Osvobození od daně z příjmů - strana 7

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Za zdaňovací období roku 2021 byl termín pro podání DaP v prodloužené lhůtě do 31. 10. 2022 (příjmy zdaňované v zahraničí). K DaP jsem podala oznámení o osvobozených příjmech ve výši 30 mil. Kč. V roce 2023 jsem zjistila, že poplatník měl další osvobození v podobě darovaných akcií (vlastní jmění a. s. 53 mil.) a převodu 50% podílu na s. r. o. (vlastní jmění 60 mil.). Podala jsem dvě dodatečná oznámení o osvobozených příjmech nad 5 mil. Bude i z dodatečného oznámení doměřena pokuta 0,1 % z pozdě oznámených příjmů, když bylo podáno dodatečné oznámení? Bude možné použít pokyn D-59 k žádosti o prominutí pokuty, kdy poplatník bez výzvy podal správci daně oznámení do 150 dnů po uplynutí lhůty, když pokyn platí od 1. 1. 2023? Nebo to lze řešit i nějak jinak?

Česká fyzická osoba A vlastní 50% podíl v české firmě ABC s.r.o. po dobu více jak 5 let, tedy bude splněn časový test. Dále fyzická osoba A vlastní 40% podíl v české společnosti XYZ s.r.o. Fyzická osoba A chce prodat svůj 50% podíl ve firmě ABC s.r.o. společnosti XYZ s.r.o. 1. Je možné sjednat cenu mezi fyzickou osobou A a společnosti XYZ s.r.o. za prodej podílu ve společnosti ABC s.r.o. dohodou stran, nebo je nutný znalecký posudek? 2. Je pro společnost XYZ s.r.o. koupě podílu ve společnosti ABC s.r.o. daňově uznatelným nákladem bez odpisů?

Nezisková organizace má hlavní činnost péči o opuštěná zvířata. Svoji činnost financuje pouze z obdržených věcných nebo finančních darů, jiné příjmy nemá. Musí organizace podat daňové přiznání k dani z příjmů?

Fyzická osoba nepodnikající v roce 2017 koupila do SJM nemovitost, kterou v roce 2022 prodala (neprošla časovým testem) a za danou částku koupila jiný dům pro účely bydlení jednoho z manželů, kdy se manželé dohodly, že stávající dům, ve kterém společně bydlí bude ve vlastnictví manželky a druhý dům bude ve vlastnictví manžela. Je možné osvobodit od daně z příjmu prodej nemovitosti, která byla prodána z důvodu aby se mohl koupit druhý dům pro druhého z manželů? 

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Manželka jako dosavadní jediný společník s. r. o. chce bezúplatně převést polovinu společnosti na manžela. Pro manžela předpokládám půjde o osvobozený příjem. Nicméně se může jednat o příjem, který bude manžel povinen podle § 38v zákona o daních z příjmů oznámit správci daně. Jak se v tomto případě bude postupovat pro účely ocenění příjmu?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má v obchodním majetku již odepsaný automobil. Tento automobil převede do osobního užívání a časem prodá. Prodej zdaní v § 10 ZDP. Musí také odvádět DPH?

Fyzická osoba prodala byt v březnu 2022 využívaný ke krátkodobému pronájmu a koupila za utrženou částku dům pro vlastní bydlení (v lednu roku 2023 zde bude mít i trvalé bydliště) s tím, že byt byl ve vlastnictví téměř 5 let; v květnu 2022 by uplynulo 5 let od zápisu do KN. Bude se zisk zdaňovat celý,nebo je zde možnost nějaké výjimky na odpuštění daně, když v novém domě bude osoba bydlet?

Zemědělec vede daňovou evidenci, čerpá úvěr na „Financování provozních potřeb souvisejících s jeho podnikáním“ od banky. Je vystaven splátkový kalendář na 47 splátek. Zemědělec zároveň podal žádost na PGRLF v rámci programu „Podpora na snížení jistiny provozního úvěru“. PGRLF mu vyhověl a poukázal na běžný bankovní účet zemědělce dle pravidel polovinu jistiny. Zemědělec neprovedl jednorázovou splátku jistiny bance, podle smlouvy s PGRLF je povinen použít podporu na splácení jistiny úvěru nejpozději do dvou let od uzavření smlouvy, což lze běžnými splátkami jistiny splnit. Lze podporu poskytnutou PGRLF jednorázově v roce 2022 a použitou na splácení jistiny úvěru do roku 2024 považovat za příjem osvobozený podle zákona o daních z příjmů, § 4, odst. 1, písm. u)? Jak posoudit z hlediska daně z příjmů částky vynaložené z prostředků získaných od PGRLF (např. na hnojiva, pohonné hmoty atd.), pokud se bude jednat o příjem osvobozený od daně? Kdyby k poskytnutí podpory nedošlo, musel by úvěr být splácen ze zisku po zdanění, takto zemědělec získává „nezaslouženě“ zdroj na splácení jistiny úvěru v porovnání se subjekty, které se k podpoře nedostanou.

V článku se budeme zabývat uplatněním § 38v a 38w zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají oznamovací povinnosti poplatníka dně z příjmů fyzických osob v případě obdržení příjmů osvobozených od daně z příjmů ve výši vyšší než 5 mil. Kč.

V první části příspěvku zveřejněném v minulém čísle časopisu jsme se zaměřili na jednodušší formy ukládání volných finančních prostředků nepodnikajících fyzických osob splňujících podmínku rezidence, tj. na vklady v bance, stavební spoření, III. pilíř a soukromé životní pojištění. Nyní se budeme věnovat těm složitějším, kde způsob zdanění není úplně jednoduchý.

Je možné, aby s. r. o. (netvoří FKSP) poskytla svému zaměstnanci, resp. koupila (nabila) kartičku za 5 000 Kč na půl roku do bazénu a tyto částku si dala do nedaňových nákladů a zároveň tata částku by byla u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů? Na toto nemá s. r. o. vytvořenou žádnou kolektivní smlouvu či něco takového. Je možno jednoduše řečeno přijít do bazénu, koupit kartičku, dobít jí z účtu s. r. o. a dát ji zaměstnanci bez nějakých dalších podmínek (vnitřní směrnice)? Jaké pak bude účtování u s. r. o. nákupu, resp. dobití kartičky a její předání zaměstnanci?

Dárce má v úmyslu darovat svému vzdálenému příbuznému nemovitost (více parcel, které fakticky tvoří jeden celek - orná půda, sad a ostatní plocha - cesta). Stupeň příbuzenství není takový, aby se uplatnilo osvobození na straně obdarovaného z bezúplatného příjmu. Jak se určí cena nemovitosti pro účely daně z příjmu - je potřeba znalecký posudek, nebo si obdarovaný stanoví cenu sám např. podle cenové mapy nebo něčeho podobného - lze vyjít z ceny, která je uvedena u BPEJ na katastru? Pro případ, že by cena daru byla menší než 15 000 Kč (pozemky jsou relativně malé), a tudíž by byl dar od daně osvobozený, uvádí se v daňovém přiznání? Bylo by daňově výhodnější a realizovatelné, pokud by "dárce" nemovitosti místo darování prodal za nízkou cenu, např. za 1 000 Kč?

Prosím o odpověď na zdanění dluhopisů (resp. příjmů z dluhopisů) u klienta (nákupce-upisovatele dluhopisu) v následujících variantách: 1. Dluhopis emitovaný právnickou osobou (rezidentem) s dobou splatnosti 3 roky a se stanoveným pevným úrokovým výnosem 8 % p.a. Četnost výplaty úroků je jednou ročně. V tomto případě se úrokový výnos zdaní 15 % srážkovou daní při jeho výplatě emitentem (uvažujeme prodej pouze FO rezidentům ČR). Tedy každý rok při výplatě úroků strhne emitent (musí to být vždy emitent?) vyplatí klientovi úrok již ponížený o srážkovou daň - tedy čistý (zdaněný výnos)? 2. Dluhopis emitovaný právnickou osobou (rezidentem) s dobou splatnosti 3 roky a se stanoveným pevným úrokovým výnosem 8 % p.a. Četnost výplaty úroků je až při splatnosti dluhopisu-tedy jednorázově za tři roky. V tomto případě se úrokový výnos (3x 8% p.a. - tedy za tři roky) zdaní 15 % srážkovou daní při jeho výplatě emitentem jednorázově třetí rok a klientovi se vyplatí čistý úrok? 3. Dluhopis emitovaný právnickou osobou (rezidentem) s dobou splatnosti 3 roky a bez stanoveného pevného úrokového výnosu, ale s fixně stanovenou částkou za odkup dluhopisu při jeho splatnosti. Tedy např. dluhopis vydaný v nominální hodnotě 100 000,- Kč emitent za tři roky odkoupí zpět za 124 000,- Kč. V tomto případě již není srážkovou daní co danit, protože se nejedná na straně klienta o úrokový výnos, ale o rozdíl mezi nákupní a prodejní hodnotou dluhopisu, který se v případě FO daní v daňovém přiznání dle § 8 ZDP. Pokud tedy bude termín odkupu dluhopisů ve lhůtě do tří let, tak klient- FO si zdaní ve svém přiznání rozdíl nákupní a prodejní hodnoty dluhopis - tedy 124 000 - 100 000 Kč = 24 000 Kč?  4. Poslední varianta stejný případ jako v bodě tři, ale termín splatnosti dluhopisů by nebyl tři roky, ale tři roky a jeden měsíc. V tomto případě by klient FO ve svém přiznání nedanil nic, protože sice by tam byl rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou dluhopisu ve výši 24 000,- Kč ke zdanění, ale uplynula lhůta 3 let a tak je příjem na jeho straně od daně z příjmů osvobozený?

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování svým zaměstnancům i v peněžní formě. Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování je dle zákona považován za osvobozený příjem do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

OSVČ, která vedla do r. 2021 daňovou evidenci, přešla od r. 2022 na uplatňování výdajů procentem z příjmů. Od r. 2020 odepisuje osobní automobil, který slouží plně k podnikání a do r. 2021 byl veden v obchodním majetku. Od r. 2022 se u tohoto automobilu počítá odpis pouze evidenčně. V únoru 2022 však došlo k velké dopravní nehodě, způsobené jiným vozidlem. Případ byl ze strany pojišťovny likvidován formou totální škody, vrak vozidla byl oceněn a prodán v dražbě. Pojišťovna následně doplatila rozdíl do ceny obvyklé z povinného ručení viníka nehody. Tržbu z prodeje vraku uvede OSVČ v příjmech dle § 10 ZDP, nákladem bude zůstatková cena automobilu. Bude přijaté pojistné zdanitelným příjmem? Původně jsme předpokládali, že nikoliv, ale v § 4 odst. 1 písm. d) bod 4 ZDP je uvedeno, že osvobození se nevztahuje na: „plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti poplatníka“. Vztahuje se toto ustanovení i na výše uvedený případ?

Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.

Státní podnik založil nadační fond (dále jen „NF“). V roce 2022 vloží do NF peněžní prostředky, které se považují za nadační (sponzorský) dar. Z těchto peněžních prostředků bude vyplácet příspěvky na podporu v sociální oblasti, podporu v oblasti vzdělávání v roce 2023, popř. další podpora subjektů (FO i PO) v souladu s účely dle usnesení vlády č. 334/1999, což je hlavním účelem zřízení NF. Je přijetí sponzorského daru do NF osvobozený příjem NF bez nutnosti registrace k dani z příjmů právnických osob? Bude pro státní podnik vložení peněžních prostředků do NF daňově neuznatelným nákladem, jedná se o částku v rámci rozdělení zisku? Může si státní podnik uplatnit 10 % resp. 30 % odečet od základu daně dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Jsem realitní makléř, který se živí zprostředkováním prodeje nemovitostí. Koupil jsem větší pozemek, který jsem nezahrnul do podnikání. Rozdělím ho na 4 části, zasíťuji, na jedné si postavím vlastní nemovitost, ostatní 3 prodám a z výnosu chci tuto nemovitost financovat. Otázku DPH jsem si vyřešil, že bohužel budu muset odvést 21 % z prodeje. Řeším otázku daně z příjmů:  1) Mohu se k prodeji těch 3 pozemků chovat jako k příjmům dle § 10 ZDP, nebo je musím zahrnout do § 7 ZDP, i když je nechci zahrnout do obchodniho majetku? Jedná se mi o návaznost na sociální a zdravotní pojištění. 2) Mohu příjem osvobodit s tím, že prostředky použiju na vlastní bytovou potřebu – koupi 4. pozemku a výstavbu domu pro svoje bydlení? Případnou nevyužitou část bych danil dle bodu 1 – § 10 nebo § 7 ZDP?