Přiznání k dani - strana 1

Dvě OSVČ, kteří pronajímají stroje s. r. o., kde jsou společníky i jednateli, mají v obchodním rejstříku obrábění kovů. Skutečnost je taková, že už několik let pouze pronajímají stroje. S. r. o. má v obchodním rejstříku též obrábění kovů. To souhlasí. Co mám uvádět v daňových přiznáních OSVČ, např. DPH - skutečnost nebo dle obchodního rejstříku? Měly by OSVČ zajít na živnostenský úřad a tam to změnit? Třeba se ještě k činnosti obrábění kovů někdy vrátí (mohou se např. rozhádat, prodat podíly v s. r. o. a být každý samostatně).

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Tuzemská společnost, plátce DPH, nakoupila materiál ze třetí země přes zprostředkovatele z Německa. Dodací podmínka je CIF (kupující si zajišťuje proclení materiálu sám) a nakupovaný materiál je v preferenčním režim EUR1. Od zprostředkovatele z Německa jsme obdrželi fakturu vystavenou z německým DIČ, zároveň k jednotlivým dovozům materiálu ze třetí země máme vystavená JSD na DIČ naší společnosti. Z pohledu DPH bychom potřebovali vykázat tyto dovozy v ř. 7 přiznání k dani z přidané hodnoty. Je možné dovozy vykázat na ř. 7 jen na základě JSD, i když faktura za nákupu materiálu od německého zprostředkovatele byla vystavena s německým DIČ?

Klientka, identifikovaná osoba, chce nakupovat zboží ze třetích zemí (z Číny - od společností Temu a Shein). Je potřeba tyto nákupy uvádět v přiznání k DPH? Případně na jakých řádcích?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, poskytne službu pro odběratele z EU, také plátce DPH. Stravovací služba pro tohoto odběratele je poskytnuta s místem plnění v ČR. Vyúčtování za poskytnutou službu v přiznání k DPH bude vykázáno jako zdanitelné plnění na ř. 1, popř. 2 a daň bude odvedena v ČR, nebo do kterých řádků přiznání k DPH a oddílu kontrolního hlášení vyúčtování služby se bude vykazovat?

Obchodní firma má pronajatý stánek na veletrhu. Od pořadatele má přijatou fakturu za služby za pronájem stánku. Dle smlouvy o sponzoringu jí je na akci propagováno logo, je vidět jako sponzor na webových stránkách apod. Na druhou stranu se ve smlouvě o sponozingu zavázala na akci přispět svoje zboží, které souvisí s tematikou veletrhu, v nákupní ceně 10 000 Kč bez DPH. Firma si z toho zboží odečetla DPH 2 100 Kč již ve starším přiznání. Musí odvést DPH při poskytnutí zboží na akc,i a to na ř. 1 nebo nějakou korekcí dřívější odpočtu, nebo nikoliv (nejedná se o darovací smlouvu, ale o sponzoring)? 

Společnost s r. o. v likvidaci podala do 15 dnů od zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku podat své poslední řádné daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulou část zdaňovacího období - tzn. do 31. 5. 2024, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu, s kódem rozlišení typ „H“. Dne 21. 8. byl zrušen bankovní účet společnosti a jeho zůstatek převeden na jediného společníka. Návrh na výmaz z obchodního rejstříku byl podán 11. 9. 2024. Rád bych se zeptal, zda za období do výmazu z OR musí společnost / účetní jednotka sestavit účetní závěrku a zda má povinnost podat daňové přiznání k DPPO a s jakým kódem rozlišení, nebo je možné postupovat tak, že se podá dodatečné daňové tvrzení za období do 31. 5. 24 a to pouze v případě, když společnosti vznikne daňová povinnost (§ 240c odst. 4 DŘ)? Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku u společníka? Likvidační zůstatek je nižší než ZK a nižší než pořizovací cena podílu. 

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

Při současném nastavení software se při příkladu:Plátce zakoupil osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 10 000 000 (základ daně) a daň 2 100 000 Kč. V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci "Základ daně" vykázána částka 10 000 000 a ve sloupci "V plné výši" 420 000 Kč. Zároveň se ale ve sloupci "Krácený odpočet" objeví částka´ 1 680 000 Kč. Je to správně nebo ve sloupci "Krácený odpočet" není žádná hodnota? 

Jak mám postupovat v případě, kdy byla odběrateli vystavena faktura za služby - daňové přiznání a KH podáno, DPH odvedeno v 6/2024. Odběratel ale tuto fakturu po termínu podání přiznání k DPH vrátil s tím, že ji nepřijímá z důvodu nedodělaných prací. Chce vystavit novou fakturu s DUZP v 7/2024, kdy budou nedodělky provedeny. Jak se mám vypořádat s fakturou z 6/2024 - odběratel si ji do účetnictví nezavedl, tzn. mám provést storno faktury s komentářem zdůvodnění a provést dodatečné DP a opravné KH? 

Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání za období 5/2022 a za období 10/2023 s datem zjištění 15. 3 .2024 na zvýšenou daňovou povinnost, do kdy se prodlouží lhůta pro doměření daně u jednotlivých období 5/2022 a 10/2023?

Neplátce DPH ze Slovenska poskytl produkční služby v ČR českému plátci DPH – s. r. o. Přijatá faktura byla vystavená v korunách i v eurech. Můžeme fakturu proplatit v hotovosti v korunách? Budeme uvádět tuto fakturu v kontrolní hlášení k DPH?

Česká firma, plátce DPH, registrace k DPH pouze v ČR, nakoupí zboží od Slovenského plátce, které následně prodá jinému Slovenskému plátci. Zboží je zasláno přímo od prvního SK plátce druhému SK plátci a přes ČR se pouze fakturuje. První faktura SK-CZ je včetně slovenské DPH. Jakým způsobem ji bude ČR firma účtovat a uvádět v přiznání k DPH? Za jakých podmínek lze žádat o vrácení DPH zaplacené na Slovensku? Druhá faktura CZ-SK je vystavena v režimu dodání zboží do EU, DPH odvede SK plátce a česká firma vystaví fakturu bez DPH, uvede ji na ř. 20 DPH a zároveň v souhrnném hlášení. Je to správný postup? 

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

V roce 2022 účetní evidovala platby z karty v bance jako pohledávku vůči jednateli, ačkoli k těmto platbám byly doložené účtenky a týkaly se podnikatelské činnosti. Účetní je zapomněla zúčtovat. Jak tuto chybu nyní napravit a pohledavku odúčtovat?

Jsme s.r.o. a máme prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2023 daňovým poradcem. Přiznání i plná moc daňového poradce se musí odevzdat nejdéle 1.7.2024. Pro podání přiznání platí 5. denní (pracovních dní) liberační lhůta. To znamená, že přiznání lze podat tento rok až 9.7.2024 bez sankce. Lze s přiznání 9.7.2024 podat také i plnou moc daňového poradce, nebo tato plná moc musí být podána nejdéle toho 1.7.2024? 

Český podnikatel poskytl v dubnu službu osobě povinné k dani v JČS EU a stal se identifikovanou osobou. Jiná plnění podnikatel neměl, podá souhrnné hlášení. Musí za duben podat daňové přiznání?

Když poplatníci podají daňové přiznání, přiznanou daň zaplatí a správce daně jim vše odsouhlasí svým rozhodnutím, mnozí poplatníci poté nabydou dojmu, že mají vše za sebou. Záhy se však přesvědčí o platnosti citátu, dle kterého je v daních možné úplně všechno, a setkají se poté s tím, že správce daně nazná, že tito jsou povinni uhradit daň ve vyšší částce, a proto je vyzve k podání dodatečného daňového přiznání. Poplatníci se však často neztotožní s povinností tvrzenou správcem daně, neboť naopak mají za to, že jim nevznikla povinnost opětovně tvrdit daň a tuto posléze uhradit ve vyšší částce. V těchto případech váhají, jakým způsobem je možné tuto skutečnost sdělit správci daně. Cílem tohoto článku je zodpovězení této otázky. 

U fyzické osoby při přechodu například z uplatňování výdajů stanoveným procentem na daňovou evidenci se upravuje základ daně v předchozím období o neuhrazené pohledávky. Jaké hodnoty se pak uvádí do přílohy č. 1 daňového přiznání následujícího období u počátečního stavu pohledávek? Uvede se 0 a nebo skutečný stav pohledávek, o který byl zvýšen základ daně v předchozím období? 

Společnost s r. o. má již 2 roky zahájenou daňovou kontrolu na závislou činnost za rok 2019, kontrola zatím není ukončená. Může podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2019, aby zvýšila svůj základ daně?