Občanské právo - strana 8

Pokud manžel a manželka mají oba 1/2 nemovitosti na Slovensku. Mají zde trvalý pobyt a žijí zde. Nyní manžel zemřel a manželka po něm zdědí jeho polovinu. Vše v případě v přepisu na katastru zajistí notář, resp. soud, tj. bude to přepsáno automaticky nebo si bude muset nějakým způsobem manželka "oběhat" přepis nemovitosti sama? V případě, že si toto bude muset manželka zajistit sama - jaký bude muset vykonat postup, resp. jaké papíry k tomu bude potřebovat?

Jak účtovat u neziskové organizace fakturu za audit? Auditorské práce za předešlý rok probíhaly až v červnu letošního roku. Vím, že u neziskovek nelze využít ustanovení o opakujících se a nevýznamných položkách, ale audit fyzicky probíhal až letos. Musím tedy časově rozlišovat či mám možnost zaúčtovat fakturu až v roce, kdy audit probíhal.

Zahradu nabyla matka a otec darem. Mají 2 děti a otec (3 dědicové) po úmrtí matky nárok na 1/2 zahrady v dědickém řízení? Jak lze vypořádat zahradu? Je to mimo dědictví?

Můj teta a strýc žijí již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama - teta je sestra mé maminky - obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona - zda podle našeho českého nebo slovenského nárok - na dědictví po strýci, resp. tetě? Nyní kolem majetku tety "začali kroužit" staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti - neteř a synovec ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, kteří žijí na Slovenku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci - jak větev z ČR - tedy neteř a synovec či např. manžel tetiny sestry, tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku? 

Prokazování dodavatele jako součást důkazního břemene daňového subjektu – Souběh soudního a správního přezkumu v daňových věcech – Přeprodej lihu osvobozeného od spotřební daně – Nejvýznamnější změny v právní úpravě družstev

TJ Sokol je plátce DPH. Teď si nechal postavit hřiště na volejbal a dodavatel je plátce DPH. Musí být faktura vystavena v přenesenné daňové povinnosti a Sokol pak odvede daň, ale neuplatní si nárok na odpočet (nebude z toho mít příjmy, je to jen pro potřeby členů), nebo může být faktura rovnou vystavena s daní s tím, že Sokol prohlásí, že to má pro neekonomickou činnost?

Koupili jsem si v kamenné prodejně kočárek. Používáme ho půl roku. Po půl roce kočárek změnil barvu z černé na šedivou až stříbrno-hnědou, jednoduše vybledl. Je opravdu ošklivý a bylo nám řešeno, že reklamaci z důvodu vyšisování barvy zamítají a nevyřizují. Kočárek je ošklivý, na první pohled je změna barvy patrná pokud si odhrneme kousek látky, která překrývá tu původní černou - rozdíl je patrný na první pohled. Máme nějakou šanci s reklamací uspět? Pokud máme jakoukoliv šanci s reklamací uspět - co bychom měli nejlépe uvést do reklamačního formuláře -  např. jaké ustanovení zákona se na toto vztahuje či jiné argumenty?

V příspěvku uveřejněném v rámci expertních příspěvků č. 2/20201) jsem se zabývala změnami, které přinesla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. v právní úpravě obchodních společností. V tomto článku se budu zabývat významnými změnami v právní úpravě družstev provedené dvěma novelami zákona o obchodních korporacích – zákonem č. 33/2020 Sb. a zákonem č. 163/2020 Sb. Změny provedené uvedenými novelami v právní úpravě družstev jsou poměrně rozsáhlé. Škoda jen, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo dosáhnout shody o úpravě vypořádacího podílu v bytových družstvech, která je více než potřebná a která by odstranila přetrvávající stav právní nejistoty v této citlivé oblasti.

Spolek má hlavní činnost sportovní činnost (hokej - děti). Ve vedlejší činnosti má příjem z reklam. Spolek je plátce DPH. Může si při nákupu sportovních mikin a tepláků nárokovat odpočet DPH na vstupu, pokud by bylo na oblečení našité logo sponzorů a ve smlouvě o reklamě by toto bylo uvedeno? Může si nárokovat celou částku odpočtu? 

Může účetní informovat společníka společnosti o hrozících daňových problémech společnosti nebo tím poruší mlčenlivost vyplývající ze zákonů?

Přes zdánlivě jednoznačnou koncepci se v praxi setkávám s obtížemi při odlišení společníka společnosti s ručením omezeným od jejího jednatele a záměnami v jejich právech a povinnostech. Jak tyto funkce zakotvuje zákon? A jak fungování společností upravuje nový zákon „Lex Covid“? Tento článek pojednává o některých specifikách těchto funkcí, které autor považuje za podstatné.

Obecně prospěšná společnost je povinna vést odděleně příjmy a výdaje za hlavní činnost, příjmy a výdaje za správu společnosti a příjmy a výdaje za případnou doplňkovou činnost. Je povinnost takto odděleně sledovat i interní doklady, to znamená ke každému internímu dokladu mít přiřazeno, zda jde o interní doklad k hlavní činnosti, ke správě či k doplňkové činnosti?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) zveřejnilo dne 26. 6. 2020 Výzvu k programu COVID – nájemné (dále jen „Program“). Zájemci mohou podávat žádost o dotaci na nájemné z Programu prostřednictvím informačního systému MPO na webových stránkách ministerstva www.mpo.cz až do 30. 9. 2020.

V posledním období přinesla činnost Nejvyššího soudu ČR mnoho zajímavých rozhodnutí, která se dotýkají a formují praxi v oblasti neziskových organizací. Přestože v českém právním prostředí nemají soudní rozhodnutí precedentní povahu, zaujímají významnou úlohu v utváření práva v praxi, vyplňování mezer v zákonech i jako návod pro činnost a fungování cílové skupiny subjektů. Vydaná rozhodnutí se zabývala problematikou spolků včetně pobočných spolků, odborových organizací, obecně prospěšných společností, společenství vlastníků jednotek, ale i politických stran a hnutí. Výběr z těchto rozhodnutí přinášíme níže. Právní věta soudního rozhodnutí obsahuje to podstatné, o co v dané věci šlo, a jaký právní názor k tomu soud zaujal.

Zapsaný spolek (neplátce DPH) získal dotaci na rekonstrukci areálu. Na rekonstrukci budou potřebovat získat ještě peníze ve formě daru. Získaný dar bude ve smlouvě formulován „dar na kapitálové dovybavení“ - může spolek tento dar osvobodit dle § 19b odst. 2? Pokud ano, tak při odpisování technického zhodnocení budeme v účetnictví počítat účetní odpisy a daňové odpisy budeme počítat ze vstupní ceny technického zhodnocení ponížené o nezdaněné dary?

Revizor SVJ řeší stížnost jednoho z vlastníků bytu. Korespondují si jen elektronicky. Revizor informuje výbor průběžně, ale jen ústně. Korespondenci odmítá předsedovi výboru přeposlat. Má na to právo? Jak se má předseda nebo výbor bránit, když byl revizor řádně zvolen shromážděním vlastníků jednotek a jeho funkční období ještě neskončilo?

Společník účetní firmy ABC je zároveň i fyzická osoba, OSVČ, která vede účetnictví pravidelně na základě živnostenského listu svým klientům. Společník má ve firmě ABC zkrácený pracovní úvazek - pro účely obchodního vedení firmy a zajišťování provozních a personálních věcí ve firmě. Účetní práce ve firmě jako HPP nevykonává. Může takovýto společník jako fyzická osoba, OSVČ, fakturovat subdodavatelské účetní práce pro účetní firmu ABC? Účetní firma ABC má výhody v prezentaci k získávání nových zakázek a zároveň by spolupráce byla nastavena tak, že fakturace by probíhala v obvyklém hodinovém ohodnocení na trhu tak, aby účetní firma za ni neplatila větší náklady, než je na trhu typické. Zároveň by účetní firma měla na těchto zakázkách ziskovou marži jako u jiných pracovníků s ohledem na kvalifikaci, a bylo by to pro firmu ABC výhodné i ziskové. Společník účetní firmy by vykonával práci na svém HW a z velké části ve své provozovně OSVČ. Pokud by používal některé vybavení s. r. o., které jako společník (zaměstnanec) firmy s. r. o. má k dispozici, tak by docházelo k měsíční fakturaci za využití od účetní firmy ABC na OSVČ. Společenská smlouva není nijak speciálně upravena, že by tento postup činnosti pro společníka zakazovala. Byl by tento postup možný a při sporu zejména se správcem daně plně obhajitelný? Pokud by tento 100% společník se stal i jediným jednatelem s odměnou na základě smlouvy o výkonu funkce, mohl by pak tuto fakturaci někdo napadnout? Pokud by ve firmě ABC bylo víc společníků a jednatelů, tak zákaz konkurence jednatele vykonávající účetní činnost i jako OSVČ by mohl napadnout pouze další společník a další jednatel? Pokud by se jednalo o stavební s. r. o. se společníkem, který je zedníkem jako OSVČ, nebo marketingové s. r. o., kde je společník také OSVČ jako marketingový poradce - funguje tento výše zmíněný model obdobně?  

Prodlužuje se doba promlčení pohledávky, pokud ve lhůtě do 36 měsíců od vzniku pohledávky dojde k vydání elektronického platebního rozkazu nebo návrhu na exekuci?

Jsme soukromá základní umělecká škola o.p.s., zřizovatelem je privátní sektor. Jsme financování z MŠMT podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám. Splňujeme veškeré podmínky na prominutí pojistného podle zákona č. 300/2020 Sb. (Antivirus C). Jen si nejsme úplně jistí, jestli si můžeme nechat pojistné prominout, když pobíráme dotace? Nikde v zákoně jsme toto omezení nenašli a do § 109 odst. 3 zákoníku práce taky nespadáme.

Obecně prospěšná společnost vydala publikaci, kterou prodává. Jde o neziskovou činnost (publikace se prodává za cenu nižší, než výrobní). Cena publikace je nižší než 500 Kč a společnost je na publikaci uvedena. V rámci své akce společnost část nákladu rozdala jako propagaci. Společnost účtuje způsobem B. Je nutné o počtu rozdaných publikací účtovat během roku (pokud ano, tak jak konkrétně), nebo postačí počet rozdaných publikací evidovat ve skladu (takže se snížení počtu projeví až na konci roku při účtování o konečném stavu výrobků)?