Nejnovější otázky

Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí - stavební práce; stálá provozovna

Stavební firma s. r. o, dodává celou stavbu (bytovku, most, čističku) českému plátci, stavba je v ČR. Některé práce si najímá jako subdodávky ze Slovenska (např. práce železářů, zedníků, úprava staveniště apod.) Má s. r. o. posílat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí? A pokud ano, má se řídit datem zaúčtování, nebo datem uhrazení dodavatelské faktury? A jak je to ohledně vzniku stálé provozovny těchto SK subdodávek, zda když dělají na různých stavbách, ale na žádné z nich nepracují více než půl roku, jim vzniká stálá provozovna?

Zařazení do správné odpisové skupiny - soubor movitých věcí

Firma s. r. o. zakoupila dle kupní smlouvy soubor movitých věcí - vybavení kuchyně za jednotnou cenu 90 000 Kč. Soupis obsahuje asi 30 položek bez uvedení jednotlivých cen za konkrétní věci: chladicí stůl, myčka nádobí, sprcha ke stolu, police, konvektomat, robot, gril, vozík, váha, regál, stojan, pracovní stůl, strouhač apod. Jakým způsobem zařadit tyto věci do majetku, když byly zakoupeny za jednotnou cenu? Je možné zařadit jako soubor movitých věcí, do jaké ale odpisové skupiny, když nejsem schopná určit, která z těchto věcí je hlavní a podle ní zařadit celek? Případně jak se k tomuto správně postavit?

Výpočet jednorázové úpravy odpočtu DPH při prodeji auta používaného i pro soukromé účely

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH pořídil v roce 2018 automobil, který bude používat z části soukromě (1 000 000 + 210 000 DPH) a uplatnil nárok na odpočet ve výši 90 % (189 000). Následující rok se PK změnil o více než 10 % (místo 90 % pouze 30 %), provedl tedy na konci roku úpravu odpočtu a DPH do odvedl. V roce 2020 se rozhodl automobil prodat. DPH odvede z celé prodejní ceny 600 000, tedy 126 000 Kč a provede jednorázovou úpravu odpočtu. Bude jednorázová úprava odpočtu ve výši 3/5 celkového původního nároku (210 000/5 x 3) nebo se počítá pouze z neuplatněné částky DPH, tzn. 210 000 x (100 % - 90 %)/5 x 3?

Povinnost podání přehledů

Zaměstnanec, s příjmy podle § 6 vyšší než minimální mzda, musí podat Finančnímu úřadu přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože má příjmy podle § 9 a 10. Musí pak podat i přehledy na sociální a zdravotní pojištění? Z těchto příjmů mu žádné další odvody nevzniknou, dobrovolně nic platit nechce.

Základ daně x vyměřovací základ

OSVČ vede daňovou evidenci.

1) Je možné, resp. správné, že v rámci daňové evidenci OSVČ již zahrnuje rovnou daňové a nedaňové výdaje? Např. nakoupí PHM a cigarety pro osobní spotřebu na jednom dokladu - do evidence rovnou zanese tyto dva údaje jako daňové a nedaňové a pak následně logicky již při zpracování přiznání k DPFO nevyplňuje v příloze č. 1 část E - položky zvyšující a snižující základ daně ani ř. 105 a 106. Je takový postup správný? Nebo je povinnost tyto údaje do části E a řádků 105 a 106 zapsat vždy? Tj. museli bychom upravovat základ daně zbytečně.

2) V případě, že mám již v daňové evidenci všechny úpravy základu daně udělány, tj. nepotřebuji vyplňovat řádek 105 a 106 - musím uvést pouze do části E ty jednotlivé položky, tj. položky v části E bych měla vyplněny, ale na řádku 105 a 106 bych částky vyplněny neměla, neboť jsou již započítány rovnou z daňové evidenci na řádku 101 a 102?

3) Jsou všechny nedaňové x daňové výdaje a další úpravy základu daně z příjmů součástí také vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění? Tj. jaké mám příjmy a výdaje včetně úprav základu daně pro daň z příjmů FO, takové mám příjmy a výdaje pro sociální a zdravotní pojištění uvedeny v přehledu?

Spolek - obrat pro DPH

Co se započítává od obratu pro plátcovství DPH u spolku? Jedná se o příjmy z reklam, příjmy ze vstupného na zápasy pořádané spolkem, příjmy z postoupení registračních práv hráče, vybrané startovné na turnaje.

DPH od 1. 5. 2020 - stravování ve školství

DPH u obědů zaměstnanců Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Naše zařízení školní jídelny vaří obědy jednak pro žáky školy, jednak pro své zaměstnance a také pro cizí strávníky. Bude v platnosti avizovaná změna v DPH. Podle absolvovaného školení by mělo dojít od 1. 5. 2020 ke změně DPH u zaměstnanců školy a u cizích strávníků z 15 % na 10 %. Je to prosím tak? Můžete mi případně upřesnit jaké má být DPH, u koho a od kdy?

Program Antivirus a omezení zakázek

Chtěla bych poprosit o radu pro zaměstnavatele, kterým je malé s. r. o. se dvěma zaměstnanci. Firma poskytuje servisy strojů v tuzemsku a v zemích EU. V důsledku vládních opatření proti koronaviru má velmi omezenou poptávku z tuzemska a žádné zakázky zahraniční. Jeden zaměstnanec zatím práci má v rámci jedné větší tuzemské zakázky. Ale pro druhého zaměstnance, který běžně většinou pracuje na zahraničních zakázkách, je práce málo, nevyplní mu (8hodinový) úvazek, nicméně není to tak, že by vůbec nepracoval. Zaměstnavatel se chystá po vyplacení mezd za duben podat si žádost o kompenzaci mzdy v rámci programu Antivirus pro tohoto druhého zaměstnance.

Jak administrativně provést pro tohoto zaměstnance uplatnění § 209 zákoníku práce o částečné nezaměstnanosti? Lze tento paragraf vztáhnout k popsanému případu, a pokud ano, kolik procent z pracovní doby může odpracovat, aby se to na něj vztahovalo? A pokud částečně pracuje, i tak lze zaplatit mu mzdu pouze formou 60 % průměrného výdělku?

Zdanění 1 % vstupní ceny u zahraničního zaměstnance

Rakouská společnost zaměstnává českého rezidenta. Rakouská společnost nemá v ČR provozovnu. Český rezident, jakožto obchodní zástupce, se bude v ČR zdržovat více jak 183 dní v roce. Posoudili jsme, že za dny, které stráví v ČR, bude jeho mzda zdaněna v ČR. Tento český rezident – zaměstnanec dostane možnost používat služební automobil k soukromým účelům. Moje otázka zní : zda přidanění 1 % vstupní ceny vozidla bude rozděleno podle strávených dnů v ČR a v Rakousku nebo bude zdaněno jen v ČR anebo jen v Rakousku.

Výkon funkce jednatele v s. r. o.

Na začátku roku 2020 jsme založili rodinou s. r. o. Dva jednatelé - členové rodiny. Předpokládáme, že i kvůli nouzovému stavu v tomto roce 2020 s. r. o. podnikání nerozjedeme, nebudeme mít žádné příjmy ani náklady. Je nutné mít uzavřenou s jednateli smlouvu o výkonu funkce a je nutné vyplácet nějaké odměny? Jak to v praxi obvykle chodí? Mají mít vždy malé s. r. o. vypláceny odměny za výkon funkce a to i v roce, kdy nebude s. r. o. činnost žádnou vykonávat? Kontrolují toto finanční úřady? A v případ, že je nutné nějaké odměny jednatelům vyplatit, pak to může být jediný náklad s. r. o., a bude tím pádem ve ztrátě, je to tak? Předpokládáme, že v roce 2021 uzavře s. r. o. se svými jednateli klasické pracovní smlouvy na "normální" výkon povolání.