Nemovitosti a daně - strana 8

Firma s. r. o. v ČR se zabývá prodejem sypkých hmot. na svém pozemku, kde má také provozovnu. Firma zde vyhotovila výstavní expozici ve formě gabiónů(kamenů) a rostlin včetně kosodřevin jako reklamní vizitku, kdy se zde mohou návštěvníci deponie podívat, jak lze tyto materiály dále využívat na zahradách a v jiných prostorách pozemku. Je tento náklad jednorázový v roce pořízení, jestliže hodnota nepřesáhla částku 80 000 Kč bez DPH?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Vládní konsolidační balíček přinese od 1. ledna 2024 v oblasti daně z nemovitých věcí zvýšení sazeb daně pro všechny nemovité věci v průměru na 1,8násobek, ale také řadu dalších změn. Zpozornět by měli především majitelé garáží, stavebních pozemků, staveb pro rekreaci či uživatelé nemovitostí ve vlastnictví státu. Mnohé změny provede finanční správa sama, zhruba 100 tisícům poplatníkům ale nově vznikne povinnost podat do 31. ledna daňové přiznání.  

Společnost s r. o. si pořídila úplatně pozemek jehož součástí je stavba, součástí prodeje nemovitých věcí je též movité vybavení (postele, stůl, židle, kuch. linka, další drobné předměty). Úplata za převod movitého vybavení je zahrnuta v kupní ceně, která činí 3 900 000 Kč. Objekt bude využíván jako rekreační chata k pronájmu. Jak zaúčtovat nákup nemovitosti a jak dlouho se bude odpisovat a v jaké odpisové skupině, když se jedná o rekreační budovu k pronájmu?

Zaměstnavatel má na hlavní pracovní poměr zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou, kterého ubytoval ve svém rodinném domě. Za nájem zaměstnanec nic neplatí. Bude muset zaměstnanec v roce 2024 toto nepeněžní plnění ve své mzdě zdanit? Jestliže ano, tak jaká částka bude předmětem zdanění do mzdy - cena obvyklá za nájem? Lze nějakým způsobem využít § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, kde hodnota do 3 500 Kč měsíčně je osvobozena? Jestliže by se mělo dodaňovat nebude lepší, aby zaměstnanec platil nájem zaměstnavateli např. 1.000 Kč měsíčně?

V roce 2023 syn zdědil po matce rodinný dům, který nechal ocenit znaleckým posudkem, aby ho mohl pronajímat dle § 9 ZDP. Může uplatnit odpisy již za rok 2023, i když dům bude pronajímat až od 1. 1. 2024? 

Právnická osoba vlastní a provozuje rekreační apartmány, tzn. poskytuje ubytovací služby. Ubytování je v 10% sazbě daně. Krom toho jsou poskytovány další služby podle ceníku, které si zákazník vybírá dobrovolně. Tyto považujeme za samostatná plnění se sazbou daně, která konkrétnímu plnění přísluší (např. vstup do bazénu, obědy či večeře apod.). Nejsem si ale jisti následujícími službami stran jejich zařazení do sazby daně, resp. zda nemohou být vedlejším plněním k ubytovací službě, tzn. zda se i u nich neuplatní snížená sazba daně. Jedná se o: (i) dětská postýlka na pokoj, (ii) dětská židlička na pokoj, (iii) extra výměna povlečení (pokud si zákazník přeje navíc výměnu povlečení v průběhu pobytu - objednává když je povlečení znečištěné nebo dopředu, když chce výměnu povlečení v polovině pobytu), (iv) extra výměna ručníků (tj. zákazník si přeje výměnu ručníků častěji, než je zahrnuto v ceně ubytování), (v) rezervace na přání - poplatek za to, že se zákazník může zvolit konkrétní číslo apartmánu, který si objednává. 

Občan koupil v rámci developerského projektu byt v 04/2023 za 5 mil. Kč . Součástí kupní ceny bytu je i cena za odpovídající část pozemku. V kupní smlouvě však cena rozdělena není. Byt pronajímá a chce uplatni skutečné výdaje. 1. Jak rozdělit cenu bytu a pozemku , aby mohl odepisovat byt? Musí mít z tohoto důvodu znalce nebo stačí např. cenová mapa? 2. Pokud začal pronajímat v 11/2023 a do října 2023 provedl ještě opravy bytu za 300 000 Kč, vstupuje tato částka do pořizovací ceny bytu?

Nájemce chce v pronajaté budově postavit ze sádrokartónů buňku. Cena za materiál a práce bude stát kolem 100 000 CZK. Po skončení nájmu bude tato buňka nájemcem odstraněna. Budou tyto náklady pro nájemce daňové účinné?

Dobrý den, měsíční plátce DPH, pouze příjmy z pronájmu dle §9. Loni koupil obytný dům (pořízení bylo bez DPH), dům rekonstruuje, u nákladů za rekonstrukci se nárokuje DPH 15% v plné výši. Vzniká tam 9 bytových jednotek a 1 nebytový prostor. Kolaudace se plánuje na léto 2024. Zvažuje několik variant, co s obytným domem udělá. Potřebujeme zjistit daňové dopady z hlediska daně z příjmu i DPH v následujících variantách a jestli by hrálo roli uskutečnění změn před nebo až po kolaudaci: 1) prodej celého domu -musí být prodej zatížený daní z příjmu i DPH? -hraje roli, zda se prodává před nebo po kolaudaci? 2) převod bytových prostor na manželku nebo synovce (nejsou plátci DPH) s tím, že nebytový prostor by si jako plátce DPH ponechal na pronájem - při darování manželce, jak by byly řešeny obě daně? - hraje roli, zda by se darovalo před či po kolaudaci? - muselo by se nějak řešit, že u celé stavby bylo DPH na vstupu 15% a nebytový prostor by měl být v základní sazbě? 3) dům si ponechá, bude pronajímat byty i nebytový prostor -kdy a jakým způsobem by krátil DPH, když příjmy z pronájmu bytů budou osvobozeny od DPH?

Ffyzická osoba (není OSVČ) obdržela finanční příspěvek od obce. Jednalo se o příspěvek na postavení čistírny odpadních vod k domu, jehož je spoluvlastníkem, ale nebydlí v něm. Příspěvek v celé částce (40 000 Kč) došel na jeho účet. Je to příjem, který se musí danit, případně jenom uvádět v přiznání? Pro úplnost uvádím, že kromě tohoto příspěvku má příjmy ze zaměstnání a pak už jen malý příjem z pronájmu pole (cca 36 000 Kč). 

Vnučka (6 let žijící s rodiči v Rakousku, tedy rakouští občané) zdědila po dědečkovi v České republice nemovitost. Její rakouští rodiče budou tuto nemovitost v ČR pronajímat. Zdanění pronájmu proběhne v tuzemsku, za nezletilou vnučku budou podávat přiznání rodiče? Jakým způsobem se má nezletilá zaregistrovat nebo jak se má postupovat? Lze při pronájmu v rámci daňového přiznání uplatnit slevu na poplatníka?

Jak má být správně provedena fakturace stavebních prací společnosti, která je plátcem DPH, ale v předmětné smlouvě, dle které fakturujeme provedené stavební práce na dokončené stavbě pro bydlení, nemá uvedeno svoje DIČ a ve smlouvě je explicitně uvedeno, že se má fakturovat s 15% DPH? Při fakturaci jsem vycházela z předpokladu, že DIČ poskytnuto nebylo pro tento druh plnění a není tak možné fakturovat s přenesenou daňovou povinností. Je tento způsob fakturace proveden správně? Nebo máme před každým plněním prověřovat, zda je či není společnost plátcem DPH a na smluvní ujednání nebrat zřetel a fakturovat vždy s přenesenou daňovou povinností, pokud zjistíme, že společnost DIČ má?

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s novinkami a zároveň i případnými problematickými oblastmi daně z nemovitých věcí, a to zejména s ohledem na plnění povinností daňových poplatníků na zdaňovací období roku 2024. Problematika daně z nemovitých věcí se dle mého názoru celkem neprávem držela dlouho na okraji zájmu daňových poplatníků a vlastně i daňových poradců. Tomu by však díky aktuálním legislativním změnám mohl být konec. Již jen pouhé zvýšení sazeb u jednotlivých pozemků a zdanitelných staveb o minimálně 1,8násobek může celkem zásadním způsobem ovlivnit rozpočty vlastníků těchto nemovitostí. V zásadě je pak jedno, zdali se jedná o developerskou společnost či výrobní závod, neboť správný hospodář se vždy bude snažit toto nové daňové zatížení promítnout do cen svých výrobků či poskytovaných služeb. Navýšení daňových sazeb nepotěší ani samotné občany, neboť tito budou vyšší daň muset strpět ke své tíži. Rád bych touto cestou své čtenáře seznámil jak s plánovanými novinkami, tak se základními pravidly této daně a v neposlední řadě se pokusím nastínit i nějaké prostory možné daňové optimalizace, samozřejmě v rámci zákonných mezí.

Koupil jsem dceři apartmán ve Španělsku za cenu cca 10 mil. CZK. Musí dcera podat ohlášení dle § 38v ZDP? 

Stavební firma staví rod. dům pro sociální bydlení. Bude uplatňovat sníženou sazbu daně. RD musí mít podlahovou plochu do 350 m2. Co všechno se do této plochy započítává?

Naše společnost vlastnící kancelářskou budovu pořídila do společných prostor několik telefonních (akustických) budek. Budky jsou umístěny volně v prostoru, uvnitř je pouze židlička, zásuvka, polička, zhotoveny jsou ze skla, platu, kovu, mají integrovaná kolečka. K budově jsou připojeny pouze klasickou zástrčkou do zásuvky. Jsou tyto budky technickým zhodnocením budovy nebo je můžeme evidovat jako samostatný majetek? Pokud jako samostatný majetek, v jaké odpisové skupině se bude budka odpisovat?

Manželé pronajímají byt v SJM (odpisuje se z pořizovací ceny bytu), jeden z nich zemře a byt zdědí částečně manžel a částečně 2 děti. Byt (nově ve spoluvlastnictví 3 osob) se pronajímá dál. Cena bytu pro odepisování zustává stejná, nebo se musí nějak přecenit?

Novela zákona o dani z nemovitých věcí nově zavádí řadu změn, které budou platit již od roku 2024. Většina poplatníků nebude muset v souvislosti s novelou zákona dělat nic, některé změny zohlední správce daně automaticky, ale v některých případech budete muset podat daňové přiznání.  

Firma A s.r.o plátce DPH je vlastníkem 318 m2 pozemku a naše firma B s.r.o. vlastní 106 m2. Dojde ke směně a za rozdíl 318–106 budeme doplácet 150 000 Kč. Dojde k tomu, že nám přibude pozemek s doplatkem, ale jak toto u firmy B zaúčtuji? Ve smlouvě nemám žádné ocenění pozemku. Mám žádat o znaleké posudky jak u firmy A, tak u firmy B? Jak toto účetně zaúčtovat a co bude daňový náklad a co výnos?