Zdravotní a sociální pojištění - strana 83

Žena, osoba samostatně výdělečně činná - předčasný důchod. Může si k tomuto důchodu přivydělat a kolik? Kdy platí ZP a SP? (Ročník 1950, 2 děti...)

Jsme základní škola - velká organizace. Udělali jsme předběžné výpočty mzdy za prosinec, abychom věděli, jak přesně nám vyjde plnění rozpočtu Kraj. úřadu na mzdy a na odvody z nich (SP a ZP). Co se týče mezd - máme ještě rezervu, ale co se týče odvodů, budeme lehce překračovat. Kdybychom využili všechny prostředky na mzdy, přesáhneme odvody ještě více. Dle mého názoru, rozdíl tvoří vyplacené nemocenské dávky, o které se nám nesníží náklady na odvody, ale ušetříme za vyplacené mzdy. Tím pádem bych překročenou částku nevyplácela z rezervního fondu, ale normálně, neboť jsme částku na odvody vlastně nepřesáhli. Je můj názor správný?

V roce 2008 je možné uplatnit pro penzijní připojištění a životní pojištění strop pro osvobození od daní z příjmu u plateb zaměstnavatelů v částce 24 000 Kč/zaměstnance, a to bez omezení, na které pojištění a v kterém termínu bude úhrada. Je tento příspěvek u zaměstnance v této výši osvobozen i od sociálního a zdravotního pojištění, tzn. že se nezahrne do superhrubé mzdy?

Otec a syn provozují na základě smlouvy o sdružení fyzických osob bez právní subjektivity řemeslnou živnost malířské a natěračské práce. Dle smlouvy je poměr příjmů a výdajů 60 : 40. Mohou uplatnit v daňovém přiznání za rok 2007 příjmy v poměru 60 : 40 a každý samostatně z těchto příjmů paušální výdaje 60 % a pojistné? Tento postup je výhodnější než skutečné náklady.

Muž narozený v srpnu 1947, nárok na starobní důchod 8/2009, je v evidenci ÚP jako uchazeč do března 2008. Jeho žena pobírá starobní důchod a je ještě OSVČ. Jak nejlépe překlenout dobu muže od 4/2008-8/2009, aby nemusel být řešen předčasný odchod do důchodu? V případě spolupráce manželů při rozdělení 50% příjmů (cca 100 tis.), co všechno z hlediska sociálního a zdravotního pojištění je třeba zařídit. Do jaké míry ovlivní 1 1/2 roku placení pojištění? Bude doba spolupráce započtena muži do nároku na řádný odchod do důchodu? V jaké výši se pojistné bude platit?

Jak má postupovat osoba samostatně výdělečně činná, která podává řádné daňové přiznání daně z příjmů, když během kalendářního roku pobírala i příjem ze závislé činnosti - na dohodu o provedení práce, za tuto práci dostala zaplaceno, přičemž z této částky zaměstnavatel odečetl srážkovou daň ve výši 20 %. Musí při daňovém přiznání z příjmů podle § 7 ještě uvádět příjmy z příjmů ze závislé činnosti, když za tuto činnost již byla daň odvedena zaměstnavatelem? Jak má postupovat osoba samostatně výdělečně činná vůči zdravotní pojišťovně a vůči OSSZ?

Náš zaměstnanec si chce vzít dlouhodobé neplacené náhradní volno - co z toho pro nás, jako zaměstnavatele, vyplývá?

Občanské sdružení, vedoucí účetnictví, doposud nemělo žádného zaměstnance. Veškeré své aktivity vykonávali členové sdružení ve svém volném čase bez nároku na mzdu či jinou adekvátní odměnu. Členové sdružení se rozhodli, že pro některé pravidelné úkony, je třeba zajistit stálého pracovníka. Jedná se zejména o převzetí pošty, vyřízení potřebné korespondence a pod. Dle předběžných propočtů se jedná cca o 10 hodin týdně. Jedna členka sdružení by se tohoto úkolu ujala. Nevíme, jakým nejpřijatelnějším způsobem za tuto činnost zaplatit. Uvedená zájemkyně pracuje na ŽL – sama za sebe odvádí platby OSSZ i zdravotní pojišťovně. Nevíme, zda je v tomto případě vhodnější s ní uzavřít řádnou pracovní smlouvu na zkrácenou pracovní dobu, či by stačilo uzavřít dohodu o provedení činnosti. Také nevíme, jakým způsobem postupovat vůči FU, OSSZ a zdravotní pojišťovně, když uvedená pracovnice je osobou samostatně výdělečně činnou a veškeré odvody si doposud prováděla sama a nadále ve svém podnikání bude pokračovat bez ohledu na její pracovní aktivity ve sdružení.

Zaměstnavatel s. r. o., plátce DPH, měsíčně přispívá každému zaměstnanci 600 Kč na životní pojištění. Každý zaměstnanec si ještě tuto částku navyšuje, a tak zaměstnavatel měsíčně srazí z čisté mzdy částku např. 1 000 Kč a odvede na účet pojišťovny. Chtěla bych se zeptat, jestli se z částky 600 Kč měsíčně sráží sociální, zdravotní pojištění a podléhá tato částka dani ze závislé činnosti? A jak je to potom při ročním zúčtování daně ze závislé činnosti, kdy zaměstnanec předloží svému zaměstnavateli potvrzení o zaplaceném pojistném na životním pojištění?

Dva podnikatelé, neplátci DPH, podnikají společně jako sdružení podnikatelů bez právní subjektivity, a to v hostinské činnosti s podílem 50 % na 50 %. Žádné jiné samostatné podnikání žádný z nich nevykonává. Jeden z podnikatelů vede daňovou evidenci za společnou činnost, každý si eviduje samostatně pouze zdravotní a sociální pojištění, je toto správné? Pro povinnost zaregistrovat se jako plátci DPH je rozhodující obrat každého z podnikatelů, v tomto případě, jestliže ve společném podnikání přesáhnout obrat za 12 měsíců 2 mil. Kč, tedy na každého z nich připadne zákonných 1 mil. Kč obratu? Doklady za nákupy zboží jsou vystavovány na oba dva podnikatele. Poté, co se stanou oba plátci DPH, může nadále vést daňovou evidenci jeden z podnikatelů včetně evidence DPH (druhý by podával nulové poznání), nebo si musí každé čtvrtletí rozdělit tržby jako uskutečněná zdanitelná plnění a uplatnit si přijatá zdanitelná plnění dle vystavených dokladů na každého z podnikatelů, nebo se rozdělí příjmy i výdaje do přiznání k DPH 50 % na 50 %?

Zaměstnanec firmy předložil v srpnu potvrzení o studiu svého syna na vysoké škole, za účelem pokračování uplatnění daňového zvýhodnění ze svého příjmu (syn ukončil studium na stření škole). V září si jeho syn založil živnostenský list. V registraci u ČSSZ má uvedeno, že je registrován jako OSVČ na vedlejší činnost. Má tento zaměstnanec stále právo na daňové zvýhodnění? Od kdy mu má být daňové zvýhodnění odebráno (od data vydání živnostenského listu pro syna)?

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek, je svobodná matka. Dítě se narodilo 13. 10. 2005. Zaměstnankyně se chce vrátit do práce v prosinci 2007 na plný úvazek s tím, že si zajistí hlídání babičkou. Na ZP ji neodhlásíme a necháme ji v kategorii plátce stát? Budeme ji vést jako řadového zaměstnance a ne jako zaměstnance na rodičovské dovolené a tudíž ji platit mzdu, nemocenské atd.? Zaměstnankyni jde o to, aby nepřišla o pobírání rodičovského příspěvku.

Dítě našeho zaměstnance, který na ně uplatňoval daňové zvýhodnění, vystudovalo střední odbornou školu s maturitou. Po ní nastoupilo na vysokou školu, kde po dvou letech ukončilo studium. Letos v září nastoupilo do učebního oboru. Jak posoudit v tomto případě přípravu na budoucí povolání?

Zajímá mě, zda dochází ke krácení měsíční odměny starosty v době nemoci. Má nárok na nemocenské dávky a tím na zkrácenou měsíční odměnu? Například při čerpání dovolené se měsíční odměna nekrátí.

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnankyně očekává narození druhého dítěte a uplatňuje peněžitou pomoc v mateřství od 5. 7. 2007. Před narozením prvního dítěte byla v době od 8. 6. 2005 do 18. 12. 2005 převedena na jinou práci z důvodu těhotenství a byl jí poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Od 19. 12. 2005 do 2. 7. 2006 pobírala peněžitou pomoc v mateřství a rozhodné období pro stanovení denního vyměřovacího základu u této mateřské bylo období 1 roku před vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství, tj. od 1. 6. 2004 do 31. 5. 2005, jelikož to pro ni bylo výhodnější. Od 3. 7. 2006 do 4. 7. 2007 pobírala rodičovský příspěvek a práci v organizaci nevykonávala. Z jakého rozhodného období má být této zaměstnankyni stanoven denní vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství u druhého dítěte?

Zaměstnankyně byla od 14. 12. 2006 na rizikovém těhotenství a tedy na nemocenských dávkách vypočítaných průměrem na nemocenské za období 12/2005 - 11/2006. Dnem 24. 2. 2007 ukončila nemocenskou a nastoupila 25. 2. 2007 na mateřskou dovolenou (6 týdnů před předpokládaným termínem porodu). Peněžitá pomoc v mateřství jí byla vypočítána novým průměrem na nemocenské za období 2/2006 - 1/2007. Bylo postupováno správně?

Zaměstnanec (není invalidní, ani není veden na Úřadu práce), má jediný pracovní poměr na DPČ 4h/den, 20h/týdně, hrubá mzda 4 500 Kč - zaměstnavatel odvádí SP + ZP z této částky, má zaměstnanec povinnost doplácet na SP a ZP do nějaké částky?

Zaměstnanec (žena 56 let), ukončila pracovní poměr dohodou k 31. 1. 2007. Onemocněla v ochranné lhůtě, v PN je od 2/2007, PN trvá. Jak dlouho může čerpat nemocenskou, kdo bude plátcem nemocenské-pracovala na Obvodním úřadě, jak dlouho může být poté žadatelem o práci pobírajícím podporu na ÚP?

Zaměstnanec pracoval ve firmě 1 měsíc. Ve zkušební lhůtě s ním byl rozvázán pracovní poměr. Nyní je v pracovní neschopnosti. Protože jako poslední zaměstnavatel uvedeného pracovníka mám informace, že tato osoba se nezdržuje doma, myslím, že podpora v nemoci je zde vyplácena neoprávněně. Kdo je pověřen kontrolou uvedené osoby? Je takovýto zaměstnanec v ochranné lhůtě, pokud s ním byl rozvázán pracovní poměr ve zkušební době?

Jsem fyzická osoba, podnikám ve stavebnictví, jsem plátce DPH, vedu DE, moje družka (žijeme ve společné domácnosti) mi pomáhá a v roce 2006 jsem jí prvně uvedl v daňovém přiznání jako spol. osobu s odpisem 30 % příjmů a výdajů. Zároveň společně vlastníme s. r. o., kde je ona zaměstnancem a vede mi DE přes toto s. r. o., kde mám s s. r. o. smlouvu na dvě hodiny denně za 200 Kč na hodinu. Zajímám se o postup výdajů spolupracující osoby za doplatek sociálního, zdravotního a též záloh, které platíme přes můj účet. Jsou to pro mě daňové výdaje a nebo nedaňové a ona si je bude odčítat v daňovém přiznání od příjmu. Na co si máme dát pozor?