Osvobození od DPH - strana 7

Klient v roce 2020 koupil pozemek bez DPH, s tím, že na něm postaví domy a pak to vše prodá. Během této doby se v souvislosti s přípravou na této akci, zaúčtovali faktury za geodetický průzkum, studii na stavbu domů, přípojky pro jednotlivé domy. Stavba žádná nezačala a klient se rozhodl tento pozemek prodat. V katastru nemovitostí je stále vedena orná půda. Bude prodej uskutečněn s DPH nebo bez DPH? Klient je plátcem DPH.

Dvě spediční firmy, plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z Hamburku do Prahy. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v USA a je pro jinou českou firmu. Je fakturace mezi českými spedicemi osvobozena jako poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží, tzn. že přepravci si budou fakturovat bez DPH?

Fyzická osoba, plátce DPH, pořídil v roce 2015 nemovitost s nebytovými prostory, kde si uplatnil odpočet DPH. Dále pronajímá bance a dle smlouvy má příjem z pronájmu s DPH, které odvádí. Je možnost přejít na fakturaci nájmu osvobozeného bez DPH? Pokud ano, je možné až od začátku dalšího zdaňovacího období? Popřípadě, co je nutné provést při tomto přechodu?

Firma prodává zlato, které je osvobozené od DPH i občanům do ostatních zemí EU. Zároveň prodává stříbro, které je zatíženo DPH. Pro registraci do MOSS se sleduje obrat 10 000 EUR u obou komodit dohromady, nebo jen té, která obsahuje DPH?

Firma (plátce DPH) pronajímá dlouhodobě parkovací místa. Jak je to s daní z příjmů právnických osob a s daní z přidané hodnoty, pokud dlouhodobě pronajme parkovací místo na stání osobních vozidel občanovi (fyzické osobě), nerezidentovi ČR, rezidentovi Dubaje? Bude DPH ve výši 21 % a jak to bude s daní z příjmů?

Společnost, plátce DPH, si pronajímá kancelářský prostor, který upravila a nyní nabízí jako sdílený prostor s několika možnostmi využití. Sdílený stůl na 1 den/týden/měsíc. U sdíleného stolu tak může sedět plátce i neplátce DPH najednou. Dále pak uzavřenou kancelář nebo pronájem zasedací místnosti. Jednu z kanceláří využívá sama společnost. Uplatňuje nárok na odpočet daně v případě nákupu kancelářského vybavení i v rámci nájmu celého prostoru. Má klient možnost zvolit režim zdanění při fakturaci svých služeb pro plátce či neplátce DPH?

Plátce DPH, právnická osoba, pořídila v 5/2012 nemovité věci a to: zcela zastavěný pozemek výrobní halou, zcela zastavěný pozemek skladem, zčásti zastavěný pozemek stavbou občanského vybavení, pozemek ostatní plochy s přípojkou, pozemek ostatní plochy částečně zpevněný asfaltem či betonem (manipulační plocha), pozemek ostatní plochy nezasíťovaný, nezpevněný (bez plánované výstavby, ani v územním plánování). Pozemky spolu sousedí a nachází se v průmyslovém areálu, kde sídlí vlastníci jiných nemovitých věcí. Vlastník se rozhodl výše uvedené nemovité věci prodat. V kupní smlouvě jsou nemovité věci rozepsané položkově s poznámkou, že položkové prodejní ceny slouží pouze pro účetní účely. Kupní cena je sjednána v celkové výši 40 mil. Kč jako konečná. DPH není ve smlouvě řešeno. Znalecký posudek není zpracován. Na skladu byla provedena rozsáhlá rekonstrukce a byla provedena přístavba zcela dokončená 11/2015, přitom v 1/2014 byl vydán dodatečný kolaudační souhlas s užíváním zcela nedokončené stavby od 10/2013, který nabyl právní moc v 12/2013. Dotazy: 1) Lze pohlížet na prodej nemovitých věcí jako na dodání funkčního celku nehledě na položkový rozpis nemovitých věcí? a) Pokud ano, záměrem kupujícího je provozovat výrobní činnost a nákup za účelem dalšího prodeje. Nákupy budou převažující činností, tzn. lze skladovou halu brát za hlavní předmět prodeje? b) Pokud ano, podle § 56/3 ZDPH je splněn 5-letý test pro osvobozené plnění. Budou tak v tomto režimu všechny prodávané nemovité věci? 2) Od kdy se přesně počítá lhůta pro osvobození dle § 56/3 ZDPH v dotčeném případě rozsáhlé rekonstrukce skladové haly? Je to od 1/2014 nebo ode dne nabytí právní moci? Pokud by byl po 11/2015 vydán další kolaudační souhlas, pak by lhůta počínala běžet až od tohoto kolaudačního souhlasu? 3) Pokud se na dodání nemovitých věcí bude pohlížet jednotlivě, nikoliv jako na funkční celek, pak pozemek ostatní plochy částečně zpevněný asfaltem či betonem a pozemek ostatní plochy nezasíťovaný budou posuzovány jako stavební pozemek a daněny sazbou 21 %? a) U pozemku nezasíťovaného, byť nebyly zahájeny žádné úkony k výstavbě, je rozhodující, že se nachází v zóně pozemků s ním sousedících, které jsou zastavěné, příp. jsou přinejmenším zasíťované? b) Bylo by pak možné vzít ke zdanění cenu, která je ve smlouvě uvedena u jednotlivých položek prodávaných nemovitých věcí, byť je tam poznámka, že slouží pouze pro účetní účely? Pokud ne, jaký způsob výpočtu lze v takovém případě doporučit pro účely DPH za správný, pokud cena celkem zahrnuje několik režimů DPH?

Česká firma vyfakturovala zboží do Německa se zdanitelným plněním v 7/2022, protože tak bylo s odběratelem ujednáno, jako osvobozeno od daně. V souhrnném hlášení je uvedeno také v 7/2022. Dodání tohoto zboží do Německa se však uskutečnilo až v půlce měsíce 8/2022. Může takto z daňového hlediska být?

Prodáváme pozemek a potřebuji si být jistá, zda je osvobozený od DPH. Tento pozemek netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, tedy je nezastavěný, avšak byl na něm proveden hloubkový vrt za účelem posouzení geologického podloží. Musí se tato aktivita posuzovat jako stavební práce související se zhotovením potencionální budoucí stavby (dosud nebyl učiněn žádný správní úkon k tomuto účelu)?

Jsme firma, která poskytuje a prodává zemědělské a stavební stroje a poskytuje záruční i pozáruční servis. Za účelem zvýšení zájmu nových zákazníků o koupi strojů chceme ve spolupráci s financující bankou prezentovat zákazníkům následující produkt s těmito podmínkami: 1. Zajistíme zákazníkovi financování stroje úvěrem, 2. součástí smlouvy o financování stroje je strojní a havarijní pojištění stroje - hradí si zákazník, 3. po dobu financování stroje budou veškeré opravy a servis prováděny v našem servisu, 4. v případě škodní události na stroji bude v pojistné smlouvě sjednána spoluúčast 10 000 Kč nebo 10 % v případě překročení výše škody nad stanovený limit např. 200 000 Kč, 5. zákazníkovi při servisní opravě stroje na pojišťovnu (škodní událost) bude vystavena faktura za opravu, zákazník uhradí DPH, pojišťovna uhradí pojistné plnění, spoluúčast by měla jít za námi. Lze vůbec takové smluvní podmínky sjednat? Pokud ano, jak se pak na faktuře „zbavíme“ pohledávky za zákazníkem z titulu jeho spoluúčasti? Kam odúčtujeme? Bude odúčtovaná spoluúčast daňovým nákladem?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-56/21 UAB „ARVI“ ir ko

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 7. 2022 ve věci C-696/20 Dyrektor Izby Skarbowej w W.

OSVČ, fyzická osoba, plátce DPH (stavební činnost) vlastní nemovitost, kterou používá k ekonomické činnosti. V 12/2011 bylo provedeno velké technické zhodnocení nemovitosti z kterého bylo nárokováno DPH. Nyní část nemovitosti OSVČ pronajala ukrajinským uprchlíkům, které zároveň zaměstnala. Zbytek nemovitosti využívá pro svou podnikatelskou činnost. Pronájem bude osvobozen bez nároku na odpočet, budeme měsíčně dávat do ř. 50. Za celý rok 2022 by měl vyjít roční vypořádací koeficient více jak 95%, takže by se žádné nároky na DPH na vstupu neměly krátit. Nyní má OSVČ zálohový koeficient 100%. Úprava technického zhodnocení (10letá lhůta již skončila) by také nepřipadala v úvahu. Je toto možné správné řešení z hlediska DPH?

Sportovní (tenisový) klub - spolek, je plátcem DPH. Jednou z jeho činností je umožňování používat vlastní tenisové kurty ke hraní tenisu a to: a) členům klubu (jsou jimi jen fyzické osoby), b) nečlenům klubu - fyzickým osobám c) nečlenům klubu právnickým osobám, které mají ve svém předmětu činnosti také činnosti sportovní, d) nečlenům klubu právnickým osobám, které nemají sportovní činnosti ve svém předmětu činnosti. Otázka se týká posouzení činnosti klubu z hlediska zákona o DPH. Prosím o posouzení, v kterých bodech uplatníme osvobození, v kterých případech osvobození uplatnit nelze.

V § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH je uvedeno: „činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty 7e), poskytovaná osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti nebo která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program“. Platí osvobození podle § 57 zákona o DPH i v případě, že organizace uspořádá školení nebo kurz, ke kterému nemá akreditaci organizace, ale smluvně zajištěný lektor?

Nakoupili jsme zboží od dodavatele z Německa (VAT DExxx). Zboží šlo ale z Číny. Předpokládám, že se tedy jedná o dovoz zboží - řádek 7 DPH a odpočet ř. 43. Zboží bylo řádně vycleno v Praze, kde bylo na několik dní zároveň uskladněno. Přepravu pro nás zajišťuje celou jedna společnost. Bude nárok na odpočet DPH při dovozu zboží, když za několik dní bude zboží přepraveno na Slovensko? Je potřeba, aby faktura za přepravu byla rozdělena na část dovozu do Prahy a část přepravy z Prahy na Slovensko? Na co si dát případně pozor?

Dnešní soudnička je zdánlivě zbytečná – prakticky nikdo nevyhrál. Tudíž nevíme, má-li pravdu developer tvrdící, že prodej zahrady majiteli vedle stojícího domu je osvobozen od DPH, nebo je správný názor správců daně i krajského soudu, že jde o zdanitelné plnění podléhající DPH 15 %. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“), který spor posuzoval, totiž neřekl, kdo je v právu, ale „pouze“, že rozhodnutí berňáku i rozsudek krajského soudu jsou nepřezkoumatelné. Což je sice právní důvod zrušení obou verdiktů, ale developer ještě zdaleka nemá vyhráno – spor se vrací na stůl finančnímu ředitelství... Jenže! Úřad je nyní vázán právními názory uvedenými NSS, které jsou natolik obecně významné, že by o nich měli vědět nejen developeři, ale všichni plátci prodávající pozemky.

V následujícím textu jsou nejprve vysvětleny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží humanitární nebo dobročinné organizaci. V další části textu jsou vysvětleny podmínky, za nichž není poskytnutí finančního daru předmětem DPH a v závěrečné části jsou uvedena obecná pravidla, z nichž vyplývá, za jakých podmínek je bezúplatné poskytnutí zboží či služby předmětem DPH.

Společnost využívá mezinárodní platební bránu Stripe k přijímání plateb od svých klientů. Na faktuře obsahující sumarizaci poplatků za platby je uvedené, že za odvod DPH odpovídá odběratel služby. Podle našeho názoru se jedná o osvobozené plnění na základě § 54 ZDPH stejně jako například u PayPal.

Patří činnost poskytování zdravotních služeb v oblasti dentální hygieny dle § 51 zákona o DPH mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 58 zdravotní služby), či nikoli?