Příjmy ze závislé činnosti - strana 9

Zaměstnanec (student) omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnosti. Nyní tedy opožděně podá přiznání a mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaké mu bude vyměřeno penále či úrok či nějaká jiná sankce? A budou mu vráceny na účet celé 3 000 Kč nebo bude odečtena nějaká sankce?

Zaměstnanci byla vyplacena za dva měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zálohové dani. Jak správně účtovat?

K daňového balíčku na rok 2021 byl připojen návrh, kterým se ruší tzv. superhrubá mzda a provádí změna výpočtu daně z příjmů. Návrh počítá se zavedením sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % počítané z hrubé mzdy. Druhá zvýšená sazba ve výši 23 % nahradí tzv. solidární přirážku.

Už příští rok bude možné poskytovat daňově zvýhodněné stravování vedle jídelen a stravenek také přímo v penězích. S touto revoluční změnou počítá návrh stravenkového paušálu, který je součástí projednávaného daňového balíčku.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění oprávnění zaměstnavatele, který je dle § 38c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění (dále jen "ZDP"), v postavení plátce...

Je tomu jen několik týdnů, co skončila daňová sezóna uzavírající zdaňovací období roku 2019, v rámci kterého jsme se potýkali (někdo lépe, jiný hůře) s aplikací „nové“ superhrubé mzdy účinné od 1. 1. 2019. Věříme, že většina z nás má přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 podána, a to i přes nelehké období, které bylo zapříčiněné pandemií COVID-19 a do kterého jsme byli uvrženi téměř „přes noc“. Teď je však pomyslný míč přehozen na stranu správce daně a uvidíme, jak se s aplikací této „nové“ superhrubé mzdy popasuje. Na straně daňových poradců tak nastalo období bilancování a zamyšlení se nad některými otázkami a problematickými oblastmi, se kterými jsme se při přípravě daňových přiznání za rok 2019 setkávali.

Nejen v důsledku probíhající epidemie koronaviru SARS CoV-2 velké množství firem přešlo na využívání práce svých zaměstnanců z domova (home office). Kromě možnosti práce na zkrácený úvazek se stává rovněž práce z domova významným zaměstnaneckým benefitem v současnosti a nutno podotknout, že v poskytování tohoto benefitu firmy v ČR výrazně zaostávají za některými státy Evropské unie. V článku si uvedeme výhody a nevýhody práce z domova, pracovněprávní řešení práce z domova v zákoníku práce a daňové řešení práce z domova u zaměstnance a u zaměstnavatele.

Home office je v současné době čím dál tím oblíbenější formou práce. Velký podíl na tom má i nedávná zásadní změna pracovního prostředí vyvolaná opatřeními v souvislosti s šířením Covid 19.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si dokončíme problematiku § 6 ZDP , jejíž první část jsme zveřejnili v dubnovém čísle časopisu DHK č. 5/2020 na s. 11.

V nejnovějších článcích se věnujeme pracovněprávním a daňovým podmínkám práce z domova, vysvětlíme si novelizovaná pravidla pro režim skladu od 1. 1. 2020, podíváme se na návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitostí i na další informace týkající se daňových úlev v souvislosti se SARS COV-2.

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně, jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil mj. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře – většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můžeme dát hodnotu stravování do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá „bezplatná“ jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit?

V dnešním výběru judikatury správních soudů se zaměříme na problémy poplatníků daně z příjmů při obhajování některých odečitatelných položek (nezdanitelných částek základu daně) a slev na dani.

Zaměstnavatelé poměrně často vyžadují, aby zaměstnanci vykonávali práci na svém pracovišti i mimo svou pracovní dobu. Přestože jsou v takovém případě povinni poskytnout zaměstnancům náhrady výdajů, které jim v této souvislosti vznikly, většinou tak nečiní. O jaké náhrady se jedná? Podle § 151 zákoníku práce je zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v zásadě při cestách uvedených v § 152 zákoníku práce . Podle § 156 odst. 2 zákoníku práce se pro účely cestovních náhrad považuje za pracovní cestu také cesta uvedená v § 152 písm. c) zákoníku práce , tj. mimořádná cesta v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.

Jsou splněny podmínky pro žádost o příspěvek „Antivirus“ na zaměstnance, který má pracovní smlouvu na dobu určitou k datu 30. 4. 2020 a dodatkem bude tato smlouva prodloužena do 30. 4. 2022 (Co kdyby nebyla prodloužena)? Chtějí žádost za měsíc duben 2020.

Společnost poskytuje zaměstnanci služební vozidlo také pro soukromé účely. Toto vozidlo má společnost v nájmu. Pro účely zjištění částky 1 %, které se bude zaměstnanci přidaňovat ke mzdě, nás pronajímatel vozidla informoval o vstupní ceně vozidla. Pokud však toto vozidlo odkoupíme, bude se zaměstnanci přidaňovat ke mzdě stále 1 % ze vstupní ceny u původního vlastníka, nebo to bude 1 % z ceny, za kterou vozidlo odkoupíme my?

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 6 ZDP , týkající se zdanění příjmů ze závislé činnosti. Podrobně jsme se již zabývali v uplynulém roce v samostatných článcích následujícími ustanoveními § 6: v časopisu DHK č. 6/2019 Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na různé druhy masáží [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP ], a DHK č. 7-8/2019 dva články Uplatnění srážkové daně v roce 2019 dle § 6 odst. 4 ZDP a Nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a FKSP.

Je možno provést roční zúčtování zaměstnanci, který měl v průběhu roku 2019 příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů A a B, přičemž u zaměstnavatele A byl zaměstnán v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 7. 2019 a podepsal prohlášení, u zaměstnavatele B byl zaměstnán od 1. 1. do 31. 7. 2019 na dohodu o provedení práce s příjmy do 10 000 Kč měsíčně (nepodepsal prohlášení) a od 1. 8. do 31. 12. 2019 v pracovním poměru s podepsaným prohlášením. V případě, že bude možné provést roční zúčtování, zahrnou se pak do něj příjmy z dohody o provedení práce, či nikoli?

Publikovali jsme nejnovější články především pro neziskový sektor, v nichž upozorníme na důležité skutečnosti související s podáním daňového přiznání k DPPO u veřejně prospěšných poplatníků, dále se podíváme na přehled změn pro obce a kraje v souvislosti s novelou rozpočtové skladby.

Osvobození od daně z pozemků, jež nelze žádným způsobem využívat – podmínky pro možnost aplikace osvobození od DPH v případě intrakomunitárního dodání zboží – možnosti zaměstnavatele či správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru – zákonné náležitosti odvolání z hlediska jejich vlivu na způsobilost odvolání k věcnému projednání

V článku Vás seznámíme s aktuálními tiskopisy pro plátce daně ze závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně jejich výkladů – jak správně vyplnit tiskopisy, a zároveň upozorníme na chybovost u některých tiskopisů, popř. na co si mají plátci daně ze závislé činnosti dávat pozor při jejich vyplňování.