP – 20 %. Je mi jasné, že jde o dost složitou otázku, ale prosím vezměte v úvahu všechny okolnosti, které jsem uvedla, a co možná nejpřesněji odpovězte. Pokud není v mé otázce vše jasné, ráda doplním.