Osvobození od DPH - strana 6

Dvě spediční firmy (A a B), obě plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z ČR do Hamburku (přístav) a dále námořní přepravu do USA. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v ČR a je pro jinou českou firmu (C), která je vývozcem zboží do USA. Je fakturace mezi českými spedicemi (tj. A a B) správně zatížena DPH z titulu absence přímého kontraktu s vývozcem (tj. firmou C) a nepovažuje se tedy za poskytnutí služeb vázaných na vývoz zboží? Spedice (tj. B), která bude fakturovat celkovou přepravu zboží z ČR do USA vývozci tohoto zboží (pro společnost C) osvobodí celou část přepravy jako poskytnutí služeb vázaných na vývoz zboží? Je takový postup správný?

Plátce DPH koupil v roce 2008 osobní automobil od neplátce DPH (soukromé osoby). Automobil byl v plné výši používán pro zdanitelné činnosti plátce. V letošním roce má být prodán. Bude prodej podléhat DPH na výstupu, nebo bude od daně osvobozen?

Následující příspěvek se nezabývá vzdělávací činností poskytovanou na školách, ale aktivitami v oblasti vzdělávání směřovanými ke komerčním subjektům. Vzhledem k tomu tvoří stěžejní část článku určení místa plnění a zkoumání činností, které je možné od daně osvobodit. Tato část je doplněna judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

OSVČ podniká na vedlejší činnost (pobírá starobní penzi) – vede účetnictví, je plátce DPH, činnost pronájem nemovitosti, kterou má zařazenou v obchodním majetku (zdanění příjmu dle § 7 ZDP).  Nyní by chtěla začít pronajímat majetek, který nemá zařazený v obchodním majetku (zdanění příjmu dle § 9 ZDP – výdaje % z příjmů): 1) Rodinný dům (RD) – nájemce je právnická osoba (s. r. o., plátce DPH) 2) Objekt občanské vybavenosti (OOV) – nájemce fyzická osoba (OSVČ), neplátce . Nájem by měl být v obou případech osvobozen od DPH (§ 56a, ř. 50 přiznání DPH). U výše uvedených nemovitostí (§ 9) nebude mít žádné náklady. Předpokládám, že jde o hodnotu plnění, které se nebude započítávat do výpočtu koeficientem (ř. 51 přiznání DPH). Spotřeba energií bude přeúčtována na nájemce s DPH, na vstupu uplatněn nárok na odpočet. Je to tak správně? Z pohledu daně z příjmů bych ještě dodala, že jde o majetek (RD a OOV) nabytý za manželství, ale v katastru nemovitostí není uveden jako společné jmění manželů.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító

Rakouská firma (plátce DPH) má ještě české a německé DIČ. Nyní nakoupila zboží od české firmy (plátce DPH) s českým DIČ, které následně je fakturováno do Německa konečným zákazníkům. (Konečný zákazník si zařizoval dopravu a pro zboží si jel sám). Ale to zboží bylo vyfakturováno s německým DIČ, německým zákazníkům s německou daní. Je to takto možné? Nemusejí být faktury na výstupu s českým DIČ? U českého finančního úřadu vznikne nadměrný odpočet, ale nebude k tomu žádný výstup.

Započítávají se do obratu (kvůli překročení obratu 25 miliónů pro vedení účetnictví) i osvobozená plnění bez nároku na odpočet (prodej zlata)? 

Přijali jsme objednávku na výrobu formy pro automotiv - objednatel z třetí země. Při výrobě byly zjištěny nedostatky ve výkresové dokumentaci. Navrhli jsme objednateli, že zpracujeme a) úpravu výkresové dokumentace b) technologický postup té části, která se váže k upravované konstrukční dokumentaci. Tyto práce považujeme za službu, u které je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tzn. že se zdanitelné plnění přesune za odběratelem služby. Při zpracování technologické dokumentace však nastávaly situace, že bylo nutno ověřit navrhovaný technologický postup přímo úpravou formy, která byla předmětem objednávky na výrobu formy. Při tomto ověřování byl spotřebován i nějaký materiál. Dají se tyto práce, tzn. úprava formy, které budou taktéž předmětem fakturace jako součást vývojových prací, posuzovat taktéž jako služba, kde je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Tato forma jako taková, bude a) fakturována odběrateli v ČR s českou DPH, b) fakturována odběrateli z třetí země (jiný než objednatel služby vývoje) = vývoz zboží bez DPH.

Jsme společnost s r. o., plátce DPH, registrovaná v ČR k DPH, která se zabývá prodejem vozů do zahraničí. Spolupracujeme s firmou z Madeiry, která je registrována k DPH na Madeiře a sdělila nám své daňové identifikační číslo. Této firmě jsme prodali několik vozů, máme objednaného českého dopravce, který nám vystavuje fakturu s přiloženými CMR listy. Doprava ale končí v přístavu v Marseille. Dále si přepravu přebírá firma z Madeiry, které vozy prodáváme. Nemáme žádné potvrzení, že vozy jsou dále přepraveny na Madeiru. Je možno i v tomto případě, kdy vlastně nevíme, kam vozy jsou dále přepraveny, použít osvobození při dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH? 

Jedná se o tři následující transakce, všichni jsou plátci DPH: Česká firma nakoupí zboží od polského dodavatele v Polsku, a my ho prodáme našemu odběrateli v Polsku. Zboží by nepřekročilo polské hranice. Proběhne fakturace s polským DPH? Česká firma 1 nakoupí zboží od další české firmy 2, ale zboží se nachází v Německu. Česká firma 1 dále prodá toto zboží do Polska polské firmě. Zboží tedy bude přesunuto z Německa do Polska. Jak toto bude správně fakturováno z pohledu DPH? Česká firma nakoupí dřevo na Slovensku od slovenského dodavatele a poté česká firma prodá zboží do Polska polské firmě. Zboží pojede přímo ze Slovenska do Polska. Jak nejlépe tyto případy vyřešit? Vím, že je nutné vždy řešit přepravu, a tak v těch dvou případech by zajistil přepravu vždy odběratel nebo dodavatel, a v tom třetím případě si myslím, že by česká firma mohla vystupovat jako prostředník (že by mohlo jít o třístranný obchod) a pak by dopravu zajistil prostředník.

Společnost vykupuje pohledávky tím způsobem, že kupní cena (úplata) ve smlouvě o postoupení pohledávky není mezi postupitelem a postupníkem stanovena jako pevně dohodnutá částka, nýbrž je stanovena jako procento (např. 75 %) z postupníkem vymožené pohledávky. Víme, že postoupení pohledávky není klasifikováno jako služba a jako takové není zdanitelným plněním (viz. koordinační výbor 040/23.03.05). Otázka zní, zda lze tento postup aplikovat i v daném případě, kdy je úplata za postoupení stanovena takto specifickým způsobem (pro postupníka v podstatě bezrizikově - když nic nevymůže, postupiteli nic nezaplatí) a nebo by se v daném případě jednalo (bez ohledu na pojmenování smlouvy) spíše o službu vymáhání pohledávek, kterážto by byla předmětem daně a neuplatňovalo by se zde ani osvobození (dle § 54). Tzn. že z té části postupníkem vymožené pohledávky připadající jako úplata postupníkovi (v našem případě 25 %) by postupník odváděl DPH 21 %.

Mateřské centrum, spolek, pořádá volnočasové akce pro děti (výtvarné kroužky, cvičení dětí, klubík - hlídání dětí s výtvarným zaměřením, v létě příměstské tábory) za úplatu. Zároveň spíše jako vedlejší doplňkovou činnost poskytuje cvičení pro dospělé, občas nějaký jednodenní kurz pro dospělé (poradna s laktační poradkyní apod.) Je možné zařadit volnočasové akce pro děti pod § 57 písm. g) zákona o DPH, a tedy by tyto příjmy nevstupovaly do obratu DPH? Zrovna tak cvičení pro dospělé by splňovalo osvobození od DPH dle § 61 písm. d) a taktéž by plnění nevystupovalo do obratu? V jedné z diskuzí jsem totiž narazila na názor, že pokud spolek pořádá i akce pro dospělé, nesplní tím dle § 57 písm. g) zákona o DPH definici organizace pro děti a mládež a volnočasové akce pro děti nemohou být od DPH osvobozené.

Společnost s r. o. (stavební firma) v rámci své činnosti realizuje první developerský projekt výstavby bytového domu – dokončení (kolaudace) v 5/2022, kdy stavba bytového domu probíhá na klíč ze strany jiné stavební firmy. Pozemky s. r. o. vlastní od roku 2016. Společnost se v rámci své stavební činnosti zaměřuje na jiný typ staveb, proto externí dodavatel. Po kolaudaci na základě prohlášení vlastníka byl bytový dům rozdělen na bytové jednotky (v 6/2022), kdy následně některé jednotky byly prodány konečným vlastníkům v režimu zdanitelných plnění a některé jednotky si s. r. o. ponechala ve svém vlastnictví a začala v 7/2022 pronajímat v režimu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Společnost v rámci dosavadní činnosti uskutečňovala pouze zdanitelná plnění s plným nárokem na odpočet (tj. neaplikovala krátící koeficient), krátící koeficient tak připadá poprvé do úvahy za rok 2022.Dle předběžného odhadu s ohledem na hodnotu zdanitelných plnění a hodnotu osvobozených nájmů za rok 2022 vyjde vypořádací koeficient nad 95 %, tj. společnost bude mít plný nárok na odpočet. V rámci výstavby bytového domu společnost uplatňovala plné nároky na odpočet (v dané situaci nebylo uvažováno o režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“).Dotaz č. 1: Je nutné řešit problematiku „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH i u plátce DPH, který má z roku 2021 vypořádací koeficient 100 % (= zálohový koeficient pro rok 2022) a tedy i k datu zařazení dlouhodobého majetku v 5/2021, u kterého ale připadá do úvahy za rok 2022 krácení nároku na odpočet DPH, kdy výsledný vypořádací koeficient za rok 2022 dle předběžné kalkulace vychází nad 95 % a plátce má tak plný nárok na odpočet DPH? Pokud ano, pak se stejně přiznaná výše daně bude rovnat nároku na odpočet DPH – tzn. nula s nulou. Pro s. r. o. stavbu prováděl jeden generální dodavatel na klíč, pozemek s. r. o. vlastnila od roku 2016 = tj. dle všeho naplnění části podmínek pro aplikaci režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle posledních výkladů Finanční správy a judikatury NSS (2 Afs 232/2020-70). Dotaz č. 2: Jaký vliv na nárok na odpočet DPH v rámci uvedeného projektu bude mít rozdělení bytového domu na bytové jednotky na základě prohlášení vlastníka (v 6/2022), kdy některé jednotky budou použity ke zdanitelným plněním (prodej) a některé k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet (nájem). Tj. jak bude zohledněno použití některých jednotek k osvobozeným nájmům? Napadají mne 2 varianty, z nichž jedna má oporu v zákoně o DPH (varianta č. 1) a druhá (varianta č. 2) nikoliv. Uvedené varianty zahrnují pouze první rok zařazení dlouhodobého majetku do užívání – tj. rok 2022.1. varianta – nárok na odpočet bude řešen dle § 76 zákona o DPH, tj. v režimu krácení. V případě aplikace „majetku vytvořeného vlastní činností“ mělo být přiznáno v 5/2022 a ve stejném měsíci nárok na odpočet ve výši přiznané daně. V měsíci 12/2022 pak propočet vypořádacího koeficientu dle předběžné kalkulace vypořádací koeficient za rok 2022 bude nad 95 %, tj. plný nárok na odpočet. Uvedené tak znamená, že s ohledem na výši vypořádacího koeficientu bude mít s. r. o. plný nárok na odpočet z titulu výstavby, jelikož plátce DPH má pouze 1 krátící (vypořádací) koeficient a ten v daném případě bude nad 95 %.2. varianta – na základě rozdělení bytového domu na bytové jednotky (dle Prohlášení vlastníka) bude nutné z pohledu DPH rozdělit přijatá plnění v rámci výstavby na jednotlivé jednotky (např. dle kritéria podlahové plochy) a u jednotek pronajatých v režimu osvobození bez nároku na odpočet DPH bude nutné vrátit část uplatněného nároku na odpočet v plné výši připadající na pronajatou jednotku. Pro tuto variantu nenacházím oporu v zákoně o DPH, jelikož § 75 zákona o DPH (poměrný koeficient) se týká situace, kdy je přijaté plnění použito jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely – v našem případě tyto podmínky naplněny nejsou, jelikož oba případy představují uskutečněné plnění v rámci ekonomické činnosti (zdanitelné a osvobozené bez nároku na odpočet).

Náš klient poskytující kurýrní služby má pouze dva odběratele, a to dvě banky. Pro ně zajišťuje rozvoz a svoz smluvní dokumentace od klientů zpět do banky. Jedná se o identifikaci klienta v rámci AML zákona, kontrolu smlouvy a zajištění klientových podpisů na všech smluvních dokumentech a jejich vrácení zpátky do banky. Kurýři se nikde za banku nepodepisují, ani nemohou, protože nemají příslušná oprávnění, hlavně co se týče zákona o spotřebitelských úvěrech. Zajišťují pouze výše uvedené činnosti v rámci vkladových produktů (otevření účtů), úvěrových produktů či spořících produktů, tedy činností, které jsou u bank osvobozené od DPH podle § 54 ZDPH. Může se i klienta jednat o činnost osvobozenou podle § 54 odst. 1 písm. y) ZDPH?

Firma s. r. o. si najme českou podnikající fyzickou osobu (plátce DPH) k přepravě materiálu do Švýcarska, tento materiál tam bude instalován na jejich provozovně. Bude přepravce vystavovat fakturu bez DPH dle § 69 odst. 1 a uvede tuto službu do řádku 26 daňového přiznání?

Obdrželi jsme fakturu za dopravu od českého přepravce (osvobozeno od daně dle § 69 zákona o DPH). Naše společnost přefakturovala českému zákazníkovi tuto fakturu bez DPH. Zákazník ji raklamuje s tím, že tam patří 21 % DPH. Kdo má pravdu?

Společnost koupí pohledávku, kterou následně přeprodá se ziskem. Podléhá prodej pohledávky (popř. rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou) DPH?

Hlavní činností a.s. je truhlářská výroba. Vedle této činnosti a.s. (plátce DPH) pronajímá volné nebytové prostory k nájmu jiným firmám (plátci DPH) za účelem ekonomické činnosti např. fa Zámečnictví. Od září a.s. pronajímá část svého pozemku firmě (plátci DPH), která tento pozemek využívá pouze v sobotu a v neděli k parkování kamionu , který využívá ke své ekonomické činnosti. Postupujeme v účtování nájmu stejně jako např. u výše uvedeného Zámečnictví, nebo u tohoto nájmu ( parkování vozidla) je to jiné. Děkuji za odpověď.

Neziskový subjekt (z. s.) má jako hlavní činnost podporu univerzitního sportu a umožnění sportování členům a vedlejší činnost je pořádání a účast v univerzitních sportovních soutěžích, kde uskutečňuje plnění ve formě prodeje marketingových předmětů, práv a samotných vstupenek na zápasy (různé sporty). Členové (studenti) platí malé měsíční příspěvky v řádech nízkých stokorun. Spolek má různá přijatá plnění, jednak ta, která používá pouze k uskutečňování vedlejší činnosti jako nákup merchandisingu, zprostředkování prodeje vstupenek atd. a u těch uplatňuje celý odpočet. Ovšem dále má plnění, která používá k uskutečňování obou činností, a to typicky pronájmy sportovišť, které kromě zápasů, které berou pouze čistě jako ekonomickou činnost, také k tréninkům, což berou jako hlavní činnost (podpora univerzitního sportu a sportování svých členů). Jsou ony tréninky, respektive pronájem sportoviště pro členy, který členové nemusí v okamžiku využívání platit (pouze platí příspěvky), brány jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet podle § 61 zákona o DPH a u celého přijatého plnění ve formě pronájmu musí spolek krátit odpočet nebo lze uplatnit poměrový koeficient a část pronájmu (ve fakturách vždy rozděleno na tréninky a zápasy) k tréninkům neuplatnit vůbec, protože se nejedná o ekonomickou činnost a část za zápasy uplatnit plně, protože se jedná pouze o vedlejší ekonomickou činnost? Doplňují dotaz zní, zda v případě, že je nutné nastavit koeficient, tak se do výpočtu osvobozených plnění podle § 61 zákona o DPH bere pouze součet členských příspěvků? A pokud by členové žádné příspěvky neplatili a např. pouze dávali dary spolku, tak by rázem o osvobozené plnění podle § 61 zákona o DPH nejednalo?

Společnost s r. o., plátce DPH, je vlastníkem pozemku (nádvoří), ve výrobním areálu. Tento pozemek bude prodávat firmě, která má halu víc jak 5 let po kolaudaci přímo sousedící s nádvořím a potřebuje jej pro svůj provoz. Bude prodej podléhat DPH?