Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 5

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti a příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Může v daňovém přiznání uvést je přníjmy z pronájmu a neuvádět příjmy ze závislé činnosti?

Může daňový poradce označit své přiznání k dani z příjmů jako podané daňovým poradcem (sám sebou) a tím si prodloužit termín podání?

Společnosti s ručením omezením se v minulém roce snížila aktiva i obrat pod hranici pro malou účetní jednotku. Jelikož se tak společnost stala mikro účetní jednotkou, podali jsme daňové přiznání s rozvahou i výkazem zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu. Nyní se ozval příslušný finanční úřad, který tvrdí, že pokud jsme v minulosti podávali daňové přiznání s rozvahou i výkazem v plném rozsahu, musíme je předkládat v plném rozsahu nadále, byť jsme se stali mikro účetní jednotkou. Má finanční úřad pravdu? Pokud ano, lze požádat o změnu, abychom v následujících letech nemuseli zveřejňovat účetní závěrku v plném rozsahu?

Občan ČR (s trvalým pobytem v ČR) měl od 1. 1. 2022 do 31.1 2. 2022 příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku, kde také bydlí. Jeho zaměstnavatel má sídlo v Nizozemsku. Občan do ČR přijel v roce 2022 na několik dní. Je tedy daňovým rezidentem Nizozemska (vyplní řádek 29 DAP). Za rok 2022 měl příjem 22.300 Kč z pronájmu nemovitosti v ČR, kterou zde vlastní. Na základě čl. 6 smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude příjmy z pronájmu danit podle ZDP § 9 v přiznání k dani z příjmů v ČR? Musí uvést do řádku 29a přiznání DPFO příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku? Může uplatnit základní slevu na poplatníka? Adresa místa pobytu v den podání DAP bude adresa v Nizozemsku? Do příjmů daněných v Nizozemsku se příjmy z pronájmu v ČR nezahrnují? Jaké jsou povinné přílohy DAP ČR? Jak má správně poplatník postupovat?

Přišla mi dotace na úrok z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, která se vázala k roku 2022, k uhrazeným úrokům z úvěru. V roce 2022 jsem ale zapomněla udělat dohadnou položku. Můžete mi poradit, kam 6xx zaúčtovat došlou dotaci na úroky? 

V současné zrychlené době obvykle nemáme čas trpělivě nastudovat poučení k vyplnění formuláře daňového přiznání, proto jsme pro vás připravili souhrn praktických tipů „na co si dát pozor a na co nezapomenout“. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 33) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář a jakými částmi se nezabývat, pokud jsme podnikatelským daňovým subjektem, nebo naopak veřejně prospěšným poplatníkem.

Fyzická osoba se zdanitelnými příjmy pouze ze závislé činnosti pronajímá garáž za 750 Kč měsíčně. Jde o o čistý nájem. Domnívám se, že i přes celkově nízkou částku příjmu z pronájmu (9 000 Kč za rok) je nutné podat daňové přiznání z důvodu pravidelnosti tohoto příjmu. Nejedná se o nahodilý příjem. Je to tak správně? Nebo je možné uvažovat o osvobození tohoto příjmu?

Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?

Účtuji dvě české s. r. o. - obě společnosti mají více společníků, ale zároveň jeden (fyzická osoba) figuruje v obou firmách. První společnost (řeznictví) dodává druhé masné výrobky a zboží v celkové hodnotě asi 100 000 Kč/rok. Druhá společnost (maloobchod) té první nic neprodává ani neposkytuje. Předpokládám, že u obou firem bude nutné v přiznání k dani z příjmů právnických osob uvést písm. „T-transakce s tuzemskou spojenou osobou“. Jak to ale bude s vyplněním samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu? Není překročen ani jeden limit (aktiva, čistý obrat ani zaměstnanci), stejně tak se neuskutečnily transakce se spojenou osobou se sídlem v zahraničí, firmy nejsou příjemci investiční pobídky, avšak první firma (řeznictví) vykazuje za rok 2022 daňovou ztrátu, maloobchod nikoli. Budeme tedy zmíněnou přílohu muset vyplňovat? Jestliže ano, v případě řeznictví, vyplním sloupec Výnos (prodej) - zásoby materiálu, výrobků a zboží (uvedu cenu bez DPH), v případě maloobchodu budu vyplňovat, když není splněna ani jedna podmínka? Jestliže společník (veden u obou společností) - poskytne (jako fyz. osoba - občan) řeznictví bezúročnou půjčku, je nutné ji taky v této příloze k DPPO vykazovat? 

Společnost s r. o., plátce DPH, prodá fyzické osobě zboží za zvýhodněnou nižší cenu, ale nejedná se o obchod pravidelný, ale pouze jednorázový. Jednatelem společnosti i společníkem se 100% obchodním podílem je jedna fyzická osoba. S. r. o. prodává zboží fyzické osobě – švagrovi, tj. manžel sestry majitele s. r. o. Považují se za osoby blízké osoby sešvagřené? Musí být prodejní cena stanovena cenou obvyklou?

Splečnost s r. o. byla založena v listopadu 2022. Její činností je maloobchod. V roce 2022 nenakoupila žádné zásoby, nerealizovala tedy žádné tržby. Nákup a prodej zboží započal až v r. 2023, po dokončení všech potřebných smluv a nastěhování do pronajatých prostor. V roce 2022 tedy společnosti nabíhaly pouze náklady na mzdu zaměstnance a drobné výdaje. Vše daňově uznatelné v r. 2022. Společnost tedy vykázala hospodářský výsledek –66 000 Kč před zdaněním. Protože by ráda ztrátu v daňovém přiznání PO nevykazovala, aby neprodlužovala možnost kontrol ze strany FÚ, lze vyloučit v ř. 40 veškeré náklady jako daňově neuznatelné a takto dostat společnost na základ daně rovný nule? Máme za to, že uplatnit daňový náklad je právo, nikoli povinnost. Uvažujeme správně? Stát nijak nepoškodíme, naopak, v následujících letech ziskových bude hradit daň bez odpočtů ztrát. Pokud nelze na ř. 40, lze v jiném řádku DPPO?

Klient byl v roce 2021 v paušálním režimu, dne 1. 11. 2021 nastoupil do zaměstnání. V roce 2022 jsem tedy zpracovala daňové přiznání. V roce 2022 je stále zaměstnán a zůstal i v paušálním režimu než přerušil podnikání dne 4. 3. 2022. Z podinkání neměl v roce 2022 žádný příjem. Podávám přiznání k DPFO a přehledy za 1. 1. 2022 až 31. 3. 2022? Můžu mu uplatnit za 2022 úroky z hypotéky? 

Fyzická osoba koupila rodinný dům se zahradou v roce 2021 za účelem vlastního bydlení. Koupě a následná rekonstrukce je financovaná hypotékou z hypoteční smlouvy. Koupený rodinný dům se zahradou se skládá ze tří parcelních čísel, první má výměru 199 m2 a stojí na něm rodinný dům, druhé parcelní číslo má výměru 233 m2 a jedná se o zahradu a třetí parcelní číslo má výměru 757 m2 a jedná se také o zahradu. Všechny tyto parcelní čísla jsou součástí hypoteční smlouvy. Za rok 2022 banka potvrdila zaplacené úroky ve výši 56 681 Kč za všech 12 měsíců. Fyzická osoba uplatnila odpočet úroků jako odečitatelnou položku od základu daně dle § 15 odst. 4 a to v plné výši tj. 56 681 Kč. Příslušný správce daně rozporuje podané daňové přiznání za rok 2022 s uplatněním plné výši úroků a to s odůvodněním, že stavba stojí pouze na jednom z pozemku a ostatní pozemky jsou zahrady. Dle tvrzení příslušného správce daně je povinnost krátit odpočet úroků avšak neupřesnil jakým způsobem, neboť hodnota zahrady (zapsáno takto v katastru) je z logiky jiná než hodnota stavby (v katastru zastavená plocha a nádvoří). Správce daně trvá na opravném daňovém přiznání, avšak § 15 odst. 4. o tomto nehovoří. Má správce daně pravdu a i přesto, že o krácení není v § 15 odst. 4 zmínka? Je potřeba skutečně krátit? Pokud ano a je třeba krátit, o jaký zdroj se správce daně opírá a jakým způsobem postupovat a krácení určit?

Starobní důchodce pracující na DPP do limitu 10.000 Kč měsíčně neměl podepsané prohlášení poplatníka k dani. Prohlášení neměl podepsané ani v minulých letech i přesto, že neměl jiný pracovní poměr. Za rok 2022 podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zažádal o přeplatek na dani. V přechozích letech daňové přiznání nepodal. Ze mzdy mu byla sražena srážková daň. Lze podat zpětně daňové přiznání za rok 2021 atd. a žádat o přeplatek na dani? Případně kolik let zpětně?

Fyzická osoba OSVČ vedla daňovou evidenci do 31. 12. 2021. V přiznání za rok 2021 uvedla do tabulky D. v příloze č. 1 tyto údaje: Zásoby 0, Pohledávky 13.000,- Kč (jedná se o nadměrný odpočet DPH za 4.Q 2021), závazky 1.700 Kč (faktura za telefon v prosinci 2021, byla uhrazena v lednu 2022). V průběhu roku 2022 OSVČ žádala o vrácení přeplatku na dani silniční ve výši 280 Kč. O této pohledávce dříve nevěděla, proto ji neuvedla do přiznání za r. 2021. Od 1. 1. 2022 uplatňuje tato OSVČ výdaje procentem z příjmů. Musí podat dodatečné přiznání za rok 2021 z důvodu některé z výše uvedených pohledávek nebo závazku? Snížení daně z důvodu závazku je OSVČ ochotna se vzdát.

Zaměstnanec má 2 děti. Přinesl potvrzení o zaplacení školkovného za rok 2022. Na každé dítě má zaplacené školkovné ve výši 25 000 Kč. Dohromady tedy 50 000 Kč. Maximální výše školkovného ve výši minimální mzdy platí na jedno dítě nebo jednoho poplatníka? Může poplatník uplatnit 2 × 17 300 Kč?

Pan FS a jeho manželka jsou zakladateli MŠ a ZŠ. Pan FS je zároveň jednatelem ve firmě (s. r. o.) svého otce. S. r. o. každý rok dává školce a škole peněžní dary v řádech stovek tisíc. Do školy chodí děti pana FS. Může si s. r. o. uplatnit dar dle § 20 odst. 8 jako odečet od základu daně § 34? Vše je splněno dle zákona. Jen nevím, jak to je, když je to takto v rodině. 

V roce 2021 vede OSVČ daňovou evidenci a v tabulce daňové evidence vykázal zásoby, pohledávky i dluhy. V roce 2022 je pro něj výhodnější uplatnění výdajů procentem z příjmů. I když nekončí svoji podnikatelskou činnost, musí provést úpravu daňového přiznání za rok 2021 a podat dodatečné daňové přiznání? Co v tomto případě zvýší nebo sníží daňový základ v roce 2021?

Každý je jen člověk. A jak to tak už bývá, ani ten není neomylný! Nelze se tedy příliš divit, že ani při vedení účetních knih není možné pracovat zcela bez chyb. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto problematiku, která v průběhu několika nedávných let doznala mnoha zásadních změn, a to včetně jejich daňových dopadů.