Přiznání k dani - strana 2

Nezisková organizace (z. s.) přijala v roce 2022 dary od různých subjektů na svoji hlavní činnost - zaúčtováno na účty 91x, z hlediska daně z příjmů osvobozeno. V roce 2023 konkrétní částku z těchto přijatých darů poskytla jako dar fyzické osobě (osoba v nouzi), tj. pro účely, které nejsou vyjmenované v § 15 odst. 1 ZDP. Jaké bude mít toto poskytnutí daru konsekvence z hlediska daně z příjmů pro neziskovou organizaci, bude nutné zdanit přijatý dar z roku 2022? Pokud ano, zda v DAP DPPO 2023, nebo dodatečným DAP DPPO 2022? 
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnanec obdržel za rok 2023 potvrzení o výši vynaložených výdajů za umístění dítěte ve školce, tzv. školkovné. Zařízení se stalo akreditovaným od 1. 9. 2023. Jde o náklady vynaložené na dítě, které je předškolákem. Může si zaměstnanec uplatnit uvedenou částku, když jsme se dočetli, že předškolák je z tohoto poplatku osvobozen? Jde o soukromé zařízení. Pokud ano, může si uplatnit celou částku uvedenou na potvrzení (uvedeno: celková částka prokazatelně vynaložených výdajů, kterou za dítě na dané zdaňovací období zástupce uhradil), nebo ji má krátit podle počtu měsíců,k dy se teprve stali akreditovaným zařízením?
Vydáno: 01. 02. 2024
OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, pořídila v 11/2023 havarovaný automobil od jiného českého plátce na základě faktury. Auto bylo zařazeno do majetku a po opravě bude používáno výhradně pro ekonomickou činnost. Oprava auta byla dokončena až v lednu 2024. Do konce roku 2023 tedy nebylo auto způsobilé k provozu, takže daňové odpisování nebylo v roce 2023 zahájeno. Má plátce nárok na plný odpočet DPH za IV. Q 2023 při pořízení vozu? Na řádek 47 přiznání k DPH uvede základ daně a daň na vstupu až v roce 2024, kdy bude auto zařazeno do užívání? Má vliv období zápisu nového vlastníka v technickém průkazu na odpočet či na zařazení majetku?
Vydáno: 16. 01. 2024
Tuzemská společnost s ručením omezeným prodává své výrobky (zdvihací zařízení) švýcarskému odběrateli, který poskytl německé DIČ. Hotové výrobky si dopravce švýcarské firmy obvykle vyzvedne v sídle české firmy, poté je odveze svým konečným zákazníkům do Polska, Německa popř. Francie. Jakým způsobem má česká firma vykazovat a prokazovat dodání do EU? Také v průběhu výroby nastává situace, že švýcarský odběratel zakoupí a zaplatí komponenty v Španělsku či Německu, komponenty jsou vezeny přímo ze Španělska nebo Německa do české společnosti, tyto pak tuzemská firma namontuje do objednaného zdvíhacího zařízení. Vzniká tuzemské společnosti nějaká povinnost vykazovat v tvrzeních k DPH tyto komponenty, které obdržela a namontovala do výrobků, když není jejich vlastníkem?
Vydáno: 20. 12. 2023
Zaměstnanec má příjem z pronájmu zemědělské půdy 12 000 Kč. Nemusí tedy podávat daňové přiznání a může požádat zaměstnavatele za rok 2023 o roční zúčtování. Ale jak to bude v případě, že si podá sám daňové přiznání? V tom případě se domnívám, že příjem z pronájmu bude muset zdanit. Nebo ho lze v daňovém přiznání vynechat?
Vydáno: 18. 12. 2023
Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupí materiál - konkrétně kovový odpad, šrot - ve třetí zemi (Bosna a Hercegovina) a je přepraveno odtud přímo do JČS (Itálie plátce DPH), přeprava zajištěna společností z Bosny a Hercegoviny. V jakých řádcích přiznání k DPH se vykáže nákup/pořízení (společnost z Bosny a Hercegoviny vystavuje pro českou společnost) a následně prodej/dodání (česká společnost vystavuje pro italskou). Pokud by přepravu zajišťovala česká firma, byl by postup stejný?
Vydáno: 07. 12. 2023
Česká společnost plátce DPH nakupuje zboží od polské společnosti . Česká společnost ihned prodává toto zboží odběrateli plátci DPH v Rumunsku. Zboží je přepraveno z Polska přímo do Rumunska, přepravuje zajištuje česká společnost prostřednictvím dopravce, od kterého má veškeré doklady prokazující fyzický pohyb zboží z Polska do Rumunska. Jedná se o třístranný obchod? Jak bude česká společnost postupovat z hlediska DPH? Česká společnost nákup zboží z Polska - pořízení zboží z EU? Česká společnost prodej do Rumunska - osvobozené dodání zboží do JČS? 
Vydáno: 04. 12. 2023
Zaměstnanec si chce nechat zpracovat daňové přiznání za roky zpět a řeší otázku: zdali je bonus na dítě, který je vyplacen jednou částkou z FÚ, postižitelný exekučními srážkami, či nikoliv.
Vydáno: 30. 11. 2023
Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?
Vydáno: 29. 11. 2023
Majitelé si letos po valné hromadě vyplatili větší podíly na zisku. Tyto podíly jim byly zdaněny srážkovou daní 15 % a firma tuto srážkovou daň zaplatila na FÚ. Musí si majitelé pak v příštím roce 2024 podat ještě sami za sebe za rok 2023 daňové přiznání, kde uvedou vyplacené podíly v příloze? Nebo je už jejich daňová povinnost splněna, tím že jim byla daň sražena a na FÚ zaplacena na účet srážkové daně?
Vydáno: 22. 11. 2023
Česká firma plátce DPH chce koupit ojeté vozidlo z Německa od osoby registrované k DPH v Německu. Prodejce nechce zřejmě skrz důkazní prostředky prodat bez DPH. Navrhujeme variantu kauce ve výši DPH, které vrátí po splnění důkazů o osvobození (přepsaný VTP v ČR). Pokud by však na variantu kauce prodávající nepřistoupil a vystavil fakturu s německou DPH, má česká firma nějakou možnost si tuto německou DPH odečíst/vrátit? Pokud by byla finální faktura vč. německé DPH, tak máme pro vyměření a odpočet DPH využít cenu včetně této cizí DPH a vykázat na ř. 12 a 43?
Vydáno: 08. 11. 2023
Nakoupíme zboží od firmy z 3. země (Singapur) a rovnou ho prodáme do 3. země (Hong Kong). Zboží vůbec nejde do ČR, je zasláno ze Singapuru do Hong Kongu. Jak naložit s přijatou fakturou za zboží a s vydanou fakturou za jeho prodej z hlediska DPH?
Vydáno: 26. 10. 2023
Společnost F si koupila od společnosti S vozidlo. Společnost F uzavřela se společností S smlouvu o splátkovém prodeji. K pořízení došlo v roce 2021. Společnost F vozidlo odepisovala od roku 2021 doposud (říjen 2023). Jednalo se o splátkový prodej, kdy pořizovateli vozidla je poskytnut prodejcem i úvěr a je také podepsána smlouva o zajišťovacím přechodu vlastnického práva. Jelikož se dlužník - společnost F – dostala do finančních potíží a přestala vozidlo splácet, bylo jí auto odebráno. Obdržela daňový doklad, dobropis. Na tomto daňovém dokladu je odkaz na původní nákupní fakturu. Dobropisem je logicky snížena původní kupní cena vozidla a zrušeny tak budoucí splátky dle podepsaného splátkového kalendáře. Jelikož společnost F má vozidlo zařazeno v majetku již před dvěma lety a vozidlo odepisuje, ptáme se, jak správně zaúčtovat tento daňový doklad na snížení původní kupní ceny v případě odebrání vozidla. Při odebráním vozidla společností S došlo k přechodu vlastnického práva zpět na ni, tj. na původního majitele. Vozidlo společnost F vyřadí, nejprve doúčtuje účetní zůstatkovou cenu. Domníváme se, že na účet 551, jelikož se nejedná o prodej. Je relevantní uplatnit v tomto případě v přiznání k dani z příjmů právnických osob také zůstatkovou cenu daňovou? Na které účty zaúčtovat dobropis obdržený ve společnosti F při odebrání vozidla a ukončení jeho splátkového prodeje? Je správné zaúčtování účetní zůstatkové ceny odebraného vozidla na 551? Je relevantní uplatnění také daňové zůstatkové ceny v roce odebrání vozidla?
Vydáno: 23. 10. 2023
Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  
Vydáno: 19. 10. 2023
Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 
Vydáno: 19. 10. 2023
Pro našeho tuzemského odběratele máme zpracovat projektovou dokumentaci elektronického požárního systému budovy umístěné na Slovensku. Plátci DPH jsme pouze v tuzemsku. Náš odběratel je rovněž pouze tuzemský plátce DPH, na Slovensku k DPH registrovaný není. Náš odběratel bude projekt a další služby fakturovat finálnímu zákazníkovi na Slovensko. Místo plnění je tedy na Slovensku; povinnost registrace na Slovensku máme my, nebo náš odběratel? Pokud nám nevzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, zdanitelné plnění máme zahrnout na řádek č. 26 přiznání k DPH, do souhrnného a kontrolního hlášení ho neuvedeme a na fakturu neuvedeme žádné DPH?
Vydáno: 17. 10. 2023
Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?
Vydáno: 27. 09. 2023
Český dodavatel fakturuje českému odběrateli v EUR. Odběratel poskytne dodavateli zálohu v EUR. Jak bude odběratel účtovat následující: 25. 7. úhrada přijaté ZF 1210 EUR (1000 EUR + 210 EUR) (účetní kurz 24,16). Zaúčtováno 29.233,6 Kč (314000/221). Následně odběratel obdrží od dodavatele daňový doklad k uhrazené záloze 1210 EUR (kurz dodavatele na daňovém dokladu 23,73). 23 730 Kč + 4983,3 = 28713,3 (314777,343/314000). Jak zaúčtovat rozdíl na účtu 314 000 ve výši 520,3 Kč? Je správné ho zaúčtovat na účet kursových rozdílů jako daňový náklad (563/314000)?
Vydáno: 20. 09. 2023
Majitel s. r. o. si chce převést do osobního užívání/chce být vlastníkem tohoto auta/ osobní auto staré 8 let, již plně odepsané., nebylo na leasing. Odpočet DPH byl plně uplatněn při pořízení. Auto se používalo jen pro potřeby podnikání v s. r. o. Jaké danové povinnosti by měl majitel z titulu předmětného převodu? Na jakém základě - typ dokumentu, by tento převod šel udělat?
Vydáno: 01. 09. 2023
Jsme zemědělská společnost s rostlinnou a živočišnou výrobou. Dospělá zvířata (krávy) zařazujeme do majetku. Do řádku 47 přiznání k DPH máme uvádět hodnotu aktivace u skotu a hodnotu pořízeného pozemku – nakoupeného nebo získaného směnou?
Vydáno: 16. 08. 2023