Příjmy ze závislé činnosti - strana 6

Má zaměstnankyně nárok na slevu na dani na vyživované dítě ještě za měsíc červenec 2022, pokud dítě po absolvování jednoletého pomaturitního kurzu cizího jazyka už dále nepokračuje v dalším vzdělávání, ale registruje na Úřadu práce? Dítě se zaregistrovalo na ÚP až v průběhu měsíce července, nikoliv k 1. 7. 2022.

Máme kmenové zaměstnance z Ukrajiny, kterým hradíme ubytování. Na naši společnost byla vystavena faktura za ubytování vystavená třetí osobou, společností, která ubytování poskytuje. Fakturu jsme uhradili. Ze strany zaměstnance, jedná se prosím o nepeněžní plnění, které je od daně z příjmu fyzických osob osvobozeno? Pokud ano, je osvobozeno i od odvodů soc. a zdrav. pojištění? Daňová stránka zaměstnavatele – může být náklad za ubytování zaměstnanců daňově uznatelný?

Zaměstnancům českého zaměstnavatele (s.r.o., český daňový rezident, sídlo v ČR) poskytuje podnik ve skupině se sídlem v zahraničí zaměstnanecké akcie své firmy, nikoli akcie českého zaměstnavatele. Zaměstnanci mají pracovně právní vztah pouze s českým zaměstnavatelem, pro něj vykonávají činnost v ČR. Nevykonávají žádnou práci pro podnik ve skupině ani s ním nemají uzavřený žádný pracovně právní vztah, ani tam nejsou přidělováni na práci, nejde o žádný mezinárodní pronájem pracovní síly ani o agenturu práce. Podnik ve skupině nemá v ČR žádnou provozovnu. Český zaměstnavatel nenese žádné náklady spojené s tímto programem, podnik ve skupině ani třetí strana mu nic neúčtuje. Tady víme, co máme dělat. Dle dostupných stanovisek si za zdanění odpovídá zaměstnanec sám ve svém přiznání v §6/1/d ZDP, akcie zdaní ve svém přiznání jako příjem související se současným zaměstnáním bez ohledu na to, od koho plyne. Podnik ve skupině není v tomto případě plátcem daně dle §38c ZDP. Nicméně skupina chce tento akciový program pro zaměstnance zrušit, zaměstnancům nabídne jako náhradu peněžní odměnu odpovídající tržní hodnotě akcií, na které by jim vznikl nárok. Pokud tento peněžní příjem odešle na účty zaměstnancům přímo podnik ve skupině, platí zde stejné pravidlo jako u zaměstnaneckých akcií, tj. zahraniční podnik ve skupině pořád není plátcem dle §38c ZDP? §38c neváže pojem plátce na fakt, zda jde o peněžní odměnu nebo ne. Platí i zde, že za zdanění této peněžní odměny od třetí osoby si bude zaměstnanec odpovídat sám ve svém přiznání? Pokud je to tak, změnilo by se něco, pokud by podnik ve skupině poslal peněžní prostředky na výplatu těchto peněžních náhrad na účet českého zaměstnavatele a tento by zprocesoval jejich výplatu? Musel by v tomto případě už výplatu peněz z výše uvedeného titulu zdanit?

Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 

Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k novele zákona o daních z příjmů, provedené zákonem č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s nepeněžním příjmem zaměstnance formou bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

Jak danit zdanit příjem studenta VŠ, který u nás má příjem na základě motivačního příspěvku a zároveň souběžně sjednanou DPP na jinou činnost? Příjem z motivačního příspěvku činí 10 000 Kč za měsíc a příjem z DPP je 5 000 Kč za měsíc. Při nepodepsaném prohlášení se základ daně (10 000 Kč a 5 000 Kč) sečte a bude daněn zálohovou daní? Nebo se v tomto případě základ nesčítá a oba příjmy budou zdaněny (každý zvlášť) srážkovou daní?

Nově (s účinností od 1. 1. 2022) se v případě používání automobilu pro služební i soukromé účely u nízkoemisních motorových vozidel snižuje částka z 1 % na 0,5 % vstupní ceny vozidla. Podle přechodných ustanovení se rozumí silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (EURO 5 a EURO 6), v platném znění. Dle informací v technickém průkazu předpokládám, že všechna auta, které mají v emisním limitu EURO 6 spadají do kategorie nízkoemisních motorových vozidel? Otázkou je od jakého data má být tato změna zohledněna také ve mzdě zaměstnance, který používá automobil pro soukromé účely? Za 6/2022, za 7/2022 nebo kombinace v 6/2022 od dne 8. 6. 2022, kdy byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční?

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). Výše uvedený odstavec jsem opsala ze stránek Nejvyššího soudu. Při srážkách ze mzdy v rámci insolvenčního řízení tedy budeme uplatňovat nezabavitelnou částku na osobu povinného 9138,75 Kč? Ve vyjádření Nejvyššího soudu jsem nenašla zmínku o běžných exekucích – jaká u nich bude platit výše nezabavitelné částky?

Je možné ze s. r. o. poskytnout zaměstnanci jako benefit úhradu školného na základní/střední/vysoké škole pro jeho děti? Pro firmu nedaňový náklad ]podle § 25 odst. 1 písm. h) 2], a pro zaměstnance nezdanitelný příjem [podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1] bez limitu? Samozřejmě s tím, že by školné posílala s. r. o. rovnou na účet dané školy.

Naše zaměstnankyně pojede na týden na letní (sportovní) soustředění s gymnastkami jako trenérka. Všechny podmínky dle § 203a ZP jsou splněny. Zaměstnankyně již několik let soustavně s mládeží pracuje. Přeme se ale o to, zda se z její strany jedná o bezplatnou práci s dětmi či práci placenou. Celý rok pracuje bezplatně, ale na konci roku dostane symbolickou odměnu, (dle toho, jaké jsou peníze v tělovýchovné jednotě) vyplacenu na základě dohody o provedení práce. Ona tvrdí, že se jedná o práci bezplatnou, a odvolává se na sdělení čssz : Podmínka bezplatnosti práce s dětmi a mládeží nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem např. základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu. Já si ale myslím, že i když dostane zaplaceno jen 1× za rok, nejedná se práci bezplatnou. A sdělení čssz jsem pochopila tak, že práce na onom soustředění může být placená (ne ta soustavná práce s dětmi 1 rok před uvolněním). 

Společníci s. r. o. jsou právnická osoba (a. s.) a fyzická osoba (nepodnikatel). Na základě sepsané dohody společníků, s definicí odměny pro společníka FO nepodnikatele, který je současně i jednatelem této společnosti, mu ukládá zajištění stanovených projektů s dopadem na výsledky společnosti a na základě toho stanovené odměny, které mají být vyplaceny ze zisku společnosti, ale jinak stanoveným podílem jako jsou podíly jednotlivých společníků ( FO a a. s. v s. r. o.) Je možné pohlížet na tuto odměnu jako odměnu jednatele společnosti? Zda na finanční částky definované touto dohodou a na způsob jakým mají být společníkovi společnosti s. r. o. vyplaceny je možné pohlížet jako na výplatu společníkovi společnosti, kterou společník a. s. ( v jinak stanoveném poměru ) postupuje ve prospěch společníka FO a toho tak odměňuje?

Poplatník má několik příjmů ze závislé činnosti. Jde o hlavní příjem ze zaměstnání a odměny člena statutárního orgánu od více firem, ze kterých je vždy sražena srážková daň. Dále má přijem - odměnu člena statutárního orgánu ze Slovenska, ze kterého byla zaplacena zálohová dan. Myslím si dobře, že poplatník má povinnost podat daňové přiznání k DPFO a musí tam zahrnout příjem ze zaměstnání, ze kterého byla placena zálohová daň, a příjem ze Slovenska? A odměny člena statutárního orgánu z ČR, ze kterých byla sražena srážková daň, se do daňového přiznání k dani z příjmů FO uvádět nemusí?

Zaměstnanec nastoupil 18. 9. 2021 do zaměstnání, podepsal prohlášení od 18. 9., ale za měsíc září neuplatňoval slevy, protože do 17. 9. uplatňoval u bývalého zaměstnavatele (měl tam podepsané prohlášení a dle potvrzení uváděna i sleva na dítě). Přinesl Potvrzení o zdan.příjmech a protože mu pracovní poměr navazoval, zažádal o roční zúčtování. V potvrzení má uvedeno, že učinil prohlášení 1–9/2021 a slevu na dítě 1–9/2021 také uplatnil. Dle výpočtu však mu předcházející zaměstnavatel tu slevu již za záři asi neuplatnil a mně teď jde o to, zda může být provedeno u nás roční zúčtování, kde mu vzniknul tím pádem přeplatek na dani? Tím, že vznikl přeplatek (zaměstnanec měl celý rok měsíčně stejné příjmy, nebyl nemocný), tak jsem přepočítala čísla z potvrzení, ptám se tedy prosím rovnou i na toto - musím takto ještě kontrolovat přijaté potvrzení o zdan. příjmech?

Zaměstnankyně (důležitá) odchází na mateřskou dovolenou. Dalších šest měsíců bude pobírat peněžitou pomoc v mateřství a následně po dobu pobírání rodičovské chce se svým zaměstnavatelem dále spolupracovat. V současné době má k dispozici osobní automobil pro služební i osobní účely. Ten by jí chtěl zaměstnavatel ponechat i v době pobírání peněžité pomoci v mateřství a rodičovské. 1. Dle mého nelze současný stav dále udržet, protože 1% přidanění osobního automobilu je možné pouze v případech, kdy je auto použito i k služebním účelům, a to nebude. 2. Pokud zaměstnanec nebude zaměstnavateli nic hradit (v průběhu čerpání peněžité pomoci v mateřství a rodičovské), uplatní se § 6 odst. 3 ZDP a zaměstnanci se přidaní jako benefit např. splátka vozu na operativní leasing, nebo je možné přidanit pouze ujeté km, nebo zvolit jiný postup? Je možné zdanit tento příjem v době čerpání peněžité pomoci v mateřství, když zaměstnankyně žádnou práci pro zaměstnavatele nevykonává? Je to možné z hlediska zákoníku práce, popř. jiných předpisů? 3. Z hlediska daní z příjmů právnických osob bude takový benefit a související odvody v průběhu trvání pobírání peněžité pomoci v mateřství daňově uznatelný – např. s poukazem na důležitost udržení zaměstnance? 4. Z hlediska DPH budou všechna přijatá plnění s DUZP v průběhu trvání čerpání peněžité pomoci v mateřství bez nároku na odpočet – neslouží pro ekonomickou činnost? 5. Není možný nějaký jiný postup, který by danou situaci efektivně řešil? 6. V případě, že v průběhu rodičovské bude pracovat u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, přidaní se automobil tak, že se připočte k základu daně u předmětné dohody?

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 10 000 Kč měsíčně a současně s touto s. r. o. má uzavřenu dohodu o provedení práce (na jiný druh práce než má ve smlouvě o výkonu funkce) také s měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani u smlouvy o výkonu funkce jednatele a ani u sohody o provedení práce nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a dohody o provedení práce - zálohovou nebo srážkovou daní?

Zaměstnanec v roce 2011 čerpal úvěr na opravu rodinného domu, který slouží k bytovým potřebám rodičů. V době, kdy úvěr čerpal, nemovitost nevlastnil. V říjnu 2021 převedl rodič darovací smlouvou nemovitost na zaměstnance. Je možné v takovémto případě uplatnit slevu na dani za úroky uhrazené v průběhu roku 2021 a v letech následujících?

Zaměstnankyně s.r.o. mající italskou národnost je zaměstnána na plný úvazek v ČR. Rezidenství připadá na Českou republiku, zde bydlí společně s dětmi. V Itálii koupila byt, který pronajímá a podává tam daňové přiznání pouze za pronájem. Můžeme zaměstnankyni udělat roční zúčtování daně? Případně je potřeba podávat daňové přiznání?

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

Zaměstnankyni končí RD dne 12.2.2022 s druhým dítětem, které měla během RD s prvním dítětem. Domluveno se zaměstnavatelem, který souhlasí, že bude mít neplacené volno, takže si napíše žádost o neplacené volno z důvodů péče o dítě do 4 let věku a k tomu bude mít souhlas zaměstnavatele. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se v tomto případě neodvádí? A ve mzdách bude dále s neplaceným volnem, mám hlásit nějakou změnu na VZP a OSSZ, že má nyní zaměstnankyně neplacené volno? Má zůstatek 15 dní dovolené z předchozích let, kterou nevybrala, můžu ji tuto dovolenou dále převádět do dalších let? Nebo po skončení RD musí vyčerpat všechnu dovolenou a pak teprve nastoupit na neplacené volno? Nebude to mít vliv na ZP a SP, když nemůže nastoupit do práce a nenaváže jí časově na RD neplacené volno? Bohužel, druhé dítě je postižené, takže se do práce pravděpodobně již nevrátí, jak se toto potom řeší, pokud bude stále dál zaměstnankyní firmy?