Dvojí zdanění

Od dodavatele ze Slovenska jsme obdrželi daňový doklad za dodávku a implementaci PoC projektu AI chatbot. Předmětem dodávky a fakturováno v jedné ceně dohromady je: Nasazení platformy chatbota na libovolnou webovou stránku s využitím stromové struktury a jádra umělé inteligence (OpenAI) Natrénování znalostní báze podle dodaných interních směrnic Příprava infrastruktury v prostředí MS Azure dodavatele Závěrečné zpracování statistik a návrhů na vylepšení ve formátu PDF s prezentací. A zvlášť je na dokladu uvedeno plnění za Provoz a aplikační podporu provozu na 3 měsíce. Na základě dotazu u dodavatele bylo sděleno, že předmětem fakturace je sice krabicový software, ale zároveň je vždy upravován pro konkrétního zákazníka. Považuje se toto plnění vč. částky za provoz a podporu za licenční poplatky, které podléhají srážkové dani ve výši 10 % podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou č. 100/2003 Sb.? Nebo se jedná o nákup dlouhodobého nehmotného majetku nebo o pořízení služby bez uplatnění srážkové daně?

Jsem OSVČ, v roce 2025 mám příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jsem daňový rezident ČR. V roce 2025 mám také příjmy ze zaměstnání v Německu. Kam do daňového přiznání mám tyto příjmy z Německa uvést? Konkrétně: hrubá mzda 33 133.59 EUR, daň sražená 4 582,77 EUR, stravné 938 EUR, důchodové pojištění (zaměstnavatel) 3 081,41 EUR, zdravotní pojištění 2 866,06 EUR, sociální pojištění 596,41 EUR, příspěvek na nezaměstnanost 430,74 EUR.

Ministerstvo financí informuje o aktualizaci OECD vzorové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění ze dne 19. 11. 2025.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 3/2026 ze dne 4. února 2026, který obsahuje sdělení ke Smlouvě s Indonéskou republikou o zamezení dvojího zdanění.  

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Sazby dle smluv o zamezení dvojího zdanění, včetně způsobu zápočtu pro: dividendy úroky licenční poplatky

Tabulka udává lhůty, po jejichž uplynutí vzniká stálá provozovna – jak u stavebních a montážních projektů, tak i v ostatních případech, rozděleno pro jednotlivé státy.

Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku.

Česká s. r. o. pořídila od společnosti z USA doménu. S doménou je oprávněna nakládat dle svého uvážení a cca za dva roky ji bude prodávat dál. Je správná úvaha, že nákup domény nespadá do kategorie licenčních poplatků ani poskytnutí služby,práva a že je to jednorázový převod vlastnického práva a není tedy povinnost odvádět srážkovou daň dle čl. 22 ZDZP?

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu.

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2025 ze dne 25. září 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění.