Nejnovější otázky

Pracovní neschopnost z důvodu covid-19- karanténa, nemoc

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 

Konkurenční doložka

Zaměstnanec skončil pracovní poměr dne 30. 9. 2020., od 1. 10. 2020 mu máme vyplatit po dobu 12 měsíců/měsíčně (do 30. 9. 2021) konkurenční doložku. Ve smlouvě má ujednání: „Zaměstnavatel se zavazuje poskytnou zaměstnanci za dodržování konkurenční doložky, jak je v tomto článku stanovena, peněžité vyrovnání ve výši 100 % průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku."

Při stanovení průměrného výdělku budu měsíčně postupovat dle daných dnů v měsíci a vždy z pravděpodobného průměrného výdělku za předešlé čtvrtletí? Pro první výplatu budu brát v potaz průměr za 3Q/2020 (kdy byl ještě v pracovním poměru) a následně od 1. 1. 2021 a dále ne již z 3Q/2020, ale následně z dalšího pravděpodobného výdělku za 4Q/2020?

Školení

Společnost vytvořila vzdělávací on-line seminář. Náklady na vytvoření semináře má v roce 2020. Seminář bude nabízet za poplatek zájemcům - po zaplacení poplatku ho budou moci sledovat dva měsíce. Někteří zákazníci tedy v měsících prosinec 2020 - leden 2021, někteří např. únor 2020 - březen 2020, někteří až v roce 2021 či v dalších letech. Není tedy jisté kolik osob a v jakém období bude mít o seminář zájem. Jak to bude s časovým rozlišením nákladů a výnosů? Výnosy bychom vztahovali vždy k období, kdy bude seminář klientovi dostupný. Náklady na vytvoření semináře se budou týkat pouze roku 2020?

Pořizovací cena pracovního gastro stolu

V jaké pořizovací ceně navést do majetku pracovní kuchyňský stůl vybavený dřezem a stojánkovou baterií? Bude stojánková baterie a dřez součástí PC stolu, nebo je nutné o baterii a dřez povýšit cenu budovy dle pokynu GFŘ D-22? Kuchyňské stoly jsou součástí nového gastro vybavení mateřské školy. 

Doklad nad 10 000 Kč bez odběratele

Podnikatel dostal doklad nad 10 000 Kč za servisní práce, ale odběratel není vyplněn. Podnikatel žádal firmu (dodavatele) o doplnění odběratele, ale firma odběratele odmítla doplnit. V tomto případě pro uplatnění odpočtu DPH doklad nesplňuje potřebné náležitosti. Je v tomto případě možné doklad na celkovou částku včetně DPH zaúčtovat jako daňový výdaj bez uplatnění odpočtu?

Pojištění odpovědnosti zaměstnance

Pokud zaplatí zaměstnavatel za zaměstnance jeho pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, může si toto pojištěná společnost dát do nákladů společnosti, nebo to musí být nedaňový náklad?

Práce ve svátek

Pracovní doba je od po do pá od 7 do 15 hod. Zaměstnanci budou pracovat ve svátek ve středu 28. 10. a budou to mít zaplacené. Dále dostanou příplatek ve výši 100 %. Náleží jim i příplatek a v jaké výši za práci přesčas anebo už na ten nemají nárok?

Mandátní smlouva obchodní zástupce

Česká s. r. o. (odběratel, plátce DPH) má s obchodím zástupcem (dodavatelem, neplátcem DPH, FO - OSVČ) uzavřenou mandátní smlouvu. V mandátní smlouvě je sjednán závazek mandanta, že k zajištění splnění závazku zajistí podmínky pro splnění závazku a případné výdaje hradí přímo mandant (ve specifikaci mandátní smlouvy je zajištění vozu, úhrada PHM, ubytování, náklady na pohoštění klientů odběratele - vše ve smyslu rozsudku 6 Afs 5/2004-78). Na úhradu nákladů obdrží dodavatel zálohu. Automobil je dále u odběratele využíván k jiným ekonomickým činnostem, automobil není k dispozici pouze mandatářovi. Platí i v tomto případě, že odběratel poskytuje svůj obchodní majetek částečně bezplatně a z pohledu DPH tuto skutečnost musí řešit, pokud ano, tak prosím jakým postupem? Doklady hrazené obchodním zástupcem jsou vystavovány na jméno, IČ a DIČ odběratele.

Upřesnění dotazu:

České firmě (plátce DPH, s.r.o.) poskytuje služby obchodní zástupce (FO, neplátce) na základě mandátní smlouvy. Jedná se o služby v oblasti zprostředkování dodávek paletizačních strojů, obchodní zástupce svoji činnost vykonává u sebe doma, ale na obchodní cesty (vozí možné klienty do zahraničí na prohlídku strojů, jezdí na výstavy) používá automobil mandanta. Mandátní smlouva obsahuje ustanovení, že mandant (česká firma s.r.o.) pro výkon funkce mandatáře zajistí podmínky a výdaje hradí česká firma. Do výdajů jsou zahrnuty náklady za úhradu PHM, ubytování obchodního zástupce a klientů, pohoštění klienta a zajištění vozu - vše ve smyslu rozsudku 6 Afs 5/2004-78).

Řešíme to, zda zajištění vozidla na náklady české firmy takto formulované ve smlouvě je bezúplatnou zápůjčkou poskytnutou obchodnímu zástupci, i když to takto není ve smlouvě formulováno. Vozidlo je dále v české firmě používáno zaměstnanci firmy k zajištění ekonomické činnosti. Obchodní zástupce tedy automobil nemá svěřen ke své činnosti ve 100% pro sebe a pro svoji činnost. 

Pokud by šlo o bezúplatnou zápůjčku (i přes formulaci zajištění vozidla na náklady české firmy) - co to pro českou firmu znamená a jakým způsobem spočítat povinnost odvést DPH, které bude muset ze změny používání obchodního majetku odvést. Automobil je již odepsaný. 

 

Půjčka firemního automobilu zaměstnanci a fakturace za půjčovné

Společnost s r. o. bude občas půjčovat firemní vozidlo svému zaměstnanci, se kterým má uzavřenou DPP. Tento zaměstnanec je zároveň společník a jednatel firmy. Firma se nechce zabývat dodaňováním 1 % u zaměstnance a výpočty vracení části DPH finančnímu úřadu za soukromě projeté km, ani výpočty kolik DPH na vstupu si může uplatnit ze servisu automobilu. Zároveň se nechce zabývat výpočty, kolik má zaměstnanec zaplatit do pokladny za projeté PHM. Je možné, aby firma uzavřela se zaměstnancem smlouvu o výpůjčce/pronájmu s tím, že za každý den, kdy zaměstnanec použije soukromě firemní vozidlo uhradí firmě částku, na kterou bude vystavena faktura v ceně obvyklé? Ve smlouvě by bylo i ujednáno, že převzetí vozidla bude s plnou nádrží a zaměstnanec musí vozidlo vrátit také s plnou nádrží, k tomu by byly vyhotovovány předávací protokoly. Firma předpokládá, že takto by si mohla na vstupu uplatnit celé DPH z pořizovací ceny auta, ze servisů i PHM a zároveň by do daňových nákladů vstoupily celé odpisy i veškeré částky bez daně uhrazené v souvislosti s vozidlem. 1) Je tento způsob výpůjčky/pronájmu možný? 2) V případě, že by překážkou byla shodná osoba (společník = jednatel = DPP), byl by tento způsob možný s nespojenou osobou?

Poskytnutí náhradního volna na základě hodin odpracovaných nad sjednaný rozsah pracovního úvazku

Zaměstnankyně mají sjednány kratší 6 hod pracovní dobu, tj. úvazek 30 hod týdně z důvodu, která odpovídá a je přizpůsobena provozním podmínkám, tj. otevírací době prodejny.

1) Firma nemá směrnici na stanovení této výše pracovní doby, a tak předpokládá, že je pracovním úvazkem 40 hod pracovní doba. Je tento předpoklad správný?

2) Je tudíž správná domněnka, že se jedná o zkrácenou pracovní dobu? Čerpání náhradního volna Zaměstnanci však právě díky otevření prodejny v sobotu mívají téměř každý měsíc hodiny odpracované nad sjednaný rozsah pracovního úvazku, tj. nad 30 hodin týdně. Ovšem po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nedochází k zaplacení těchto hodin nad rámec pracovního úvazku v daném měsíci, kdy byly hodiny navíc odpracovány, a ani za mě není poskytována v daném měsíci mzda. Je poskytována každý měsíc jen mzda za hodiny podle pracovního úvazku. Zdůvodnění: každý měsíc po předložení pracovního výkazu – tj. docházky ze strany zaměstnanců zaměstnavateli, dochází k oboustranné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ve věci písemné vzájemné dohody o možnosti rozhodnutí se ze strany zaměstnance, zda v případě odpracování hodin nad jejich sjednaný rozsah pracovního úvazku 30 hod., dojde k poskytnutí náhradního volna na další měsíce, či se odpracované hodiny zahrnou do mzdy za příslušný měsíc, ve kterém byly odpracovány. Někdy si ovšem v tom daném měsíci i vybírají náhradní volno, a tak splní výši úvazku 30 hod. U každého zaměstnance je veden přehled, kde je evidován počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnancem a počet hodin zahrnutých do mzdy za příslušný měsíc a počet hodin, za které zaměstnanec může na základě vzájemného souhlasu čerpat náhradní volno. Dále je evidováno kolik hodin zaměstnanci k čerpání zbývá a kdy náhradní volno čerpal. Poskytnutí dosažené mzdy za práci nad rámec sjednané pracovního úvazku je na základě žádosti zaměstnance a po dohodě i ze strany zaměstnavatele, tj. sjednáno oboustranně písemně, přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Zaměstnanci jsou si vědomi, že za náhradní volno v jinak dohodnuté době by jim pak nemusela příslušet mzda a souhlasí tudíž s tím, že mzda jim bude poskytnuta a přenesena až na dobu čerpání náhradního pracovního volna. Jako důvod zaměstnanci uvádí upřednostnění zajištěného pravidelného a stálého měsíčního příjmu. Rovněž se zaměstnanec a zaměstnavatel vždy dohadují o termínu čerpání a poskytnutí náhradního volna, a to buď konkrétně anebo tzv. jinak neboli v jinak vzájemně dohodnuté době a takto je to evidováno jak v docházkách za další měsíce, tak v evidenci vzniku a čerpání tzv. hodin navíc, tj. nad rámec pracovního úvazku, tj. nad rámec 30 hodin.

3) Je tento postup možný i v případě odměňování mzdou a nikoli platem?

4) Vzniká u zaměstnanců práce přesčas, v případě, že zaměstnanec má podle našeho názoru zkrácený pracovní úvazek tj. 30 hod a neodpracují např. navíc 10 hodin a tudíž by nedosahoval 40 hod.? Lze pak tento postup tzv. „přenesení náhradního volna“ na další měsíce v jinak dohodnuté době použít? Nelze jej použít jen u tzv. přesčasových hodin ? Tudíž nad rámec 40 hod.?

5) V případě, že přesahuje zaměstnanec v měsíci 40 hod odpracovaných vzniká práce přesčas u úvazku 30 hod. až nad dobu 40 hod.?