Spotřební a ekologické daně - strana 3

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh na pokračování snížené spotřební daně na motorovou naftu o 1,50 Kč na litr. Vláda návrh schválila a v pátek 16. září by ho měla začít projednávat Sněmovna ve zrychleném procesu legislativní nouze.

Směrnicí Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie, byla zavedena nová osvobození od DPH a spotřebních daní pro obranné úsilí vyvíjené v rámci Evropské unie.

Naše firma bude dovážet z Turecka styren (kód 2902 50 00). Doteď jsme styren nakupovali od jiného dodavatele. Styren nebude určen k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí. Vzniká nám nějaká povinnost při nákupu styrenu z Turecka (spotřební daň)?  

S účinnosti od 1. června do 30. září 2022 se dočasně snižuje sazba spotřební daně z benzínu a motorové nafty o 1,50 Kč na litr. Po započtení DPH by konečná cena pro řidiče na čerpacích stanicích měla klesnout až o 1,80 Kč na litr.

Ustanovení § 16 Zákona o spotřební dani uvádí "Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn". V § 14 téhož zákona, odst. 2 jsou uvedeny podmínky pro splnění nároku + Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek. Jakým dnem počíná běžet 6 měsíční lhůta nároku a za jaké nejzazší zdaňovací období je možné požádat o vrácení spotřební daně v následujícím případě: 1.4. Dodání zboží na SK odběrateli 25.5. Vydáno potvrzení slovenským celním úřadem o úhradě spotřební daně odběratelem 1.7. Doručení Potvrzení o úhradě spotřební daně dodavateli

Směrnicí Rady (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID-19, byla zavedena nová osvobození od DPH týkající se opatření přijatých na úrovni Evropské unie v reakci na pandemii COVID-19. Tato osvobození byla zakotvena do čl. 151 odst. 1 písm. ba) směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty („Směrnice o DPH“). Vzhledem k naléhavosti situace měly členské státy tato osvobození začít uplatňovat se zpětným účinkem ode dne 1. 1. 2021.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2021, čj. 1 Afs 369/2020-54

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku zaměřeného na problematiku spotřební daně, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 1-2/2022 na s. 16.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2021, čj. 2 Afs 286/2019-23

Společnost s r. o. chce letos své obchodní partnery obdarovat „tichým vínem“. Víno bude v dárkové krabičce, která bude opatřena logem firmy. S. r. o. není plátcem DPH. a) Pokud firma neni plátce DPH, cena tohoto balíčku nesmí překročit 500 kč včetně DPH, aby se jednalo o daňově uznatelný náklad? b) Pokud by se firma rozhodla, že obdaruje tímto „tichým vínem“ i své zaměstnance, bude víno daňově uznatelný náklad firmy? U zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem nebo by se hodnota balíčku musela zaměstnanci přidanit a připojistnit ve mzdě?

Firm,a plátce DPH, má v majetku solární panely. Za rok dojdou od plátce podpory (OTE) 4 doklady o výplatě podpory za zelený bonus za elektřinu - sluneční energie za období vždy po 3 měsících. Tuto podporu chápeme, že se nejedná o předmět DPH a žádné DPH neodvádíme. Avšak 1x měsíčně přijde faktura výrobce elektrické energie mezi Prodávajícím (naší firmou) a kupujícím (E.ON Energie, která tento doklad vystaví bez DPH) za dodávku elektřiny nejčastěji ve výši cca 100 Kč. Na faktuře je napsané Daň odvede zákazník. Námi dodaná elektřina je elektřinou z obnovitelného zdroje. Elektřina byla dodána kupujícímu bez daně z elektřiny na základě povolení celního úřadu. Faktura je dokladem o prodeji ve smyslu § 17 odst. 4 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jak prosím tuto měsíční fakturu zaúčtovat - je vhodnější účet 601 nebo 648? A dále má se z ní dodatečně odvést DPH nebo jiná daň - z elektřiny?

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně definovat způsoby možné výroby minerálních olejů tak, jak je předvídá zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění (dále jen „zákon...

Společnost s r. o. nakupuje zboží, které následně prodává svým odběratelům na fakturu s prodlouženou splatností nebo s možností úhrady faktury prostřednictvím několika splátek. Se zbožím vlastně nepřijde do styku, zboží dodá konečnému odběrateli přímo 1. dodavatel, role "prostředníka" je umožnit zboží splatit později nebo v několika splátkách. Pro upřesnění: společnost A prodá na základě faktury a uzavřené kupní smlouvy zboží (většinou se jedná o stroje a jejich příslušenství) společnosti B. Společnost B toto zboží s navýšením ceny dále prodává společnosti C na základě faktury a uzavřené kupní smlouvy o splátkovém prodeji. Fyzicky dodá zboží společnost A rovnou společnosti C. Nyní v roce 2021 vstoupila nová povinnost a to uvádět na faktuře u elektrozařízení recyklační poplatek. Společnost A uvede tento poplatek na faktuře společnosti B. Dotaz je: 1. Musí tento poplatek uvést na své faktuře i společnost B prodávající zboží společnosti C na splátky? 2. Pokud je odpověď na otázku 1. ANO, v jaké výši má být recyklační poplatek uveden? Ve stejné jako jej uvede na faktuře společnost A nebo jej společnost B může na faktuře navýšit ve stejném poměru v jakém navyšuje cenu zboží? 3. Jak účtovat recyklační poplatek? Aktuálně společnost B účtovala nákup zboží v celkové ceně faktury bez DPH na 504 a při prodeji zboží na 604. Může se recyklační poplatek zahrnout do ceny zboží a zaúčtovat také na stejné účty nebo je potřeba jej zaúčtovat samostatně na jiný účet? Pokud ano, na jaký?

Celní úřad požaduje úhradu „zajištění spotřební daně z lihu“ při zřízení celního skladu. Předpokládám, že je to nějaká forma „kauce“. Na kterém účtě se tato částka má správně evidovat? 

Tento článek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad je lidově řečeno „mimo mísu“, chcete-li chybný, či popisuje něco, co již několik let neplatí. Je až absurdní, jak si soudy ulehčují práci a místo toho, aby danou problematiku zkoumaly v čase, přitom opisují bezhlavě to, co někdo vytvořil, a co je, vlastně bylo, poplatné zákonu, který již více jak patnáct let neplatí.

Pravomoc správce daně (ať již je jím orgán Finanční nebo Celní správy České republiky) rozhodnout o zajištění zboží byla přítomna v tuzemském daňovém systému souvisle od roku 1993 do 2010, po celou dobu účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jeho § 15 odst. 7 opravňoval poměrně široce správce daně v rámci místního šetření k zajištění věci v případě např. chybějícího průkazu o původu zboží, o množství, ceně, kvalitě nebo řádném vypořádání daňových povinností souvisejících s nákupem nebo dovozem tohoto zboží. Při zajištění byl správce daně povinen dotčenou osobu vyzvat k odstranění pochybností týkající se zajištěné věci.

Společnost - malý pivovar plátce DPH - uskuteční plnění - prodej piva, jak vývoz do zemí EU, tak mimo EU. Prosím o sdělení, jak naložit s DPH a spotřební daní, v případě prodeje do EU plátci, v případě prodeje do EU neplátci, v případě prodeje mimo EU plátci, v případě prodeje mimo EU neplátci?