Ostatní příjmy - strana 1

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

V roce 2023 obdržela fyzická osoba (nepodnikatel) za softwarovou práci (příležitostný příjem) odměnu ze zahraničí od společnosti z Cypru. Jediný doklad, který má k dispozici je účtenka z PayPal. Doklad obsahuje název společnosti, adresu, datum a částku, kterou klient obdržel na účet v ČR. Jednalo se o softwarové práce při vývoji počítačové hry, šlo o jednorázovou činnost studenta vysoké školy. Odměna jednou částkou ve výši 3 062 USD. V minulých letech žádnou odměnu neobdržel a ani se touto činností nezabýval. Jakým způsobem budou tyto příjmy zdaněny – dle § 10 ZDP? Jaký bude použit kurz k přepočtu zahraniční měny? 

Fyzická osoba, vlastník lesa, prodal v lednu 2023 dřevo z vlastního lesa. Jiný prodej dřeva v roce 2023 neuskutečnil. Od března 2023 má registraci samostatně hospodařícího rolníka. Bude příjem z prodeje dřeva posuzován jako příjem ostatní podle § 10 odst. 1 nebo podle § 7 odst. 1 ZDP?

Společnost uzavře s obdarovaným smlouvu darovací na finanční příspěvek na pořízení specializovaného invalidního vozíku, ovšem smlouva je formulována tak, že dárce pošle svého člověka, který natočí propagační video, které bude propagovat výrobek dárce na sledování vozíku a jeho převrácení. Předmětem daru jsou finanční prostředky, které následně využije na koupi jím vybraného vozíku. Hodnota daru je 6 000 EUR. Kdyby se jednalo o pouhý dar, byl by na jeho straně osvobozen dle § 4a písm. j) zákona o daních z příjmů. Zde si ale nejsme jisti, zda se spíše nejedná o příjem z reklamy a neměl by být daněn dle § 10 jako ostatní příjem.

Ustanovení o příjmech ze samostatné činnosti (§ 7 a násl.) a tzv. dalších příjmech (§ 10) se uplatní jen tehdy, pokud sporný příjem nespadá pod § 6 (§ 7 odst. 2 zákona o daních z příjmů je uvozen slovy příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 …, podobně je uvozen § 10 odst. 1 vytvářející zbytkovou kategorii ostatních příjmů). Obě kategorie tedy fungují na stejném principu. Další ustanovení zákona o daních z příjmů se použije jen tehdy, pokud sporný příjem nepatří do žádné z předchozích kategorií. Jelikož všechny příjmy, ze kterých byla daň doměřena, spadaly do definice příjmů ze závislé činnosti v § 6 zákona o daních z příjmů , § 7 ani § 10 nebylo možno na tento případ použít.

Fyzická osoba si založila bankovní účet, který používá výhradně pro svoji podnikatelskou činnost zdaňovanou dle § 7 zákona o daních z příjmu (roční příjmy na základě fakturace činí 500 000 Kč). Od banky obdržela odměnu 500 Kč za založení účtu, odměna byla připsána na účet. Dle vyjádření banky nemusí být tato částka zdaňována, protože se jedná o příležitostný příjem, a pokud fyzická osoba nebude mít v roce 2023 příležitostné příjmy vyšší než 30 000 Kč, tak se na ni toto vyjádření vztahuje. Je tomu tak i v tomto případě?

Fyzická osoba (FO nepodnikající) vlastní ochrannou známku vinařství, kterou vybudovala úplně od začátku, nyní by ji chtěla prodat. Uvažuje 3 možnosti, jak by jednotlivé možnosti vypadaly z hlediska zdanění příjmů z jejího prodeje? 1) Fyzická osoba známku prodá. Souhlasíte s názorem, že v tomto případě je příjem z prodeje zdaňován bez ohledu na to, jak dlouhou dobu jí vlastní (nepodléhá časovému testu pro osvobození op daně z příjmů) v rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP, přičemž od příjmů z prodeje si může odečíst náklady na její zřízení (které ale jsou v daném případě zanedbatelné)? 2) Fyzická osoba ochrannou známku prodá, ale úhrada neproběhne v hotovosti, nebo převodem na účet, ale prodá ji a. s. a jako úhradu kupní ceny dostane akcie v nominální hodnotě dané obchodní korporace. Platí stejný případ, jako v bodě č. 1, tedy že bude podléhat zdanění u FO i když nedostala zaplaceno financemi ale akciemi kupující firmy (čili se bude jednat o nikoliv peněžní, ale nepeněžní příjem, který je taktéž zdaňován)? Co v případě, kdy by skutečná cena akcií se lišila od ceny nominální dané akcie. jak by se počítala prodejní cena? 3) Fyzická osoba vloží ochrannou známku jakožto úhradu základního kapitálu do s. r. o. (bude nutné ocenění ochranné známky znalcem). V tom případě už nebude vlastníkem ochranné známky FO, ale s. r. o. Zdaní při tomto kroku fyzická osoba nějaký příjem? Následně by po splnění časového testu 5 let prodala s. r. o., které vlastní ochrannou známku. Bude muset zdaňovat v tomto případě FO nějaký příjem, pokud obchodní podíl prodá po 5 letech a v hodnotě pod nyní zamýšlenou hranicí 40 mil. Kč?

Fyzická osoba obdržela darem nemovitost, dárkyní byla družka dědečka. Domníváme se, že v tomto případě není možné uplatnit osvobození a je potřeba v rámci § 10 odst. 1 písm. n) ZDP provést zdanění daní z příjmů fyzických osob, sazba 15 %, resp. 23 %. Fyzická osoba žije dlouhodobě mimo ČR, je daňovým rezidentem Velké Británie – darovaná nemovitost je na území ČR. Jelikož se tedy nejedná o daňového rezidenta ČR, nelze uplatnit ani základní slevu na poplatníka dle § 35ba ZDP. Darovací smlouva / zápis do katastru proběhl v roce 2023, daňové přiznání se bude podávat do 3, resp. 4 měsíců po skončení roku 2023. Je tento postup správný?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2023, čj. 7 Afs 33/2023-45

Manželé koupili byt, ve kterém provedli rekonstrukci. Koupě bytu a rekonstrukce je financována částečně z úvěru. Úroky z úvěru nebyly uplatňovány jako nezdanitelná částka § 15 ZDP. Nyní po rekonstrukci se rozhodli byt prodat. Prodej není osvobozený. Budou úroky zaplacené bance do doby prodeje bytu součástí výdajů uplatňovaných v rámci § 10 ZDP?

Obchodování na burze je v současné době poměrně jednoduché. Drobný investor (předpokládejme, že se jedná o fyzickou osobu, rezidenta České republiky, nepodnikatele) 1) k tomu potřebuje počítač (nebo chytrý mobilní telefon), do kterého stáhne tzv. obchodní platformu, což je aplikace, která zobrazuje aktuální kurzy a grafy obchodovaných finančních nástrojů. Tento drobný investor by zároveň měl mít alespoň minimální znalosti o tom, jak finanční trh funguje, jaké možnosti investování má, jaká rizika mohou nastat a jakým způsobem se případně daní zisk z realizovaných obchodů. Prostřednictvím obchodní platformy pak umisťuje své obchodní příkazy, které jsou dále poslány na trh, kde dochází k zobchodování, pokud se nabídka s poptávkou bude shodovat.

Podnikatel, plátce DPH, uplatňuje výdaje paušálem 60 %. Pořídil si v roce 2022 automobil, který v roce 2023 prodal. Bude příjem z tohoto automobilu zdaněn podle § 7 ZDP a budou se na tento příjem vztahovat výdaje paušálem ve výši 60 %? 

Společnost k výročí společnosti nakoupila pamětní mince pro akcionáře. Na každou akcii 1 minci, celkem 400 akcií, jedná se celkem o částku 650 000 Kč. vč, DPH. Jak je s možností odpočtu DPH, daňovou uznatelnost nákladů společnosti, příjmem u akcionáře, který vlastní 80 akcií, tzn. obdrží mince v hodnotě cca 130 000 Kč? Má tento příjem nějaký daňový dopad? 

Jak bude probíhat v ČR zdanění příjmu z prodeje akciového podílu v zahraniční společnosti u rezidenta ČR? Jedná o podíl ve společnosti, která má sídlo ve Francii, podíl je do 10 % a prodávající osoba je rezidentem v ČR a podíl je vlastněný více než 5 let?

V článku se zabýváme zdaněním příjmů získaných prodejem soukromého automobilu ve vlastnictví poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Půjde o případy, kdy tento automobil je, anebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka, kdy poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje a o případy, kdy dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je, anebo není zařazen do obchodního majetku poplatníka.

Výrobní společnost by chtěla finančně odměnit studenta VŠ za výborně zpracovanou diplomovou práci.  Práce byla založena na prostředí společnosti a některé závěry by mohly být v budoucnu využitelné. Se společností student nemá žádný právní vztah. V rámci VŠ byla diplomová práce vyhodnocena jako nejlepší. Společnost proto chtěla kvalitu a závěry práce "ocěnit" i finančně. Bylo by možné uvést jak variatu bez protiplnění, tak i odměnu při poskytnutí práva použít výsledky práce studenta? Jak tuto odměnu uchopit daňově, jak pro firmu, tak především pro oceňovaného studenta? Obáváme se, že takový příjem mu bude zdaněn v § 10 ZDP, kde jsme nenašli důvod pro osvobození. Byl by rozdíl, kdyby byl místo hotovosti předán dárkový poukaz na nákup v nějakém obchodě? 

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Finanční trh nabízí retailovým (česky drobným) investorům celou řadu možností, kam uložit volné, aktuálně nepotřebné finanční prostředky. Jednou z možností je investování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které umožňují investovat úspory snadněji, s poněkud menším rizikem, při zachování reálné naděje na vyšší zhodnocení oproti pouhému uložení peněz např. na spořicí účet u banky. Podstata kolektivního investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých drobných investorů. Investor svěřuje své finanční prostředky fondu a o jejich investování se za něj stará odborník – portfolio manager (česky správce fondu).

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na problematiku ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kterou jsme řešili v minulém čísle, a vrátit se k výkladu těch otázek, na které v předchozím příspěvku již nezbyl prostor.