Dvojí zdanění

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu.

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2025 ze dne 25. září 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2025 ze dne 25. srpna 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Německem o zamezení dvojího zdanění.

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?

Čl. 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou (SZDZ) stanoví: „Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 této smlouvy, který je umístěn ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Český daňový rezident prodal nemovitost umístěnou na Ukrajině. Bude tento příjem uváděn v českém daňovém přiznání? Pokud ano, kde má být tento příjem v daňovém přiznání uveden a má být vyloučen ze zdanění v České republice (pokud ano, jakým způsobem)?

Sportovec má příjmy ze soutěží v několika státech, má doklady o příjmech a sražené dani. V příloze 3 přiznání DPFO – metoda zápočtu daně v zahraničí, jsou na ř. 322 uvedeny výdaje. Pravděpodobně by se mělo jednat o výdaje, které přímo souvisejí s konkrétní výhrou. V daňových výdajích je spousta výdajů, které ale souvisejí se všemi výhrami - trenéři atd. Navíc si myslím, že to, že sportovec vyhraje nějakou soutěž má přímou souvislost s pozváním na jinou soutěž, a tím pádem výdaje vynaložené na příjmy z jedné soutěže jsou zároveň výdaji vynaloženými na jiné soutěže, protože s nimi nepřímo souvisejí. Je možné zahrnout veškeré výdaje do ř. 102 v přiznání s tím, že nebudu uvedeny na ř. 322 v jednotlivých přílohách č. 3? Pokud bych uvedla výdaje do ř. 322, přijde mi nefér, že daň je sražená v zahraničí z příjmů, ne ze zisku a poplatník přichází nejen o možnost uplatnit si výdaje skutečně vynaložené, ale i o možnost uplatnit a odečíst si zaplacenou daň v zahraničí.

Rezident ČR má příjmy z podnikání v ČR ve výši 1 mil. Kč, uplatňuje 60% výdajový paušál, základ daně je tedy 400 000 Kč. Kromě toho má i příjmy z krátkodobého ubytování z Itálie (airbnb) ve výši 100 000 Kč, daň zaplacená v Itálii 21 000 Kč. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění dojde k vynětí těchto příjmů ze základu daně v ČR? Jakou částku uvedu na řádku 312? Nebo lze použít metodu prostého zápočtu? 

Český daňový rezident měl v roce 2024 příjem z prodeje nemovité věci nacházející se v Rusku. Od 8. srpna 2023 je pozastavena platnost smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ruskou federací, proto je nutné tento příjem zdaňovat podle ZDP. Prosím o posouzení správnosti následujícího postupu: příjem z prodeje zdaníme v České republice dle § 2 odst. 2 ZDP a daň zaplacenou v Rusku uplatníme jako daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP.

Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Polskem se v článku 12 Licenční poplatky , píše v bodu: 1) Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplacené do druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2) Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, ve kterém mají zdroj, ale sazba může být maximálně 10%. Chápu, že onen zdroj (v bodu 1) určuji podle českého zákona o daních z příjmů § 22 odst. 1 písm. g) bod 1 ZDP. Je to tak správně? Podle čeho určím, že mám postupovat podle bodu 1 nebo podle bodu 2?

Český poplatník (plátce DPH) obdržel od polské firmy fakturu, na které je účtováno předplatné za přístup k programu (abonament za dostep do programu). Takto je fakturováno měsíčně. Musí český poplatník při platbě za tuto fakturu srážet daň zvláštní sazbou, nebo je zdanění v Polsku?

Klient žije a pracuje v USA, do Česka přijede cca 8 × v roce na jeden týden, ve kterém provádí ozdravné kurzy, na toto má živnostenské oprávnění. Jak bude danit příjmy? Bude v Česku podávat daňové přiznání a platit daň? A jak je to se zdravotním pojištěním (není tady zdravotně pojištěn) nebo danit společně s příjmy v USA?

Fyzická osoba, občan ČR, pracoval v Rakousku. V roce 2024 od 1. 1. do 1. 3. 2024 mu byly vypláceny nemocenské dávky z Rakouska. Od března 2024 je zaměstnaný v ČR. Musí v souvislosti s vyplacenými nemocenskými dávkami podat daňové přiznání v ČR? Pokud ano, bude zdaňovat jako příjem dle §6 a zároveň jako vynětí příjmů s vyplněním přílohy č. 3 daňového přiznání? K dispozici má potvrzení o zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele a pak potvrzení o výplatě nemocenských dávek z Rakouska (Österrechische Gesundheitskasse) s rozpisem hrubá dávka, daně ze mzdy odvedené v Rakousku, čistá dávka. 

Slovenská firma, která nám poskytuje software a každoročně nám na základě této služby fakturuje licenční poplatek na české DIC fakturu s 23% slovenskou daní Musíme srážet daň dle § 22 ZDP za tento licenční poplatek? Pokud ano, komu a kam ji odvést. Musí se někam posílat hlášení o této sražené dani?