Dvojí zdanění

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Sazby dle smluv o zamezení dvojího zdanění, včetně způsobu zápočtu pro: dividendy úroky licenční poplatky

Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku.

Tabulka udává lhůty, po jejichž uplynutí vzniká stálá provozovna – jak u stavebních a montážních projektů, tak i v ostatních případech, rozděleno pro jednotlivé státy.

Česká s. r. o. pořídila od společnosti z USA doménu. S doménou je oprávněna nakládat dle svého uvážení a cca za dva roky ji bude prodávat dál. Je správná úvaha, že nákup domény nespadá do kategorie licenčních poplatků ani poskytnutí služby,práva a že je to jednorázový převod vlastnického práva a není tedy povinnost odvádět srážkovou daň dle čl. 22 ZDZP?

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu.

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2025 ze dne 25. září 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2025 ze dne 25. srpna 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Německem o zamezení dvojího zdanění.

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?