Daňová povinnost (daně z příjmů)

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb prostřednictvím mobilní aplikace (účinnost od 1. 1. 2025). Jedná se o aktualizovanou informaci k daňovým povinnostem osob poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilních aplikací jiných společností (např. Uber, Bolt).

Jak se z pohledu výdajů a daní postupuje při sdílení elektřiny FVE? Fyzická osoba sdílí přebytky FVE (FVE umístěná na rodinném domě) se společností s ručením omezeným. Fyzická osoba vystaví daňový doklad pro s. r. o., které si fakturu může dát do výdajů, ale neuplatní si DPH, protože faktura bude vystavená bez DPH. Fyzická osoba sice podniká a je plátce DPH, ale FVE není majetkem firmy, je umístěná na rodinném domě ve společném jmění manželů. Proto si myslím, že fakturu bude vystavovat rodina a ne podnikatel. Musí někde tento zisk fyzická osoba hlásit a zdaňovat? 

Neodmyslitelnou součástí účetní uzávěrky je daňová analýza, tedy kvantifikace jak splatné, tak odložené daně z příjmů právnických osob. V našem chytrém checklistu vás provedeme tímto složitým procesem, počínaje výpočtem daňových odpisů či vyloučením daňově neuznatelných nákladů/výnosů a odpočitatelných položek, přes výpočet splatné daně z příjmů a sestavení daňového přiznání až po výpočet odložené daně. Získejte přehled o vašich daňových povinnostech jednoduše a efektivně s naším checklistem.

Žena nastoupila v roce 2023 po MD zpět do zaměstnání na HPP. Zároveň od roku 2022 je OSVČ. V dubnu 2023 přerušila podnikání (a dosud je neobnovila), za rok 2023 neměla z podnikání žádné příjmy, zaměstnavatel jí udělal roční zúčtování daní. Měla povinnost podat za rok 2023 daňové přiznání a podat přdhledy na OSSZ a ZP? Pokud ano, pak DPFO mělo být do 30. 4. 2024?

OSVČ od ledna 2023 podniká v režimu paušální daně. Jako soukromá osoba v roce 2022 nakoupila 3 pozemky (nebyly a nejsou v obchodním majetku). V roce 2023 všechny tyto pozemky prodala, a to takto: 1. pozemek - nákup v roce 2022 za 3.600.000 Kč, prodej r. 2023 za 3.900.000 Kč. Provize za prodej 180.000 Kč. 2. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.500.000 Kč. 3. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.230.000 Kč, prodej společně s pozemkem č. 2 v r. 2023 za 3.800.000 Kč. Provize za prodej pozemků 2 a 3 je 121.000 Kč. 1. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2023? 2. Bude muset danit příjem z prodeje některého z pozemků nebo se příjmy a výdaje/náklady sčítají za všechny prodané pozemky? Pokud bude muset podávat daňové přiznání, jak toto bude vypadat?

Student má příležitostný příjem ve výši 40 000 Kč. Je to jeho jediný příjem v roce 2023, kromě studia není zaměstnán ani nepodniká. Z § 10 odst. 3 písm. a) ZDP vyplývá, že příležitostné příjmy do 30 000 Kč jsou od daně osvobozeny. V § 38g je uvedeno, že přiznání je povinen podat každý, jehož příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč. Není mi však jasná návaznost tohoto ustanovení na příjmy dle § 10 ZDP. Je výše uvedený student s příjmy 40 000 Kč povinen podat přiznání k dani z příjmů?

V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.

Cílem článku je pomoci ke snazší orientaci v oblasti lhůt rozhodných nejen pro včasné a řádné podávání daňových přiznání, ale také pro úhrady daňové povinnosti, to vše ve světle novelizovaného znění daňového řádu v případě podávání elektronických daňových přiznání a podávání přiznání poradcem. Jakkoliv nalézání daně na straně jedné a její placení na straně druhé jsou samostatnými daňovými procesy vedenými vlastními pravidly, přesto na sebe navazují a navzájem se ovlivňují. Za selhání v oblasti podávání přiznání a v oblasti placení daní nese daňový subjekt specifické následky – pokutu za opožděné podání (či za nepodání) daňového přiznání a úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Finanční efekty pokuty a úroku jsou precizovány v příkladech. S účinností od začátku roku 2021 došlo v České republice k významné změně v oblasti podávání daňových přiznání, vyvolané sílící potřebou elektronické komunikace mezi daňovými subjekty a správcem daně. Nad rámec této očekávané a plánované změny daňového řádu byly v souvislosti ekonomickými obtížemi vyvolanými zhoršenou epidemiologickou situací v ČR a s tím spojenými opatřeními také změkčeny faktické podmínky pro podávání daňových přiznání a úhradu daně (či spíše změkčeny sankce ukládané za nedodržení standardních platebních lhůt). Jakkoliv jdou tyto úpravy ve prospěch daňových subjektů, mohou působit poněkud nepřehledně.

Závist je nepěkná lidská emoce, spočívající v touze po něčem, co má někdo jiný, která někdy až ke snaze jej o to připravit. Dokonce jde o hřích, nepřát a závidět bližnímu milosti Boží. Jenže co když ono záviděné bohatství nemá původ v ušlechtilé milosti, ale naopak v zavrženíhodném jednání nějakého šťastlivce. Třeba jde o úřední osobu, která za úplatu něco vyzradila, přehlédla, prominula, ovlivnila… Anebo o hospodského či taxikáře oficiálně ve ztrátě, kteří střídají auta, milenky a dovolené častěji než ponožky. To by už závist asi nebyla hříchem, ale spíše důvodným podezřením na nekalou činnost zbohatlíka. Ne, nepůjde o článek z trestního práva. „Žití nad poměry“ totiž zajímá i správce daně, protože ruku v ruce s nelegální činností jde samozřejmě často nezdanění takto získaných příjmů. A protože samotná daň není trestem, připočtou k tomu správci daně výchovnou sankci až 100 %.

Příspěvková organizace se mnou uzavřela nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku , jejímž prostřednictvím jsem provedl sjednaný úkol, odměna byla stanovena hodinou sazbou. 1. Jaké jsou hranice pro výši příjmu? 2. Kdy je nutné odvést daň z příjmu? 3. Může fyzická osoba (bez IČO) vystavit na základě nepojmenované smlouvy fakturu (doklad) o uskutečnění sjednané aktivity?