Zdravotní a sociální pojištění - strana 81

Pokud zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, nemá v určitém měsíci žádný příjem, odhlašuje ho zaměstnavatel na tento měsíc u zdravotní pojišťovny?

Zaměstnavatel se rozhodl pro zaměstnanecký benefit formou bezplatné dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání. Vím, že tato doprava se ocení cenou obvyklou a podléhá zdanění, sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Nevím jak počítat odvod na zdravotní pojištění: zaměstnanec odvede z benefitu 13,5 % a ze zbývajícího základu 4,5 %, nebo bez ohledu na částku benefitu se zaměstnanci srazí 4,5 % z celkového základu pro výpočet zdravotního pojištění a 9 % zaměstnavatel. Při výpočtu odvodu sociálního pojištění a daně se pouze upraví základ pro výpočet těchto zákonných srážek?

Bytové družstvo, neplátce DPH, vede účetnictví. Představenstvu bytového družstva je vypláceno měsíčně 2 000 Kč, rozsah prací pro družstvo nepřesáhne 150 hod. ročně. Může představenstvo bytového družstva uzavřít s družstvem dohodu o provedení práce na práce spojené se správou družstva nebo nemůže? Jestli nemůže, na jakém právním základě je jejich pracovní vztah z hlediska povinnosti odvodů na pojistné?

Mohou být vypláceny pravidelné odměny členům statutárních orgánů a. s., kteří pro zaměstnavatele nevykonávají práci, nemají podepsáno prohlášení poplatníka daně z příjmů? Jakým způsobem se tyto odměny daní a odvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění? Mohou si členové statutárních orgánů a. s., která vznikla v roce 2007, vyplatit jednorázově odměnu za rok 2007 a jakým způsobem bude zdaněna?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci současně podniká a je zaměstnána. Ze zaměstnání i z podnikání odvádí ZP alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V případě, že v zaměstnání dostane neplacené volno, tak se za tento den musí navýšit vyměřovací základ o poměrnou část minimální mzdy, (tj. odvede za tento den ZP) a nebo nemusí?

Jsme veřejná výzkumná instituce. Ráda bych se zeptala na problematiku navýšení základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem. Pro výpočet mezd používáme program od dodavatele. Pro zvyšování základu daně nastavili algoritmus, který zohledňuje mimo jiné také to, že některým zaměstnancům je navyšován vyměřovací základ u zdravotního pojištění na minimální výši. Díky této situaci došlo k tomu, že jeden zaměstnanec, který měl ve dvou po sobě jdoucích měsících stejnou výši hrubé mzdy (4 000), platil každý měsíc jinou výši daně v důsledku zaokrouhlování minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění. Dodavatel programu říká, že zákon o daních z příjmů zaokrouhlování neřeší, a proto je čistě na nich, jaký algoritmus nastaví. Pak ale není navýšení základu daně ve stejné výši jako pojistné placené zaměstnavatelem a může se stát, že bude někdo ze stejného příjmu platit jinou daň. Je takové nastavení programu správné?

Jsme příspěvková organizace zřízená krajským úřadem. Máme u nás zaměstnankyni se střední ekonomickou školou. Chtěli bychom ji zaměstnat jako sociálního pracovníka. Paní si dělá prvním rokem dálkově vysokou školu sociální v Ústí nad Labem. Lze ji již nyní zařadit na funkci Sociálního pracovníka nebo až školu ukončí?

a) Žádám o upřesnění správného postupu při vyúčtování úkonů závodního lékaře při vstupních a preventivních prohlídkách hrazených zaměstnavatelem za zaměstnance v rámci závodní preventivní péče. Domníváme se, že prostředky zaplacené zaměstnavatelem pokrývají „úkony“, které vykoná sám lékař např. změření tlaku, odběr krve, vystavení potvrzení o zdravotní způsobilosti. Úkony, se kterými je lékař vázán na další instituce, např. na laboratoř v souvislosti s laboratorním rozborem krve, bude lékař účtovat smluvní pojišťovně zaměstnance, protože toto již prostředky zaplacené zaměstnavatelem nepokrývají? b) Je nějakým předpisem stanoveno, jaká vyšetření nebo lékařské úkony mají být součástí vstupních a preventivních prohlídek zaměstnanců – pokud se jedná o nerizikové pracovní prostřední administrativního charakteru a pokud ne, tak jakým způsobem se to stanoví? (Např.: zda je nutné provádět rozbory krve.)

Zaměstnavatel se rozhodl pro zaměstnanecký benefit formou bezplatné dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání. Vím, že tato doprava se ocení cenou obvyklou a podléhá zdanění sociálnímu a zdravotnímu pojištění. V jaké výši se má správně srazit a odvést zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance a za zaměstnavatele?

Jak postupovat při výpočtu zdravotního pojištění u osob, které pobírají částečný či plný invalidní důchod? Jejich příjem přesahuje částku 5 013 Kč. Bude odváděno zdravotní pojištění z celkové mzdy, nebo se bude odečítat částka 5 013 Kč.

Fyzická osoba - vede daňovou evidenci, je plátce DPH. Je doplatek sociálního a zdravotního pojištění za rok 2007 zaplacený v dubnu 2008 daňovým nákladem? Vím, že pravidelné měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění v tomto roce již nejsou daňovým nákladem. Když úhrada sociálního a zdravotního pojištění není v roce 2008 daňovým nákladem, neměl by být daňovým příjmem ani vrácený přeplatek z uvedeného pojištění.

Vystavuji ELDP za r. 2007. Zaměstnankyně se v 2/2008 vdala - změnu příjmení i stavu jsem nahlásila v 2/2008 OSSZ. Nyní se mi v počítači vygeneroval ELDP za r. 2007 s původním příjmením. Pod jakým jménem bych měla ELDP za r. 2007 posílat?

Odborný ředitel společnosti je současně i jednatelem této společnosti. Za obojí pobírá zdanitelný příjem. Počítá se pro maximální vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění v kalendářním roce součet z těchto dvou příjmů? Domnívám se, že ano - příjmy má od jednoho zaměstnavatele. Nebo musí v každém jednotlivém příjmu dosáhnout maximálního vyměřovacího základu?

Zaměstnankyně v HPP pracuje na 5 hodin denně. V některých měsících její mzda nedosahuje 8 000 Kč, což je základ pro zdravotní pojištění. Proto z rozdílu doplácí 13,5 % na zdravotní pojištění. Celkově za rok ale její vyměřovací základ pro zdravotní pojištění činí např. 120 000 Kč. Při celkovém součtu zaplaceného zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatelem je částka vyšší než zákonných 13,5 %. Co se děje s přeplatkem? Existuje nějaké vyrovnání? Dochází tak k situacím, kdy porovnám 2 zaměstnance se stejným vyměřovacím základem a jeden má např. o 850 Kč zaplaceno více na zdravotním pojištění.

Za jaké období se počítá odstupné? Zaměstnanec měl ukončit pracovní poměr 31. 3. 2008, od 10. 3. 2007 je v pracovní neschopnosti, po ukončení pracovní neschopnosti skončí pracovní poměr. Odvádí se z odstupného zdravotní a sociální pojištění?

Dne 10. 2. 2008 u nás nastoupil občan SR do HPP na dobu určitou do 30. 6. 2008, trvalé bydliště má na Slovensku, v ČR již pracoval a to v r. 2001-2. Přihlásila jsem jej na ZP kódem A, pod jeho slovenským rodným číslem a bydlištěm na Slovensku. Na OSSZ jsem jej také přihlásila pod slovenským r.č. Až nyní 2. 4. 2008 mu VZP vydala Potvrzení dočasně nahrazující evropský průkaz zdravotního pojištění, kde má nové číslo pojištěnce - odlišné od slovenského r. č. Byl dosud můj postup správný a jak se postupuje dále? Jak mám nakládat s novým číslem pojištěnce, jakým číslem ho mám potom odhlásit od ZP a jakým od OSSZ, jak ELDP atd.

Kdy se má odvádět zdravotní pojištění a přehled v případě, že termín výplaty odměn je stanoven a nahlášen 28.. Za I. Q 2008 byly odměny vyplaceny 28. 3. 2008. Stačí odevzdat do 28. 4. 2008.

OSVČ v polovině dubna 2007 vstoupí do zaměstnání s příjmem více než 96 000 Kč za rok 2007. Jen velmi mírně i pokračuje v podnikání tak, že příjem po odpočtu výdajů za rok 2007 je pouze 40 000 Kč (tj. nedosáhne rozhodné částky 48 334 Kč pro povinné důchodové pojištění). Tato OSVČ v Přehledu o příjmech a výdajích v řádcích 25 a 25a uvede a) - 4 měsíce hlavní činnosti a 8 měsíců vedlejší činnosti. Tím v řádcích 27 a 27a pro vedlejší činnost uvede nulu v řádcích 27 a 27a pro hlavní činnost dílčí VZ za 4 měsíce hlavní činnosti a na ř 28 minimální VZ za 4 měsíce hlavní činnosti a nebo b) - 12 měsíců vedlejší činnosti. Je-li příjem ze zaměstnání přes 96 000 Kč, tak je OSVČ vždy považována za vedlejší na celý rok 2007? Pokud se tato OSVČ dobrovolně nepřihlásí k důchodovému pojištění, tak za dobu kdy není zaměstnána není ani důchodově pojištěna (zde 3,5 měsíce)?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme podvojné účetnictví. Je možno na každého zaměstnance se ZP uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč i tehdy, když ve zdaňovacím období pobíral starobní důchod po celý rok a celý rok odpracoval?

Žádáme o radu, zda srážet zdravotní, sociální pojištění a daň osobě činné na základě dohody o pracovní činnosti se započitatelným příjmem menším než 400 Kč za měsíc.